Téměř tři čtvrtiny hotelů na Kubě se už musely uzavřít kvůli americkým sankcím a ropnému embargu, které letos výrazně zhoršilo ekonomickou krizi, s níž se tento desetimilionový karibský ostrov potýká už řadu let. O uzavření hotelů informovala podle agentury AFP tento týden kubánská vláda.
Premiér Manuel Marrero také oznámil, že z Kuby odešlo už sedm mezinárodních společností, které provozovaly polovinu hotelů v zemi. Uvedl, že zavřeno bylo asi 73 procent všech hotelů.
Cuba’s tourism industry has been hit hard by US sanctions and fuel shortages, with nearly three-quarters of hotels now closed on the island. https://t.co/atRZk8MFVs
— euronews (@euronews) July 30, 2026
V souvislosti s krizí na Kubě podle AFP výrazně klesly počty přijíždějících turistů, a to od ledna do června téměř o 60 procent oproti stejnému období v loňském roce.
Cestovní ruch býval na Kubě dlouhá léta hlavní hnací silou ekonomiky. Velkou ránu mu zasadila pandemie covidu-19, po níž se toto odvětví v zemi už nevzpamatovalo. Další hluboký propad zažívá turistika letos kvůli americkému ropnému embargu, kvůli němuž kubánská vláda zavedla začátkem roku řadu restriktivních opatření. Začátkem února mimo jiné zakázala zahraničním aerolinkám tankovat palivo na kubánských letištích, kvůli čemuž některé společnosti na Kubu přestaly létat.
Paliva není na Kubě dost ani na dopravu lidí do práce, pro zásobování obchodů či pro svoz odpadků, nemocnice provádějí jen akutní operace a domácností trápí každodenní výpadky elektřiny.
Kuba se řadu let potýká s ekonomickou krizí, z čehož místní komunistická vláda často viní americké sankce. První z nich USA zavedly už v roce 1960 s cílem přivodit pád kubánského režimu, což se dosud nestalo.
Tlak na Kubu zesílil americký prezident Donald Trump. Jeho vláda letos v lednu nařídila zastavení venezuelských dodávek ropy na Kubu poté, co americké jednotky unesly venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženu, které USA viní z narkoterorismu. Koncem ledna pak Trump podepsal dekret, podle něhož hrozí cla každé zemi, která by ropu na Kubu dodávala.
Spotřeba elektřiny na Kubě je pokryta za dvou třetin dovozem paliv, do loňska to byla zejména ropa z Mexika a Venezuely. Osmdesát procent elektráren na Kubě je tepelných.
Od června uvalila americká vláda sankce také na konglomerát Gaesa, který formálně spravuje kubánská armáda, ale ve skutečnosti ho ovládají příbuzní a věrní spojenci dlouholetého kubánského lídra Raúla Castra. Tato oficiálně akciová společnost podniká v řadě odvětví a v minulosti vydělávala zejména právě na turistice. Od letošního 5. června hrozí americké sankce všem osobám a firmám, které budou s Gaesou spolupracovat.
