Před dvěma lety svět s obdivem sledoval historické referendum v Ekvádoru. Víc než 58 procent obyvatel rozhodlo, že v Národním parku Yasuní zůstane téměř miliarda barelů ropy pod zemí. Rozhodnutí mělo být jasným signálem, že země volí ochranu přírody před krátkodobým ziskem. Realita je ale jiná, vláda svůj slib zatím nenaplnila a místo toho otevírá dveře nové ropné expanzi. Informují o tom EL País a Live Science.
Yasuní je jedním z nejrozmanitějších ekosystémů na planetě. Žijí zde ohrožené druhy, například vydra obrovská nebo jaguár americký, a také komunity původních obyvatel žijících v dobrovolné izolaci. Referendum přikázalo ukončit těžbu do jednoho roku, avšak do dneška byl uzavřen pouze jeden z téměř 250 vrtů. Vláda navíc už dříve avizovala, že proces potrvá až pět let.
Nové hrozby: ropná aukce a ústavní změny
Místo naplňování vůle občanů prezident Daniel Noboa prosazuje největší ropnou aukci za poslední desetiletí. Do prodeje chce nabídnout 2,3 milionu hektarů amazonského deštného pralesa, rozdělených do 14 bloků, které překrývají území sedmi původních národů (včetně Sapara, Shiwiar, Waorani a Kichwa).
🇪🇨 Two years after Ecuador voted to keep oil underground in #Yasuní, the government is now pushing its largest oil auction in decades, threatening Indigenous lands, democracy, & the Amazon itself. Democracy and the planet are at stake. #ClimateJusticehttps://t.co/9bM99UQ7dX
— Amazon Watch (@amazonwatch) October 8, 2025
Tento krok je v přímém rozporu s klimatickými závazky i samotným výsledkem referenda. Amazonie je přitom podle vědců nebezpečně blízko bodu zlomu, tedy hranici, po jejímž překročení by se mohly rozsáhlé části deštného pralesa proměnit v suchou savanu během jediného století, a tím ovlivnit globální klima.
Aby vláda aukci prosadila, zavádí regresivní ekonomická opatření, omezuje právo na protest, oslabuje nezávislost soudů a ekologické zákony. Diskutuje se dokonce o ústavních změnách, které by zvýhodnily investory na úkor kolektivních práv, jako je právo na svobodný, předběžný a informovaný souhlas místních komunit nebo samotná práva přírody, zakotvená v ekvádorské ústavě. Teritoriální vůdci, kteří se proti těžbě staví, čelí rostoucím represím.
Amazonie na hraně: globální klimatické důsledky
Amazonie je největší tropický prales světa. Rozkládá se na ploše více než 6 milionů kilometrů čtverečních a obsahuje 10 procent všech známých rostlinných a živočišných druhů. Odhaduje se, že v ní je uloženo až 154 miliard tun uhlíku, což z ní činí zásadní prvek v globálním koloběhu vody a uhlíku.
Nové klimatické modely naznačují, že k přeměně Amazonie by mohlo dojít při poklesu srážek o pouhých 6 procent nebo snížení vlhkosti z Atlantiku o 10 procent. Klíčovým mechanismem je takzvaná zpětnovazební smyčka mezi stromy, půdou a atmosférou: méně stromů znamená méně vypařené vody a méně srážek, což dále vysušuje krajinu a urychluje její proměnu.
Profesor Andrew Friend z Cambridgeské univerzity uvedl, že i malé změny klimatu nebo úbytek pokrytí lesů mohou významně poškodit celý ekosystém. Pokud se odlesňování a oteplování nezpomalí během příštích 10 až 20 let, Amazonie by mohla z velké části zaniknout do konce století.
Rozhodující test přijde brzy
Příběh Ekvádoru ukazuje hlubší dilema: může existovat skutečná demokracie v zemích, jejichž ekonomiky jsou závislé na těžbě v ekologicky cenných a domorodých oblastech? Referendum ukázalo, že jiná cesta je možná. Nyní jde o to, zda bude respektována.
Blížící se klimatický summit COP30 v Brazílii bude klíčovým testem. Vlády budou muset rozhodnout, zda prohlásí Amazonii za oblast bez fosilních paliv, nebo ji přenechají ropným společnostem jako „obětní zónu“.
