Jama je první částí osmi větví jógy pocházejících ze starověkého indického filozofického textu „Jógové sútry od Patanjaliho“. Každá větev popisuje jiný aspekt jógové praxe, všechny směřují ke svobodě a osvícení.
Co je to Jama
Jama se zaměřuje především na svět kolem nás a naši interakci s ním. Když vezmeme v úvahu tyto aspekty v naší každodenní praxi, na jógové podložce i mimo ni, všechna naše rozhodnutí a činy pocházejí z ohleduplnějšího, vědomějšího a „vyššího“ místa. To nám umožňuje stát se autentičtějšími vůči sobě i ostatním.
Jama jsou jisté morální principy, o kterých se tvrdí, že bychom je měli praktikovat k okolnímu světu. Je to pět morálních směrnic, které mají vést naše chování vůči ostatním.
5 bodů Jama
1. Ahimsa (nenásilí)
Ahimsa lze interpretovat jako nepoškozování ostatních, sebe nebo přírody. Znamená to nemít negativní myšlenky o druhých ani o sobě a zajistit, aby to, co děláme a jak to děláme, bylo prováděno v harmonii, místo aby to způsobovalo škodu.
2. Satya (pravdivost)
Satya je pravdivost, ale je to víc než jen říkat pravdu. Slovo „sat“ se doslovně překládá jako „skutečná esence“ nebo „nezměnitelné“. Naše myšlenky, emoce a nálady jsou zaměnitelné, přesto jsou to věci, které vytvářejí naši vlastní pravdu. V józe pracujeme na vytvoření prostoru, ve kterém si uvědomíme, že my samotní nejsme jen naše myšlenky.
3. Asteya (neokrádat ostatní)
Asteya znamená „nekradení“, ale stejně jako ostatní Jami a Nijamy to znamená mnohem víc. Vychází z Vritti (myšlenky/výkyvy mysli): „Nejsem dost dobrý“ nebo „Nemám dost“. Vyplývá to z nedostatku víry v nás. Slovo jóga znamená „jho“, „sjednotit“, „spojit“, nebo se v podstatě stát „celistvým“. Takže cvičením každého aspektu jógy na podložce i mimo ni se můžeme posunout dále. K pocitu, že jsme více sami sebou.
V přeneseném slova smyslu se Asteya vykládá jako morální zásada neupřednostňovat sami sebe na úkor ostatních.
4. Brahmacharya (umírnění smyslů/správné využití energie)
Slovo brahmacharya je často překládáno jako „celibát“ a ten je v naší moderní kultuře často považován za něco staromódního. Ve skutečnosti je význam tohoto slova „chování, které vede k Brahmanu“. Brahman je v hinduismu a jogínských pojmech považován za „stvořitele“. Na Brahmacharyu lze tedy pohlížet jako na „správné využití energie“. Vztahuje se k nasměrování naší energie pryč od vnějších tužeb a místo toho k nalezení míru a štěstí v nás samotných.
5. Aparigraha (nenasytnost)
Aparigraha, neboli „nenasytnost“, „nemajetnost“ a „nevázanost“. Tato důležitá Jama nás učí vzít si jen to, co potřebujeme, ponechat si jen to, co nám v daném okamžiku slouží. Znamená netoužit po tom, co vlastní ostatní a co sami ve skutečnosti nepotřebujeme.