Válka na UkrajiněZelenskyj: Ruská invaze si už vyžádala 43 tisíc mrtvých z řad ukrajinských...

Zelenskyj: Ruská invaze si už vyžádala 43 tisíc mrtvých z řad ukrajinských vojáků

Od začátku ruské invaze bylo zabito přibližně 43 000 ukrajinských vojáků, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten přitom o počtu obětí války hovoří velmi zřídka. Informuje o tom BBC, The Kyiv Independent a další servery. 

Zelenskyj se o obětech invaze zmínil v širším příspěvku na sociálních sítích o vyhlídkách na případné ukončení války. Uvedl v něm, že 370 000 dalších bylo zraněno. Tento údaj podle něj zahrnuje i vojáky, kteří byli zraněni vícekrát. Tvrdil také, že 198 000 ruských vojáků bylo zabito a dalších 550 000 zraněno.

Jak ale píše BBC, tento údaj lze velmi těžko ověřit. Rusko i Ukrajina jsou ve zveřejňování počtu obětí velmi zdrženlivé. Předpokládá se, že obě strany podceňují skutečné dopady konfliktu.

Nedávná zpráva tiskové agentury Reuters, která citovala nejmenovaný zdroj z amerických zpravodajských služeb, uvedla, že válka stála Rusko 315 000 mrtvých a zraněných vojáků. Tedy téměř 90 procent počtu, který byl poprvé nasazen na začátku konfliktu.

Mezitím srpnová zpráva deníku New York Times, která citovala americké představitele, odhadovala počet mrtvých ve válce na Ukrajině na 70 000 a až 120 000 zraněných.

Rusové ztratili mnohem více

Zelenskyj naposledy poskytl aktualizované údaje o ukrajinských obětech letos v únoru, kdy uvedl 31 000 mrtvých Ukrajinců.

Jak píše Kyiv Independent, ukrajinský prezident byl zřejmě ke svému aktuálnímu příspěvku donucen poté, co nastupující americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social napsal, že 600 000 Rusů bylo zabito nebo zraněno, zatímco počet Ukrajinců je 400 000. Trump neuvedl, odkud tyto údaje pocházejí. 

Ačkoli se odhady mrtvých a zraněných ve válce liší, panuje shoda, že ruské počty obětí jsou mnohem vyšší než ukrajinské, a to kvůli jejich taktice „mlýnku na maso“. Nedávný vývoj války počet mrtvých jen zvýšil.

Ruské síly nadále postupují podél východní frontové linie a od začátku roku dobyly a znovu získaly přibližně 2 350 kilometrů čtverečních území na východní Ukrajině a v ruské západní Kurské oblasti.

Ukrajinské síly si udržují kontrolu nad malým množstvím ruského území poté, co v srpnu zahájily překvapivou ofenzívu do Ruska.

Britské ministerstvo obrany uvádí, že v listopadu Rusko utrpělo 45 680 obětí – více než během kteréhokoli měsíce od zahájení invaze v únoru 2022.

Podle nejnovějších odhadů britské obranné rozvědky ztrácí Rusko v průměru 1 523 zabitých a zraněných mužů denně. Uvádí se, že 28. listopadu ztratilo Rusko za jediný den více než 2 000 mužů, což se stalo poprvé.

Tyto údaje vycházely z materiálů z otevřených zdrojů, které byly někdy porovnávány s utajovanými údaji. Ukrajina nedovoluje zveřejňovat vlastní vojenské ztráty, takže neexistují žádné oficiální odhady pokrývající posledních několik měsíců.

Ruské ministerstvo obrany uvádí, že jen v Kursku bylo zabito nebo zraněno více než 38 000 ukrajinských vojáků. Ani oto číslo nelze ověřit.

Rusko anektovalo Krymský poloostrov v roce 2014. O osm let později zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu a obsadilo území na jihu a východě země.

Potřebujeme trvalý mír, řekl prezident

Zelenskyj ve svém příspěvku navazuje na sobotní jednání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a Trumpem v Paříži. Nově zvolený americký prezident při mnoha příležitostech prohlásil, že si přeje rychlé ukončení války. Nahrává tím náladě, kterou zastává asi čtvrtina Američanů, že USA poskytují Ukrajině příliš velkou podporu.

Během volební kampaně Trump opakovaně prohlásil, že by mohl válku mezi Ruskem a Ukrajinou ukončit „během jednoho dne“. Zatím však neupřesnil, jak toho hodlá dosáhnout a některé plány či jejich části uniklé do médií odborníci odsoudili jako nereálné či nic neřešící.

