Věda a TechnikaNATO se učí z bojů na Ukrajině

NATO se učí z bojů na Ukrajině

Drahé a masivní tanky zničené malou a levnou municí. Drony pomáhající dělostřelectvu lokalizovat cíle. Bojiště zaplavené senzory tak, že je nemožné zůstat dlouho skrytý. Od února 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, si armády těchto trendů pečlivě všímají. Tyto změny nyní mění jejich plány od akvizic přes přístup k formacím až po novou koncepci logistiky.

„Charakter války se mění,“ prohlásil dle Defense News náčelník generálního štábu americké armády generál Randy George na výroční konferenci Asociace americké armády. „V posledních několika letech se změnil více kvůli válce na Ukrajině. A myslím si, že se bude měnit i nadále velmi rychlým tempem a my musíme mít myšlení, které se bude měnit s ním.“

Generál James Rainey, který má na starosti modernizaci amerických ozbrojených sil, uvedl, že armáda musí přizpůsobit svou dělostřeleckou strategii tomu, co se děje na Ukrajině, a také tomu, co americká armáda v Tichomoří vyžaduje od konvenčních palných zbraní. „Všechno, co vidíme na Ukrajině, se týká významu přesné palby, všech nových technologií. Velkým zabijákem na bojišti je však nadále konvenční dělostřelectvo se svým velkým účinkem na cíl,“ řekl podle Defense News. Zároveň dodal, že americká armáda plánuje do konce roku vydat novou strategii pro konvenční palby.

Bůh války neumírá

Mezi Ukrajinou a Ruskem probíhají každodenní dělostřelecké souboje. Spojené státy a jejich partneři a spojenci vyslali proti ruské palebné síle širokou škálu dělostřeleckých zbraní, včetně raketového systému HIMARS a miliony kusů munice. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ocenil, že HIMARS má „obrovský podíl“ na osvobození kritických oblastí země pod ruskou okupací.

Válka na Ukrajině také jasně ukázala, že dělostřelectvo má stále zásadní význam, řekl generálporučík ve výslužbě Ben Hodges, který dříve vedl americkou armádu v Evropě. Podle něj je zapotřebí vrstvený přístup k dělostřelectvu ve formacích. Tedy použití tažených nebo mobilních systémů s různými typy munice, které dosahují různého dostřelu. Armáda i proto vyvíjí dělostřelecký systém s prodlouženým dostřelem. Využívá kanon dálky 58 ráží umístěný na podvozku houfnice Paladin Integrated Management od společnosti BAE Systems.

Nová dělostřelecká strategie by také mohla obnovit snahu o rychlé pořízení osvědčené mobilní houfnice ráže 155 mm. „Někteří z našich spojenců v NATO mají opravdu kvalitní vybavení, o které máme zájem,“ poznamenal Rainey. „Obecné poučení je, že stále potřebujete dělostřelectvo. Je to zabiják číslo 1 na bojišti, minimálně v konfliktu na Ukrajině,“ dodal generál podle Defense News.

Nový pohled na tanky

Po zkušenostech z Ukrajiny se americká armáda rozhodla zrušit plán modernizace tanku M1 Abrams. Místo toho se rozhodla pro novou variantu: M1E3. Tank Abrams „již nemůže zvyšovat své schopnosti, aniž by se zvýšila jeho hmotnost, přičemž my potřebujeme snížit jeho logistickou stopu,“ uvedl tehdy v prohlášení generálmajor Glenn Dean, výkonný ředitel armádního programu pro pozemní bojové systémy. „Válka na Ukrajině zdůraznila kritickou potřebu integrované ochrany pro vojáky, která se buduje zevnitř, místo aby se přidávala,“ poznamenal.

Součástí nových snah bude odlehčení tanku, což zvýší mobilitu a posílí schopnost jej dlouhodobě udržovat v bojovém nasazení. Pokud má dnes tank v boji závadu nebo dostane zásah, potřebuje k vytažení z boje dvě vyprošťovací vozidla. Snížení hmotnosti tanku by pomohlo, řekl Dean.

