Vládu Tálibánu neuznává rok od převzetí moci v Afghánistánu jediný stát na světě. Podle OSN trpí polovina země hladem a tamní ekonomická situace se jen zhoršuje. Nová vláda rovněž trvale porušuje lidská práva, především žen, menšin a členů LGBTQ+ komunity. Ze špatného stavu státu pak Tálibán viní především Spojené státy americké. Informoval o tom server BBC a CNN.
Před rokem převzal moc v Afghánistánu Tálibán. Od té doby se však ekonomická situace země pouze zhoršuje, více než polovina jejího obyvatelstva trpí hladem a stát neuznává nikdo na celém světě. Americká armáda se z Afghánistánu stáhla loni, jelikož prezident Joe Biden prohlásil, že „po dvaceti letech války nepotřebujeme v zemi tisíce našich vojáků, abychom Ameriku uchránili před terorismem“.
Následoval však chaotický odchod armád západních států ze země a zoufalé pokusy o útěk ze strany mnohých obyvatel Afghánistánu. Pamatovali si totiž vládu Tálibánem z doby před 20 lety a chtěli se jí za každou cenu vyhnout. Ta současná pak i přes mnohé sliby Tálibánu vypadá dost podobně. Zasažené jsou změnou vlády především ženy. Mnohé z nich nesmí pracovat, jelikož své pozice museli přenechat nekvalifikovaným mužským pracovníkům. Informoval o tom server BBC.
„We are like prisoners in our homes, a woman has no right to leave the home“
— BBC Radio 4 Today (@BBCr4today) August 15, 2022
Afghan women tell @bbclysedoucet about how things have changed a year since the Taliban took back power.#R4Todayhttps://t.co/IILGlPxkL5
„Musela jsem svou práci odevzdat svému bratrovi,“ popsala například jedna z žen. „Po 17 letech usilovné práce jsem opět na nule,“ okomentovala situaci jiná. Ty z žen, které nadále pracují, pak mají pracovní místa pouze ve zdravotnictví nebo učitelství. Některé také pracují jako ochranka, například na letišti. Dospívající dívky pak nesmí docházet do středních škol, které pro ně Tálibán uzavřel. Utlačováni jsou pak také členi různých menšin, například i LGBTQ+ komunity.
Více než 43 procent obyvatelstva Afghánistánu žije na méně než jednom jídle denně
Mezi důkazy porušování lidských práv v Afghánistánu patří například zprávy o mučení, nezákonných vraždách, neoprávněných zatčeních a nuceném zadržování. Po odchodu ze země pak na stát uvalily Spojené státy americké sankce a zmrazily 9 miliard dolarů v afghánských zahraničních rezervách.
Pozastavily také zahraniční pomoc, která dříve tvořila až 80 procent rozpočtu Afghánistánu. V současnosti tak podle reportu Mezinárodního záchranného výboru žije 43 procent obyvatelstva Afghánistánu na méně než jednom jídle denně. Informoval o tom server CNN Business.
I když zemi trápí sucho, je jídla na trzích v Kábulu poměrně dostatek. Problém však je, že si ho většina z obyvatel nemůže dovolit. Západní státy se pak zdráhají zahraniční pomoc obnovit, jelikož by mohla uniknout k teroristickým skupinám, které by následně pomáhala živit.
Kromě zmíněných problémů pak země rovněž bojuje s nedostatkem nemocnic a škol nebo neudržovanou infrastrukturou. „Pokud jde o rozpoznání našeho státu těmi ostatními, myslím si, že jsou Spojené státy americké největší překážkou,“ uvedl pak k situaci mluvčí zastupující Tálibán Zabihullah Mujahid,
