KomentářeKOMENTÁŘ: Putin válkou podkopal budoucnost Ruska

KOMENTÁŘ: Putin válkou podkopal budoucnost Ruska

24. února 2022 se zdála invaze na Ukrajinu těžko představitelná, a to i přes nahromaděná ruská vojska u jejích hranic. Ruský prezident Vladimir Putin má při pohledu do historie zálibu v napadání menších a zdánlivě slabších zemí, útok na druhou největší evropskou zemi však pro diktátora představoval potenciálně katastrofickou vyhlídku. Ještě tentýž den začaly na Kyjev padat rakety.

Rusko válkami v Čečensku, Gruzii a Sýrii, stejně jako vojenskými akcemi na Krymu a východní Ukrajině, vytěžilo maximum za relativně nízkou cenu. Putin nepředpokládal, že by tomu v únoru před čtyřmi lety mohlo být jinak. Speciální vojenská operace, jak diktátor a ruské vojenské špičky invazi označují, měla trvat tři dny.

Cílem bylo zničit obranu země, demilitarizovat ji, svrhnout režim prezidenta Volodymyra Zelenského a dosadit do Kyjeva loutkovou vládu. Obsazením Ukrajiny by Rusko získalo ekonomické a energetické bohatství i vliv a jeho armáda s raketami by přímo sousedila s hranicemi Severoatlantické aliance (NATO).

Ruské vítězství na Ukrajině by dramaticky zhoršilo bezpečnostní situaci v Evropě a v zemích sousedících s Ukrajinou by podnítilo strach z války. Znamenalo by jediné: Západ se nepostavil za suverénní stát. Ukázal Kremlu záda jako slabá kořist, pro kterou se stačí jen natáhnout.

Nakonec se však přepočítali Putin i Západ. Všichni se dopustili jedné chyby – podcenili houževnatost Ukrajiny. Kreml navíc nečekal, že se Západ, vyjma proruských satelitů Maďarska a Slovenska, jednotně a odhodlaně postaví za napadenou zemi a začne ji vojensky i finančně podporovat. A to nejen za Ukrajinu, ale i proti němu samotnému.

Západ poslal Moskvě jasný vzkaz. O válku nikdo nestojí, o návrat pod křídla Sovětského svazu jakbysmet. Právě to je cílem Kremlu – posilovat svůj vliv v postsovětských zemích a obnovit moc a slávu SSSR. Finsko a Švédsko reagovaly vstupem do NATO a posílením aliance svými armádami. Evropa zase největším zbrojením od druhé světové války.

Výdaje na obranu rostou pod tíhou nepříliš vzdálené války i tlakem politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Vznikla takzvaná koalice ochotných a Francie s Velkou Británií jednají o jaderném odstrašování nezávislém na USA.

Putin chtěl oslabit NATO, ale selhal. Chtěl oslabit Evropu, ale docílil opaku. Chtěl zničit jednotu Západu, ale docílil opaku.

Co tím tedy získal?

Putin sní o navrácení lesku SSSR, místo toho však zavedl Rusko zpět do středověku. Roste počet obětí ruských vojáků na bojišti i ceny potravin v supermarketech. Ruská armáda i ekonomika jsou v koncích. Západní experti a lídři v posledních týdnech tvrdí, že Rusko nemůže válku na Ukrajině vyhrát. Ekonomové zase „lámou hůl“ nad ruskou ekonomikou, které po zhruba čtyřech letech sankcí dochází dech.

Moskva samozřejmě údaje o ztrátách na bojišti a skutečném stavu své ekonomiky nezveřejňuje a snaží se je zakrýt siláckou propagandou. Odhady z různých zdrojů však naznačují temné vyhlídky.

Od začátku invaze padlo nebo utrpělo zranění 1,2 milionu Rusů, odhaduje Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). Jedná se o největší počet obětí nějaké mocnosti od konce druhé světové války. Zabito bylo podle odhadu CSIS zhruba 350 000 ruských vojáků. To je trojnásobek oproti ztrátám Američanů v každé válce vedené od roku 1945, včetně válek v Koreji, Vietnamu a Afghánistánu.

Nehledě na ztráty Rusko loví muže v ulicích i za hranicemi (Afrika, Indie, Nepál, Thajsko a další země, většinou podvodem) a posílá je v sebevražedných vlnách na smrt. Doma mu totiž lidské zdroje docházejí. Země je na pokraji těžké demografické krize. Tu způsobují jak obrovské ztráty na frontě, tak migrace a klesající porodnost.

Čím horší je ekonomická situace, tím větší je potenciál dalšího poklesu porodnosti a růstu migrace. Rusko přišlo o status atraktivního trhu pro investory. Inflace je vysoká stejně jako úrokové sazby. Potraviny, například okurky, se stávají luxusem pro vyvolené a Putinovi pod nohama začíná tikat bomba. Matky zuří, když se dozvídají o popravách synů vlastními veliteli jen proto, že se odmítli postavit před hlavně ukrajinských kulometů. Lidé jsou zoufalí, když kontrolují cenovky v obchodech.

Rusko musí válku dotovat z finančních rezerv. Ty se však podle expertů tenčí. Ruská ekonomika podle nich nezkolabuje náhle, ale ocitá se ve stále větších a dlouhodobých problémech.

Nabízené bonusy zájemcům o vstup do armády jsou stále dražší, stejně jako odměny pro pozůstalé po mužích padlých na frontě. V průmyslu pak tito muži chybějí. „Nemá kdo obsluhovat stroje. Potřebujeme někde najít 800 000 dělníků,“ napsal ruský deník Nezavisimaja gazeta.

Zatímco Rusko se snaží na očích veřejnosti udržet obraz silné ekonomiky, v zemi se plíživě šíří zavírání podniků, včetně restaurací, a prudce se zvyšují daně. Napětí ve společnosti vzbuzuje i hrozba další mobilizace, která by sice poskytla Moskvě další muže pro hlavně ukrajinských kulometů, dělostřelectva a drony, ale uvrhla by průmysl do ještě větších problémů. Rusko se tak ocitlo v sebedestruktivní spirále.

Aby toho nebylo málo, Rusko selhalo i v ochraně svých spojenců. Když padl režim Bašára Asada v Sýrii a Nicoláse Madura ve Venezuele, nedokázalo je ochránit ani zasáhnout. Když Izrael a USA útočí na Írán, Rusko se zmohlo jen na výzvy ke klidu zbraní. Svého spojence, který mu dodává drony a další vojenský materiál, nedokáže ochránit. Pokud izraelsko-americká vojenská kampaň íránský režim svrhne, bude to pro Kreml velká rána.

Děje se tak v době, kdy se od jeho levné ropy odklánějí pod americkým tlakem Indie i Čína. Rusko přichází i o těch několik málo spojenců, kteří dosud zůstali po jeho boku. Vztah mezi Pekingem a Moskvou je navíc experty označován jako „vztah na oko“. Čína sleduje jen své vlastní zájmy.

Putin tedy válkou na Ukrajině zruinoval ruskou populaci, ekonomiku, prestiž i diplomatické vztahy se světem. Zároveň posílil NATO a Evropu.

Abychom dokreslili tento obraz zkázy, ukrajinské síly přešly do protiofenzyvy a na některých místech postupují. Znovu získaly kontrolu nad územím na severovýchodě a východě Ukrajiny, na frontách u Charkova, Pokrovsku, Novopavlivky a Kostjantynivky, uvádí americký Institut pro studium války (ISW).

Doporučujeme

USA chtějí odstřihnout egyptskou banku od dolarů kvůli vazbám na Írán

Spojené státy navrhly omezit přístup poboček egyptské banky Banque Misr ve Spojených arabských emirátech k americkému finančnímu systému. Washington je podezírá, že zprostředkovaly miliardové platby pro firmy napojené na íránské finanční sítě.

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to dnes americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila. Dodala, že dohoda umožní výrazné zvýšení těžby ropy a přinese Venezuele rozsáhlé investice a daňové příjmy.

Zemřel ugandský král Oyo, nejmladší vládnoucí monarcha světa

Tradiční ugandský panovník Oyo Nyimba Kabamba Iguru Rukidi IV., který se ve světě proslavil jako nejmladší vládnoucí monarcha, zemřel ve věku 34 let. O jeho úmrtí informoval předseda vlády království Tooro v západní Ugandě.

Trump místo vojenských operací sází na sankce. Írán to podle expertů zlomit nemusí

Šest měsíců po zahájení americko-izraelských úderů proti Íránu je rychlé ukončení konfliktu v nedohlednu. Americký prezident Donald Trump omezil přímé vojenské eskalace a vsadil na sankce, blokádu a tlak na obchodní partnery Teheránu. Analytici však pochybují, že ekonomická válka Írán přiměje ke kapitulaci.

USA omezí odběr vody z vysychající řeky Colorado

Kalifornie, Nevada a Arizona budou muset v příštích dvou letech výrazně omezit odběr vody z řeky Colorado. Zásoby klíčové vodní tepny amerického západu dál klesají kvůli dlouhodobému suchu, rostoucím teplotám a nadměrné spotřebě.

Trump odmítá návrat k dohodě s Íránem. Sází na sankce a tlak na Teherán

Americký prezident Donald Trump podle zdrojů obeznámených se situací ztratil zájem obnovit červnovou prozatímní dohodu s Íránem. Washington chce místo toho dál utahovat ekonomické šrouby a přimět Teherán k ústupkům v otázce jaderného programu i znovuotevření Hormuzského průlivu.

Zemřel norský král Harald V., bylo mu 89 let

Po vleklých zdravotních problémech zemřel nejstarší evropský panovník, norský král Harald V., který byl od minulého pondělí v nemocnici v Oslu. Bylo mu 89 let. Oznámil to dnes podle agentur královský palác. Po jeho smrti se jeho syn Haakon VIII. stává novým norským králem.

Ukrajina a Rusko informují o mrtvých a raněných po nočních útocích

Noční ruské útoky zabily nejméně dva lidi v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, uvedl šéf oblastní správy Oleksandr Hanža. V Chersonu ruský dron zabil 61letého muže, oznámil náčelník městské správy Jaroslav Šaňko. Ve městě Sumy ruské letecké bomby zabily stejně starého muže a zranily sedm lidí, uvedl náčelník regionální správy Oleh Hryhorov. Ruský dron ve městě Zmijiv u Charkova zabil ženu a zranil její dceru a další ženu, informovala prokuratura. Ruskem dosazená správa zase hlásí čtyři zraněné po dronovém útoku na obytný dům v Sevastopolu na okupovaném Krymu.

Katastrofa v Nepálu a Číně má už 472 obětí. Hrozí další ničivá povodeň

Jezero, které se vytvořilo po středečním sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, dnes začalo přetékat. Hrozí další povodeň, která může zasáhnout oblasti, jež už před dvěma dny poničil příval vody, varovala čínská stanice CCTV. Čínské úřady přerušily záchranné práce v postižené oblasti. Stoupající hladiny řek už potvrdily také nepálské úřady, které rovněž přerušily záchranné práce, napsala agentura Reuters.

Trump nařídil přejmenovat Ontarijské jezero na Americké jezero

Americký prezident Donald Trump podepsal výnos nařizující přejmenování Ontarijského jezera na Americké jezero, informují agentury AP a Reuters. Se změnou názvu jezera na hranici s Kanadou přišel v době vyhrocující se obchodní války se sousední zemí. Nový název bude závazný pro americké úřady, nikoli pro Kanadu, uvedla AP.

Írán a Katar jednaly o obnovení diplomatických vztahů s USA

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí se včera v Teheránu setkal s katarským premiérem a ministrem zahraničí Muhammadem bin Abdarem Rahmánem Sáním ve snaze oživit diplomatická jednání mezi Íránem a Spojenými státy, v nichž Katar dlouhodobě působí jako klíčový zprostředkovatel. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na katarské ministerstvo zahraničí. Klíčovým tématem rozhovorů byla také otázka Hormuzského průlivu.

V Petrohradu vybuchl automobil, na místě zahynul ruský důstojník

V Petrohradu dnes zahynul při výbuchu auta vysoce postavený ruský důstojník, jeho manželka byla těžce raněna, oznámil místní server Fontanka. Totožnost oběti úřady neupřesnily. Podle očitých svědků kolem desáté hodiny ráno explodovala ve voze nastražená nálož, když za volantem seděl podplukovník. Výbuch utrhl obětem nohy; voják zahynul na místě, jeho ženu převezli do nemocnice, kde bojují o její život, napsal portál. Podle Fontanky šlo o důstojníka letectva a protivzdušné obrany. Telegramový kanál 112 píše, že obětí se stal vojenský pilot.

Rusko zasáhlo nákupní středisko v Charkově, úřady hlásí jednu oběť a raněné

Nejméně jednoho mrtvého a pět raněných si vyžádal ruský útok na nákupní středisko v Charkově na východě Ukrajiny, oznámil náčelník oblastní správy Oleh Syněhubov. Raněné po ruských útocích hlásí úřady dalších ukrajinských regionů, včetně hlavního města.

Světová zdravotnická organizace oznámila konec výskytu eboly v Ugandě

Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes oznámila konec výskytu eboly v Ugandě. V zemi se nový případ nákazy neobjevil už 42 dní, což je mezinárodně uznávaná lhůta pro potvrzení konce přenosu viru. Ugandské úřady podle WHO zároveň pokračují v dohledu nad nemocí.

Zdravotní stav norského krále se zhoršil a je velmi vážný, oznámil palác

Zdravotní stav devětaosmdesátiletého norského krále Haralda V. se v nemocnici nadále zhoršil a jeho stav je nyní velmi vážný, oznámil podle agentur královský palác. Nejstarší evropský panovník je v péči lékařů už od minulého pondělí. Norský premiér Jonas Gahr Störe kvůli špatnému zdravotnímu stavu monarchy zrušil dnešní cestu do Německa, kde se měl setkat s kancléřem Friedrichem Merzem, oznámila později jeho kancelář.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama