Ukrajina poprvé použila americké rakety ATACMS k útoku na muniční sklad hluboko na ruském území. Stalo se tak poté, co americký prezident Joe Biden povolil ukrajinské armádě používat tento typ střel k útokům v ruském vnitrozemí, což vyvolalo ostrou reakci ze strany Ruska. Biden tak rozvázal obráncům ruce. Rakety sice pravděpodobně průběh války významně neovlivní, ruské armádě však zkomplikují život.
Ukrajina poprvé použila podle tamních médií americké rakety ATACMS k úspěšnému útoku na muniční sklad nedaleko města Karačev v Brjanské oblasti na západě Ruska. Došlo k tomu krátce poté, co Biden povolil Kyjevu použití těchto střel na ruském území.
Ukrajina používá rakety ATACMS již delší dobu na likvidaci cílů v Ruskem okupovaných oblastech. Washington se dosud zdráhal udělit v tomto ohledu Kyjevu volnost kvůli obavám z eskalace války po překročení další „červené čáry“.
US President Joe Biden authorized Ukraine to use American long-range Army Tactical Missile Systems (ATACMS) for 'limited strikes' within Russian territory
— Anadolu English (@anadoluagency) November 19, 2024
▪️ Warhead: 160 to 560 kg
▪️ Firing Range: 140 to 300 km
▪️ Mass: 1320 to 1670 kg
▪️ Wingspan: 1.4 m pic.twitter.com/er9TCZrA9z
Moskva již dříve varovala, že použití západních zbraní na ruském území bude považovat za přímé zapojení Severoatlantické aliance (NATO) do konfliktu. Bidenův krok skutečně spustil ostrá prohlášení.
Moskva varovala, že použití raket dlouhého doletu radikálně změní průběh války. Mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharova zopakovala Putinova slova, když řekla, že by to změnilo samotnou podstatu konfliktu a znamenalo by to střet s NATO.
Z politických pater zaznívají hesla o třetí světové válce. Ruský prezident Vladimir Putin v úterý (v den, kdy válka proti Ukrajině trvá tisícím dnem) svým podpisem stvrdil novou doktrínu jaderného odstrašování.
Rusko může podle jejího znění nasadit jaderné zbraně v případě útoku konvenčními zbraněmi nejaderné země podporované jadernou mocností, což je považováno za jasné varování Spojeným státům a jejich spojencům.
Specifikace raket
ATACMS je série balistických střel země-země s dostřelem až 300 kilometrů, což je pro Ukrajince zásadní, vyráběná společností Lockheed Martin. Rakety nejprve vzlétnou vysoko do atmosféry a pak obrovskou rychlostí padají přímo k zemi jako šíp.
Tento typ střel je obtížný k sestřelení. Může nést hlavici o váže 225 kilogramů určenou k likvidaci zpevněných objektů a větších konstrukcí. ATACMS jsou tedy vhodné k eliminaci velitelských stanovišť, bunkrů, mostů, muničních skladů a leteckých základen.
Nést ovšem mohou i kazetovou munici – konkrétně tři stovky malých bomb, které se na místě určení rozptýlí do okolí. Tento typ munice je vhodný k útokům na pěchotu a lehčí obrněné jednotky nebo zaparkovaná letadla, napsal server BBC News.
Další výhodou ATACMS je možnost odpalování z raketometů HIMARS a M270 – oba systémy dostala Ukrajina už dříve a umí s nimi zacházet. Nevýhoda takových střel Storm Shadow je, že je musí Ukrajinci odpalovat ze vzduchu.
ATACMS mají největší dostřel ze všech těžkých raket v ukrajinském arzenálu. Dostřelem i silou jsou americkým střelám nejblíže právě již zmíněné Storm Shadow. Jsou schopné zasáhnout cíle ve vzdálenosti až 245 kilometrů.
Ukrajina použila ATACMS již loni ke zničení několika vrtulníků a další cenné techniky na ruských letištích. Měla však k dispozici jen variantu s nižším dostřelem. ATACMS byly poprvé použity ve válce v Perském zálivu roku 1991.
Americká armáda je postupně nahrazuje modernějšími raketami Precision Strike Missile s dostřelem až 500 kilometrů. Dodání modernějších raketových systémů Kyjevu přitom není na stole.
Dosud bylo podle serveru Seznam Zprávy vyrobeno celkem 4000 raket ATACMS, včetně horších variant s nižším dostřelem. USA navíc 600 z nich použily a zhruba 1 750 prodaly na vývoz. Ročně vyrobí asi 500 kusů, většina z nich ale putuje do zahraničí.
Jak ovlivní válku
Experti se shodují, že rakety ATACMS neovlivní průběh války, spíše však zkomplikují politiku nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, který bude na Ukrajině co nejrychleji chtít dosáhnout příměří. Mohou však okupanty alespoň zpomalit.
Ukrajinci teď mají možnost cílit na důležité trasy zásobování nebo vojenské pozice související s připravujícími se útoky. Mohou tak zkomplikovat a zpomalit ruské útoky a dočasně ulevit kritickým úsekům na frontových liniích.
ATACMS mohou ochromit letectvo, ruská armáda si je ovšem této skutečnosti vědoma a přesunula personál a techniku z letišť v dostřelu. To je samozřejmě ale i komplikací – stíhačkám bude trvat déle, než dorazí ke svým cílům.
Rusové navíc museli přesunout některé muniční sklady a zásobování dále od fronty, což poskytlo Ukrajině jistou taktickou výhodu a může to rovněž vést k úlevě na frontě. Obráncům to pak může zvýšit morálku a na okupanty vyvinout psychologický tlak.
„Nemyslím si, že to bude rozhodující,“ řekl západní diplomat působící v Kyjevě, který si nepřál být jmenován. „Nicméně je to symbolické rozhodnutí, které zvyšuje sázky a demonstruje symbolickou podporu Ukrajině. Může to Rusům zvýšit náklady na válku,“ dodal.
Nedostatečné množství
Bývalá náměstkyně ministra obrany USA Evelyn Farkas uvedla, že střely ATACMS by mohly mít drtivý psychologický efekt, pokud by zasáhly Kerčský most, což je klíčová spojovací zásobovací trasa mezi Ruskem a anektovaným Krymem.
Hlavním důvodem, proč ATACMS průběh války nezmění a spíše získají obráncům trochu času, je, že těchto střel nemají Ukrajinci dostatek. Starších verzí dostali zhruba jen 50 kusů a o novějších verzích nejsou čísla známa, napsal magazín Forbes.
Dostupný počet střel nebude vzhledem k jejich omezené výrobě dostačující a dramatickou změnu na bojišti proto nepřinese. Televize CNN doplnila, že dalším důvodem je fakt, že Ukrajina už dokázala zasáhnout cíle hluboko uvnitř ruského území drony.
Těmito levnými a snadno vyrobitelnými zbraněmi dokázala napáchat značné škody na ruské vojenské i energetické infrastruktuře. Ukrajinská hejna dronů způsobila Moskvě určité problémy, významný dopad na průběh války ovšem neměla.
Lze očekávat, že ne úplně příjemné budou i údery střel ATACMS v kombinaci se Storm Shadow. Postup okupantů navíc mohou zpomalit americké protipěchotní miny, jejichž dodávky Ukrajině administrativa Bidena schválila.
Válka se vyostřuje
Biden povolil Ukrajině používat ATACMS k útokům v ruském vnitrozemí po zprávách od jihokorejských a ukrajinských tajných služeb o až 12 tisících severokorejských vojácích rozmístěných v Kurské oblasti a menších skupinách na Ukrajině.
Odborníci se však shodují, že Biden chce pro Ukrajinu získat co nejlepší pozici před usednutím Trumpa do Bílého domu. O to samé se snaží i Putin, který na Ukrajinu poprvé vypálil novou balistickou mezikontinentální střelu.
USA se snaží dát Ukrajině mocnější zbraně, Rusko přiostřuje rétoriku a zintenzivňuje údery na ukrajinskou vojenskou a civilní infrastrukturu. „Všechno je to propojené,“ napsal ve svém hodnocení Mykhaylo Samus, šéf institutu New Geopolitics Research Network.
Rusko podle něj shromažďuje stovky balistických střel Iskander s doletem až 500 kilometrů a hypersonických balistických raket Kinžal s doletem kolem dvou tisíc kilometrů. Chce vyslat Washingtonu před předáním moci zprávu a ukázat svou sílu.
„Tohle všechno je o přípravě na silnou pozici pro rozhovory s Trumpem, abychom pochopili, že Rusko nebude dělat kompromisy,“ napsal Mykhaylo. Bidena zase podle řady odborníků motivuje hrozba, že Trump stopne podporu Ukrajiny, což se ale stát vůbec nemusí.
Snahu zlepšit ukrajinské i ruské postavení před zvolením Trumpa pozoruje i Jade McGlynn z katedry válečných studií na King’s College London. Je ovšem skeptický ohledně toho, že by byla dohoda s Putinem vůbec možná. Jeho cílem podle něj stále zůstává Ukrajinu rozdělit a učinit z ní „ruský satelit“.
