Středozemní moře se rychle otepluje a jeho proměna už výrazně mění zdejší ekosystémy. Původní druhy ustupují invazním rybám, některé populace se hroutí a rybáři přicházejí o úlovky, na které byli po generace zvyklí.
Rychle rostoucí teplota mořské vody vytváří ideální podmínky pro šíření nepůvodních druhů. Ty se do oblasti dostaly hlavně přes Suezský průplav a postupně obsazují stále větší část Středozemního moře, kde vytlačují původní živočichy.
Oteplování mění celé ekosystémy
Podle odborníků se mohou vody Středozemního moře do konce století oteplit o dva až šest stupňů Celsia. Na rozdíl od otevřených oceánů se zde teplo hromadí mnohem snáze, protože jde o uzavřenou mořskou pánev, ve které se teplo nerozptyluje tak účinně.
Mořský biolog Ernesto Azzuro z Italské národní výzkumné rady popisuje rozsah změn jednoznačně. „Středozemní moře, které znali naši předkové i starověcí Řekové, je navždy pryč. Mnoho těchto změn je nevratných.“
Jedním z největších problémů jsou invazní druhy ryb. Například čtverzubec skvrnitý patří mezi nejagresivnější predátory a v teplejších vodách se rychle šíří. Podobně se rozšiřuje i perutýn, který byl ve východním Středomoří poprvé zaznamenán v roce 2012 a od té doby postupuje směrem k západní části moře. Další hrozbou jsou býložraví králíkovci, kteří spásají porosty řas na mořském dně a ničí tak prostředí důležité pro mnoho původních druhů.
Důsledky už pociťují také rybáři. Na Kypru začaly invazní ryby vytlačovat tradiční druhy, například parmici červenou, která byla dlouhodobě oblíbenou součástí místních úlovků i nabídky restaurací. Ubývání původních ryb ohrožuje obživu pobřežních komunit, jejichž hospodaření bylo po desetiletí založené právě na těchto druzích.
Některé změny už nelze vrátit zpět
Ve Středozemním moři bylo dosud zaznamenáno přibližně tisíc invazních druhů a zhruba osm set z nich se zde už trvale usadilo. Změny jsou patrné i u dalších skupin živočichů. V mělkých vodách východního Středomoří zmizelo přibližně 93 procent měkkýšů. Na pobřeží Jaderského moře pak vlny veder zlikvidovaly téměř celé populace slávek poté, co teplota vody místy překročila 30 stupňů Celsia.
„Pokud nenajdeme populace schopné přežít v těchto nových podmínkách, budoucnost slávek, alespoň v Jaderském moři, nevypadá příliš příznivě,“ míní Azzuro.
Odborníci se shodují, že úplné zastavení šíření invazních druhů už není reálné. Jejich dopady lze ale zmírnit. Jednou z možností je podporovat lov jedlých invazních ryb, například perutýnů, zatímco nejedlé a jedovaté druhy by mohly být cíleně odstraňovány. Jedním z navrhovaných opatření je důslednější ošetřování vody převážené v balastních nádržích lodí a ochrana lodních trupů speciálními nátěry, které brání přenosu dalších nepůvodních organismů. Současně se připravují změny v rybářských pravidlech, které mají pomoci obnově populací původních druhů tam, kde je to ještě možné.


