Čínská armáda dnes zahájila vojenské manévry v okolí Tchaj-wanu v reakci na návštěvu viceprezidenta Tchaj-wanu Williama Laie ve Spojených státech. Informuje o tom agentura Reuters, podle níž Tchaj-pej krok Pekingu odsoudila a vyjádřila odhodlání bránit svobodu a demokracii.
Tchajwanský viceprezident Lai, který je favoritem lednových prezidentských voleb v ostrovní zemi, sice v USA nebyl na oficiální návštěvě a nesetkal se s vysoce postavenými americkými politiky, ale Čína přesto pohrozila „tvrdou odpovědí“ na jeho cestu. Tou se stejně jako v podobných případech v minulosti staly vojenské manévry, které Peking označil za „vážné varování tchajwanským separatistickým silám“.
The Chinese military launched drills around Taiwan as a “stern warning” over what it called collusion between “separatists and foreign forces,” its defense ministry says. https://t.co/jovpo9hNrp
— ABC News (@ABC) August 19, 2023
Tchajwanské ministerstvo obrany vojenské cvičení kritizovalo a poznamenalo, že nepřispívá k míru a stabilitě v regionu. Manévry také podle něj svědčí o militaristické mentalitě Pekingu. Ministerstvo rovněž informovalo o desítkách případů dnešního narušení tchajwanské zóny protivzdušné obrany čínskými letadly.
Tchaj-pej uvedla, že tchajwanský lid je odhodlán se bránit a nepodlehne násilným hrozbám. „Tchaj-wan je suverénním státem a má zákonné právo na běžné diplomatické kontakty s přátelskými zeměmi,“ zdůraznila tchajwanská vláda. Čína by podle ní měla přestat používat sílu a zastrašování a místo toho zahájit dialog.
Tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu obvinil Čínu, že se snaží ovlivnit volby na Tchaj-wanu, které se budou konat začátkem příštího roku. „Je na našich občanech, aby rozhodli, ne na sousedním tyranovi,“ prohlásil. „Čína byl měla uspořádat své vlastní volby. Jsem si jistý, že její obyvatelé by byli nadšení,“ dodal.
Čínské manévry podle agentury Reuters nevedly k žádným známkám znepokojení na Tchaj-wanu, který je na čínské hrozby zvyklý. „Nemyslím si, že bude válka, nebojím se,“ cituje Reuters jednoho z obyvatel ostrova.
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem, pokud vyhlásí nezávislost. Ostrov přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje vláda jedné strany.
Peking vyzývá ostatní státy, aby nejednaly s tchajwanskými představiteli a nebudily tak zdání, že uznávají samostatnost Tchaj-wanu. Také proto na setkání mezi tchajwanskými politiky a zahraničními lídry reaguje podrážděně; loni v srpnu zahájil Peking rozsáhlé vojenské cvičení poté, co ostrov navštívila tehdejší šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. Letos v dubnu to zopakoval po setkání tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen s nynějším šéfem Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym ve Spojených státech.