V Bulharsku se dnes ráno otevřely hlasovací místnosti a začaly již osmé parlamentní volby za posledních pět let. Podle agentury AFP je hlavním favoritem strana bývalého prezidenta Rumena Radeva, který je považován za prorusky orientovaného a který mimo jiné slibuje sestavení nové vlády a boj proti korupci. Volební místnosti se uzavřou ve 20:00 místního času (19:00 SELČ). První odhady výsledků se čekají hned poté, jasno o vítězi by mohlo být v noci či v pondělí ráno.
Země od roku 2021, kdy po rozsáhlých protikorupčních demonstracích skončil v čele vlády Bojko Borisov, prochází politickou krizí, při níž se u moci střídají křehké koalice. K pádu té poslední vedly rozsáhlé protesty proti rozpočtovému plánu, které loni přiměly k demisi premiéra Rosena Željazkova.
Bulgaria will hold its eighth election in five years on Sunday
— Anadolu English (@anadoluagency) April 18, 2026
The country has struggled to establish stable governments since 2021, experiencing repeated snap elections and failed coalition negotiations https://t.co/jA4G0zuo9f pic.twitter.com/3L3AxwaLVf
Radev zastával prezidentské křeslo od roku 2017. Na konci loňského roku otevřeně podpořil demonstranty a v lednu rezignoval, aby se mohl ucházet o místo v parlamentu. Jeho středolevicová strana Progresivní Bulharsko, která by mohla získat přes 30 procent hlasů, slibuje obnovit právní řád. Zároveň se staví proti některým postojům Evropské unie, mimo jiné odmítá evropskou zelenou politiku, chce obnovit spolupráci s Ruskem a je proti dodávání zbraní na Ukrajinu, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi.
Radevovým hlavním soupeřem je konzervativní středopravicové uskupení GERB-SDS, které mělo v průzkumech přibližně dvacetiprocentní podporu. Strana bývalého premiéra Borisova se označuje za proevropskou a otevřeně podporuje Ukrajinu, čelí však obviněním z korupce.
Bývalý prezident vyloučil spolupráci s GERB-SDS i stranou zastupující tureckou a romskou menšinu, jejíž předseda čelí v západních zemích sankcím kvůli korupci. Nevyloučil vládu s proevropskou stranou PP-DB, s níž ale nesdílí názor na zahraniční politiku. Vše tedy bude záviset na počtu stran, které překročí čtyřprocentní hranici pro vstup do parlamentu, píše AFP. Konečné výsledky by podle dřívějších zpráv měla volební komise oznámit do čtyř dnů.
Nedostatek důvěry ve volební proces by podle AFP mohl mít negativní dopad na volební účast, která při volbách v říjnu 2024 klesla na 39 procent. Policie v posledních týdnech zintenzivnila své operace a podle úřadů zabavila víc než milion eur, které měly sloužit k podněcování voličů, aby hlasovali pro tu či onu stranu. V souvislosti s tím zadržela stovky osob včetně zastupitelů a starostů.