Zelenskyj ve svém příspěvku zdůraznil, že jakákoli mírová dohoda musí být podpořena účinnými mezinárodními zárukami bezpečnosti jeho země. Uvedl, že Macronovi a Trumpovi řekl, že Kyjev potřebuje „trvalý mír“, který by Moskva „nezničila během několika let“.

Doporučujeme

Demokraté zasadili překvapenému Trumpovi tvrdou ránu. Ovládnou Kongres

Ostře sledované midterms vyhrají demokraté. Podle několika projekcí ovládli Sněmovnu reprezentantů i Senát. Modrá zvítězila nad červenou i v republikánských baštách, jako je Iowa. V zemi už se uzavřela drtivá většina volebních místností. Americký prezident Donald Trump přiznal, že ho výsledky voleb překvapily, ale dle svých slov je bude akceptovat.

Severní Korea odpálila několik střel směrem k Japonskému moři

Severní Korea dnes odpálila několik střel z oblasti Sondok na východním pobřeží směrem k Japonskému moři, uvedla podle agentury Reuters jihokorejská armáda. Jde již o čtvrtý podobný test KLDR za poslední měsíc.

Trump chce vyřadit Jihoafrickou republiku a Rwandu z obchodního programu

Americký prezident Donald Trump oznámil Kongresu záměr vyřadit Jihoafrickou republiku a Rwandu z preferenčního obchodního programu AGOA, který umožňuje africkým zemím vyvážet tisíce druhů zboží do Spojených států bez cel. Opatření by mělo vstoupit v platnost 1. ledna 2027. Washington jako důvod uvádí překážky americkému obchodu a investicím, ale také bezpečnostní a zahraničněpolitické výhrady vůči oběma zemím.

Indii během týdne zasáhl druhý cyklon. Úřady plánují evakuaci 30 tisíc lidí

Východní pobřeží Indie v úterý 3. listopadu zasáhl silný cyklon Murasu, který přinesl prudký vítr, vydatné srážky a záplavy. Úřady zahájily rozsáhlé evakuace a plánují přesunout do bezpečí přibližně 30 tisíc obyvatel. Oblast se přitom stále vzpamatovává z předchozí bouře, která minulý týden připravila o život nejméně šest lidí.

Investiční boom kolem AI znepokojuje trhy. Ekonomové varují před rizikem další krize

Umělá inteligence v posledních letech pomáhala světovým akciovým trhům dosahovat rekordních hodnot. Obrovské investice technologických společností však začínají vyvolávat pochybnosti, zda se dokážou dostatečně rychle vrátit. V kombinaci s rostoucím zadlužením, vysokými úrokovými sazbami a geopolitickým napětím by případný propad technologického sektoru mohl ohrozit širší světovou ekonomiku.

Muskova AI narazila na vysoké provozní náklady. Musel ji omezit

Předplatitelé služby Grok Bot si v poslední době stěžují na rychlé vyčerpání týdenního limitu. Miliardář Elon Musk na své sociální síti X v reakci na to napsal, že byl nucen svého agenta umělé inteligence (AI) omezit kvůli vysokým provozním nákladům. Ještě v říjnu přitom tvrdil, že Grok Bot je nejrychleji rostoucím produktem, jaký kdy viděl.

Stromy podél řek mohou chránit lososy před oteplováním vody

Obnova stromů na březích řek může pomoci lososům obecným zvládat horká léta. Výzkum na kanadské řece Dartmouth ukázal, kde by výsadba nejvíce omezila sluneční záření dopadající na vodu. Další tým hledal způsob, jak odhadnout velikost chladnějších míst, která rybám poskytují ochranu při vysokých teplotách.

USA tajně zaútočily na ostrov Kešm. Mluví o sebeobraně

Americká armáda provedla omezené údery na íránský ostrov Kešm v Hormuzském průlivu. O útoku informovaly americké zdroje pod podmínkou anonymity. Potvrdila je také íránská média. Jednalo se o jeden z řady menších úderů z posledních týdnů, které USA tajily, aby konflikt v době zpráv o možných rozhovorech neeskalovaly.

Američané jdou k volbám. Zuří, ale demokratům to vítězství nezaručuje

Americký prezident Donald Trump, který v uplynulém desetiletí pozoruhodně transformoval americkou politiku, čelí výzvě v podobě kongresových voleb. Možné vítězství demokratů by mohlo zkomplikovat zbývající dva roky jeho vlády. Zatímco ve Sněmovně mají velkou šanci získat většinu, souboj o Senát bude napínavější.

