Mikroskopický život na Velkém bariérovém útesu je mnohem rozmanitější, než se dosud předpokládalo. Vědcům se podařilo zmapovat rozsáhlé společenství mikroorganismů, které tvoří základ fungování celého ekosystému. Výzkum odhalil stovky dosud neznámých druhů bakterií i statisíce různých virů a může pomoci lépe sledovat zdravotní stav korálových útesů.
Mikroorganismy jsou sice pouhým okem neviditelné, přesto patří k nejdůležitějším obyvatelům korálových útesů. Tým vědců analyzoval DNA ze vzorků mořské vody odebraných na 48 lokalitách Velkého bariérového útesu. Díky moderním metodám genetické analýzy se podařilo vytvořit dosud nejpodrobnější mapu tamního mikrobiomu.
Více než 500 nových druhů bakterií
Výzkum zachytil 808 585 virových genomů, které podle odhadů představují 362 802 různých virů. Současně odborníci identifikovali 5 283 genomů bakterií a archeí odpovídajících 876 samostatným druhům. Celkem 584 druhů bylo pro vědu dosud neznámých.
Mikrobiolog Filip Hugenholtz z University of Queensland přiznává, že rozsah objevu překvapil i samotné výzkumníky. „Překvapilo mě, že jsme našli více než 500 nových druhů bakterií. Tak obrovský je svět mikroorganismů.“
Podle dalšího mikrobiologa Juna Kit Jeoha z Australian Institute of Marine Science představují mikroorganismy základ mořských potravních řetězců. Mnohé z nich dokážou podobně jako rostliny využívat světelnou energii a přeměňovat oxid uhličitý na kyslík. Jsou zdrojem potravy pro drobné mořské korýše i další planktonní živočichy, které následně požírají větší mořští živočichové.
Mikrobi mohou upozornit na problémy dříve než koráli
Výsledky mohou najít praktické využití při ochraně korálových útesů. Složení mikrobiálních společenstev totiž dokáže odhalit změny v prostředí ještě dříve, než se projeví na samotných korálech.
Jeoh míní, že nově vytvořená databáze umožní lépe pochopit, jak vypadá korálový útes v dobrém stavu. „Můžeme zkoumat, jak mikrobi reagují na změny spojené se změnou klimatu, tepelným stresem, bělením korálů, lidskou činností nebo jinými zásahy do prostředí. V mikrobiálních společenstvech se změny často objeví dříve než viditelné změny na útesu.“
Mikrobiální analýza může například napovědět, zda se v chráněné oblasti nelegálně lovilo nebo zda se ve vodě objevilo znečištění těžkými kovy. Hugenholtz upozorňuje, že sledování mikroorganismů může být v některých případech levnější než přímé měření koncentrací škodlivin.
Výzkum umožnila technologie pro čtení dlouhých úseků DNA, která dokáže najednou analyzovat rozsáhlé části genetické informace. Díky tomu mohou vědci přesněji skládat genetickou mozaiku mikroorganismů a získat ucelenější obraz o jejich rozmanitosti i úloze v jednom z nejvýznamnějších mořských ekosystémů světa.
