KomentářeKOMENTÁŘ: Putin válkou podkopal budoucnost Ruska

KOMENTÁŘ: Putin válkou podkopal budoucnost Ruska

24. února 2022 se zdála invaze na Ukrajinu těžko představitelná, a to i přes nahromaděná ruská vojska u jejích hranic. Ruský prezident Vladimir Putin má při pohledu do historie zálibu v napadání menších a zdánlivě slabších zemí, útok na druhou největší evropskou zemi však pro diktátora představoval potenciálně katastrofickou vyhlídku. Ještě tentýž den začaly na Kyjev padat rakety.

Rusko válkami v Čečensku, Gruzii a Sýrii, stejně jako vojenskými akcemi na Krymu a východní Ukrajině, vytěžilo maximum za relativně nízkou cenu. Putin nepředpokládal, že by tomu v únoru před čtyřmi lety mohlo být jinak. Speciální vojenská operace, jak diktátor a ruské vojenské špičky invazi označují, měla trvat tři dny.

Cílem bylo zničit obranu země, demilitarizovat ji, svrhnout režim prezidenta Volodymyra Zelenského a dosadit do Kyjeva loutkovou vládu. Obsazením Ukrajiny by Rusko získalo ekonomické a energetické bohatství i vliv a jeho armáda s raketami by přímo sousedila s hranicemi Severoatlantické aliance (NATO).

Ruské vítězství na Ukrajině by dramaticky zhoršilo bezpečnostní situaci v Evropě a v zemích sousedících s Ukrajinou by podnítilo strach z války. Znamenalo by jediné: Západ se nepostavil za suverénní stát. Ukázal Kremlu záda jako slabá kořist, pro kterou se stačí jen natáhnout.

Nakonec se však přepočítali Putin i Západ. Všichni se dopustili jedné chyby – podcenili houževnatost Ukrajiny. Kreml navíc nečekal, že se Západ, vyjma proruských satelitů Maďarska a Slovenska, jednotně a odhodlaně postaví za napadenou zemi a začne ji vojensky i finančně podporovat. A to nejen za Ukrajinu, ale i proti němu samotnému.

Západ poslal Moskvě jasný vzkaz. O válku nikdo nestojí, o návrat pod křídla Sovětského svazu jakbysmet. Právě to je cílem Kremlu – posilovat svůj vliv v postsovětských zemích a obnovit moc a slávu SSSR. Finsko a Švédsko reagovaly vstupem do NATO a posílením aliance svými armádami. Evropa zase největším zbrojením od druhé světové války.

Výdaje na obranu rostou pod tíhou nepříliš vzdálené války i tlakem politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Vznikla takzvaná koalice ochotných a Francie s Velkou Británií jednají o jaderném odstrašování nezávislém na USA.

Putin chtěl oslabit NATO, ale selhal. Chtěl oslabit Evropu, ale docílil opaku. Chtěl zničit jednotu Západu, ale docílil opaku.

Co tím tedy získal?

Putin sní o navrácení lesku SSSR, místo toho však zavedl Rusko zpět do středověku. Roste počet obětí ruských vojáků na bojišti i ceny potravin v supermarketech. Ruská armáda i ekonomika jsou v koncích. Západní experti a lídři v posledních týdnech tvrdí, že Rusko nemůže válku na Ukrajině vyhrát. Ekonomové zase „lámou hůl“ nad ruskou ekonomikou, které po zhruba čtyřech letech sankcí dochází dech.

Moskva samozřejmě údaje o ztrátách na bojišti a skutečném stavu své ekonomiky nezveřejňuje a snaží se je zakrýt siláckou propagandou. Odhady z různých zdrojů však naznačují temné vyhlídky.

Od začátku invaze padlo nebo utrpělo zranění 1,2 milionu Rusů, odhaduje Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). Jedná se o největší počet obětí nějaké mocnosti od konce druhé světové války. Zabito bylo podle odhadu CSIS zhruba 350 000 ruských vojáků. To je trojnásobek oproti ztrátám Američanů v každé válce vedené od roku 1945, včetně válek v Koreji, Vietnamu a Afghánistánu.

Nehledě na ztráty Rusko loví muže v ulicích i za hranicemi (Afrika, Indie, Nepál, Thajsko a další země, většinou podvodem) a posílá je v sebevražedných vlnách na smrt. Doma mu totiž lidské zdroje docházejí. Země je na pokraji těžké demografické krize. Tu způsobují jak obrovské ztráty na frontě, tak migrace a klesající porodnost.

Čím horší je ekonomická situace, tím větší je potenciál dalšího poklesu porodnosti a růstu migrace. Rusko přišlo o status atraktivního trhu pro investory. Inflace je vysoká stejně jako úrokové sazby. Potraviny, například okurky, se stávají luxusem pro vyvolené a Putinovi pod nohama začíná tikat bomba. Matky zuří, když se dozvídají o popravách synů vlastními veliteli jen proto, že se odmítli postavit před hlavně ukrajinských kulometů. Lidé jsou zoufalí, když kontrolují cenovky v obchodech.

