Věda a TechnikaNATO se učí z bojů na Ukrajině

NATO se učí z bojů na Ukrajině

Drahé a masivní tanky zničené malou a levnou municí. Drony pomáhající dělostřelectvu lokalizovat cíle. Bojiště zaplavené senzory tak, že je nemožné zůstat dlouho skrytý. Od února 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, si armády těchto trendů pečlivě všímají. Tyto změny nyní mění jejich plány od akvizic přes přístup k formacím až po novou koncepci logistiky.

„Charakter války se mění,“ prohlásil dle Defense News náčelník generálního štábu americké armády generál Randy George na výroční konferenci Asociace americké armády. „V posledních několika letech se změnil více kvůli válce na Ukrajině. A myslím si, že se bude měnit i nadále velmi rychlým tempem a my musíme mít myšlení, které se bude měnit s ním.“

Generál James Rainey, který má na starosti modernizaci amerických ozbrojených sil, uvedl, že armáda musí přizpůsobit svou dělostřeleckou strategii tomu, co se děje na Ukrajině, a také tomu, co americká armáda v Tichomoří vyžaduje od konvenčních palných zbraní. „Všechno, co vidíme na Ukrajině, se týká významu přesné palby, všech nových technologií. Velkým zabijákem na bojišti je však nadále konvenční dělostřelectvo se svým velkým účinkem na cíl,“ řekl podle Defense News. Zároveň dodal, že americká armáda plánuje do konce roku vydat novou strategii pro konvenční palby.

Bůh války neumírá

Mezi Ukrajinou a Ruskem probíhají každodenní dělostřelecké souboje. Spojené státy a jejich partneři a spojenci vyslali proti ruské palebné síle širokou škálu dělostřeleckých zbraní, včetně raketového systému HIMARS a miliony kusů munice. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ocenil, že HIMARS má „obrovský podíl“ na osvobození kritických oblastí země pod ruskou okupací.

Válka na Ukrajině také jasně ukázala, že dělostřelectvo má stále zásadní význam, řekl generálporučík ve výslužbě Ben Hodges, který dříve vedl americkou armádu v Evropě. Podle něj je zapotřebí vrstvený přístup k dělostřelectvu ve formacích. Tedy použití tažených nebo mobilních systémů s různými typy munice, které dosahují různého dostřelu. Armáda i proto vyvíjí dělostřelecký systém s prodlouženým dostřelem. Využívá kanon dálky 58 ráží umístěný na podvozku houfnice Paladin Integrated Management od společnosti BAE Systems.

Nová dělostřelecká strategie by také mohla obnovit snahu o rychlé pořízení osvědčené mobilní houfnice ráže 155 mm. „Někteří z našich spojenců v NATO mají opravdu kvalitní vybavení, o které máme zájem,“ poznamenal Rainey. „Obecné poučení je, že stále potřebujete dělostřelectvo. Je to zabiják číslo 1 na bojišti, minimálně v konfliktu na Ukrajině,“ dodal generál podle Defense News.

Nový pohled na tanky

Po zkušenostech z Ukrajiny se americká armáda rozhodla zrušit plán modernizace tanku M1 Abrams. Místo toho se rozhodla pro novou variantu: M1E3. Tank Abrams „již nemůže zvyšovat své schopnosti, aniž by se zvýšila jeho hmotnost, přičemž my potřebujeme snížit jeho logistickou stopu,“ uvedl tehdy v prohlášení generálmajor Glenn Dean, výkonný ředitel armádního programu pro pozemní bojové systémy. „Válka na Ukrajině zdůraznila kritickou potřebu integrované ochrany pro vojáky, která se buduje zevnitř, místo aby se přidávala,“ poznamenal.

Součástí nových snah bude odlehčení tanku, což zvýší mobilitu a posílí schopnost jej dlouhodobě udržovat v bojovém nasazení. Pokud má dnes tank v boji závadu nebo dostane zásah, potřebuje k vytažení z boje dvě vyprošťovací vozidla. Snížení hmotnosti tanku by pomohlo, řekl Dean.

Modernizace má do vozidla integrovat také výhody aktivní ochrany, včetně ochrany před útoky na vrchní polosféru tanku z bezpilotních prostředků. Generál Dean zatím nemohl hovořit o podrobnostech. Uvedl však, že americká armáda intenzivně pracuje na tom, jak ochránit bojová vozidla před tzv. loitering municí.

