Rozsáhlý útok palestinských radikálů podle médií ukazuje nejen na selhání zpravodajských služeb, ale i na selhání muže, který téměř nepřetržitě posledních více než deset let stojí v čele Izraele. Premiér Benjamin Netanjahu podle komentářů v izraelském i zahraničním tisku svou politikou posiloval teroristy z hnutí Hamás a pomohl vytvořit podmínky pro jejich překvapivou víkendovou ofenzívu.
„Netanjahu nese odpovědnost za tuto válku Izraele s Gazou,“ napsal už v sobotu v redakčním komentáři deník Haarec. Premiér podle autorů vědomě vedl Izrael ke konfliktu, když po loňských volbách sestavil „vládu anexe a vyvlastňování“, což je zřejmě odkaz na rozšiřování židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Haarec také kritizuje Netanjahua za „ignorování práv Palestinců“ a soudí, že národní zájmy nikdy nebudou prioritou pro politika obžalovaného ve třech korupčních kauzách.
Netanyahu bears responsibility for this Israel-Gaza war https://t.co/JL4KvFj1Br
— Haaretz.com (@haaretzcom) October 7, 2023
Komentář listu The Times of Israel zase kritizuje Netanjahua za snahu prohlubovat příkop mezi Pásmem Gazy kontrolovaným Hamásem a umírněnější palestinskou samosprávou Západního břehu v čele s Mahmúdem Abbásem. „Ve snaze podkopat Abbáse byl Hamás povýšen z pouhé teroristické skupiny na organizaci, s níž Izrael nepřímo vyjednával prostřednictvím Egypta,“ uvádí sobotní text.
Podobné argumenty se objevují i v zahraničním tisku. „Netanjahu neustále posiloval Hamás na úkor palestinské samosprávy a (strany) Fatahu Mahmúda Abbáse,“ uvedl francouzský deník Le Monde. V článku cituje izraelského novináře a autora premiérova životopisu Anšela Pfeffera, podle kterého se Netanjahu snažil hrozbu v Gaze ignorovat a nikdy nepředložil plán pro budoucnost enklávy vystavené izraelské blokádě.
„Celá Netanjahuova strategie vůči Palestincům se nyní jeví jako selhání,“ píše v deníku Financial Times komentátor Gideon Rachman. Dlouholetý premiér podle něj věřil, že Izrael dokáže žít s občasnými raketovými útoky Hamásu i s mezinárodními odsudky blokády Gazy, zatímco bude dojednávat normalizaci vztahů s arabskými zeměmi, čímž Palestince připraví o vnější podporu.
„Izraelský vůdce odmítal argument, že Izrael nebude na Blízkém východě přijat, dokud se neusmíří s Palestinci,“ pokračuje Rachman. Podobně jako další komentátoři poukazuje na zvýšený důraz izraelské vlády na dění na Západním břehu, kam byly přesunuty vojenské oddíly. „Premiérův pracovní předpoklad, že hrozba Hamásu byla pod kontrolou, nyní vypadá jako falešný pocit jistoty,“ uvedl.
Podle deníku The New York Times (NYT) v Izraeli sílila představa, že Hamás neměl zájem o rozsáhlejší útok a může dokonce být užitečný při upozaďování palestinské samosprávy a tím pádem i debat o vytvoření palestinského státu. „Skutečnost, že umožňujeme vzestup nejextrémnějších palestinských prvků, byla přehlížena,“ řekl listu izraelský politolog Šlomo Avineri.
Podle Rachmana může v Izraeli následovat podobný vývoj jako v USA po 11. září 2001, které vyústilo v dlouhou „válku proti teroru“. Jeden z komentátorů polské Gazety Wyborcza zase spekuluje, že nejhorší teprve přijde a že kompromitace premiéra Netanjahua povede k posílení krajních politických sil.
„V příštích volbách fašisté v Izraeli nebudou už třetí, ale určitě druhou stranou. To pro Hamás bude politický úspěch, za který stojí snést izraelskou odvetu. A obyvatel Gazy, kteří tuto krvavou cenu zaplatí, se na názor nikdo neptá,“ dodal.
