Tchaj-wan aktivoval ve čtvrtek své obranné systémy. Ohlásil, že 37 čínských vojenských letadel vlétlo do zóny protivzdušné obrany ostrova. Některé z nich pak letěly do západního Pacifiku. Informovala o tom agentura Reuters, The Guardian a další servery.
Čína, která považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za své vlastní území, v posledních třech letech pravidelně létá poblíž ostrova. Do teritoriálního vzdušného prostoru Tchaj-wanu však nevstupuje.
Tchajwanské ministerstvo obrany uvedlo, že od čtvrtečního rána detekovalo 37 letadel čínského letectva, včetně stíhaček J-11 a J-16 a také jaderných bombardérů H-6. Vletěly do jihozápadního cípu zóna protivzdušné obrany Tchaj-wanu neboli ADIZ.
ALERT Taiwan activates air defence as China aircraft enter defence zone in mass air incursion https://t.co/di62pfbAzk
— AIRLIVE (@airlivenet) June 8, 2023
ADIZ je širší oblast, kterou Tchaj-wan monitoruje, aby poskytl svým silám více času reagovat na hrozby. Některá z čínských letadel letěla na jihovýchod Tchaj-wanu a přeletěla do západního Pacifiku. Ministerstvo podle agentury Reuters uvedlo v prohlášení, že letadla „prováděla výcvik vzdušného dohledu a dálkové navigace“.
Tchaj-wan vyslal svá letadla a lodě, aby hlídaly. Také aktivoval pozemní raketové systémy, dodal s použitím svého standardního znění pro to, jak na takovou čínskou aktivitu reaguje. Čínské ministerstvo obrany na žádost o komentář okamžitě nereagovalo.
Společné hlídky Číny a Ruska znepokojily i Japonsko a Jižní Koreu
Čína ve středu dokončila druhou fázi společných leteckých hlídek s Ruskem nad západním Pacifikem. Předchozí den jejich letadla létala nad Japonským mořem a Východočínským mořem, což vyvolalo v Japonsku obavy o jeho národní bezpečnost.
Japonské ministerstvo obrany uvedlo, že ve čtvrtek ráno vyslalo stíhačku v reakci na čínský letoun Y-9 pro shromažďování informací letící nad Tichým oceánem a východně od Tchaj-wanu. Japonsko také ve čtvrtek podalo protest proti Číně. Jako důvod uvedlo, že její plavidla námořní a pobřežní stráže vplula do japonských teritoriálních vod podél jihozápadního souostroví země. Oznámil to na tiskové konferenci nejvyšší mluvčí Tokia Hirokazu Matsuno.
Jihokorejské ministerstvo obrany taktéž podalo „tvrdý“ protest Pekingu a Moskvě poté, co čínská a ruská vojenská letadla vstoupila neohlášeně do identifikační zóny protivzdušné obrany země. V reakci na přítomnost čtyř čínských a čtyř ruských vojenských letadel byly aktivovány jihokorejské stíhačky. Letadla nenarušila korejský vzdušný prostor, uvádí Al-Jazeera.
Na rozdíl od vzdušného prostoru země – vzduchu nad jejím územím a teritoriálními vodami – neexistují žádná mezinárodní pravidla upravující zóny protivzdušné obrany. Sbor náčelníků štábů Jižní Koreje uvedl, že od letadel se očekává, že budou identifikovat svou přítomnost, když vstoupí do zóny protivzdušné obrany, „aby se předešlo náhodným střetům“.
„Naše armáda identifikovala čínská a ruská letadla před jejich vstupem do KADIZ a nasadila stíhačky vzdušných sil, aby provedly taktické kroky v rámci přípravy na potenciální náhodné situace,“ v úterý jihokorejská agentura Yonhap.
USA budou dále vyzbrojovat Tchaj-wan
Laura Rosenbergerová, předsedkyně Amerického institutu na Tchaj-wanu, který řídí neoficiální vztahy mezi Washingtonem a Tchaj-pejem, je tento týden na návštěvě Tchaj-wanu. V pondělí řekla tchajwanským médiím, že Spojené státy mají trvalý zájem na zachování stability v Tchajwanském průlivu a budou pokračovat ve vyzbrojování ostrova. To je zdrojem neustálých třenic v čínsko-amerických vztazích.
V dubnu Čína uspořádala vojenská cvičení kolem Tchaj-wanu po cestě tchajwanské prezidentky Tsai Ing-wen do Spojených států.