Praha 3. května 2023 (PROTEXT) – Výrazná většina respondentů z Rakouska, Česka, Slovenska, Polska, Maďarska a Slovinska označila své země za středoevropské ve zkoumaném regionu, který se nachází mezi hranicemi Německa a bývalého Sovětského svazu. Chorvati, Srbové, Rumuni a Bulhaři se většinově za Středoevropany nepovažují.
Část Evropy sevřená mezi Německem a hranicemi bývalého Sovětského svazu se obvykle označuje jako střední Evropa – i když není jisté, že se země v tomto regionu takto skutečně označují. Pro zmapování asociací mezi střední Evropou a zeměmi této části Evropy byli respondenti z deseti evropských zemí dotázáni, do které části Evropy jejich země patří, a byla jim nabídnuta možnost volby mezi zařazením jejich domovské země do východní Evropy, západní Evropy, střední Evropy nebo na Balkán.
Jasná většina respondentů ze 6 zemí se shodla na střední Evropě jako na svém domovském regionu: 77 % Rakušanů, 68 % Čechů, 65 % Slováků, 63 % Poláků, 55 % Maďarů a 52 % Slovinců. O jasné přitažlivosti středoevropanství svědčí i velký rozdíl mezi středoevropskou a jakoukoli jinou regionální příslušností, který respondenti z těchto zemí uvedli. Přestože některé regionální, postkomunistické země vnímají Rakousko jako západní, o 64 % více Rakušanů označilo svou zemi za středoevropskou než západoevropskou. V Česku byl rozdíl mezi středoevropskou a druhou nejčastěji uváděnou západoevropskou regionální příslušností 53 %. V Polsku 47 %, na Slovensku 45 %, zatímco v Maďarsku se ke středoevropské příslušnosti své země hlásilo o 32 % více lidí než k východoevropské. Ve Slovinsku byl rozdíl mezi podíly těch, kteří zvolili střední Evropu, a druhou nejčastější odpovědí, Balkánem, 24 %.
V Maďarsku 8 % a ve Slovinsku 28 % respondentů uvedlo, že své země spojují s Balkánem. Vysvětlením může být, že v Maďarsku se traduje, že země je bránou na Balkán, zatímco ve Slovinsku může mít spojitost s poloostrovem původ v jugoslávské minulosti. V Polsku, na Slovensku a v Česku se o příslušnosti k Balkánu nezmínil prakticky žádný respondent. Snadnost, s jakou většina středoevropských zemí kolektivně vyloučila Balkán jako svou regionální příslušnost, ukazuje, s jakou jasností sdílejí středoevropskou regionální identitu.
Představy mnoha těchto zemí o úloze této části Evropy ve světě, které v průběhu staletí vznikaly, jsou do značné míry základem síly asociace s pojmem střední Evropa. Zatímco Rakousko odvozuje svou ustálenou příslušnost k Mitteleuropa či střední Evropě od své rakousko-uherské minulosti a silných vazeb na Německo, pod různými názvy měly Polsko, Maďarsko, Česko a Slovensko jasnou vizi středoevropské spolupráce. Visegrádská čtyřka nebo Iniciativa tří moří jsou nejnovější a nejznámější formáty partnerství podporované silným smyslem pro středoevropanství, které průzkum CEPER rovněž zaznamenal.
Zatímco ve výše uvedených 6 zemích se více než 50 % respondentů shodlo na tom, že jsou skutečně Středoevropané, ve zbývajících 4 zemích se k tomuto regionálnímu zařazení svých zemí přihlásila pouze menšina respondentů. V Chorvatsku 26 %, zatímco v Srbsku 11 % spojovalo své země se střední Evropou – to znamená, že v Chorvatsku přibližně polovina, zatímco v Srbsku asi pětina respondentů považovala své země za středoevropské než ve Slovinsku, které podobně sdílí jugoslávské historické dědictví.
V Rumunsku 9 %, zatímco v Bulharsku se ke středoevropanství své země přihlásilo očekávaně malých 5 %. Jak v Srbsku (75 %), tak v Bulharsku (50 %) a v Chorvatsku (36 %) většina respondentů označila svou zemi za součást Balkánu, zatímco pouze v Rumunsku většina respondentů zvolila východní Evropu (s 57 %) jako region, s nímž svou zemi identifikují.
Stručně řečeno, jak se člověk pohybuje z východu na západ, z Rumunska do Rakouska nebo z jihu na sever, z Chorvatska do Polska, asociace se střední Evropou postupně sílí. To znamená, že ne ve všech deseti sledovaných zemích považuje většina respondentů své domovské státy za součást střední Evropy, nicméně ve většině zemí, které jsou konvenčně označovány jako středoevropské, má tato regionální identita přitažlivost. V důsledku toho není chybou nadále označovat členské státy EU na východ od Německa jako střední Evropu.
Metodika
Průzkum veřejného mínění byl proveden v 10 zemích středoevropského regionu: Rakousko, Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Maďarsko, Rumunsko, Srbsko, Slovensko, Slovinsko a Polsko. Údaje byly shromážděny v období od 20. února do 10. března 2023. Průzkum byl proveden telefonicky (v Srbsku osobně) a zúčastnilo se ho 1000 respondentů v každé zemi. Vzorek pro každou zemi je reprezentativní podle pohlaví, věku a typu osídlení.
| Rakousko | Bulharsko | Chorvatsko | Česko | Polsko | Rumunsko | Srbsko | Slovensko | Slovinsko | Maďarsko | |
| Východní Evropa | 4 | 27 | 9 | 11 | 16 | 57 | 9 | 20 | 6 | 23 |
| Západní Evropa | 13 | 13 | 22 | 15 | 15 | 2 | 4 | 13 | 8 | 5 |
| Střední Evropa | 77 | 5 | 26 | 68 | 63 | 9 | 11 | 65 | 52 | 55 |
| Balkán | 3 | 50 | 36 | 1 | 0 | 29 | 75 | 0 | 28 | 8 |
| Neví/žádná odpověď | 3 | 5 | 7 | 5 | 6 | 3 | 1 | 2 | 6 | 9 |
Údaje z března 2023
Otázka: Do které části Evropy podle vás patří vaše země?
O nás
CEPER je značka skupiny CEPER Group GmbH. Zkratka CEPER znamená Central European Perspectives. Oblastí expertízy společnosti CEPER jsou středoevropské záležitosti, společnost nabízí svým klientům monitoring médií, průzkum trhu a průzkum veřejného mínění z tohoto regionu. Další informace najdete na www.cepergroup.com.
Kontakt pro novináře:
ČTK ke zprávě vydává přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.
