Mikroplasty se podle nové rozsáhlé zprávy do lidského těla nedostávají jen z obalů nebo plastových lahví. Odborníci upozorňují také na zdravotnické pomůcky, dětské hračky, barvy na stěnách nebo kojeneckou výživu. Přehled více než 350 studií zároveň varuje, že některé budoucí klimatické technologie mohou množství mikroplastů v ovzduší ještě zvýšit.
Mikroplasty dnes vědci nacházejí téměř všude. Objevují se ve vodě, ve vzduchu, v lidské krvi i orgánech nebo vysoko v horách. Nová zpráva ale upozorňuje hlavně na zdroje, které většina lidí běžně neřeší. Autoři popisují každodenní život jako prostředí, kde člověka obklopuje takzvaná „mikroplastová bouře“. Podle nich se s drobnými částicemi plastů setkáváme už před narozením.
Single Pouch Of Gerber Baby Food Contains About 5,000 Microplastic Particles
— CDM (@CDM_PRESS) July 3, 2026
Many of us think of plastic as a simple, single material. It is not. It is made from more than 16,000 chemicals, including 4,200 known to harm human health.https://t.co/HLTVWkWAvi@HHSGov @US_FDA…
Nemocnice, dětské pokoje i barvy na stěnách
Studie rozdělila zdroje mikroplastů do pěti hlavních oblastí. Zaměřila se na venkovní prostředí, domácnosti, dětské výrobky, zdravotnictví a kosmetiku i potraviny a nápoje. Výzkumníci připomínají, že nejde jen o odpad v přírodě. Mikroplasty podle nich pronikají i z běžných výrobků, které lidé používají každý den.
Velkou pozornost věnovala zpráva nemocnicím. Některé zdravotnické pomůcky totiž obsahují plasty, jejichž drobné částice mohou při používání pronikat do lidského těla. Mezi uváděné příklady patří srdeční katetry, ortopedické implantáty, silikonové prsní implantáty nebo infuzní vaky. Operační sály navíc podle výzkumu patří mezi místa s velmi vysokou koncentrací mikroplastů ve vzduchu.
Zvlášť citlivou skupinou jsou předčasně narozené děti. Ty mohou během nitrožilní výživy přijímat mikroplasty z plastových infuzních systémů už v prvních dnech života. Ani později riziko zcela nemizí. Kojenecká výživa může obsahovat mikroplasty, jejichž množství ovlivňuje použitý obal i způsob přípravy.
Podobná situace panuje také doma. Dětské stavebnice, podložky na hraní nebo další plastové výrobky postupně uvolňují drobné částice PET, polypropylenu, polyetylenu nebo PVC do vzduchu i prachu. Děti přitom vzhledem ke své hmotnosti dýchají více vzduchu než dospělí a při hře častěji přicházejí do kontaktu s prachem usazeným na podlaze.
Mikroplasty mohou přibývat i kvůli novým technologiím
Autoři upozorňují také na méně nápadný zdroj znečištění v domácnostech. Běžné nátěrové barvy obsahují plastová pojiva. Jakmile barva stárne nebo ji lidé při rekonstrukci odstraňují, uvolňuje velké množství drobných plastových částic. I obyčejná stěna se tak může stát významným zdrojem mikroplastů v interiéru.
„Mnoho lidí si stále myslí, že znečištění plasty ohrožuje hlavně oceány a pláže, ne jejich vlastní zdraví. Naše domovy ale samy vytvářejí mikroplasty a vystavení jim probíhá neustále způsoby, které si většina lidí ani neuvědomuje,“ uvedl Maria Westerbos z organizace Plastic Soup Foundation.
Zpráva upozorňuje také na možné budoucí riziko. Vědci sledují vývoj technologií, které mají ochlazovat planetu rozptýlením částic ve stratosféře. Některé návrhy počítají kromě jiných materiálů také s polymerními částicemi. Podle autorů zatím nikdo přesně neví, jak velké množství mikroplastů by takové postupy mohly přidat do ovzduší, ale potenciál označují za velmi vysoký.
Výzkumníci zároveň připomínají, že mikroplasty už dnes obsahuje i dešťová voda. Do atmosféry se dostávají například opotřebením pneumatik nebo ze syntetických textilií. Dlouhodobé zdravotní dopady mikroplastů zatím věda dál zkoumá. Autoři zprávy přesto vyzývají k opatrnosti a tvrdí, že místo čekání na všechny odpovědi by měla společnost hledat cesty, jak množství plastových částic v běžném prostředí postupně omezit. Nejde jen o odpad nebo znečištění přírody. Jde o materiály, které výrobci zabudovali do našeho světa a které neustále uvolňují částice do prostředí, ve kterém žijeme.


