Finští vědci osm let sledovali děti a dospěli k překvapivému zjištění. Účastníci, kteří trávili více času u obrazovek, dosahovali v dospívání lepších výsledků v testech kognitivních schopností. Samotná délka používání zařízení však podle výzkumníků neříká celý příběh.
Výzkumníci sledovali vývoj 260 dětí po dobu osmi let. Do analýzy zahrnuli 124 dívek a 136 chlapců, kterým bylo při závěrečném hodnocení v průměru 15,8 roku. Zaměřili se na pohyb, sedavé chování, používání obrazovek a pozdější výsledky kognitivních testů.
Děti, které od ranějšího věku uváděly více času stráveného u obrazovek, měly v dospívání v průměru lepší výsledky při hodnocení kognitivního zpracování. Studie vyšla v odborném časopise Pediatric Exercise Science.
Rozhodovat může způsob používání obrazovek
Výsledky neznamenají, že neomezené sledování telefonu, počítače nebo televize dětem automaticky prospívá. Výzkumníci předpokládají, že důležitou roli může hrát konkrétní obsah. Za přínosnější považují činnosti podporující učení, tvořivost, řešení problémů a aktivní přemýšlení.
Tým upozornil, že čas u obrazovek nelze hodnotit pouze jako škodlivý. Rodiče a učitelé by podle něj měli hledat rovnováhu mezi pohybem a používáním zařízení, které děti zapojuje do aktivního přemýšlení.
Pohyb měl u dívek a chlapců odlišné výsledky
U dívek souviselo větší množství lehké fyzické aktivity s lepší pracovní pamětí. U chlapců se stejná souvislost objevila u organizovaného pohybu. Překvapivě nebyl pohyb ani sedavý čas naměřený senzory spojen s výsledky kognitivních testů.
Autoři proto zdůrazňují, že vztah mezi pohybem, používáním obrazovek a myšlením je složitý. Výsledky ukazují pouze souvislosti a nedokazují, že delší čas u obrazovek přímo zlepšuje kognitivní schopnosti. K potvrzení příčiny budou potřeba další intervenční studie.