Ruské bomby zasáhly centrum humanitární pomoci na Ukrajině. Zemřelo 26 lidí

Nejméně 26 lidí zahynulo při pondělním ruském bombardování vesnice Komyšuvacha v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny. Útok zasáhl školu, která sloužila jako centrum pro distribuci humanitární pomoci a úkryt pro místní obyvatele. Mezi oběťmi jsou také záchranáři a policisté.

Chladicí zařízení v Evropě zasáhl kybernetický útok, Brusel mluví o záměru

Desítky supermarketů v Belgii, Lucembursku, Švédsku, Irsku a Estonsku dnes mají kvůli kybernetickému útoku problémy s mrazáky a lednicemi, informují tiskové agentury. Týká se to řetězců firem Ahold Delhaize, Carrefour, Spa či IKEA. Eurokomisař Christophe Hansen to označil za promyšlený útok na zásobování potravinami v Evropské unii a belgická prokuratura zahájila vyšetřování trestného činu, píše agentura Reuters.

Ceny ropy před americkými volbami v Kongresu prudce klesají. USA i Írán vyjadřují ochotu jednat

Ceny ropy klesly poté, co USA s Íránem naznačily ochotu vyřešit probíhající konflikt diplomatickou cestou. Roli v tom hrají i blížící se volby v Kongresu, v nichž mají reálnou šanci zvítězit demokraté. Důvěra ve vyhlídky na příměří na Blízkém východě a na Ukrajině však zůstává slabá.

KOMENTÁŘ: Hackeři vyrabovali kryptoměnovou burzu a vzali si 6,3 miliardy dolarů. Využili této chyby

Loni si odnesli 1,5 miliardy dolarů z burzy Bybit, teď podle FBI hackeři ze skupiny TraderTraitor (též známé jako Lazarus) udeřili znovu. Obětí se stala Binance, největší kryptoměnová burza světa. Škody? 6,3 miliardy dolarů. Jde tak o největší útok na burzu v dějinách digitálních mincí. Vedle dalších faktorů za něj mohla i lidská hloupost.

Vědci objevili způsob, jak urychlit obnovu poškozených korálů

Obnovu vybělených korálů by mohl výrazně urychlit nový postup, který vyvinuli vědci ze Stanfordovy univerzity. Stačí, aby se po několik dní dotýkaly zdravých, geneticky shodných korálů. Při laboratorních pokusech se poškozené korály zcela zotavily během sedmi týdnů. Nový poznatek by mohl pomoci při obnově korálových útesů ohrožených oteplováním oceánů.

Belgický premiér podal demisi kvůli sporům o rozpočet, král ji zatím nepřijal

Belgický premiér Bart De Wever dnes nabídl králi Philippovi svou demisi poté, co se jeho koaliční vláda neshodla na podobě škrtů v rozpočtu na příští rok. Panovník rezignaci předsedy vlády zatím nepřijal a hodlá se v nejbližších dnech sejít s lídry dalších koaličních stran, informují belgická média. Jádrem sporu, který ohrožuje složitě sestavenou vládu pěti stran, je snižování veřejných výdajů. To prosazuje premiérova pravicově nacionalistická Nová vlámská aliance (N-VA) a frankofonní liberální Reformní hnutí (MR). De Wever chce ušetřit až deset miliard eur (243 miliard korun), a to například prostřednictvím snížení výdajů na zdravotní péči. To však v několik měsíců trvajících rozhovorech odmítaly levicové a centristické koaliční strany, které naproti tomu navrhovaly například zvýšení majetkových daní nepřijatelné pro pravici. Premiér dnes dopoledne dorazil do královského paláce v Bruselu, kde strávil více než hodinu, než bez komentáře odjel. "Král se svým rozhodnutím čeká a od zítřka (úterka) zahájí konzultace s lídry stran, které jsou součástí většinové koalice," uvedl poté podle listu La Libre králův úřad. De Weverův kabinet vládne od loňského února, kdy se vlámský nacionalista chopil premiérské funkce po sedmi měsících vyjednávání, které je v zemi rozdělené na vlámskou a valonskou část tradičně složité. Král dal podle médií svým rozhodnutím premiérovi poslední šanci na dojednání rozpočtového kompromisu. Pokud De Wever neuspěje, může panovník pověřit další strany vytvořením nové koalice, případně rovnou vyhlásit nové volby.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama