Protext ČTKBartůšek: Migrační pakt neřeší nelegální migraci

Bartůšek: Migrační pakt neřeší nelegální migraci

Rozlišujeme mezi legální a nelegální migrací, kam patří všichni ti, kteří přicházejí nějakou nezákonnou cestou. Z 90 procent nemají pasy nebo jakýkoli doklad totožnosti, což je velký problém. Tady bychom měli mnohem víc tlačit na to, aby se ta Evropa sjednotila, doporučuje specialistka na migraci Nikola Bartůšek, dvojka na kandidátce Přísaha a Motoristé.

Nikola Bartůšek, socioložka a odbornice na migrační politiku. Musím říci, že informace o vás jsou poměrně úsporné, proto se chci zeptat: socioložka vzděláním, expertka na migraci praxí?

Ono je vlastně dáno vzděláním obojí. Já jsem vystudovala migrační sociologii v Rakousku na Univerzitě Johannese Keplera v Linci. Potom jsem dlouhou dobu, celých 10 let, pracovala v migrační a azylové politice v Rakousku.

Co následovalo?

S migrační sociologií jsem začala v Rakousku hned po maturitě. V roce 2015 jsem byla oslovena – to byla doba začátku migrační vlny do Evropy s nedostatkem odborníků na zejména nelegální migraci –, jestli bych se nestala v Horním Rakousku vedoucí pro migrační a azylové řízení. S odborností, kterou jsem měla, jsem to vzala. Takže já jsem původně pracovala ve vzdělávání a reformě na duálním vzdělávání, no a v roce 2015 jsem přešla do reálné migrační a azylové politiky.

Kudy vedla cesta do hnutí Přísaha?

Tím, že jsem pracovala v migrační sociologii, jsem byla hodně blízko různým politickým opatřením. Tak jsem se rozhodla ještě pro studium sociální politiky a politologie ve Finsku. A v tu dobu už vznikala Přísaha. Tehdy jsem také dělala komparativní sociální politiku evropských států a měla srovnání i pro Českou republiku. A když jsem viděla názory a postoje Přísahy, tak jsem si řekla: Jo, je tady nějaká strana, která se opravdu snaží prosazovat věci, které by byly dobré, a líbilo se mi to. Když jsem se vrátila z Finska, vedly moje kroky k tomu, že jsem je oslovila se svojí odborností a zkušenostmi, které mám ze zahraničí.

Postup směrem k Evropskému parlamentu byl tedy dalším logickým krokem?

Já jsem se začala v hnutí Přísaha angažovat v jižních Čechách, jsem předsedkyní jihočeské Přísahy. A ano, Evropský parlament mi dává smysl, protože mám praxi jak z evropské politiky, tak z evropských států. Mluvím pěti jazyky, takže zvládnu i důležitá vyjednávání na mezinárodním poli.

Evropská unie nyní přijala migrační balíček, Česká republika se hlasování v Radě EU zdržela. Při rozhovorech s adepty na křeslo v parlamentu jsme zatím mnoho plusů na tomto paktu nenašli. Jak to máte vy, známá jako tvrdá kritička nelegálního přistěhovalectví?

Pro mě jako člověka, který strávil 10 let života na migračních trasách včetně těch pašeráckých, podílel se na rozhodnutích o azylových řízeních, spolupracoval s cizineckou policií na reportech a věnoval se návratové politice, je migrační pakt obrovským zklamáním. Když to čtu, tak vidím, jak to pěkně vypadá na papíře. Napsáno od stolu, kde sedí a rozhodují politici. O tom, po čem jsme volali po 10 letech práce v terénu, o tom, co potřebujeme, to opravdu není. Co se týká návratové politiky a komplexně azylových zařízení, tento balíček nám v boji proti nelegální migraci skutečně nepomůže.

Má smysl tento balíček, který má platit od roku 2026, ještě revidovat, anebo by bylo lepší přijít s něčím úplně novým?

Azylová politika obecně svoje úmluvy má. Jsou tu Dublinské úmluvy, které už mají zákony o screeninzích a návratové politice. Takže nějaký základ té migrační a azylové politiky tady je. A byl už i v roce 2015. Problém je, že od tohoto roku se unie snažila prosadit povinné kvóty, což se nepovedlo. Pakt, který byl teď přijat, obsahuje kvóty v bleděmodrém. Jsou to finanční kvóty, kdy si můžeme vybrat mezi tím, že buď lidi přijmeme, nebo zaplatíme. Problém je, že tam není žádný strop, žádná hranice. To znamená, že se to bude posuzovat každý rok podle toho, kolik přijde zrovna nelegálních migrantů. A ta čísla mohou jít do astronomických částek. Pokud se z toho budeme chtít vyplatit, jsou to desítky miliard. Tohle je zásadní problém.

Pro mě jako pro člověka, který v tom pracoval, je zřejmé, že jediné, co nám tato migrační dohoda přináší, je to, jak přerozdělovat lidi po Evropě. Ale absolutně to neřeší základ nelegální migrace. Rozlišujeme mezi legální migrací, což jsou lidé, kteří přicházejí na dočasnou mezinárodní ochranu, protože utíkají před nějakým pronásledováním, ať politickým, náboženským či před válkou. Tam je ta situace daná. Pokud se bavíme o nelegálních vstupech do EU, jsou to ti, kteří přicházejí nelegální cestou. Z 90 procent nemají pasy nebo jakýkoli doklad totožnosti, což je náš velký problém. Tady bychom měli mnohem víc tlačit na to, aby se Evropa sjednotila.

Existují statistiky, jaký je poměr mezi legální a nelegální migrací?

V loňském roce jsme podle Europolu zachytili na vnějších hranicích okolo 450 tisíc nelegálních migrantů. Dalších asi 400 tisíc bylo zaznamenáno uvnitř schengenského prostoru. Takže se bavíme o nějakých 800 tisících lidech v roce 2023. Když se vrátíme do roku 2015, tam jsme se pohybovali kolem milionu, milion a půl nelegálních migrantů. Když se pak podíváme na grafy, v roce 2015 byla vysoká nelegální migrace, a potom se dva tři roky zvyšovala migrace legální. Byl to důsledek toho, že když dotyčný, který žádá o azyl v Evropě, dostane pozitivní vyrozumění, nastává slučování rodin. To znamená, že si může legální cestou přivézt do Evropy rodinné příslušníky.

Může být určitým receptem proti migraci osekání sociálních dávek, do kterého se pustilo Dánsko? Tedy jisté „odatraktivnění“ zemí, byť to neřeší příčinu migrace?

Určitě. Jedna část, kterou máme v programu jako hnutí, nebo koalice Přísaha a Motoristé, je právě sjednocení těch dávek, protože se nám z toho stala taková turistika po sociálních dávkách v Evropě. My jsme se vydali cestu na podzim do Itálie, kde jsme navštívili starosty. V azylových centrech jsme viděli, jak Itálie, kromě toho, že poskytne bydlení a veškeré služby, tak dává ještě dvě a půl eura jako kapesné na den. Rakousko dává šest eur padesát a v Německu je to ještě o trochu více. Takto ten sociální systém je pro žadatele o azyl v nějakých zemích lukrativnější a v nějakých ne.

Musíme si říct, že tady nejde o turistiku po sociálních dávkách, ale o to, poskytnout dočasnou ochranu lidem, kteří jsou v nebezpečí. Nikoli zvyšovat sociální status lidí, kteří utíkají za lepším, protože v tom případě se bavíme o ekonomických migrantech. A už to nejsou ti lidé, kteří potřebují opravdu pomoc.

Jaké další výzvy stojí v příštích letech před Evropou?

Klíčová je pro mě bezpečnost, a když už se bavíme o nelegální migraci, sama jsem na vlastní kůži zažila různé rizikové situace. Bylo to třeba žhářství, kdy nám polili benzinem azylový dům, kde jsem měla kancelář, nebo mi zavraždili kolegu u nás v kanceláři, což byl můj bývalý klient. Toto jsou věci, které Evropa musí masivně řešit. Lidé, kteří k nám přicházejí nelegálně, většinou nemají doklady totožnosti. To znamená nějaký screening, který se dělá, ale k tomu, abychom zjistili vlastně veškeré informace o tom člověku, potřebujeme spolupráci se třetími zeměmi. A to se neděje. V případech Afghánistánu nebo Pákistánu je téměř nemožné, aby s námi tyto státy komunikovaly.

Vidíme věci, které se dějí v Německu, díváme se na dění ve Francii. To jsou věci, kterým musíme čelit. Evropa musí ukázat, že spolupracuje, a dát si pevné předpoklady, kdo opravdu v ní může získat azyl a kdo ne. Je to efekt odrazování z cesty, která není nelegální, a je nebezpečná jak pro ty příchozí, tak pro celou Evropu.

Kde byste se viděla pracovně v Evropském parlamentu, byl by to třeba Podvýbor pro bezpečnost a obranu?

S mými zkušenostmi, co mám přímo z terénu, a s tím, co vidím, že lidé pracující v nelegální migraci potřebují, bych okamžitě začala vyjednávat o nápravě migračního paktu. Abychom tam přinesli věci, které nám pomohou bojovat proti nelegální migraci, a ne to, jak si budeme rozdělovat lidi v Evropě. Byl by to určitě Výbor pro zahraniční věci a Podvýbor pro bezpečnost a obranu.

Je vám blízká některá ze současných politických skupin v parlamentu, anebo si pohráváte s myšlenkou, že byste s podobně smýšlejícími kolegy založili nějakou novou frakci?

Věřím, že po volbách se struktura politických skupin v Evropském parlamentu obmění. Vnímáme to i z okolních států. Počkala bych, jaké bude vyjednávání a jestli se objeví nějaké nové strany. Tím, že jsem dlouhou dobu pracovala v Rakousku v té azylové a migrační politice, tak tam mám hodně kontaktů a vím, že Rakousko je velice dobrý vyjednávací partner pro zpřísňování opatření proti nelegální migraci. V tomto směru bychom určitě hledali partnery z ostatních zemí.

 

Doporučujeme

Spoluzakladatel kartelu Sinaloa dostal doživotí. Za násilí se omluvil

Americký soud poslal na doživotí Ismaela „El Maya“ Zambadu, spoluzakladatele mexického kartelu Sinaloa. Jeden z nejmocnějších obchodníků s drogami před vynesením rozsudku přijal odpovědnost za své činy a vyzval mladé lidi, aby se nevydávali stejnou cestou.

Bitmine hromadí ethery, k pětiprocentnímu cíli jí zbývá poslední krok

Společnost Bitmine se přiblížila ke svému cíli vlastnit pět procent všech etherů v oběhu. Během posledního týdne však nakoupila podstatně méně kryptoměny než dříve a část peněz využila k odkupu vlastních akcií.

Jemenští povstalci z řad Húsíů oznámili námořní blokádu Saúdské Arábie

Jemenští povstalci z řad Húsíů dnes oznámili námořní blokádu Saúdské Arábie. Uvedly to tiskové agentury s odkazem na prohlášení povstalců. Napětí by mohlo vzrůst v Rudém moři a Adenském zálivu, kde v minulosti Húsíové útočili na nákladní lodě.

KOMENTÁŘ: FIFA předvedla světu, jak se vydělávají peníze. Šampionát jí přinesl devět miliard dolarů

Španělským triumfem skončil v neděli fotbalový šampionát pořádaný primárně USA, organizace FIFA teď může začít sčítat výdělky. Zatímco velké akce jsou často finančním fiaskem, zejména pro pořadatele, FIFA na akci utržila asi devět miliard dolarů (190 miliard korun). Jak to dokázala?

Čínská pobřežní stráž dle Manily zranila u sporného atolu filipínského námořníka

Filipínská armáda obvinila čínskou pobřežní stráž z toho, že dnes ve sporné oblasti Spratlyho ostrovů v Jihočínském moři zranila jednoho z filipínských námořníků. Čína naopak uvedla, že filipínští námořníci ignorovali varování a narazili do jejího člunu. Napsaly to agentury AFP a Reuters. Čínské velvyslanectví v Manile na žádost agentur o komentář zatím nereagovalo.

Vyjednavači předložili Íránu návrh na desetidenní příměří

Vyjednávací strany předložily dnes Teheránu návrh na zmírnění napětí ve válce mezi Spojenými státy a Íránem. Součástí nového plánu je desetidenní příměří, které by mělo vést k nalezení dlouhodobého klidu zbraní, a oživit tak prozatímní dohodu uzavřenou minulý měsíc, uvedl podle agentury Reuters vysoce postavený íránský představitel.

