Teplotní rekordy nejsou zaznamenávány pouze na pevnině, ale i na povrchu světových oceánů. Jejich průměrná globální povrchová teplota dosáhla minulý týden 20,96 stupně, čímž překonala rekord z roku 2016. Informují o tom Euronews a CNN.
Podle služby Copernicus Climate Change Service (C3S) dosáhla globální průměrná povrchová teplota oceánů minulý týden úrovně 20,96 stupně Celsia. Překonala tak rekord 20,95 stupně v roce 2016, napsal web Euronews.
Historicky nejvyšší povrchovou teplotu 28,71 stupně zaznamenalo Středozemní moře. Vody kolem souostroví Florida Keyes se blížily úrovni horké vany, když zdejší teplota dosáhla těsně nad 38 stupňů celsia, čímž překonala světový rekord.
The temperature of the planet’s oceans rose to new heights this week, setting a new record with no sign of cooling down. https://t.co/tQLGgkPHdE
— CNN Philippines (@cnnphilippines) August 4, 2023
To však musí být ještě potvrzeno. Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) doplnil, že severní Atlantik může být nejteplejší v historii. Rekordy překonává již od dubna. Povrchové teploty se tam pohybovaly pět stupňů nad normálem, uvedla televize CNN.
Severní Atlantik se začíná obvykle oteplovat v březnu a svého vrcholu dosahuje oteplením v září. Proto je podle NOAA pravděpodobné, že zde meteorologové zaznamenají další teplotní rekordy.
Kritický problém pro klima
Podle NOAA se frekvence vln mořských veder v letech 1982 až 2016 zdvojnásobila. Od roku 1980 jsou tyto epizody delší a intenzivnější. Experti dlouhodobě upozorňují na zničující důsledky extrémních povrchových teplot oceánů pro svět.
Snižují totiž jejich schopnost absorbovat oxid uhličitý vypouštěný lidmi a oceány se překyselují, čímž se mění v prostředí nepřátelské k životu. Jedním z projevů vysokých teplot v oceánech je hromadné bělení korálů, připomíná CNN.
Jak oceány pozbývají schopnost absorbovat oxid uhličitý z atmosféry, nepřímo tím podporují globální oteplování a celý proces urychlují. Zrychlují tak tání ledovců na Antarktidě, Arktidě a v Grónsku, což zvyšuje mořské hladiny a ohrožuje pobřežní státy a ostrovy.
V těchto regionech taje i mořský led. Bílý led odráží sluneční záření zpět do kosmu. Když ale mizí, odhaluje tmavou mořskou hladinu, která teplo absorbuje a urychluje tak oteplování moří kolem těchto kontinentů a globálního oteplování.
Oteplování oceánů rovněž přiživuje extrémní projevy počasí, jako jsou hurikány a cyklóny. Ryby a velryby se stěhují do chladnější vod, což narušuje potravní řetězec. Klimatický jev El Niño je stále slabý. Povrchové teploty oceánů proto ještě porostou.
