Kolumbijská Santa Marta hostila první mezinárodní konferenci zaměřenou přímo na odklon od uhlí, ropy a plynu. Do karibského města přijeli zástupci téměř šedesáti zemí, kteří chtějí urychlit přechod k čistší energetice. Symbolika místa byla silná, protože Kolumbie stále patří mezi vývozce fosilních paliv.
Z pobřeží Santa Marty jsou běžně vidět tankery a lodě spojené s těžbou a přepravou ropy nebo uhlí. Právě tam ale kolumbijská vláda představila snahu posunout debatu o klimatu od slibů k praktickému plánu. Cílem je omezit závislost na fosilních palivech a posílit obnovitelné zdroje, které už dnes v mnoha zemích vycházejí levněji než tradiční energie.
Kolumbijská ministryně životního prostředí Irene Vélez Torres označila jednání za začátek nového přístupu. „Tohle je začátek nové globální klimatické demokracie,“ řekla v závěru konference. Podle ní má jít o způsob, jak propojit vlády, parlamenty i občanskou společnost a urychlit snižování emisí.
Debata přichází v době, kdy svět znovu pociťuje dopady závislosti na ropě a plynu. Ceny energií prudce rostou po americko-izraelských útocích na Írán a předchozí cenový šok přinesla také ruská invaze na Ukrajinu. Dražší energie následně zvyšují ceny potravin, dopravy i výroby a znovu tlačí na inflaci.
Šéf Mezinárodní energetické agentury Fatih Birol upozornil, že současná situace může změnit pohled vlád na fosilní paliva. „Pořád nechápu, jak mohl být svět tak zaskočený tím, že globální ekonomiku může držet jako rukojmí padesátikilometrový průliv,“ řekl. Podle něj budou státy víc přehodnocovat svou energetickou bezpečnost a posilovat obnovitelné zdroje, jádro i elektrifikaci dopravy a vytápění.
Obnovitelné zdroje už získávají stále silnější pozici. Loni poprvé předstihly uhlí ve výrobě elektřiny a podle analytického centra Ember dodaly 33,8 procenta světové elektřiny, zatímco uhlí 33 procent. Zájem o solární panely a baterie po nové energetické krizi dál roste, a to od Pákistánu po Británii.
Země zapojené do jednání teď mají připravit vlastní plány, jak se postupně zbavit závislosti na fosilních palivech. Další konference se má konat začátkem příštího roku na tichomořském ostrově Tuvalu, který patří mezi státy nejvíc ohrožené růstem hladiny oceánů. Organizátoři chtějí, aby národní plány vstoupily i do širších jednání OSN o klimatu.
Přechod ale nebude jednoduchý. Některé země, které se konference účastnily, dál plánují rozvoj těžby ropy a plynu. Sporná zůstává také otázka peněz, protože chudší státy i producenti fosilních paliv budou potřebovat finance na nové zdroje příjmů a spravedlivou proměnu ekonomiky. Bývalá irská prezidentka Mary Robinson to shrnula slovy: „Potřebujeme tři přechody: od fosilních paliv, k obnovitelné energii pro všechny a ke světu, který pečuje o přírodu. Všechny musí stát na spravedlnosti.“