Válka na Ukrajině podle vedoucích představitelů armády potvrdila mnohé z jejích modernizačních priorit, které byly stanoveny před více než pěti lety. Armáda se již zaměřila na boj proti bezpilotním leteckým systémům kvůli operacím na Blízkém východě. Jak konstatuje Defense News, použití bezpilotních letounů na ukrajinském bojišti však významně urychlilo snahy přijít s vrstevnatým přístupem k potírání těchto systémů, a to jak velkých, tak malých.

Příprava na budoucnost

„Vliv bezpilotních letounů na bojiště je do jisté míry ohromující a znovu oživil zaměření na nejnižší druh protivzdušné obrany krátkého dosahu, která by k tomu byla potřebná,“ řekla Stacie Pettyjohn, obranná analytička z Centra pro americkou bezpečnost.

Přitom ne všechny technologie používané ke zničení bezpilotních letounů musí být efektivní. Zatímco armáda pracuje na energetických zbraních, jako jsou lasery, a vysoce výkonných mikrovlnných zbraních na obranu proti rojům dronů, „vidíte, že Ukrajincům stačí šikovný střelec, kvalitní zaměřovač, zkrátka technologie vylepšující stávající zbraně, která jim umožňuje likvidovat některé z nejmenších kvadrokoptér,“ dodala Pettyjohn.

„Vzhledem k válce na Ukrajině není nouze o informace, nad kterými bychom se měli zamyslet. A naše armáda je odhodlána tyto nové znalosti skutečně proměnit v nový způsob vedení boje,“ shrnul generál Rainey.

Doporučujeme

Carrie slaví úspěch. Prime Video potvrdilo druhou řadu

Nový hororový seriál Carrie se dočká pokračování. Streamovací služba Prime Video potvrdila druhou řadu pouhé dva týdny po premiéře prvních osmi epizod. Moderní adaptace slavného románu Stephena Kinga se podle údajů společnosti dostala na první místo sledovanosti ve více než stovce zemí. Tvůrce seriálu Mike Flanagan navíc slibuje, že příběh šikanované dívky bude pokračovat daleko za událostmi známými z původní knihy.

Nepál po záplavách potřebuje miliardy dolarů. OSN mu zatím vyčlenila jen 20 milionů

Nepál získal příslib pomoci z mezinárodního klimatického fondu, peníze však pokryjí jen zlomek škod po srpnových záplavách. Fond pro řešení ztrát a škod vyčlenil 20 milionů dolarů, zatímco země odhaduje náklady na obnovu na více než 4,7 miliardy. Katastrofa si vyžádala přibližně 1 500 mrtvých a tisíce lidí se stále pohřešují.

Bílý dům oznámil dohodu o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou u města Olešky

Manželka amerického prezidenta Melania Trumpová zprostředkovala podle vyjádření Bílého domu dohodu o dočasném příměří mezi Ruskem a Ukrajinou u města Olešky. Příměří podle amerických úřadů začne 29. října a umožní dopravu humanitární pomoci do města a také evakuaci civilistů. Zástupci obou bojujících stran se zatím k informaci o příměří nevyjádřili.

Nejméně jeden mrtvý po střelbě ve Francii. Útok šetří protiteroristická jednotka

Při střelbě ve francouzském městě Trappes jihozápadně od Paříže zemřel jeden člověk a nejméně čtyři další utrpěli zranění. Policie incident vyšetřuje jako možný teroristický čin. Podezřelého 39letého muže zadržela a umístila do vazby, oznámila francouzská vláda.

Ukrajina hlásí ruské útoky na města i elektrárnu, jeden člověk zahynul

Ukrajinské úřady hlásí zraněné po nočních ruských vzdušných útocích v Dněpropetrovské oblasti a ve městě Sumy. Terčem úderů se stala také tepelná elektrárna, což si vyžádalo přerušení výroby energie, uvedla dnes ráno ukrajinská energetická společnost DTEK. Rusko oznámilo útoky na ukrajinský přístav Vylkove, loď v Černém moři a železniční depo v Poltavské oblasti. Odpoledne Rusové zasáhli také severoukrajinský Černihiv, kde jeden člověk zahynul.