Modernizace má do vozidla integrovat také výhody aktivní ochrany, včetně ochrany před útoky na vrchní polosféru tanku z bezpilotních prostředků. Generál Dean zatím nemohl hovořit o podrobnostech. Uvedl však, že americká armáda intenzivně pracuje na tom, jak ochránit bojová vozidla před tzv. loitering municí.

Válka na Ukrajině podle vedoucích představitelů armády potvrdila mnohé z jejích modernizačních priorit, které byly stanoveny před více než pěti lety. Armáda se již zaměřila na boj proti bezpilotním leteckým systémům kvůli operacím na Blízkém východě. Jak konstatuje Defense News, použití bezpilotních letounů na ukrajinském bojišti však významně urychlilo snahy přijít s vrstevnatým přístupem k potírání těchto systémů, a to jak velkých, tak malých.

Příprava na budoucnost

„Vliv bezpilotních letounů na bojiště je do jisté míry ohromující a znovu oživil zaměření na nejnižší druh protivzdušné obrany krátkého dosahu, která by k tomu byla potřebná,“ řekla Stacie Pettyjohn, obranná analytička z Centra pro americkou bezpečnost.

Přitom ne všechny technologie používané ke zničení bezpilotních letounů musí být efektivní. Zatímco armáda pracuje na energetických zbraních, jako jsou lasery, a vysoce výkonných mikrovlnných zbraních na obranu proti rojům dronů, „vidíte, že Ukrajincům stačí šikovný střelec, kvalitní zaměřovač, zkrátka technologie vylepšující stávající zbraně, která jim umožňuje likvidovat některé z nejmenších kvadrokoptér,“ dodala Pettyjohn.

„Vzhledem k válce na Ukrajině není nouze o informace, nad kterými bychom se měli zamyslet. A naše armáda je odhodlána tyto nové znalosti skutečně proměnit v nový způsob vedení boje,“ shrnul generál Rainey.

Doporučujeme

Sopka Anak Krakatau ochromila dopravu v Indonésii. Zasáhla 341 tisíc cestujících

Sopečný popel z Anak Krakatau dál komplikuje leteckou dopravu v Indonésii. Úřady v pondělí prodloužily uzavření sedmi letišť včetně hlavního mezinárodního letiště v Jakartě. Zrušení, zpoždění nebo odklonění letů se dotklo přibližně 341 tisíc cestujících.

EU poskytne Grónsku investiční balíček za 200 milionů eur

Evropská unie poskytne Grónsku nový investiční balíček ve výši 200 milionů eur (přes 4,8 miliardy Kč), oznámila dnes v Nuuku předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Finanční prostředky budou určeny na letošek a na rok 2027 a směřovat mají do řady oblastí od vzdělávání a rybolovu až po lepší satelitní a kabelové připojení, vodní energetiku nebo kritické nerostné suroviny. Společně se šéfkou EK je v Grónsku i komisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela.

Belgie vyšetřuje podezření na krádež technologie čipů ve prospěch Číny

Belgická prokuratura vyšetřuje podezření, že zbankrotovaná belgická polovodičová společnost BELGAN BV byla využita k převodu citlivých technologií pro výrobu čipů do Číny. V souvislosti s případem byl zadržen 52letý čínsko-belgický občan, který podle vyšetřovatelů zastával ve firmě významnou výzkumnou pozici a současně působil jako ředitel čínské společnosti se stejným zaměřením.

Japonské devizové rezervy padají. Zažily historicky největší měsíční propad

Japonsko v srpnu zaznamenalo nejprudší propad devizových rezerv v historii. Pokles způsobil především prodej zahraničních cenných papírů při intervenci na podporu jenu, zejména amerických státních dluhopisů.

Rusko zaútočilo na Oděskou oblast; tvrdí, že zasáhlo loď s vojenským nákladem

Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na jihoukrajinskou Oděskou oblast, oznámila ukrajinská Státní služba pro mimořádné situace (DSNS). Moskva tvrdí, že v jednom z přístavů v tomto regionu zasáhla loď s vojenským nákladem. Dnes ráno si ruské letecké údery v Kramatorsku ležícím v Doněcké oblasti nedaleko frontové linie vyžádaly dva mrtvé.

