Havaj hledá nové využití pro plastový odpad, který by jinak končil na skládkách nebo v oceánu. Výzkumníci zkoušejí přimíchávat recyklované plasty a vyřazené rybářské sítě do asfaltových směsí. První výsledky naznačují, že takové silnice neuvolňují více mikroplastů než běžné vozovky a mohou pomoci řešit dva problémy najednou, plastový odpad i mořské znečištění.
Na Havaji představuje plastový odpad dlouhodobý problém. Recyklace je na ostrovech nákladná a velké množství plastů končí na skládkách nebo je moře vyplavuje zpět na pobřeží. Jedním z možných řešení se stalo jejich využití při stavbě silnic. Výzkumníci proto zkoumají, zda lze část běžně používaných polymerů v asfaltu nahradit recyklovaným plastem, aniž by se zvýšila zátěž pro životní prostředí.
Recyklovaný plast míří do asfaltu
Od roku 2020 se na havajských silnicích běžně používá asfalt upravený polymery, který lépe odolává praskání, vyjetým kolejím i poškození vodou. Výzkumníci chtěli zjistit, zda stejnou funkci zvládne i recyklovaný polyetylen získaný z domácího odpadu nebo z vyřazených rybářských sítí.
Do projektu se zapojilo havajské ministerstvo dopravy i Centrum pro výzkum mořského odpadu při Hawaiʻi Pacific University. Vyřazené rybářské sítě patří mezi největší zdroje mořského plastového odpadu v okolí Havaje. Jennifer Lynch, odbornice na znečištění oceánů plasty, připomíná, že v rámci projektu zaměřeného na sběr vyřazených rybářských sítí bylo z Tichého oceánu již odstraněno 84 tun odpadu.
Na obytné ulici na ostrově Oahu vznikly úseky se třemi různými typy asfaltu. Jeden obsahoval běžný polymer, druhý recyklovaný plast z domácností v Honolulu a třetí plast získaný z vyřazených rybářských sítí. Přibližně po jedenácti měsících vědci odebrali prach z povrchu vozovky a zkoumali, jaké částice se z ní uvolňují.
Mikroplastů nepřibylo
Analýzy ukázaly, že vozovky s recyklovaným plastem neuvolňovaly více polymerních částic než běžný asfalt. Stejný výsledek přinesly i laboratorní testy a rozbory vody, která z experimentálních úseků odtékala.
Vědci sice našli částice o velikosti mikroplastů, jen velmi malá část z nich ale pocházela z recyklovaného polyetylenu. Domnívají se, že plast je v asfaltové směsi pevně vázaný a při opotřebení vozovky se uvolňují spíše směsné částice tvořené kamenivem, asfaltem a polymerem než samotný plast.
Výzkum zároveň ukázal, že největší podíl částic v silničním prachu pochází z opotřebení pneumatik. Lynch k tomu poznamenává: „V našich prvních datech bylo opotřebení pneumatik oproti polyetylenu o několik řádů výraznější. Stopy polyetylenu jsme museli v chromatogramu doslova hledat.“
Výzkumníci budou dál sledovat, jak si silnice s recyklovaným plastem povedou po delší době provozu. Pokud se potvrdí jejich odolnost, mohly by pomoci omezit množství plastového odpadu na skládkách i v oceánu. Podle Lynch tato práce ukazuje, že recyklace může fungovat, pokud společnost dá udržitelnosti skutečnou prioritu.


