Brazilské úřady pokračují v rozsáhlém tažení proti nelegální těžbě zlata na domorodém území Sararé. Těžba za sebou zanechala zničenou krajinu, znečištěné řeky i rostoucí násilí. Vedle ekologických škod přináší také vážné zdravotní následky včetně prudkého šíření malárie.
Ještě před několika týdny patřila nelegální osada Vila Cururu mezi nejrušnější místa v oblasti Sararé na jihozápadě brazilské Amazonie. Do provizorních barů a nevěstinců mířily davy zlatokopů, kteří přes den hloubili nové šachty a v noci utráceli vydělané peníze. Dnes zůstaly jen ohořelé trosky. Brazilské bezpečnostní složky osadu zničily během rozsáhlé operace proti nelegální těžbě zlata.
Zásah navazuje na slib prezidenta Luiz Inácio Lula da Silva, že vytlačí nelegální těžaře z domorodých území. Podle šéfa operací Niltona Tubina patří Sararé mezi nejvíce zdevastované oblasti v celé zemi. Za posledních několik let tam zmizely desítky kilometrů čtverečních lesa. Krajinu nahradily hluboké jámy, tunely a hromady vytěžené zeminy. Jak Tubino během kontroly oblasti poznamenal: „Je to naprostá zkáza.“
🔴 Brazil razes illegal gold mining camps in Amazon Indigenous territory; 17.3 sq mi destroyed
— NewsTongue (@NewsTongueX) July 20, 2026
Brazilian security forces razed Vila Cururu, an illegal mining settlement in the Sararé Indigenous territory, during a land and air assault in late March. The operation fulfils… pic.twitter.com/y6xY2UoP4X
Krajina se změnila v pustinu
Z vrtulníku je rozsah škod ještě zřetelnější. Zelený porost střídají dlouhé hnědé pásy rozkopané půdy a kaluže vody znečištěné rtutí, kterou těžaři používají při získávání zlata. Na některých místech vznikly rozsáhlé doly, kde pracovaly těžké bagry. Bezpečnostní složky většinu strojů zničily přímo na místě.
Domorodí obyvatelé z kmene Nambiquara popisují, že jejich území se během několika let změnilo k nepoznání. Řeky ztratily čistotu, zvěř zmizela a každodenní život narušoval hluk výbuchů i těžké techniky. Jeden z místních vůdců Jackson Katitãurlu situaci shrnul slovy: „Je to úplná poušť. Narodil jsem se tady a když jsem to viděl, nemohl jsem tomu uvěřit.“
Současná krize navazuje na dlouhou historii zásahů do života Nambiquara. První vlna zájmu o zdejší zlato přišla už v 18. století. Ve 20. století pak domorodé obyvatele zasáhly epidemie nemocí i výstavba silnice přes jejich území. Počet příslušníků kmene během minulého století dramaticky klesl a dnešní nelegální těžba představuje další vážnou hrozbu.
Těžba přináší násilí i nemoci
Situaci navíc komplikuje rostoucí vliv organizovaného zločinu. Podle místních svědectví se v oblasti pohybují ozbrojené skupiny vybavené automatickými puškami i brokovnicemi. Domorodí vůdci mluví o výhrůžkách smrtí a připomínají případy vražd spojených se spory o kontrolu nad nalezišti zlata. Samotné úřady připouštějí, že násilí v regionu výrazně vzrostlo, i když přímé řízení těžby zločineckými gangy zatím považují za neprokázané.
Bezpečnostní složky při kontrolách dál nacházejí důkazy, že část těžařů zůstává v oblasti. Objevily například dlouhé podzemní tunely, skryté bunkry s generátory nebo stovky kilogramů dusičnanu amonného určeného k odstřelům. Vyšetřovatelé narazili také na čerstvé stopy, které naznačují, že někteří lidé pokračují v těžbě hlavně po setmění.
Nelegální těžba ale nepustoší jen přírodu. Výzkum vědců z Brazílie a Stanfordovy univerzity ukázal, že významně přispěla také k prudkému šíření malárie na území Yanomami. Těžaři odlesňují okolí řek a vytvářejí mělké vodní plochy, které představují ideální prostředí pro množení komárů přenášejících nemoc. Do odlehlých oblastí navíc přicházejí lidé z regionů, kde se malárie běžně vyskytuje, a zvyšují riziko dalšího přenosu.
Vědci spočítali, že už velmi malé rozšíření těžby vedlo s odstupem jednoho až dvou let k výraznému růstu počtu případů malárie. V letech 2016 až 2023 podle jejich dat vzrostl počet nemocných na území Yanomami přibližně trojnásobně. Situaci dále zhoršuje znečištění rtutí, která oslabuje zdraví místních obyvatel. Přestože současná vláda buduje zdravotnická střediska a snaží se těžaře vytlačit, odborníci upozorňují, že následky budou přetrvávat ještě řadu let.
Domorodí představitelé ocenili, že aktuální zásah výrazně omezil nelegální těžbu v Sararé. Zároveň ale upozorňují, že úspěch nemusí být trvalý. Obávají se, že pokud bezpečnostní složky oblast opustí, těžaři se rychle vrátí. Jackson Katitãurlu na otázku, co se stane po skončení operace, odpověděl bez váhání: „Když operaci zastaví, vrátí se. Stoprocentně se vrátí.“