Finská vláda udělila licenci na provoz prvního trvalého jaderného úložiště světa

Finská vláda udělila firmě Posiva povolení k provozu prvního trvalého úložiště vyhořelého jaderného paliva na světě. Ve čtvrtek o tom informovala tato společnost, která má zřízení a správu zařízení na starosti. Stalo se tak 22 let po začátku stavby vyhloubené v žulovém masivu asi 450 metrů pod povrchem.

Francie si půjčuje nejdráže za 24 let. Investoři se obávají další dluhové krize

Francouzské státní dluhopisy se dostaly pod největší tlak za více než dvě desetiletí. Výnos desetiletých dluhopisů ve čtvrtek vystoupal až na 5,14 procenta, nejvýše od roku 2002. Investoři ztrácejí důvěru ve schopnost země ozdravit veřejné finance. Situaci zhoršují politická nejistota, protivládní protesty i obavy z dalšího růstu cen energií.

Včely medonosné vytlačují z květů divoké opylovače

Včely medonosné mohou představovat hrozbu pro divoké opylovače. Nový britský výzkum ukázal, že čmeláky, samotářské včely a další hmyz vytlačují z květů, aby získaly více pylu a nektaru. Rostoucí počet včelstev tak může zvyšovat konkurenci o potravu a komplikovat ochranu některých druhů opylujícího hmyzu.

Elon Musk rozšiřuje svůj vliv. Investoval miliardu dolarů do Skydance

Americký miliardář Elon Musk investoval přibližně miliardu dolarů do mediální společnosti Skydance, která nedávno dokončila rozsáhlé spojení Paramountu a Warner Bros. Discovery. Investice přichází v době, kdy se nový mediální gigant potýká s vysokým zadlužením a připravuje rozsáhlé úspory, které mohou stát tisíce lidí práci.

Salvador vyslal na Haiti vojáky. Tamním gangům poslal drsný vzkaz

Salvadorský prezident Nayib Bukele vyslal na Haiti speciální jednotky, které mají osvobodit čtyři příslušníky armády unesené místními gangy. Do karibské země dorazila stovka vojáků a očekávají se další posily. Prezident zároveň ozbrojencům pohrozil tvrdou odvetou, pokud zajatce nepropustí živé a nezraněné. V oblasti mezitím pokračují intenzivní boje, které si vyžádaly několik obětí.

Kdo bude novým Jamesem Bondem? K závěrečným zkouškám mají údajně nakročeno tři herci

Hledání nového představitele Jamese Bonda se podle zákulisních informací blíží do finále. Studio Amazon MGM Studios se chystá zahájit další kolo kamerových zkoušek, kterých by se měli zúčastnit Jack Lowden, Callum Turner a Josh O'Connor. Ve hře je údajně také čtvrtý, dosud nejmenovaný herec. Jméno nástupce Daniela Craiga by mohlo být oznámeno ještě letos.

Netanjahu nařídil uzávěru Západního břehu Jordánu po střelbě z dnešního rána

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ohlásil uzávěru okupovaného Západního břehu Jordánu kvůli střelbě z dnešního rána u města Hebron. Uvedla to agentura AFP. Blokáda by měla začít dnes. Netanjahu také nařídil armádě okamžitě vytvořit kolem města Hebron kordon.

Polsko zachvátily protesty. Lidé se bouří proti přísným potratovým zákonům

Tisíce lidí vyšly ve čtvrtek do ulic polských měst, aby požadovaly zmírnění přísných interrupčních zákonů. Demonstrace se uskutečnily ve Varšavě a dalších více než dvaceti městech při příležitosti šestého výročí rozhodnutí ústavního soudu, které výrazně omezilo přístup k potratům. Protestující zároveň kritizují vládu premiéra Donalda Tuska, která podle nich nedodržela své předvolební sliby.

Silné zemětřesení v Tibetu si vyžádalo 16 obětí. Tisíce lidí musely opustit domovy

Čínskou oblast Tibetu zasáhlo ve čtvrtek večer silné zemětřesení o magnitudu 7,0, které si vyžádalo nejméně 16 lidských životů. Počet zraněných vzrostl na 65, z toho 11 lidí utrpělo vážná zranění. Otřesy zničily stovky domů a více než 12 tisíc obyvatel muselo být evakuováno. Záchranné práce komplikuje náročný horský terén, sesuvy kamení i mrazivé počasí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama