Praha 29. května 2025 (PROTEXT) – Přestože současná česká legislativa umožňuje stavět kombinované dřevostavby do požární výšky 12 metrů, realizovalo se jich dosud jen minimum – a to je potřeba změnit. Dřevo si zaslouží být vnímáno jako plnohodnotný stavební materiál. Klíčem k důvěře investorů ale nejsou výškové rekordy – naopak, přílišný důraz na zvyšování limitů může přinést víc komplikací než užitku.
Očekávané změny technických norem, které by umožnily stavbu až do výšky 18 metrů, mohou celý rozvoj paradoxně zpomalit. Vyšší nároky na požární bezpečnost a konstrukční řešení s velkou pravděpodobností zvýší náklady a zastíní přínosy dřeva. Výsledkem může být spíše odrazující efekt.
„Reálný potenciál vnímám v nejbližších letech především u dřevostaveb do čtyř nadzemních podlaží a staveb v segmentu mateřských a základních škol, sportovních a výrobních hal nebo obchodních objektů,“ říká Radek Oslizlo, technický ředitel společnosti AGROP NOVA, vyrábějící stavební systém NOVATOP. „Právě v těchto kategoriích už v Česku stojí řada kvalitních a inspirativních realizací. Výstavbu do 18 metrů tímto rozhodně neodmítám, jen si myslím, že samotná změna normy žádnou revoluci nezpůsobí,“ dodává.
Podle odborníků se dá očekávat, že konvenční stavby budou v Česku dále zdražovat, zatímco dřevostavby budou nabízet efektivnější řešení. Česká stavební scéna tak bude – byť s desetiletým až dvacetiletým zpožděním – následovat příklady ze západní Evropy. A to rozhodně není slabina. Naopak, je to příležitost stavět chytřeji, udržitelněji a s oporou v osvědčené praxi.
„Klíčem k úspěchu vícepodlažních dřevostaveb bude správná volba kombinace konstrukčních systémů, která reflektuje nejen technické, ale i ekonomické aspekty.“ vysvětluje Lukáš Krbec z týmu A2 Timber. Podle jeho slov byla na začátku navrhování dřevěných konstrukcí v oblasti pozemních staveb první volbou desko-stěnová soustava s použitím CLT. Dnes dochází k poznání, po zhruba deseti letech práce designéra dřevěných konstrukcí, že je nezbytné přistupovat ke konstrukčnímu návrhu jako ke kombinaci různých materiálů a systémů. To zahrnuje jak deskové systémy podepřené rámy, tak sloupové konstrukce – a to nejen z hlediska celkového konstrukčního řešení, ale i při navrhování jednotlivých prvků. Příkladem mohou být stropní žebrové panely nebo kombinace masivních dřevěných prvků s betonem. „Jsem přesvědčen – a naše poslední připravované projekty to potvrzují – že přichází doba, kdy začneme dřevěné prvky vyztužovat ocelovými nebo uhlíkovými elementy,“ upřesňuje Lukáš Krbec.
CLT není všelék na vícepodlažní dřevostavby
U vícepodlažních dřevostaveb je v poslední době nejčastěji voleným hlavním konstrukčním systémem CLT – křížem lepené dřevo. To si oblibu získalo svou univerzálností a vlastnostmi, jako jsou vysoká statická únosnost, požární odolnost či rychlá montáž. Projektanti však upozorňují, že ani CLT není ideální volbou pro všechny konstrukční situace. V některých případech může být jeho použití dokonce neefektivní – z technického i ekonomického hlediska. Mezi slabší stránky CLT řešení patří především vyšší cena a v některých případech i větší tloušťka panelů, což může být problematické zejména u obvodových konstrukcí, kde je vrstevnatost skladby komplikovanější.
„CLT je skvělý materiál, jeho použití by však mělo být pečlivě zvažováno s ohledem na specifické požadavky daného projektu,“ uvádí Radek Oslizlo. Podle jeho názoru bývá u většiny velkých projektů – jako jsou bytové domy, administrativní budovy nebo hotely – CLT využíváno komplexně, včetně obvodových i nenosných konstrukcí a stropů s velkými rozpony, ale to nemusí být vždy to nejvhodnější řešení.
Vyhrává chytrá kombinace systémů
Úspěch vícepodlažních dřevostaveb spočívá v chytré kombinaci systémů. Architekti a projektanti by měli vybírat konstrukční systémy s ohledem na specifické potřeby daného projektu. Tímto způsobem lze dosáhnout nejen technické a ekonomické efektivity, ale také vysoké estetické kvality staveb. Transformace českého stavebního sektoru však bude vyžadovat silnou podporu ze strany investorů, kteří se nebudou bát inovací a přijmou dřevostavby jako perspektivní součást výstavby. „Osobně zastávám názor, že u výškových budov bychom měli využívat dřevo výhradně tam, kde zúročí své přednosti před jinými materiály. Aktuálně pracujeme s týmem odborníků na promyšleném systémovém řešení pro vícepodlažní dřevostavby, kde jsou navrženy efektivní kombinace konstrukčních řešení, napasované na české normy,“ uzavírá téma Radek Oslizlo.
Ing. Radek Oslizlo, technický ředitel ve společnosti AGROP NOVA a.s., vyrábějící systém NOVATOP.
Radek je absolventem Střední stavební školy a následně Mendelovy univerzity v Brně, kde vystudoval obor Stavby na bázi dřeva. Již během studia získával praktické zkušenosti v oboru – jak na konvenčních stavbách, tak i při realizacích se systémem NOVATOP v Německu, Švýcarsku a České republice, a to pod vedením předních odborníků. Svoji profesní dráhu ve společnosti zahájil na pozici projektanta a přípraváře výrobní dokumentace. Postupně převzal odpovědnost za vývoj nových výrobků a technologií. V současnosti zastává pozici technického ředitele a zodpovídá za technický rozvoj systému NOVATOP, jeho prodej a plánování klíčových investici.