Rusko musí válku dotovat z finančních rezerv. Ty se však podle expertů tenčí. Ruská ekonomika podle nich nezkolabuje náhle, ale ocitá se ve stále větších a dlouhodobých problémech.

Nabízené bonusy zájemcům o vstup do armády jsou stále dražší, stejně jako odměny pro pozůstalé po mužích padlých na frontě. V průmyslu pak tito muži chybějí. „Nemá kdo obsluhovat stroje. Potřebujeme někde najít 800 000 dělníků,“ napsal ruský deník Nezavisimaja gazeta.

Zatímco Rusko se snaží na očích veřejnosti udržet obraz silné ekonomiky, v zemi se plíživě šíří zavírání podniků, včetně restaurací, a prudce se zvyšují daně. Napětí ve společnosti vzbuzuje i hrozba další mobilizace, která by sice poskytla Moskvě další muže pro hlavně ukrajinských kulometů, dělostřelectva a drony, ale uvrhla by průmysl do ještě větších problémů. Rusko se tak ocitlo v sebedestruktivní spirále.

Aby toho nebylo málo, Rusko selhalo i v ochraně svých spojenců. Když padl režim Bašára Asada v Sýrii a Nicoláse Madura ve Venezuele, nedokázalo je ochránit ani zasáhnout. Když Izrael a USA útočí na Írán, Rusko se zmohlo jen na výzvy ke klidu zbraní. Svého spojence, který mu dodává drony a další vojenský materiál, nedokáže ochránit. Pokud izraelsko-americká vojenská kampaň íránský režim svrhne, bude to pro Kreml velká rána.

Děje se tak v době, kdy se od jeho levné ropy odklánějí pod americkým tlakem Indie i Čína. Rusko přichází i o těch několik málo spojenců, kteří dosud zůstali po jeho boku. Vztah mezi Pekingem a Moskvou je navíc experty označován jako „vztah na oko“. Čína sleduje jen své vlastní zájmy.

Putin tedy válkou na Ukrajině zruinoval ruskou populaci, ekonomiku, prestiž i diplomatické vztahy se světem. Zároveň posílil NATO a Evropu.

Abychom dokreslili tento obraz zkázy, ukrajinské síly přešly do protiofenzyvy a na některých místech postupují. Znovu získaly kontrolu nad územím na severovýchodě a východě Ukrajiny, na frontách u Charkova, Pokrovsku, Novopavlivky a Kostjantynivky, uvádí americký Institut pro studium války (ISW).

Doporučujeme

Mandát zesnulého senátora Lindseyho Grahama dočasně převezme jeho mladší sestra Darline

Po smrti amerického republikánského senátora Lindseyho Grahama bude jeho místo v Senátu Spojených států dočasně zastávat jeho mladší sestra Darline Graham Nordone. Do funkce ji v pondělí jmenoval guvernér Jižní Karolíny Henry McMaster.

Film o Michaelu Jacksonovi jako první životopisný snímek vydělal miliardu dolarů

Životopisný film Michael dosáhl historického úspěchu. Snímek o Michaelu Jacksonovi překonal v celosvětových kinech hranici jedné miliardy dolarů a stal se prvním životopisným filmem, kterému se to podařilo. Hlavní roli ztvárnil zpěvákův synovec Jaafar Jackson.

Horko zvyšuje riziko duševních potíží. Nejohroženější jsou děti a mladiství

Vysoké teploty máme spojené s dobrou náladou, když jsme na dovolené u moře nebo vysedáváme na zahrádkách. Zároveň je ovšem známo, že vedro zhoršuje naše kognitivní funkce i náladu a zvyšuje agresivitu. Nová studie teď zjistila, že během horkých dnů stoupá počet hospitalizací spojených s duševními problémy u dětí a mladistvých.

USA dokončily další vlnu úderů na Írán, oznámilo regionální velitelství

Americká armáda dokončila další vlnu úderů na Írán, kde útočila na pobřežní obranné systémy, odpalovací zařízení pro střely a drony a na námořnictvo. Na síti X to dnes nad ránem oznámilo americké velitelství CENTCOM, které koordinuje síly USA na Blízkém východě. Podle agentury Fars zahynuli při jednom z útoků tři lidé z téže rodiny.

Pesticid používaný v zemědělství může snižovat počet čmeláků

Čmeláci patří mezi nejvýznamnější opylovače zemědělských plodin i volně rostoucích rostlin. Nový výzkum ukazuje, že sulfoxaflor, běžně používaný pesticid proti savému hmyzu, může narušovat jejich rozmnožování už při nízkých dávkách. Změny se projevily přímo v aktivitě genů spojených s reprodukcí, což by při dlouhodobém působení mohlo přispívat k úbytku čmeláčích populací.

Volkswagen zvažuje zrušení dalších 50 tisíc pracovních míst

Volkswagen může v rámci rozsáhlé restrukturalizace zrušit dalších přibližně 50 tisíc pracovních míst. Šéf koncernu Oliver Blume zaměstnancům oznámil, že firma stále hledá způsob, jak snížit výrazně vyšší náklady a přiblížit se konkurenci. Konečný počet zrušených pozic zatím nebyl stanoven.

Rusko v noci udeřilo střelami a drony na Kyjev, oběti nejsou hlášeny

Rusko během noci na dnešek zaútočilo střelami a drony na ukrajinskou metropoli Kyjev. S odvoláním na představitele města o tom nad ránem informovala agentura Reuters, podle které byly hlášeny exploze a požáry, žádné oběti ale úřady neoznámily. Ukrajinská obrana sestřelila pět z osmi ruských balistických raket. Stalo se tak poprvé za měsíc, napsala agentura Unian s odvoláním na hlášení ukrajinského letectva a připomněla, že problémy souvisely s nedostatkem protiraketových střel.

Ceny ropy nepřestávají růst. Trh znervózňují americké kroky v Hormuzu

Ceny ropy vzrostly poté, co americký prezident Donald Trump oznámil plány na zavedení poplatků za přepravu v Hormuzském průlivu a obnovení blokády íránských přístavů. Tyto kroky na trhu vyvolaly další vlnu obav z narušení dodávek černého zlata. Zatímco USA trvají na tom, že Hormuzský průliv je otevřený pro plavbu, podle údajů o sledování lodní dopravy došlo k prudkému poklesu tranzitů.

Francie umožní Ukrajině licenční výrobu zbraní, Kyjev nakoupí 16 letounů Rafale

Francie umožní Ukrajině licenční výrobu francouzských řízených střel, přesně naváděných bomb a protivzdušných střel, zatímco Kyjev nakoupí francouzsko-italské systémy protivzdušné obrany nové generace a 16 stíhacích letounů Rafale. Po jednání koalice ochotných to dnes v Paříži oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron.

USA ode dneška začnou vybírat poplatky za bezpečnou plavbu Hormuzským průlivem

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatek ve výši 20 procent hodnoty přepravovaného nákladu. Šéf Bílého domu to dnes napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán.

Příměří se fakticky zhroutilo. USA udeřily na Írán, sirény se rozezněly v Jordánsku a Bahrajnu

Spojené státy v pondělí pozdě večer dokončily další vlnu leteckých úderů na cíle spojené s Íránem. Tentokrát americká armáda útočila na odpalovací systémy pro střely a drony, obranné systémy a námořnictvo. Sirény se následně rozezněly v Jordánsku a Bahrajnu. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že USA kontrolují úžinu klíčovou pro světové dodávky ropy.

Maďarský parlament schválil ústavní dodatek, který má ukončit mandát prezidenta

Maďarský parlament dnes schválil ústavní dodatek, který má především ukončit mandát prezidenta Tamáse Sulyoka. Informovaly o tom světové tiskové agentury. Premiér Péter Magyar označuje prezidenta za loutku strany Fidesz bývalého předsedy vlády Viktora Orbána, který letos po 16 letech přišel o moc, a už po vítězství v dubnových parlamentních volbách Sulyoka vyzval, aby odstoupil.

Húsíové zaútočili na letiště v Saúdské Arábii

Jemenští Húsíové v pondělí zaútočili balistickými raketami a drony na mezinárodní letiště Abhá na jihu Saúdské Arábie. Saúdská protivzdušná obrana proti střelám zasáhla a úřady nehlásí žádné oběti. Útok představuje nejvážnější vyhrocení vztahů mezi oběma stranami od příměří uzavřeného v roce 2022.

Požár lesa v pařížském regionu zničil na 1000 hektarů a stále se šíří

Požár lesa u Fontainebleau nedaleko Paříže zničil na 1000 hektarů porostu, což je zhruba pět procent celého lesa. Dnes odpoledne to řekl šéf civilní ochrany Julien Marion. Na místě zasahuje na 800 hasičů z celé Francie. Podle francouzského ministra vnitra Laurenta Nuňeze je možné, že oheň někdo založil úmyslně, informovala agentura AFP.

EK a její partneři chtějí dát na podporu projektů v Gaze 883,6 milionu eur

Evropská komise dnes spolu s více než desítkou nejen členských zemí Evropské unie zahájila iniciativu, která poskytne 883,6 milionu eur (přibližně 21,4 miliardy Kč) na humanitární projekty v Pásmu Gazy. Komise v prohlášení uvedla, že "Team Gaza Initiative" podpoří projekty zaměřené na zajištění základních služeb pro obyvatele pásma, včetně vodohospodářské infrastruktury, odstraňování sutin a odpadu či obnovení zdravotnických, energetických a zemědělských systémů. Česká republika podle zveřejněného seznamu do iniciativy zapojena není.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama