Nigerská prezidentská stráž drží prezidenta Mohameda Bazouma v prezidentském paláci, k němuž dnes ráno několik vojáků stráže zablokovalo přístup. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na nejmenované bezpečnostní zdroje. Podle kanceláře hlavy státu armáda jednání prezidentské stráže nepodporuje a je připravena na ni zaútočit. Za pokus o vojenský převrat situaci označilo Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) a Africká unie (AU).
Bazoum je demokraticky zvoleným prezidentem, který Nigeru vládne od dubna 2021. Historii země provází od získání nezávislosti v roce 1960 státní převraty a četné pokusy o puč.
Breaking: Reports are coming in that Niger’s president Mohamed Bazoum is being held in a coup attempt. The African Union has condemned the „attempted coup d’etat“, describing it as „unacceptable“.
— BBC News Africa (@BBCAfrica) July 26, 2023
Read the latest here:https://t.co/EMjaGab8vK
Přístupovou cestu do prezidentského paláce dnes zablokovalo několik vojenských vozidel. Stejně tak byl znepřístupněn vchod do ministerských budov v blízkosti sídla hlavy státu. Jeden z představitelů prezidentské kanceláře podle agentury Reuters uvedl, že zaměstnanci v paláci neměli přístup do svých kanceláří.
„Prezidentská stráž dnes ráno zahájila bezvýsledné povstání proti republice. Armáda je připravená na ně zaútočit, pokud nepřijdou k rozumu,“ uvedla dnes prezidentská kancelář a potvrdila, že prezident a jeho rodina jsou v pořádku.
ECOWAS vyzvalo armádu, aby Bazouma propustila a situaci označilo za pokus o převrat. Předseda komise AU Moussa Faki Mahamat pokus o puč v Nigeru také silně odsoudil a označil jej za „vlastizrádný“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell uvedl, že EU je velmi znepokojena nynějšími událostmi v Nigeru a „odsuzuje snahu destabilizovat demokracii a ohrozit stabilitu Nigeru“.
V části Niamey, kde se prezidentský úřad nachází, nebyly podle zpravodaje agentury AFP vidět žádné speciální vojenské jednotky, doprava byla normální a nebyly slyšet ani výstřely.
Sahel dlouhodobě sužuje násilí islamistických skupin napojených na teroristické organizace Al-Káida a Islámský stát (IS).Frustrace z neschopnosti státu zabránit násilným útokům na města a vesnice částečně podnítila od roku 2020 dva převraty v Mali a dva v Burkině Faso. V roce 2021 se junta chopila moci také v Guineji, což přispělo k nestabilitě v regionu.
V březnu 2021 byl v Nigeru zmařen pokus o převrat, při němž se vojenská jednotka pokusila zmocnit prezidentského paláce několik dní předtím, než měl čerstvě zvolený Bazoum složit přísahu. Bazoumovo zvolení bylo prvním demokratickým předáním moci ve státě, kde od získání nezávislosti na Francii v roce 1960 došlo ke čtyřem vojenským převratům.