V Dillí se zřítil dům plný studentů, sedm mrtvých. Záchranáři dál prohledávají trosky

Nejméně sedm lidí zemřelo po zřícení pětipatrové obytné budovy v indickém Dillí. V domě nedaleko univerzitního kampusu bydleli především studenti a úřady stále nevědí, zda pod troskami nezůstali další lidé. Záchranáři pokračují v odklízení sutin, zatímco policie vyšetřuje příčinu neštěstí.

Počet papoušků kakapo překročil tři stovky

Populace kriticky ohroženého papouška kakapo se díky rekordní hnízdní sezoně rozrostla na 325 jedinců. K celkovému počtu letos přibylo 90 mláďat, což je nejvíce od zahájení záchranného programu.

Neštěstí v Miami: Letadlo sjelo z konce ranveje přímo na auta. Nejméně pět mrtvých

Nejméně pět mrtvých a pět zraněných – taková je bilance nedělní tragédie v Miami. Nákladní letadlo společnosti Amazon při přistání přejelo konec ranveje, na vozovce zasáhlo několik vozidel a zastavilo se na přilehlém poli. Zemřelo nejméně pět lidí a pět jich utrpělo zranění.

Mírová jednání v Kyjevě přinesla naději. Zásadní překážky ale zůstávají

Američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner v neděli poprvé navštívili Kyjev. Návštěva ale byla spíše symbolická. Ukrajina a Rusko dál trvají na svých požadavcích, zatímco Američané hovoří o nutnosti kompromisů. Někteří diplomaté věří, že je možné konflikt zastavit do jara příštího roku, ukrajinská vláda se však připravuje na tvrdou zimu.

KLDR a Rusko otevřely první silniční most jako symbol prohlubujících se vztahů

Severní Korea a Rusko dnes otevřely první silniční most spojující oba státy. Stavbu, která se klene přes řeku Tuman (Tumannaja) tvořící společnou hranici, označili představitelé obou zemí za významný milník strategického partnerství Pchjongjangu a Moskvy, informovala agentura Reuters.

Čeští florbalisté porazili Finsko, uspěly také ženy

Čeští florbalisté zakončili domácí Euro Floorball Tour vítězstvím 3:2 nad Finskem. Muži díky prvním bodům obsadili třetí místo. Ženská reprezentace zdolala Švýcarsko 2:1 a na turnaji skončila druhá.

Strana AfD volby v Sasku-Anhaltsku jasně vyhrála, má přes 44 procent

Volby ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko dnes vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou zemská tajná služba považuje od roku 2023 za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF dostala 44,3 až 44,4 procenta hlasů. Většinu 42 mandátů v zemském sněmu ale AfD podle nynějšího odhadu nezískala. ZDF jí přisuzuje 41, ARD 39 křesel. Sasko-Anhaltsko tak zřejmě čekají složitá povolební jednání o nové vládě.

Územní otázku lze vyřešit pouze při jednání prezidentů, řekl Zelenskyj

Územní otázku mezi Ukrajinou a Ruskem lze vyřešit pouze při jednání prezidentů obou zemí, řekl dnes podle agentury AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s americkými vyjednavači Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kyjevě. Přes pozitivní dojem z dnešní rozhovorů vyjádřil přesvědčení, že válka se protáhne minimálně do letošní zimy.

V bojích húsíjských rebelů s vládními silami v Jemenu zahynulo dalších 140 lidí

Boje mezi provládními silami a Íránem podporovanými húsíjskými povstalci na jihozápadě Jemenu si od sobotního poledne do dnešního rána vyžádaly přes 140 mrtvých. S odvoláním na zdroje z obou znepřátelených táborů o tom informovala agentura AFP, podle níž jde o nejkrvavější střety za poslední roky.

Ukrajina a USA chtějí jednat o ukončení války s Ruskem dohromady

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj i americký vyjednavač Jared Kushner se po dnešním jednání v Kyjevě shodli, že rozhovory o ukončení rusko-ukrajinské války by se měly vrátit k třístrannému formátu, tedy za účasti Spojených států, Ukrajiny a Ruska, uvedly agentury AFP a Reuters. Jednání, které obě strany označily za důležité, patrně nevedlo k průlomu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama