Jihokorejský prezident Jun Sok-jol byl odvolán z funkce, jednomyslně o tom rozhodl Ústavní soud. Důvodem bylo vyhlášení stanného práva a nasazení armády proti zákonodárcům. Informuje o tom Euronews, CNN a další servery.
Rozhodnutí soudu přichází čtyři měsíce po incidentu a v názorově znesvářené zemi mění politické klima. Bývalému prezidentovi také hrozí trestní stíhání.
South Korea’s Constitutional Court has removed impeached President Yoon Suk Yeol from office. pic.twitter.com/O7tirpqX5t
— Pop Base (@PopBase) April 4, 2025
Jun, bývalý prokurátor, byl prezidentem od roku 2022 a čelil kritice kvůli autoritářskému stylu vládnutí. Vaz mu zlomilo až kontroverzní rozhodnutí, kdy během sporu o zákon o jmenování soudců vyhlásil stanné právo. Na několik hodin nasadil vojáky a těžkooděnce, aby zamezili vstupu opozičních poslanců do budovy. Podle soudu šlo o hrubé porušení ústavního pořádku.
„Prezident neprojevil žádnou lítost a opakovaně zlehčoval závažnost svého jednání. Jeho chování ohrozilo princip dělby moci, na kterém naše demokracie stojí,“ uvedl předseda Ústavního soudu Mun Hjong-pe.
Na rozhodnutí soudu reagovaly davy v ulicích Soulu bouřlivými oslavami. Mnozí občané vnímali rozsudek jako vítězství demokracie a úlevu po měsících nejistoty. Naopak před prezidentským palácem se shromáždily stovky prezidentových příznivců, kteří plakali a vyjadřovali rozhořčení. Mnozí mávali jihokorejskými a americkými vlajkami a obviňovali soud z politické zaujatosti.
Přišel o imunitu
Jun se nyní, zbavený prezidentské imunity, může stát terčem trestního stíhání, mimo jiné za pokus o vzpouru. „Lituji, že jsem zklamal veřejnost,“ uvedl v prohlášení, které zveřejnili jeho právníci. „Sloužit vlasti pro mě bylo nejvyšší poctou,“ dodal.
Zemi dočasně vede premiér Han Tök-su, který přebírá prezidentské pravomoci. Mimořádné volby se musí uskutečnit do dvou měsíců. Favoritem je opoziční lídr I Če-mjong, ačkoliv i on čelí obvinění z korupce. Vládnoucí Lidová strana verdikt soudu přijala, ale označila jej za „politováníhodný“.
Událost znepokojila i zahraniční partnery Jižní Koreje, především Spojené státy, které mají v zemi rozmístěno přes 28 000 vojáků. Washington vydal prohlášení, v němž vyjádřil důvěru v sílu korejských institucí a stabilitu demokratického systému. Peking i Tokio situaci pečlivě sledují: případné otřesy v jihokorejském vedení by mohly ovlivnit bezpečnostní rovnováhu v celém regionu.
Verdikt soudu může podle analytiků vést k posílení demokratizace a zpevnění ústavního rámce v zemi, která si stále nese trauma z vojenských režimů z druhé poloviny 20. století. S tím souhlasí i někteří korejští občané. „Korejská demokracie začala pozdě, ale dokázali jsme to sami a jsme na to velmi hrdí,“ řekla například ředitelka školy Kim Hjon. Ta Junovo vyhlášení stanného práva odsoudila. „Jeho způsob myšlení se do naší společnosti nehodí,“ uvedla.
