Tchajwanské ministerstvo obrany v pondělí vyzvalo Čínu, aby zastavila „destruktivní, jednostrannou akci“ poté, co oznámilo prudký nárůst čínských vojenských aktivit v blízkosti ostrova. Varovalo, že takové chování by mohlo vést k prudkému nárůstu napětí. Informovala o tom agentura AP či Reuters.
Čína, která považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za své vlastní území, v posledních letech pravidelně provádí kolem ostrova vojenská cvičení. Snaží se prosadit své nároky na suverenitu a vyvíjet tlak na Tchaj-pej.
Ministerstvo uvedlo, že od neděle detekovalo nad mořem 103 čínských vojenských letadel, což je číslo, které označilo za „maximum poslední doby“. Letadla byla detekována mezi 6:00 v neděli a 6:00 v pondělí, uvedlo ministerstvo. Jak je zvykem, před dosažením Tchaj-wanu se otočili zpět, uvádí agentura AP.
Appeal comes as 103 Chinese military aircraft and nine navy ships detected around the self-ruled island. https://t.co/f74aNWeaaj
— Al Jazeera English (@AJEnglish) September 18, 2023
Mapa čínských aktivit za posledních 24 hodin ukazuje 40 letadel, která překonaly symbolickou polovinu cesty mezi pevninskou Čínou a ostrovem, střední linii Tchajwanského průlivu. Ten sloužil jako neoficiální bariéra mezi oběma stranami. Čína tuto hranici však před rokem nezačala pravidelně překračovat. Jiná letadla letěla jižně od Tchaj-wanu průlivem Bashi, který odděluje ostrov od Filipín.
Čínské aktivity za poslední den způsobily „vážné problémy“ pro bezpečnost v průlivu a regionu, uvedlo ministerstvo v doprovodném prohlášení. Mír a stabilita v Tchajwanském průlivu jsou společnou odpovědností všech stran v regionu, dodal.
„Nepřetržité vojenské pronásledování ze strany komunistické armády může snadno vést k prudkému nárůstu napětí a zhoršení regionální bezpečnosti,“ uvedlo ministerstvo. „Vyzýváme pekingské úřady, aby převzaly odpovědnost a okamžitě zastavily takové ničivé jednostranné akce.“
Čínské ministerstvo obrany na žádost o komentář okamžitě nereagovalo.
Námořní vojenská cvičení
Kromě vpádu vzdušných sil u Tchaj-wanu o víkendu Čína také vyslala více než 100 námořních lodí na cvičení v regionu, včetně strategických vod v Jihočínském moři a u severovýchodního pobřeží Tchaj-wanu. Agentuře Reuters to sdělil regionální bezpečnostní činitel, který odmítl být jmenován kvůli citlivosti celé záležitosti. Rozsah námořního cvičení označil za „největší za poslední roky“.
Cvičení přišla krátce poté, co USA a Kanada propluly válečnými loděmi Tchajwanským průlivem, vodami, které oddělují ostrov od pevniny.
Tchajwanské ministerstvo obrany minulý týden poznamenalo, že červenec až září je tradičně nejrušnějším obdobím pro čínská vojenská cvičení podél pobřeží.
Chieh Chung, vojenský výzkumník z tchajwanského think tanku National Policy Foundation, řekl, že pro tato cvičení nemusí existovat přímá „politická motivace“, ale že Čína tlačí na Tchaj-wan s delšími misemi přes dělící hranici.
Nedávné akce mohou být pokusem ovlivnit tchajwanské prezidentské volby v lednu. Vládnoucí Demokratická pokroková strana, která se přiklání k formální nezávislosti ostrova, je pro čínskou vládu nepohodlná. Čína upřednostňuje opoziční kandidáty, kteří obhajují spolupráci s pevninou.
