KomentářeKOMENTÁŘ: Putin válkou podkopal budoucnost Ruska

KOMENTÁŘ: Putin válkou podkopal budoucnost Ruska

24. února 2022 se zdála invaze na Ukrajinu těžko představitelná, a to i přes nahromaděná ruská vojska u jejích hranic. Ruský prezident Vladimir Putin má při pohledu do historie zálibu v napadání menších a zdánlivě slabších zemí, útok na druhou největší evropskou zemi však pro diktátora představoval potenciálně katastrofickou vyhlídku. Ještě tentýž den začaly na Kyjev padat rakety.

Rusko válkami v Čečensku, Gruzii a Sýrii, stejně jako vojenskými akcemi na Krymu a východní Ukrajině, vytěžilo maximum za relativně nízkou cenu. Putin nepředpokládal, že by tomu v únoru před čtyřmi lety mohlo být jinak. Speciální vojenská operace, jak diktátor a ruské vojenské špičky invazi označují, měla trvat tři dny.

Cílem bylo zničit obranu země, demilitarizovat ji, svrhnout režim prezidenta Volodymyra Zelenského a dosadit do Kyjeva loutkovou vládu. Obsazením Ukrajiny by Rusko získalo ekonomické a energetické bohatství i vliv a jeho armáda s raketami by přímo sousedila s hranicemi Severoatlantické aliance (NATO).

Ruské vítězství na Ukrajině by dramaticky zhoršilo bezpečnostní situaci v Evropě a v zemích sousedících s Ukrajinou by podnítilo strach z války. Znamenalo by jediné: Západ se nepostavil za suverénní stát. Ukázal Kremlu záda jako slabá kořist, pro kterou se stačí jen natáhnout.

Nakonec se však přepočítali Putin i Západ. Všichni se dopustili jedné chyby – podcenili houževnatost Ukrajiny. Kreml navíc nečekal, že se Západ, vyjma proruských satelitů Maďarska a Slovenska, jednotně a odhodlaně postaví za napadenou zemi a začne ji vojensky i finančně podporovat. A to nejen za Ukrajinu, ale i proti němu samotnému.

Západ poslal Moskvě jasný vzkaz. O válku nikdo nestojí, o návrat pod křídla Sovětského svazu jakbysmet. Právě to je cílem Kremlu – posilovat svůj vliv v postsovětských zemích a obnovit moc a slávu SSSR. Finsko a Švédsko reagovaly vstupem do NATO a posílením aliance svými armádami. Evropa zase největším zbrojením od druhé světové války.

Výdaje na obranu rostou pod tíhou nepříliš vzdálené války i tlakem politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Vznikla takzvaná koalice ochotných a Francie s Velkou Británií jednají o jaderném odstrašování nezávislém na USA.

Putin chtěl oslabit NATO, ale selhal. Chtěl oslabit Evropu, ale docílil opaku. Chtěl zničit jednotu Západu, ale docílil opaku.

Co tím tedy získal?

Putin sní o navrácení lesku SSSR, místo toho však zavedl Rusko zpět do středověku. Roste počet obětí ruských vojáků na bojišti i ceny potravin v supermarketech. Ruská armáda i ekonomika jsou v koncích. Západní experti a lídři v posledních týdnech tvrdí, že Rusko nemůže válku na Ukrajině vyhrát. Ekonomové zase „lámou hůl“ nad ruskou ekonomikou, které po zhruba čtyřech letech sankcí dochází dech.

Moskva samozřejmě údaje o ztrátách na bojišti a skutečném stavu své ekonomiky nezveřejňuje a snaží se je zakrýt siláckou propagandou. Odhady z různých zdrojů však naznačují temné vyhlídky.

Od začátku invaze padlo nebo utrpělo zranění 1,2 milionu Rusů, odhaduje Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). Jedná se o největší počet obětí nějaké mocnosti od konce druhé světové války. Zabito bylo podle odhadu CSIS zhruba 350 000 ruských vojáků. To je trojnásobek oproti ztrátám Američanů v každé válce vedené od roku 1945, včetně válek v Koreji, Vietnamu a Afghánistánu.

Nehledě na ztráty Rusko loví muže v ulicích i za hranicemi (Afrika, Indie, Nepál, Thajsko a další země, většinou podvodem) a posílá je v sebevražedných vlnách na smrt. Doma mu totiž lidské zdroje docházejí. Země je na pokraji těžké demografické krize. Tu způsobují jak obrovské ztráty na frontě, tak migrace a klesající porodnost.

Čím horší je ekonomická situace, tím větší je potenciál dalšího poklesu porodnosti a růstu migrace. Rusko přišlo o status atraktivního trhu pro investory. Inflace je vysoká stejně jako úrokové sazby. Potraviny, například okurky, se stávají luxusem pro vyvolené a Putinovi pod nohama začíná tikat bomba. Matky zuří, když se dozvídají o popravách synů vlastními veliteli jen proto, že se odmítli postavit před hlavně ukrajinských kulometů. Lidé jsou zoufalí, když kontrolují cenovky v obchodech.

Rusko musí válku dotovat z finančních rezerv. Ty se však podle expertů tenčí. Ruská ekonomika podle nich nezkolabuje náhle, ale ocitá se ve stále větších a dlouhodobých problémech.

Nabízené bonusy zájemcům o vstup do armády jsou stále dražší, stejně jako odměny pro pozůstalé po mužích padlých na frontě. V průmyslu pak tito muži chybějí. „Nemá kdo obsluhovat stroje. Potřebujeme někde najít 800 000 dělníků,“ napsal ruský deník Nezavisimaja gazeta.

Zatímco Rusko se snaží na očích veřejnosti udržet obraz silné ekonomiky, v zemi se plíživě šíří zavírání podniků, včetně restaurací, a prudce se zvyšují daně. Napětí ve společnosti vzbuzuje i hrozba další mobilizace, která by sice poskytla Moskvě další muže pro hlavně ukrajinských kulometů, dělostřelectva a drony, ale uvrhla by průmysl do ještě větších problémů. Rusko se tak ocitlo v sebedestruktivní spirále.

Aby toho nebylo málo, Rusko selhalo i v ochraně svých spojenců. Když padl režim Bašára Asada v Sýrii a Nicoláse Madura ve Venezuele, nedokázalo je ochránit ani zasáhnout. Když Izrael a USA útočí na Írán, Rusko se zmohlo jen na výzvy ke klidu zbraní. Svého spojence, který mu dodává drony a další vojenský materiál, nedokáže ochránit. Pokud izraelsko-americká vojenská kampaň íránský režim svrhne, bude to pro Kreml velká rána.

Děje se tak v době, kdy se od jeho levné ropy odklánějí pod americkým tlakem Indie i Čína. Rusko přichází i o těch několik málo spojenců, kteří dosud zůstali po jeho boku. Vztah mezi Pekingem a Moskvou je navíc experty označován jako „vztah na oko“. Čína sleduje jen své vlastní zájmy.

Putin tedy válkou na Ukrajině zruinoval ruskou populaci, ekonomiku, prestiž i diplomatické vztahy se světem. Zároveň posílil NATO a Evropu.

Abychom dokreslili tento obraz zkázy, ukrajinské síly přešly do protiofenzyvy a na některých místech postupují. Znovu získaly kontrolu nad územím na severovýchodě a východě Ukrajiny, na frontách u Charkova, Pokrovsku, Novopavlivky a Kostjantynivky, uvádí americký Institut pro studium války (ISW).

Reklama

Doporučujeme

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.

Papež v Kamerunu kritizoval světové lídry za miliardové výdaje na války

Papež Lev XIV. při návštěvě kamerunského města Bamenda ostře kritizoval světové lídry, kteří podle něj kvůli válkám utrácejí miliardy dolarů, místo aby pomohli potřebným. Dodal, že svět pustoší hrstka tyranů, uvedl server Vatican News. Hlava katolické církve se tak vyjádřila poté, co ho americký prezident Donald Trump slovně napadl na sociálních sítích.

Slovensko hodlá blokovat 20. balík sankcí, chce záruky ohledně ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba. Řekl to dnes slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko. To po vítězství opoziční strany Tisza v nedělních parlamentních volbách čeká změna vlády.

Válka otřásá trhy, růst čínské ekonomiky přesto překonal očekávání

Čína je první velkou ekonomikou, která zveřejnila hospodářské výsledky od začátku americko-izraelské války s Íránem. Díky silnému vývozu elektrických a strojírenských výrobků v letošním prvním čtvrtletí se čínská ekonomika nastartovala, přičemž její růst překvapil analytiky, a to i přes dopady konfliktu na ceny energií. To však neznamená, že je druhá největší ekonomika před vnějšími vlivy v bezpečí.

Porušil přísahu. Hegseth čelí pokusu o impeachment

Demokraté ve Sněmovně reprezentantů ve středu předložili šest článků žaloby proti ministru obrany Petu Hegsethovi, píše list The Guardian. V nich vznesli závažná obvinění týkající se i války s Íránem. Snaha o impeachment nemá šanci na úspěch, po listopadových volbách v Kongresu by se to ale mohlo změnit.

Francie propustila zadržovaný tanker z ruské stínové flotily po zaplacení pokuty

Ropný tanker, který Francie minulý měsíc zadržela ve Středozemním moři a který podle prezidenta Emmanuela Macrona patří k takzvané ruské stínové flotile, opustil francouzské teritoriální vody poté, co majitel lodi zaplatil pokutu. Informovaly o tom agentury s odvoláním na místní úřady.

ANALÝZA: Blokáda Hormuzského průlivu? Trump neměl jinou možnost

Americký prezident Donald Trump v posledních týdnech tlačí na otevření Hormuzského průlivu, klíčového koridoru pro přepravu především ropy, ale i zemního plynu, hnojiv a dalších komodit. Paradoxně však nařídil námořnictvu jeho blokádu. Dopady mohou být bolestivé nejen pro Írán, ale i pro USA, Evropu a Asii. Trumpovi však nic jiného nezbývá. Alternativy jsou totiž ještě riskantnější.

Rusko podle Kyjeva podniklo rozsáhlý vzdušný útok, zahynulo nejméně 15 lidí

Rusko za posledních 24 hodin zaútočilo na Ukrajinu 703 bezpilotními letouny a 44 střelami různého typu, oznámilo dnes ráno ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Protivzdušná obrana podle něj zneškodnila 636 dronů a 31 střel. Regionální činitelé ráno informovali o nejméně 15 zabitých civilistech: osmi v Oděse, čtyřech v Kyjevě a třech v Dněpropetrovské oblasti. Rusko si nezaslouží uvolnění globální politiky ani zrušení sankcí, reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské úřady hlásí dvě oběti ukrajinských útoků.

Spor Trumpa s papežem mění náladu mezi americkými katolíky

Napětí mezi Donaldem Trumpem a Svatým Otcem přerostlo v otevřený konflikt, který rezonuje i mezi věřícími v USA. Kritika už nepřichází jen od tradičních oponentů prezidenta. Ozývají se i konzervativní katolíci, kteří ho dříve podporovali.

Izrael a Libanon mají po 34 letech jednat

Spojené státy mluví o možné diplomatické změně v konfliktu mezi Izraelem a Libanonem. Donald Trump oznámil, že se mají ve čtvrtek poprvé po 34 letech spojit představitelé obou zemí. Zároveň sílí spekulace o tom, že by se boje v Libanonu mohly přiblížit k příměří.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama