Vědci sledovali mozkovou aktivitu zebřiček a zjistili, že rozhodnutí přiblížit se k jinému jedinci se v mozku začíná připravovat několik sekund před samotným pohybem. Studie ukazuje, že sociální chování nevzniká náhle, ale předchází mu širší aktivita v mozku.
Proč se někdy rozhodneme přiblížit k jinému člověku? Nový výzkum Hebrejské univerzity v Jeruzalémě naznačuje, že odpověď se může začít rodit v mozku dřív, než si samotné rozhodnutí uvědomíme.
Vědci zkoumali zebřičky, tedy malé ryby často využívané k výzkumu mozku. Jsou pro podobné studie vhodné, protože u nich lze sledovat mozkovou aktivitu velmi podrobně, až na úroveň jednotlivých buněk.
Tým vytvořil prostředí, ve kterém jedna ryba pozorovala druhou plavající poblíž. Zároveň vědci v reálném čase sledovali aktivitu v celém mozku pozorující ryby. Díky tomu mohli zachytit, co se v mozku děje těsně před tím, než se ryba rozhodne přiblížit.
Ukázalo se, že několik sekund před pohybem se v mozku objevil výrazný vzorec aktivity. Nešlo jen o jednu část mozku. Změny se rozšířily napříč více oblastmi, které spolu pracovaly koordinovaně.
Důležitou roli sehrála oblast zvaná pallium. Ta je spojovaná se složitějším chováním. Když se ryba chystala přiblížit k jiné rybě, aktivita v této oblasti rostla, zatímco v jiných částech mozku klesala.
Vědci tento stav označují jako fázi před rozhodnutím. Mozek už v tu chvíli signalizoval, že brzy přijde sociální akce, i když navenek ještě nebyl vidět žádný pohyb. Podle výsledků se tak dalo chování ryby předem odhadnout.
Studie také ukázala, že síla tohoto mozkového signálu se u jednotlivých ryb lišila. Ryby se silnějším vzorcem aktivity bývaly celkově společenštější. To naznačuje, že podobná mozková aktivita může souviset s tím, jak silnou má jedinec potřebu vyhledávat kontakt s ostatními.
Výsledky zatím vycházejí z výzkumu na zebřičkách, ne na lidech. Přesto mohou být důležité i pro širší pochopení sociálního chování. Podobné mozkové struktury se totiž na sociálním chování podílejí u více druhů, a výzkum tak může nabídnout další vodítka k tomu, proč jsou někteří jedinci přirozeně společenštější než jiní.
