Mohutný sesuv ledu a hornin v nepálském Himálaji rozpoutal ničivou povodeň, která během několika okamžiků zasáhla celé údolí. Stovky lidí zemřely a mnoho dalších zůstává nezvěstných. Vědci upozorňují, že podobné katastrofy mohou s pokračujícím oteplováním přicházet častěji.
Z hory Langtang Lirung se odlomila velká část podloží společně s ledovcem. Masa ledu, kamení a sedimentů spadla z výšky několika kilometrů do údolí. Podle prvních zjištění dočasně zablokovala řeku, za překážkou se nahromadila voda a následné protržení vytvořilo prudkou přívalovou vlnu.
New footage emerges showing the exact moment of the glacial collapse.
— Riya❤️ (@Riya_035) August 29, 2026
Source: NY Times
Imagine this happening in Nepal.
Glaciers are spread across the northern parts of the country, and Nepal already faces serious risks from glacial lake outburst floods (GLOFs), alongside the… pic.twitter.com/R68rTLtI3c
Oteplování oslabuje ledovce i celé hory
Odborníci zatím zkoumají přesný průběh katastrofy. Jednotlivou událost nelze připsat pouze vyšším teplotám. Globální oteplování však urychluje tání ledovců, mění srážkové poměry a narušuje věčně zmrzlou půdu, která drží horské svahy pohromadě.
Geolog Alton Byers označil permafrost za „kryosférické lepidlo, které po tisíciletí drželo sníh, led a horniny pohromadě“. Když toto spojení zeslábne, svahy ztrácejí stabilitu. Ledovec pak může strhnout okolní skály nebo se sám zřítit do údolí.
Himálaj už během první čtvrtiny tohoto století přišel přibližně o pětinu ledovcové pokrývky. Celý region Hindu Kush Himálaj přitom obsahuje více než 63 tisíc ledovců. Mnohé leží na prudkých svazích nad řekami, silnicemi, elektrárnami a hustě obydlenými údolími.
Riziko nepředstavují jen přímé sesuvy ledu. Tající ledovce vytvářejí a zvětšují jezera, která zadržují přírodní hráze z ledu a sedimentů. K jejich protržení může přispět silný déšť, lavina, sesuv půdy nebo tlak nahromaděné vody. Podle dřívějšího výzkumu žije v dosahu podobných záplav asi 15 milionů lidí.
Varování může zachránit tisíce životů
Nebezpečí se netýká pouze Nepálu. Nestabilní ledovce najdeme také v Andách, Alpách, Norsku, na Islandu, Novém Zélandu nebo v Chile. Jejich kolaps může vyvolat přívalovou povodeň, lavinu hornin a ledu, nebo dokonce obrovskou vlnu v úzkém fjordu.
Některé události dosahují těžko představitelných rozměrů. Sesuv ve východním Grónsku vytvořil v roce 2023 vlny vysoké kolem 200 metrů. O dva roky později vyvolal podobný kolaps na Aljašce ještě vyšší vlnu. Ve švýcarském údolí Lötschen zase ledovec zasypal většinu obce Blatten miliony tun suti.
Právě švýcarský případ ale ukázal, že pečlivé sledování funguje. Vědci zaznamenali stále častější pády hornin a úřady obyvatele i jejich zvířata včas evakuovaly. „Jasná a otevřená komunikace vedla k hladké evakuaci, takže nakonec nezemřel žádný obyvatel Blattenu,“ uvedl výzkumník přírodních rizik Benjamin Bellwald.
Podobné systémy mohou pomoci také v Himálaji, jejich zavedení však komplikuje obrovská rozloha, nedostatek peněz a přeshraniční poloha některých rizikových oblastí. Každý ledovec navíc vysílá před zhroucením jiné signály. Vědci proto připravují mapy ohrožení, sledují nejnebezpečnější místa a spolupracují s místními komunitami.
Samotné varovné systémy ale příčinu problému neodstraní. John Pomeroy z University of Saskatchewan upozornil, že svět musí omezit další oteplování, protože na některé katastrofy se jednoduše připravit nedá. „Nemůžete se přizpůsobit dvacetimetrové vlně vody, která vás pronásleduje ulicí a chystá se vás smést,“ řekl.
