Írán oznámil první popravu protestujícího odsouzeného za nedávné protivládní nepokoje. Dalších přibližně dvacet účastníků demonstrací trest smrti čeká. Informuje o tom BBC, CNN a další servery.
Mohsen Shekari byl ve čtvrtek ráno oběšen poté, co ho revoluční soud uznal vinným z „nepřátelský akt vůči Bohu“, informovala státní média. Aktivisté tvrdí, že Shekari byl odsouzen ve vykonstruovaném procesu bez řádného soudního řízení.
Iran carries out first execution over anti-government protests https://t.co/IJH3IXy2mM
— BBC News (World) (@BBCWorld) December 8, 2022
Podle BBC revoluční soud konstatoval, že Shekari 25. září zablokoval teheránskou ulici Sattar Khan. Tam mačetou zaútočil na příslušníka dobrovolnických polovojenských sil Basídž. Ty jsou často nasazovány k potlačování protestů.
Soud 1. listopadu shledal Shekariho vinným z boje a tasení zbraně „s úmyslem zabíjet, vyvolávat teror a narušovat pořádek a bezpečnost společnosti“. Odsoudil ho za „nepřátelský akt vůči Bohu“, uvedl Mizan. Muž se proti rozsudku odvolal, ale 20. listopadu jej potvrdil nejvyšší soud, dodal.
Revoluční soudy v souvislosti s protesty dosud odsoudily k trestu smrti i další lidi, CNN hovoří o přibližně jednadvaceti. Totožnost obžalovaných nebyla zveřejněna.
Aktivisté: Rozsudky mají vyvolat strach
Mahmúd Amírí-Moghaddám, ředitel organizace Iran Human Rights se sídlem v Norsku, na Twitteru napsal, že pokud íránské úřady nebudou čelit „rychlým mezinárodním důsledkům“, začne docházet k popravám protestujících denně.
Amnesty International uvedla, že rozsudky smrti mají za cíl potlačovat protesty a vyvolávat v lidech strach. „Revoluční soudy vynášejí přísné rozsudky po hrubě nespravedlivých procesech, které se vyznačovaly zkráceným a převážně tajným řízením,“ uvedla lidskoprávní organizace. Represe vůči demonstrantům odsoudil i íránský exprezident.
Protesty proti íránskému duchovnímu zřízení vypukly v polovině září po smrti dvaadvacetileté Mahsy Amini, která byla zadržena mravnostní policií za údajně „nevhodné“ nošení hidžábu neboli šátku. Rozšířily se do 160 měst ve všech 31 provinciích země. Jsou považovány za jednu z nejvážnějších výzev islámské republice od revoluce v roce 1979.
Íránští představitelé tvrdí, že nepokoje vyvolávají „zahraniční nepřátelé země“. Nařídili bezpečnostním složkám, aby se s nimi „rozhodně vypořádaly“.
Podle agentury HRANA (Human Rights Activists‘ News Agency) bylo dosud zabito nejméně 475 protestujících a 18 240 jich bylo zadrženo. Ta rovněž informovala o úmrtí 61 příslušníků bezpečnostních složek.
