Američtí činitelé se obávali, že se Izrael chystá spáchat atentát na íránské vyjednavače, zatímco s nimi Spojené státy na jaře vedly citlivá jednání, při nichž dojednaly dočasnou mírovou dohodu. S odkazem na stávající a bývalé zástupce USA o tom napsal zpravodajský web deníku The New York Times (NYT).
Atentáty na íránské činitele byly izraelskou strategií od začátku války, kterou zahájily americko-izraelské údery na Írán 28. února. Při citlivých dubnových jednáních o příměří se však USA velmi obávaly, že se Izrael chystá provést atentát na dva hlavní partnery v jednáních, a to íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího a předsedu parlamentu Mohammada Bághera Ghálíbáfa. Z obavy, že izraelský pokus o atentát by zmařil jednání, zašly Spojené státy podle některých úředníků tak daleko, že požádaly další země v regionu, aby varovaly Írán před možností, že by se Izrael mohl zaměřit na tyto dva představitele.
US officials feared Israel was plotting to kill head Iranian negotiators: report https://t.co/FUdHWgIxz3 pic.twitter.com/WZUuHek5OR
— New York Post (@nypost) July 3, 2026
Američtí představitelé připustili, že při nejintenzivnější fázi války mohli být Arakčí a Ghálíbáf jakožto vysoce postavení vládní představitelé legitimními cíli pro Izrael, který byl odhodlán svrhnout íránskou teokratickou vládu. Poté, co se však v dubnu jednání spustila naplno, byli američtí představitelé přesvědčeni, že jakýkoli pokus o zabití íránských politických představitelů by jednání ukončil a znovu by roznítil boje.
Válka začala 28. února izraelským útokem, při kterém byli zabiti íránský duchovní vůdce Alí Chameneí a další vrcholní představitelé, a to částečně na základě informací amerických zpravodajských služeb. Zatímco se americké údery soustředily na íránské námořnictvo a ozbrojené síly, Izrael v rané fázi války upřednostňoval útoky na vedení země s cílem zabít co nejvíce íránských představitelů.
To znamenalo zabití možná pragmatičtějších vůdců, s nimiž Trumpova administrativa chtěla jednat, jako například Alího Laridžáního, nejvyššího íránského představitele pro národní bezpečnost, a Kamála Charázího, bývalého íránského ministra zahraničí. Oba muži se účastnili jednání se Spojenými státy, když byli zabiti při izraelských leteckých útocích.
Obavy z izraelských atentátů na íránské činitele podle NYT dokládají, že se USA a Izrael začaly postupem času rozcházet ve svých válečných cílech, respektive USA chtěly rychle uzavřít mírovou dohodu, zatímco Izrael k tomu byl skeptický. První dubnové příměří se u izraelské veřejnosti setkalo s obavami, že USA válku ukončují příliš brzy, a to ve chvíli, kdy se íránský režim stal ještě radikálnější a íránské revoluční gardy upevnily svou kontrolu napříč zemí.
USA a Írán nakonec v červnu dospěly k rámcové dohodě, která předpokládá obnovení lodní dopravy Hormuzském průlivu a budoucí jednání o íránském jaderném programu. Podle řady izraelských komentátorů je ale tato dohoda příšerná, protože neplní izraelské cíle, jimiž jsou změna íránského režimu, zničení vojenských prostředníků Íránu v regionu a zdecimování íránského jaderného programu. Izrael se také obává, že by dohoda s USA mohla Íránu poskytnout miliardy dolarů, které by mu umožnily poválečnou obnovu, aniž by musel krotit své jaderné ambice.
Mluvčí izraelské ambasády odmítla poskytnout vyjádření NYT.
Na otázku ohledně izraelských plánů a varování adresovaného Íránu americký zdroj odpověděl, že jednání mezi americkou a íránskou delegací pokračují a že zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner měli v Kataru produktivní schůzky a že USA chtějí, aby mírová jednání pokračovala.
