Arktický ostrov na okraji Evropy přitahuje pozornost vědců i politiků. Grónsko hraje zásadní roli ve výzkumu klimatu, ledovců i oceánů. Zároveň čelí rostoucímu tlaku kvůli své strategické poloze a nerostnému bohatství.
Grónsko se v posledních letech dostává do centra světového dění. Nejen kvůli geopolitickému napětí, ale především díky svému významu pro porozumění klimatickým změnám. Vědci ho považují za jednu z nejdůležitějších přírodních laboratoří planety.
Výzkum na ostrově má dlouhou historii, která spojuje tradiční znalosti Inuitů s evropskými polárními expedicemi a americkými vědeckými programy. Od devadesátých let se Grónsko etablovalo jako klíčové místo pro studium klimatu, zejména díky hlubinným vrtům do ledového příkrovu.
Geopolitics made Greenland the unexpected focus of the world’s attention, but the territory has long been a unique region for sciencehttps://t.co/G5uNeKRch7
— nature (@Nature) January 23, 2026
Led, moře a globální dopady
Ledový štít pokrývá přibližně osmdesát procent území Grónska. Jeho úplné roztání by zvýšilo globální hladinu moří o více než sedm metrů. Už dnes přispívá táním zhruba pětinou současného růstu hladiny oceánů, což má přímé dopady na pobřežní oblasti po celém světě.
Vědci sledují nejen úbytek ledu, ale i pohyb tavené vody a její vliv na oceánské proudění v severním Atlantiku. Změny v této oblasti mohou ovlivnit klima celé severní polokoule. Právě proto je nepřetržitý výzkum v Grónsku považován za globální prioritu.
Grónsko však není důležité jen kvůli ledu. Unikátní geologie z něj činí významné centrum výzkumu nerostných surovin, včetně kritických minerálů využívaných v obnovitelných technologiích. Zároveň se zde rozvíjí genetický a biomedicínský výzkum spojený s dlouhodobě izolovanou populací.
Věda, politika a otevřený přístup
Grónská vláda v roce 2022 představila první komplexní výzkumnou strategii. Ta klade důraz na to, aby výzkum vycházel z místních potřeb, probíhal na území Grónska a zároveň zůstával otevřený mezinárodní spolupráci. Výsledky mají být veřejně dostupné.
Součástí této strategie jsou i investice do infrastruktury. Výzkumná loď Tarojoq se stala největší vědeckou investicí v historii ostrova. Umožňuje detailní studium pobřežních vod, ledovců a mořských ekosystémů. Nově instalované výpočetní systémy s podporou umělé inteligence pak výrazně urychlují analýzu dat.
Rostoucí geopolitické napětí ale vyvolává obavy o budoucnost otevřeného výzkumu. Případná jednostranná kontrola nad územím by mohla omezit přístup mezinárodních týmů k jednomu z nejdůležitějších klimatických archivů světa. Vědci upozorňují, že právě spolupráce napříč státy umožnila klíčové objevy posledních desetiletí.
