ZprávyV Německu obvinili sedmadvacet radikálů z plánování násilného převratu

V Německu obvinili sedmadvacet radikálů z plánování násilného převratu

Německá prokuratura obvinila 27 podezřelých krajně pravicových extremistů z plánování násilného převratu a svržení vlády. Informuje o tom Deutsche Welle, BBC a další servery.

Poprvé po sérii loňských razií vznesli v úterý federální prokurátoři v Německu obvinění ze spiknutí za účelem státního převratu. Podle Deutsche Welle jej zosnovali členové radikálního hnutí Reichsbürger, neboli Občané říše.

Úřady v západním městě Karlsruhe uvedly, že obvinily 26 podezřelých členů teroristické organizace a jednu ruskou státní příslušnici, která tuto organizaci podporovala. Součástí obvinění, uvedených na internetových stránkách prokuratury, byla příprava činu vlastizrady.

„Obvinění jsou silně podezřelí z členství v teroristické organizaci a také z přípravy vlastizrady,“ uvedla prokuratura v prohlášení.

V prosinci loňského roku policie v několika německých spolkových zemích zatkla 25 podezřelých při první z řady razií. Podle prokurátorů se okruh podezřelých stále rozšiřuje, přičemž řada z nich je již ve vazbě.

Mezi obviněnými je nyní Birgit Malsack-Winkemannová, bývalá poslankyně německého parlamentu za populistické hnutí Alternativa pro Německo (AfD).

Obviněn byl také podnikatel a aristokrat Heinrich XIII. princ Reuss, který měl být vůdcem skupiny.

Rozdělili si ministerská křesla

Plány na převrat se dle médií vyvinuly do té míry, že si spiklenci už rozdělovali vládní posty. Do čela ministerstva spravedlnosti byl určen Malsack Winkemann, v době zatčení úřadující berlínský soudce. Reuss se měl stát hlavou německého státu.

Obvinění, mezi nimiž byl i bývalý voják speciálních jednotek, chtěli podle prokuratury svrhnout německé politické uspořádání. Byli i smířeni s tím, že to bude znamenat násilí a možné oběti na životech.

Podle prokuratury skupina navázala kontakty s ruskými představiteli, kteří usilovali o nastolení nového pořádku v Německu po svržení berlínské vlády. Začali také shromažďovat zásoby zbraní.

Prokurátoři uvedli, že podezřelí plánovali po celém Německu zřídit 280 ozbrojených jednotek, které by měly za úkol „zatýkat a popravovat“ lidi po převratu. Plánovali ozbrojeni vniknout do budovy Říšského sněmu v Berlíně a zatknout členy Bundestagu.

Podle BBC si skupina vypracovala seznamy nepřátel. Její členové museli podepsat prohlášení o mlčenlivosti, kdyby jej porušili, čekala by je poprava.

Skupina provedla řadu konkrétních příprav na převrat a následné zajištění moci. „Rada“ měla sloužit jako ústřední orgán přechodné správy, podobně jako kabinet regulérní vlády. Jejím úkolem bylo vyjednávat se spojeneckými vítěznými mocnostmi druhé světové války o novém státním uspořádání v Německu.

Ve spolkových zemích Sasko, Durynsko a Bádensko-Württembersko již probíhaly konkrétní přípravy.

Současné Německo neuznávali

Prokurátoři uvedli, že případy budou projednávány u vyšších zemských soudů ve Frankfurtu nad Mohanem, Mnichově a Stuttgartu. Významnější případy by měly být projednávány ve Frankfurtu.

Členové hnutí věří hluboce státním konspiračním teoriím, které popírají existenci Spolkové republiky Německo po druhé světové válce a odmítají autoritu německé vlády. Tvrdí, že hranice německé říše z roku 1937 stále existují.

Přesvědčily je proto různé konspirační mýty, například že Německu v současnosti vládnou příslušníci tzv. deep state. To je vágní označení pro nevolené mocenské struktury, které podle konspiračních teoretiků tahají v pozadí za nitky. Do tohoto imaginárního spolku údajně patří vlády, zpravodajské služby a armády různých států, včetně Ruské federace a USA.

Členové věřili, že budou osvobozeni tajnou aliancí, která s nimi bude spolupracovat a dá jim signál ke „dni X“, kdy bude zahájen převrat.

Doporučujeme

Srbská policie zastřelila útočníka před izraelskou ambasádou v Bělehradě. Země vyhlásila nejvyšší stupeň teroristické hrozby

Srbská policie ve středu brzy ráno zastřelila mladého muže, který před izraelským velvyslanectvím v Bělehradě zaútočil dvěma noži na policistu. Úřady incident označily za teroristický útok a v celé zemi vyhlásily nejvyšší stupeň bezpečnostního ohrožení.

Ve Španělsku se srazily dva vysokorychlostní vlaky. Zahynulo přes šedesát lidí, desítky zraněných

Nejméně 64 mrtvých a dalších 80 zraněných si podle dosavadních informací vyžádala středeční srážka dvou vysokorychlostních vlaků ve středním Španělsku. K tragédii došlo nedaleko města Toledo, jižně od Madridu. Jde o jednu z nejhorších železničních nehod v historii země. Příčina srážky zatím není známá, železniční doprava mezi španělskou metropolí a jihem země byla přerušena.

