Nastal čas chopit se této příležitosti a vybudovat novou nezávislou Evropu. S takovými slovy podle serveru Euronews vystoupila na výročním zasedání Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyen. Web DW označil napětí kolem Grónska za potenciální budíček pro Evropu.
Americký prezident Donald Trump totiž vyostřil vyjádření ohledně Grónska (nevyloučil vojenskou invazi) a prohloubil obchodní i geopolitickou nejistotu. Pokračuje tedy v trendu, který započal s odsunutím Evropy na vedlejší kolej při rozhovorech o ukončení války na Ukrajině, což vyvolalo obavy z dohody nevýhodné pro Kyjev.
WEF: Is Greenland the Wake-up Call Europe Needed? https://t.co/108YKg44rR #TempoEnglish
— Tempo English (@tempo_english) January 21, 2026
„Geopolitické otřesy mohou a musí pro Evropu sloužit jako příležitost,“ prohlásila von der Leyen s tím, že potřeba nové evropské nezávislosti není nová a ani reakcí na stávající dění ve světě, ale je dlouhodobá a strukturální.
Evropský úpadek
Ekonomika Evropské unie (EU) poslední roky roste pomalým, utlumeným tempem. Tento růst brzdí hlubší strukturální problémy, kam patří pomalé rozhodovací procesy v důsledku složité struktury správy a řízení, méně flexibilní regulační rámce, energetická nejistota a závislost na dovozu kriticky důležitých surovin.
Některé strukturální problémy způsobily, že Evropa zaostává za USA v hospodářském růstu, nárůstu disponibilního příjmu a produktivitě. To zní činí méně atraktivní investici. Mnoho evropských firem, zejména těch největších, má problém získat investice, neboť evropské kapitálové trhy jsou malé a roztříštěné.
Evropa, ve skutečnosti velká ekonomická i vojenská síla, je v oblasti obrany závislá na Spojených státech. Válka na Ukrajině a nejistota amerického spojenectví však přiměla kontinent masivně navýšit výdaje na obranu a zbrojit.
Evropa však musí najít i diplomatickou sílu, pokud chce získat nezávislost a konkurenceschopnost. Někteří experti upozorňují, že musí být v rozhovorech s Washingtonem důraznější, vzhledem k americkému vlivu na region.
Evropští lídři se během rozhovorů o clech a míru na Ukrajině snažili zabránit roztržkám s Trumpem a zničení evropsko-amerických vztahů až do té úrovně, že je USA vyloučily z rozhovorů o válce na Ukrajině. Evropa přitom platí za největšího finančního a zbrojního podporovatele země napadené Ruskem a podepsala se Spojenými státy obchodní dohodu.
Odborníci připomínají, že i Evropa má značný vliv na USA. Nejde jen o to, že jde o obrovský trh pro americké firmy. Také je největším americkým věřitelem, vlastnícím biliony amerických dluhopisů a akcií.
Podle některých názorů by Evropa měla Trumpa donutit k ústupkům podobně jako Čína, která využila svou kontrolu vývozu vzácných zemin k diplomatickému tlaku a donucení ustoupení Trumpa od přemrštěných cel.
Využijme příležitost
Jiní však souhlasí s von der Leyen a vnímají současnou situaci jako příležitost k řešení dlouhodobých výzev, a to i v době rostoucího napětí s USA.
„Čím produktivnější jste, tím konkurenceschopnější jste a tím větší vliv ve světě máte,“ připomněl Matthias Tauber, vedoucí provozu v Evropě ve společnosti Boston Consulting Group. „Nedávný vývoj ve světě podtrhuje důležitost produktivity i konkurenceschopnosti. A právě v tomto ohledu musí Evropa svou hru zlepšit.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron vzkázal Trumpovy, že Evropa dává přednost respektu před šikanou. Právě on navrhnul použití takzvaného „nástroje na ochranu před hospodářským nátlakem“, který by řadě americkým společnostem znepřístupnil evropský trh.
Von der Leyen také poznamenala, že Evropa jedná o uzavření nové obchodní dohody, mimo jiné s jihoamerickým uskupením Mercosur.
