Spojené státy stáhnou z Německa zhruba pět tisíc vojáků. Pentagon uvedl, že jde o výsledek revize americké vojenské přítomnosti v Evropě. Stahování má být dokončeno během šesti až dvanácti měsíců.
Německý ministr obrany Boris Pistorius se snažil oznámení mírnit. Rozhodnutí označil za očekávané a uvedl, že Německo je připravené převzít větší část odpovědnosti za vlastní obranu. Zároveň zdůraznil, že americká vojenská přítomnost v Evropě zůstává v zájmu Německa i Spojených států.
Po odchodu části jednotek má v Německu zůstat více než 30 tisíc amerických vojáků. Stahování by tak obrátilo posilování americké přítomnosti, které začalo za prezidenta Joe Bidena po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.
Donald Trump ale naznačil, že snížení počtu vojáků nemusí skončit u pěti tisíc. „Budeme snižovat výrazně a půjdeme mnohem dál než o 5 000,“ řekl novinářům před odletem z Floridy. Už dříve mluvil také o možném omezení amerických jednotek v Itálii a Španělsku.
Napětí mezi Washingtonem a částí evropských spojenců v posledních týdnech zvýšily rozdílné postoje k americkým vojenským operacím proti Íránu. Trump kritizoval evropské vlády, které podle něj nereagují na konflikt dostatečně vstřícně. Německý kancléř Friedrich Merz naopak zpochybnil americkou strategii a mluvil o tom, že Írán Spojené státy ponižuje.
NATO uvedlo, že s Washingtonem jedná o detailech rozhodnutí. Aliance zároveň připomíná, že evropské státy musí víc investovat do vlastní obrany. Německo už výdaje výrazně navyšuje a podle plánů má příští rok vydávat na obranu více než tři procenta HDP.
Krok vyvolal kritiku i ve Spojených státech. Předsedové výborů pro ozbrojené síly ve Sněmovně reprezentantů a Senátu uvedli, že místo odchodu z Evropy by bylo vhodnější přesunout jednotky dál na východ. Podle nich by tím Spojené státy posílily odstrašení na východním křídle NATO a snížily riziko mnohem nákladnějšího konfliktu.


