Tyto pokyny vám pomohou posunout vaši jógu za fyzické aspekty a vybudovat ještě pevnější základ pro všechny výhody, které jóga nabízí.
Filozofie jógy vychází z rozsáhlého učení Véd, textů, které popisují jednotu, jež je základem světa. Védy se také zabývají „dharmou“ – jednáním nebo chováním, které nám umožňuje být v harmonii ve všech našich vztazích, jak navenek se světem a lidmi kolem nás, tak i uvnitř se sebou samými.
Jóga poskytuje specifické praktiky pro tento účel: jamy (morální principy uplatňované vůči okolí) a nijamy (osobní morální principy). Jamy a nijamy jsou první dvě z osmi větví ashtanga jógy. V kombinaci s ásanami a pránájámou pomáhají přivést mysl a smysly do stavu stabilní pozornosti. To umožňuje pokrok v pozdějších čtyřech větvích jógy, které se zaměřují na dosažení vyšších meditačních stavů. Následování jam a nijam je základem pro praxi jógy, která nám umožňuje hladce a snadno fungovat ve světě. Poskytuje nám větší mentální jasnost a uvolňuje velkou část energie, která je jinak promarněna, když nejsme synchronizováni se svým fyzickým, mentálním a emocionálním okolím.
Mnoho lidí zná pět jam a pět nijam načrtnutých v Pataňdžaliho jógových sútrách. Ale další texty hathajógy, jako je Hatha jóga Pradipika Svátmarámy a jógová jádžňavalka, zahrnují další jamy a nijamy. Ty jsou také popsány v Krishnamacharyově józe Makaranda, původně vydané v roce 1934.
Přestože jejich procvičování pozitivně ovlivní naše okolí, hlavním cílem je naše vnitřní transformace, která je nezbytná pro přesáhnutí fyzických aspektů jógové praxe. Cvičením ostatních částí ashtanga jógy budeme navíc schopni přinést větší dokonalost do každé jamy, což přinese větší jasnost, mír a radost do všech našich vztahů. Níže je šest dalších jam, které Patanjali neuvádí.
Kṣamā
Kṣamā lze přeložit jako trpělivost nebo odpuštění. Když odpouštíme, vzdáváme se kontroly, kterou minulá zkušenost měla nad myslí a emocemi. Tou zkušeností už nejsme vázáni. Kṣamā nám umožňuje porozumět naší situaci z širší perspektivy a snadněji žít v přítomném okamžiku.
Dhṛtiḥ
Dhṛtiḥ znamená držení, uchopení, udržování, podporování, pevnost, stálost, odhodlání, vůli nebo příkaz. Může mít také význam uspokojení, spokojenosti nebo radosti. Abychom dosáhli úspěchu na jakékoli cestě, je nutné mít pevné a neochvějné přesvědčení o tom, co děláme. Když je tato nezlomnost také základem spokojenosti na zvolené cestě, šance na udržení našeho přesvědčení i přes překážky se mnohonásobně zvýší.
Dayā
Dayā je soucit. Být skutečně soucitný vyžaduje nahlédnout hluboko do srdcí druhých a snažit se pocítit jejich zkušenosti z první ruky. Měli bychom se snažit vidět sami sebe v druhých a ostatní v sobě. Ti velcí jogíni, kteří uznávají, že jsme všichni vyjádřením stejného vědomí a kteří zažívají jednotu ve všech bytostech, jsou dokonalým příkladem dayā.
Ārjava
Ārjava znamená přímý, čestný, upřímný nebo přímočarý. Praktikujeme ārjavu tak, že spojujeme myšlenky, řeč a činy do jednoho. Čím více cvičíme jógu a následujeme dharmu, tím snadněji tento proces probíhá. Ārjava je také popisována jako mírnost nebo pokora. Mantra „idam na mama“, což znamená: „To není moje.“, se vyslovuje po obětování během védských obřadů. Postoj jogína by měl být takový, že to, co děláme, děláme pro dobro všech, a ne za účelem uznání.
Mitāhāra
Mitāhāra znamená, že bychom se neměli přejídat, místo toho jíst pouze takové množství a druhy jídla, které jsou nezbytné k udržení dobrého zdraví a které podporují naši sādhanu (praxi). Jídlo by mělo být jednoduché, čisté a výživné. Je ale také velmi důležité nebýt příliš posedlý dietou. Jídlo je posvátné, mělo by být přijímáno s úctou a vděčností a nemělo by se s ním plýtvat. Pravidelnost ve stravování je velmi užitečná i pro cvičení jógy.
Śauca
Śauca je čistota. Vnější (bahir) neboli fyzická čistota se týká nejen těla, ale i okolního prostředí, zatímco vnitřní (antara) čistota se týká stavu duševní čistoty. Prostřednictvím vnější čistoty si uvědomujeme, že tělo je v neustálém úpadku, což vede k určité úrovni odpoutání se od fyzického těla. Vnitřní čistota zároveň vede ke zvýšení mentální jasnosti, větší kontrole smyslů a vizi nebo uvědomění si vlastního ātman nebo „Já“, zdroje čistoty zevnitř.