Arsenal senzačně vypadl z Ligového poháru. Vyřadil ho tým ze čtvrté ligy

Fotbalisté Arsenalu zažili jeden z největších šoků v historii anglického Ligového poháru. Úřadující šampioni Premier League nestačili v osmifinále na Fleetwood Town ze čtvrté ligy. Po remíze 1:1 prohráli penaltový rozstřel 3:5. Anglická média mluví o historické ostudě a kritika míří také na trenéra Mikela Artetu.

Telefonát s Putinem vyvolal rozkol mezi evropskými lídry. Finsko vysvětlilo svůj postoj k Rusku

Neobvyklý telefonát evropských představitelů s Vladimirem Putinem vyvolal rozpory mezi spojenci. Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre se pokusili přímým rozhovorem s ruským vůdcem podpořit mírové úsilí na Ukrajině. Jejich iniciativa však narazila na kritiku některých evropských politiků. Helsinky nyní zdůrazňují, že o žádné oteplování vztahů s Moskvou neusilují.

Putin a Zelenskyj tváří v tvář? Trump učinil překvapivé oznámení

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že se blíží dlouho očekávané setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Podle šéfa Bílého domu dosáhla diplomatická jednání o ukončení války na Ukrajině značného pokroku. Konkrétní termín ani místo schůzky však neprozradil a Moskva ani Kyjev zatím její konání nepotvrdily.

Miliardy pro těžaře, hrozba pro planetu. Trump ruší Bidenovy regulace

Americký prezident Donald Trump oznámil další zásadní obrat v ekologické politice Spojených států. Jeho administrativa plánuje výrazně zmírnit pravidla omezující úniky metanu při těžbě ropy a zemního plynu. Energetickým společnostem má opatření ušetřit desítky miliard dolarů, podle ekologických organizací však povede k většímu znečištění ovzduší a prohloubení klimatických změn.

Filip Hronek rozhodl o výhře Vancouveru a ukončil sérii deseti porážek

Český obránce Filip Hronek se stal hlavním hrdinou dramatického utkání NHL mezi Vancouverem a Anaheimem. V prodloužení rozhodl o vítězství Canucks 6:5 a ukončil jejich sérii deseti porážek. Vancouver přitom ještě v závěru třetí třetiny ztrácel tři góly. Hronek navíc přidal asistenci a překonal českého brankáře Lukáše Dostála. V dalším utkání se střelecky prosadil také Pavel Zacha, Boston však na Carolinu nestačil.

Účet za válku s Íránem je astronomický. Americe mizí miliardy před očima

Válka mezi Spojenými státy a Íránem se pořádně prodražuje. Americká armáda za konflikt do poloviny října utratila nejméně 47,1 miliardy dolarů (více než bilion korun), přičemž konečný účet může být ještě vyšší. Prezident Donald Trump mezitím prohlašuje, že boje ukončí, kdykoliv se rozhodne. Podmínkou však zůstává, aby Teherán nikdy nezískal jadernou zbraň.

KOMENTÁŘ: Fed jen pár dní před volbami v USA rozhoduje o sazbách. Splní Trumpovi přání?

Americká centrální banka ve středu rozhoduje o úrokových sazbách – citlivé rozhodnutí tedy oznámí jen pár dní před napjatými volbami do Kongresu. Očekává se, že Fed nechá sazby beze změny. Mohlo by se tak zdát, že Kevin Warsh nechce před hlasováním přilévat olej do ohně.

Bolsonaro po prohraných volbách uprchl z Brazílie. Dostane víza v USA

Brazilský senátor Flávio Bolsonaro po překvapivé porážce v prezidentských volbách opustil zemi a zamířil do Spojených států. Učinil tak navzdory rozhodnutí nejvyššího soudu, který mu nařídil odevzdat cestovní pasy kvůli vyšetřování podezření z praní špinavých peněz. Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že Bolsonarovi a jeho rodině umožní vstup do USA.

Trump tvrdí, že zakáže pojem umělá inteligence, trvá na super inteligenci

Americký prezident Donald Trump dnes oznámil, že zakáže v dokumentech používat slovní spojení umělá inteligence (AI), neboť trvá na svém označení super inteligence, které pokládá za mnohem přesnější. Šéf Bílého domu o záměru vymáhat změnu ustáleného názvu napsal na své sociální síti Truth Social.

Netanjahu po volbách vyzval k vytvoření silné pravicové vlády

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v povolebním projevu vyzval k vytvoření silné pravicové vlády. Zároveň podle médií v noci na dnešek prohlásil, že Izraeli nelze vládnout s podporou izraelských Arabů, jejichž strany v parlamentních volbách podle odhadů posílily. Kompletní výsledky zatím nejsou k dispozici, podle aktualizovaných průzkumů od volebních místností bude zřejmě poměr sil vyrovnaný a parlamentní většinu nezíská vládní ani opoziční blok.

Krvavé střety v Jižním Súdánu. Při tzv. nájezdech na dobytek zemřelo nejméně 72 lidí

Nejméně 72 lidí přišlo o život při násilných střetech mezi komunitami v jihosúdánském státě Warrap. Útoky, jejichž cílem byly především krádeže dobytka, provázelo také vypalování domů. Tragédie je dalším příkladem dlouhodobého násilí, které sužuje nejmladší stát světa v době příprav na historicky první prezidentské volby.

Lídři Finska a Norska jednali s Putinem a Zelenským o možnostech ukončení války

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Störe dnes jednali po telefonu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války Ruska proti Ukrajině. Uvedla to v prohlášení Stubbova kancelář. Hovor potvrdil mluvčí Kremlu. Dvojice severských lídrů následně o obsahu telefonátu informovala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama