Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém tradičním projevu k ruskému federálnímu shromáždění obvinil z rozpoutání nynějšího konfliktu na Ukrajině Západ. Ten se podle něj snažil zničit Rusko mimo jiné ekonomickými sankcemi a dodával Ukrajině zbraně už před válkou. Rusko se naopak snažilo situaci na Ukrajině vyřešit mírovými prostředky a válku zastavit, prohlásil Putin. Projev pronáší krátce před prvním výročím nevyprovokované ruské invaze na Ukrajinu.
Putin ruskou agresi na Ukrajině označil termínem „válka“, přestože obvykle o ní hovoří jako o speciální vojenské operaci. Rusko napadlo Ukrajinu loni 24. února. Válka si od té doby vyžádala životy tisíců ukrajinských civilistů, miliony dalších lidí vyhnala z domovů a zpustošila ukrajinská města.
“It is them who are culpable for the war, we are using force to stop it”
— BBC News (World) (@BBCWorld) February 21, 2023
Vladimir Putin blames the West and Ukraine for Russia’s invasion of Ukraine https://t.co/038IBrjpQq pic.twitter.com/cmrFgzUEgS
„To Západ rozpoutal válku. Rusko používá sílu, aby ji zastavilo,“ prohlásil Putin v projevu, v němž se podle dřívějších očekávání pokusil obhájit ruský vpád na Ukrajinu. Stejně jako i v dřívějších projevech zopakoval, že jednou z motivací Moskvy bylo ochránit rusky hovořící obyvatele ukrajinského Donbasu, kteří podle něj čelili od roku 2014 útlaku. V tomto roce zde proruští separatisté vyhlásili dva státní útvary, které Rusko loni krátce před vpádem na Ukrajinu uznalo.
Putin dnes také zdůraznil, že Západ, který se podle něj Rusko snaží zničit, nemůže uspět. „Musí pochopit, že porazit Rusko na bojišti nelze,“ uvedl Putin. Ruský prezident tak podobně jako v minulosti poukázal na sílu ruské armády, která se ale podle hodnocení západních armádních analytiků na Ukrajině potýká se zásadními problémy a čelí obrovským ztrátám.
Rusku se zatím daří odolávat i ekonomickým sankcím uvaleným Západem, tvrdil také Putin. „Vstoupili jsme do nového cyklu hospodářského růstu,“ prohlásil. Ruský akciový trh na jeho slova o dobré kondici ruského hospodářství reagoval růstem, podotkla agentura TASS.
Mezinárodní měnový fond (MMF) koncem ledna ve svém aktualizovaném globálním hospodářském výhledu odhadl, že ruská ekonomika vloni klesla o 2,2 procenta po nárůstu o 4,7 procenta v předchozím roce. V letošním roce fond očekává nárůst ruské ekonomiky ekonomiky o 0,3 procenta, zatímco v říjnu předpovídal pokles o 2,3 procenta.
Putin mimo to slíbil rozvoj ruské veřejné infrastruktury včetně silnic a přístavů na Sibiři a ruském Dálném východě a zavedení plynu do škol a nemocnic. Šéf Kremlu také hovořil o potřebě sociální podpory válečných veteránů a rodin padlých.
Ruská státní média, která vysílají Putinův projev, se potýkala s výpadky. Ruská agentura RIA Novosti uvedla, že je zapříčinily kybernetické útoky typu DDoS. Nejdůležitější Putinovy výroky se měly v reálném čase objevovat na digitálních obrazovkách umístěných na hlavních ulicích ruských měst s více než milionem obyvatel, uvedla ještě před začátkem projevu agentura TASS.
Ulice v centru Moskvy poblíž historického obchodního centra Gostinnyj dvor, které si Putin zvolil za místo projevu, jsou od rána zavřené. Hosté v sálu, mezi nimiž jsou i účastníci bojů na Ukrajině, se museli před dnešním projevem izolovat a podrobit se testu na koronavirus. U vchodu do budovy se jim také měřila teplota, popsal zpravodajský portál Meduza.
Podle ruských zákonů musí prezident země přednést poselství federálnímu shromáždění každoročně. Naposled ale Putin vystoupil s tímto projevem v dubnu v roce 2021. V loňském roce byl projev odložen.