Ceny ropy se opět přibližují k psychologické hranici. Válka mezi USA a Íránem děsí trhy

Ceny ropy na světových trzích na začátku týdne výrazně vzrostly. Investoři reagují na další eskalaci války mezi Spojenými státy a Íránem, která znovu vyvolala obavy o bezpečnost přepravy ropy přes Hormuzský průliv. Právě touto strategickou námořní trasou proudí významná část světových dodávek ropy a jakékoli omezení provozu může rychle ovlivnit globální ceny energií. Ceny ropy Brent míří ke 100 dolarům za barel.

Starmer prohlásil, že je pyšný, že předává zemi silnější, než ji převzal

Nyní již bývalý britský premiér Keir Starmer dnes ve svém posledním vystoupení v roli předsedy vlády prohlásil, že je pyšný na to, že Spojené království je nyní silnější než v době, kdy se řízení kabinetu před dvěma lety ujal. Starmer, který následně odjel ke králi Karlu III., aby mu formálně předal rezignaci, zároveň vyjádřil plnou podporu svému nástupci Andymu Burnhamovi.

Vědci našli korálové útesy, které mohou přežít klimatickou krizi

Po celém světě existují desítky tisíc kilometrů čtverečních korálových útesů, které mají schopnost odolávat dopadům klimatických změn a zotavit se po poškození. Nová identifikace těchto odolnějších míst může pomoci lépe zaměřit ochranu jednoho z nejohroženějších mořských ekosystémů.

Ruský útok na nákladní loď u Oděsy zabil deset lidí

Nedělní ruský útok na nákladní loď s kukuřicí u přístavu Oděsa zabil celkem deset lidí, uvedla dnes správa ukrajinských námořních přístavů na facebooku. Dalších osm námořníků se podle ní podařilo zachránit. Dřívější informace hovořily o šesti obětech ruského útoku na plavidlo a čtyřech pohřešovaných. Loď plula pod vlajkou Guineje-Bissau, podle dřívějších informací médií patří tureckému majiteli.

Napětí dál roste. Po íránském útoku zemřel další americký voják

Napětí mezi USA a Íránem dál prudce roste. Americká armáda oznámila smrt dalšího vojáka, který zahynul v severním Iráku při řízené likvidaci nevybuchlé munice z íránského útočného dronu. Druhý voják utrpěl lehčí zranění. Celkový počet padlých Američanů od začátku současného konfliktu tak podle Washingtonu vzrostl na sedmnáct.

Francouzský soud nařídil TotalEnergies zahrnout emise zákazníků do klimatického plánu

Pařížský soud rozhodl, že společnost TotalEnergies musí ve svém plánu náležité péče nově zohlednit také emise vznikající při používání jejích ropných a plynových produktů. Jde o první případ, kdy soud přímo spojil francouzský zákon o povinnosti náležité péče s ochranou klimatu. Firmě dal šest měsíců na předložení upraveného plánu.

Krejčíková po triumfu v Aténách poskočila na 26. místo žebříčku

Barbora Krejčíková navázala na povedený týden v Aténách výrazným posunem ve světovém žebříčku WTA. Díky zisku devátého singlového titulu kariéry se posunula o šest míst na 26. příčku. Česká tenistka zároveň ukončila čekání na trofej, které trvalo od jejího wimbledonského triumfu před dvěma lety.

Maďarský prezident Tamás Sulyok podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho mandát

Maďarský prezident Tamás Sulyok podepsal sedmnáctou novelu ústavy, která zároveň ukončuje jeho mandát. Prezident označil změnu ústavy za bezprecedentní zneužití politické moci, přesto ji podepsal s odůvodněním, že jako hlava státu musí respektovat platný právní řád.

Indonésie pokračuje v pátrání po obětech. Z potopené lodi zachránili 59 lidí

Indonéští záchranáři našli sedm dalších lidí z lodi KM Nurul Salsa, která se potopila poblíž ostrova Sulawesi. Pět pasažérů se několik dní drželo rybářské konstrukce a plovoucích trosek, matku se synem objevili rybáři poblíž ostrova Balaloho. Osmnáct lidí zůstává pohřešovaných.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama