7.6 C
Czech
Neděle 9. listopadu 2025
Válka na UkrajiněJak Bulharsko tajnými dodávkami zbraní a paliva zachránilo Ukrajinu

Jak Bulharsko tajnými dodávkami zbraní a paliva zachránilo Ukrajinu

Loni na jaře ukrajinské armádě zoufale chyběly pohonné hmoty a munice sovětské ráže, které potřebovala k obraně proti ruským invazním silám. Záchrana tehdy přišla z nečekané strany: z Bulharska. Díky své rozvrácené domácí politice a proruskému smýšlení velké části vedoucích představitelů se Sofia v průběhu invaze snažila zdůrazňovat, že Ukrajinu nevyzbrojuje. To však byla kouřová clona. Uvedly to dnes server Politico a německý deník Die Welt.

Novináři svá zjištění zakládají na rozhovorech s ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou, bývalým bulharským premiérem Kirilem Petkovem a jeho ministrem financí Asenem Vasilevem. Vznikl tak obraz toho, jak balkánská země vstoupila do hry a využila prostředníků, aby Kyjevu v kritické fázi loňských bojů poskytla životně důležité dodávky zbraní, munice a nafty.

Prozápadní bulharský premiér Petkov se v době vypuknutí války na Ukrajině potýkal s intenzivním odporem prokremelských politiků, včetně koaličních socialistů. Propustil dokonce svého vlastního ministra obrany za to, že veřejně opakoval ruský pohled na válku.

Přinejmenším na veřejnosti odmítal Petkov jakoukoliv možnost, že by Bulharsko – navzdory značným zásobám zbraní ze sovětské éry – pomohlo vyzbrojit Ukrajinu. Kvůli svému oficiálnímu postoji k válce byl proto házen do stejného pytle jako maďarský premiér Viktor Orbán, který vojenskou pomoc Ukrajině rovněž odmítal. Petkov a Vasilev, kteří jsou nyní v opozici, teď prolomili mlčení a promluvili o skutečném rozsahu bulharské role při záchraně Ukrajiny.

„Odhadujeme, že asi třetina munice, kterou ukrajinská armáda potřebovala v počáteční fázi války, pocházela z Bulharska,“ řekl Petkov. Dodávky zbraní se kvůli odporu koaličních socialistů uskutečňovaly nikoliv na základě mezivládní dohody, ale přes prostředníky. Stejné to bylo s naftou, kterou v Bulharsku vyrábí rafinerie patřící ruské ropné společnosti Lukoil. „Bulharsko se stalo jedním z největších vývozců nafty na Ukrajinu a v některých obdobích pokrývalo 40 procent ukrajinské spotřeby,“ řekl bývalý ministr financí Vasilev.

Vláda v Kyjevě tuto verzi událostí potvrdila. Kuleba uvedl, že jeho zemi loni v dubnu hrozilo, že jí dojde munice. „Věděli jsme, že bulharské sklady mají velké množství potřebné munice, a tak mě prezident Zelenskyj poslal, abych potřebný materiál získal,“ řekl Kuleba. V té době šlo o otázku „života a smrti“, tvrdí šéf ukrajinské diplomacie.

„Kiril Petkov prokázal morální integritu a já mu budu vždy vděčný za to, že využil všech svých politických schopností k nalezení řešení,“ dodal Kuleba s tím, že bulharský premiér se rozhodl být „na správné straně dějin“ a pomoci Ukrajině bránit se proti mnohem silnějšímu nepříteli.

Petkov nyní potvrdil dřívější spekulace, že jeho vláda povolila zprostředkovatelům vyvážet nikoliv přímo na Ukrajinu, ale přes společnosti jinde v zahraničí.

„Náš soukromý vojenský průmysl vyráběl na plné obrátky,“ řekl bulharský expremiér. Nákladní letadla „po okraj naložená“ zbraněmi tehdy nepřetržitě létala mezi Bulharskem a Polskem, odkud zbraně pokračovaly na Ukrajinu. Petkov rovněž zajistil, aby pozemní trasa pro převoz zbraní přes Rumunsko a Maďarsko zůstala otevřená i pro kamiony.

Kuleba tyto dodávky potvrdil. Zdůraznil, že nešlo o to, že by bulharská vláda poskytovala vojenskou pomoc přímo Ukrajině, „ale spíše o to, že ukrajinské společnosti a společnosti ze zemí NATO dostaly možnost koupit od bulharských dodavatelů to, co bylo potřeba“. Podle informací poskytnutých deníku Die Welt za tyto dodávky platily Spojené státy a Británie.

Masivní dodávky zbraní, které bývalý šéf bulharské státní společnosti Kinteks Aleksandar Michajlov vyčíslil na dvě miliardy eur (48 miliard korun), se dlouhé měsíce odehrávaly mimo zraky veřejnosti. Novináři si daleko více všímali západních zbraní směřujících na Ukrajinu, třeba raketometů HIMARS.

Stejně, možná ještě více, to platilo o dodávkách nafty ukrajinské armádě, která se na jaře začala dostávat na dno vlastních zásob. Ministr financí Vasilev tehdy přiměl vedení rafinerie Lukoilu v Burgasu, aby polovinu nafty přes prostředníky dodalo Ukrajině. „Kamiony a tankery pravidelně jezdily přes Rumunsko na Ukrajinu a v některých případech se palivo nakládalo i do nákladních vlaků,“ dodal Vasilev.

Tajným zásobováním Ukrajiny podstupoval Petkov velké politické riziko. Průzkumy veřejného mínění v Bulharsku ukázaly, že 70 procent občanů se obává zatažení země do války. Prezident Rumen Radev, kterého do funkce navrhli socialisté, tyto nálady podněcoval tvrzením, že Bulharsko by se v případě dodávek zbraní stalo účastníkem bojů.

Dodávky bulharských zbraní zároveň neunikly pozornosti Moskvy. Od května podnikala proti Bulharsku kybernetické útoky, které dočasně ochromily distribuci elektřiny, fungování pošty či vyplácení důchodů. Moskva se také pokoušela uplácet poslance a infiltrovat úřady, od března do června proto Bulharsko vyhostilo přibližně 70 zaměstnanců ruského velvyslanectví v Sofii kvůli špionáži.

Moskva také věděla, že Bulharsko bylo před válkou ze zemí EU nejvíce závislé na ruském plynu, a rozhodla se jej exemplárně potrestat. Dne 27. dubna si Gazprom vybral Bulharsko jako první zemi EU, které přerušil dodávky plynu. Sofia ale neustoupila. Petkov během 24 hodin navrhl dočasné řešení, které spočívalo v dodávkách amerického zkapalněného zemního plynu ze dvou tankerů. Navíc za stejnou cenu, jakou si účtoval Gazprom.

Petkov nyní vysvětlil, proč byly Spojené státy ochotny s tím souhlasit. „Při jednáních jsem jasně řekl, že tankery jsou politickým signálem pro celou Evropu, že vždy existují cesty, jak se vymanit ze závislosti na Rusku,“ řekl. Kromě toho Petkov nechal dokončit plynovodní spojení s Řeckem, které rozšiřuje možnosti dovozu neruského plynu do země.

Petkovova vláda byla v létě svržena v parlamentním hlasování o nedůvěře. Svůj podíl na tom měly i proruské síly. Do podzimu setrvávali Petkov a Vasilev na svých postech v demisi. Země nyní čelí novému politickému patu a zřejmě ji čekají další předčasné volby. Oficiální postoj k Ukrajině se ale přece jen mění – v prosinci parlament rozhodl o povolení dodávek zbraní na Ukrajinu.

„Jsme za to Bulharsku hluboce vděčni,“ řekl Kuleba. Poznamenal však, že již zaznamenal pokusy toto rozhodnutí torpédovat.

Reklama

Doporučujeme

K Filipínám se blíží supertajfun Fung-wong, po cestě zesílil

Tajfun Fung-wong, který dnes zasáhne východní Filipíny, po cestě zesílil a změnil se v supertajfun. Podle agentury AFP o tom informovala filipínská meteorologická služba. Souostroví, které se potýká s ničivými následky tajfunu Kalmaegi, může zasáhnout vítr o nárazech rychlosti až 230 kilometrů za hodinu.

Tornádo v Brazílii si vyžádalo životy nejméně šesti lidí a přes 400 zraněných

Nejméně šest lidí zahynulo a přes 400 bylo zraněno při tornádu, které v pátek zpustošilo část města na jihu Brazílie. S odvoláním na místní úřady o tom dnes informovaly agentury AFP a AP. Živel podle portugalského webu G1 zničil asi 80 procent města.

Při požáru v tureckém skladu parfémů zahynulo šest lidí

Požár skladu parfémů v severozápadním Turecku si vyžádal šest obětí. Plameny se začaly rychle šířit v sobotu kolem 9:05 místního času v průmyslové zóně ve městě Dilovası, zhruba 70 kilometrů od Istanbulu.

Ve Spojených státech bylo dnes zrušeno více než 800 letů kvůli shutdownu

Ve Spojených státech dnes bylo zrušeno více než 800 letů kvůli platební neschopnosti federální vlády a omezení fungování federálních úřadů, takzvanému shutdownu, píše agentura AP.

Ukrajina hlásí masivní ruský útok na energetickou infrastrukturu

Rusko v noci na dnešek podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, uvedly ukrajinské úřady. Na Ukrajinu vyslalo 458 dronů a 45 raket, uvedlo na platformě Telegram ukrajinské letectvo s tím, že sestřelilo 406 dronů a devět raket. Ruské útoky poškodily několik velkých energetických zařízení v Kyjevské, Poltavské a Charkovské oblasti, oznámila ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková na Telegramu. Při útocích podle ní zemřeli tři lidé a nejméně 12 dalších utrpělo zranění.

V Norimberku vrcholí přípravy na vánoční trhy, které jsou mladší, než se myslelo

Přípravy na vánoční trhy v Norimberku vrcholí. Na Hlavním náměstí už stojí několik desítek dřevěných stánků a další desítky dělníci v příštích dnech postaví. Odložit naopak město muselo přípravy na oslavy 400. výročí trhů, které chystalo na rok 2028. Nový výzkum totiž ukázal, že jsou o 50 let mladší, než se původně myslelo. Norimberský Christkindlesmarkt patří navzdory tomu k nejstarším a největším vánočním trhům v Německu. Milionům návštěvníků, včetně mnoha českých, se otevře už 28. listopadu.

Trump povolal Národní gardu do Portlandu nelegálně, rozhodla soudkyně

Americký prezident Donald Trump povolal Národní gardu do města Portland ve státě Oregon nelegálně, rozhodla v pátek federální soudkyně Karin Immergut, která tak jako první natrvalo zablokovala Trumpovo nasazení vojenské síly v jednom z demokraty vedených měst. O to se prezident pokouší rovněž v Los Angeles, Chicagu či Washingtonu. Rozhodnutí soudkyně nahrazuje její předchozí prozatímní příkaz, který dočasně zabránil nasazení gardistů v Portlandu v reakci na protesty proti imigračním raziím, píše agentura Reuters.

Maďarsko dostalo podle Orbána výjimku z amerických sankcí na ruský plyn a ropu

Maďarsko získalo výjimku z amerických sankcí, která mu umožní nadále bez postihu odebírat ruský plyn a ropu, uvedl dnes podle agentury AP premiér Viktor Orbán po schůzce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Podle maďarské agentury MTI se výjimka vztahuje na plynovod TurkStream a ropovod Družba. Úřad maďarského premiéra po schůzce v tiskové zprávě také uvedl, že USA zrušily veškeré americké sankce, které měly dopad na projekt maďarské jaderné elektrárny Paks II.

Student vyvraždil v Kanadě celou rodinu, dostal doživotí

Kanadský soud poslal na doživotí do vězení dvacetiletého studenta Febria De-Zoysu, který v březnu 2024 zavraždil v Ottawě šest lidí, včetně čtyř malých dětí. O podmínečné propuštění může požádat nejdříve po 25 letech.

Trump chce s Orbánem mluvit o schůzce s Putinem, Orbán ocenil mírovou snahu USA

Americký prezident Donald Trump řekl v Bílém domě maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že s ním chce jednat o budoucí schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Orbán následně před novináři prohlásil, že Maďarsko a Spojené státy vedou jako jediné promírovou politiku, pokud jde o ukončení války na Ukrajině. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi.

Francie doporučila svým občanům co nejdříve opustit Mali

Francie dnes doporučila svým občanům, aby co nejdříve opustili Mali. Bezpečnostní situace v hlavním městě Bamako i v dalších oblastech země se podle francouzského ministerstva zahraničí již několik týdnů zhoršuje, přičemž hlavní silnice jsou terčem teroristických útoků. Francouzští občané mají podle ministerstva opustit zemi komerčními lety, napsala agentura AFP. Mali od začátku září čelí blokádě dovozu paliv, kterou zavedli tamní džihádisté.

Musk slaví. Akcionáři mu otevřeli cestu k tomu stát se prvním světovým bilionářem  

Elon Musk získal, co chtěl. Platový balíček v hodnotě až jednoho bilionu dolarů, pro který hlasovalo během valného shromáždění přes 75 procent akcionářů. Miliardář, možná budoucí bilionář, tak zaznamenal drtivé vítězství. Výsledky vzbudily různorodé reakce, někteří investoři je kritizují. Musk však bude muset dosáhnout náročných milníků, aby peníze získal.

Generální tajemník OSN na COP30 varoval před morálním selháním lidstva

Klimatická konference COP30 v Brazílii začala ostrými slovy generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Označil neplnění cíle udržet oteplení pod 1,5 °C za „morální selhání“ a varoval, že svět stojí na pokraji nevratných změn.

Meghan se po osmi letech vrací k herectví

Vévodkyně ze Sussexu po několikaleté herecké pauze míří zpět na filmová plátna. Čtyřiačtyřicetiletá Meghan, známá především ze seriálu Suits, získala menší roli ve filmu Close Personal Friends.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama