Globální oteplování zrychluje tání mořského ledu v oblastech, jako je Baffinův záliv, úsek oceánu mezi Grónskem a kanadským Baffinovým ostrovem, a Hudsonův záliv v severovýchodní Kanadě. Mořský led potřebují k přežití lední medvědi, jejichž vyhublá těla se stala symbolem klimatických změn. V norské části Arktidy však podle stanic CNN a BBC sledují vědci zcela jiný obraz.
Oblast Barentsova moře u severního pobřeží Norska a Ruska se v posledních desetiletích oteplovala výrazněji než jiné oblasti Arktidy. Mořský led zde ubýval dvojnásobným tempem oproti jiným útočištím ledních medvědů.
Vědci očekávali, že v této oblasti budou zvířata štíhlejší, tělesná hmotnost totiž signalizuje dopad změn v prostředí na populaci.
Shrinking sea ice has made life harder for polar bears in many parts of the Arctic, but the population in Svalbard seems to be thriving https://t.co/UwFA7ow1yJ
— New Scientist (@newscientist) February 17, 2026
Tým expertů z Norska, Velké Británie a Kanady porovnal 1 188 záznamů o tělesných parametrech 770 dospělých ledních medvědů z období mezi lety 1992 až 2019. Pořídili je na Špicberkách, které jsou součástí norského souostroví Svalbard v Barentsově moři, a porovnal je s počtem dnů bez mořského ledu.
Počet dní bez mořského ledu se zvýšil přibližně o sto dní. Přesto lední medvědi přibrali a jejich tělesná kondice se zlepšila. Zatímco led ubýval, což omezovalo jejich možnosti lovu tuleňů, tukové zásoby těchto šelem rostly.
Flexibilní návyky
„Nejpravděpodobnějším vysvětlením je, že lední medvědi ve Špicberkách byli schopni kompenzovat omezený přístup k mořskému ledu využitím alternativních možností shánění potravy a projevováním značné ekologické flexibility,“ sdělil hlavní autor studie Jon Aars, populační genetik a vedoucí výzkumník z Norského polárního institutu.
Na souši zde mají lední medvědi přístup k sobům a jejich mláďatům, uvedl expert. Loví i odpočívající tuleně obecné a mrože.
Podle dřívějších pozorování ze západních a východních Špicberků samice ledních medvědů drancují ptačí hnízda.
„Neznamená to, že úbytek mořského ledu nemá žádný vliv,“ upozornil Aars. Podle něj to znamená schopnost ledních medvědů tlumit dopady úbytku mořského ledu a že v tom hrají roli specifické podmínky pro tuto oblast. Je tak otázkou, jak dlouho budou klimatickým změnám odolávat.
Ze studie vyplývá, že dopady změny klimatu jsou komplexní a mohou se projevit částečné a dočasné kompenzační mechanismy.
Vědci se navíc zaměřili jen na hmotnost zvířat. Dalším klíčovým ukazatelem je velikost populace. K jejímu poklesu dochází se zhoršením tělesné kondice, dobrá tělesná kondice ale automaticky neznamená stabilní reprodukci, přežití mláďat a dlouhodobou životaschopnost populace.
