Každý občas potřebuje ticho. Co když se však jinak posvátné ticho stane nesnesitelným hlukem? Co když vás přiměje slyšet vlastní myšlenky, praskání kloubů, bušení srdce a proudění krevního oběhu? Jaké štěstí, že se anechoické komory nepoužívají jako mučící nástroj. Lidé, kteří v nich zkouší vydržet co nejdéle, většinou nevydrží déle než půl hodiny a mají pocit, že se zblázní. Jak tyto „komory ticha“ fungují, popsaly servery Popular Mechanics a Smithsonian Magazine.
Vstoupíte do místnosti o velikosti ložnice. Ze zdí do prostoru trčí klíny z akustické pěny. Připomínají hroty železné panny. Když se dveře zavřou, následuje pocit, jako by vás místnost svírala a ostré hroty vnikaly pod kůži do masa až k orgánům.
An anechoic chamber is the quietest place on earth. People start to hallucinate within 20 min of the door closing https://t.co/JR8nHpKVYq pic.twitter.com/M2IzlWGHGz
— New Scientist (@newscientist) January 23, 2017
Nejhorší není tma, ale ticho – posvátné, hluboké a nepřirozeně neprodyšné. Lidé popisují hotová muka. Mají pocit, že je místnost skutečně dusí. Někteří přiznávají, že v uších slyšeli proudění vlastní krve. Pulz srdce jim připadal tak hlučný, až měli dojem, že jim exploduje v hrudi.
V takové anechoické komoře uslyšíte praskající klouby, šelest šlach, nepatrné škrábání vlastního pohybu. Snad nejpodivnějším zážitkem je slyšet zvuk přivírání vlastních očních víček.
Mnozí tento zážitek psychicky nevydrží. „Připadalo mi, jako by se kolem mě místnost stahovala. Nemohl jsem dýchat,“ přiznal Youtuber Cole LaBrant, který si to vyzkoušel na vlastní kůži.
Když se sami stáváte zvukem
„Když nastane ticho, uši se přizpůsobí,“ vysvětluje Steven Orfield, zakladatel Orfield Laboratories v Minnesotě, kde se jedna taková komora nachází. „Čím tišší místnost je, tím více toho uslyšíte. Tlukot vlastního srdce, někdy uslyšíte své plíce, hlasité bublání v žaludku. V anechoické komoře se zvukem stáváte vy.“
Na světě existuje několik takových komor, v nichž se zvuk měří v záporných decibelech. Právě ta v Minnesotě drží rekord – podařilo se jí dosáhnout minus 24,9 decibelů, což je hluboko pod hranici vnímatelného zvuku.
Místo se stalo virálním díky výzvě Orfield Challenge – lidé se snaží v komoře vydržet co nejdéle. Rekord činí hodinu a pět minut, většina odvážlivců to ale vzdá do půl hodiny.
Anechoické komory neslouží k zábavě, ale k experimentům v oblasti neurovědy a testování tichosti spotřebičů a lékařských přístrojů.
Jedna taková obrovská se nachází v Goddardově středisku NASA. Testují se v ní antény. Na základně Edwards je tak gigantická, že by spolkla vojenské letadlo. Hrůzu však nevyvolávají rozměry, ale to, co se odehrává po zavření dveří.
