Protext ČTKŽivot v Česku je teď horší, říkají čeští školáci

Život v Česku je teď horší, říkají čeští školáci

Praha 17. února 2022 (PROTEXT) – Život v Česku je za pandemie horší. To si myslí polovina českých školáků. Během lockdownů jim nejvíce chybělo vídání se s kamarády. Na distanční výuku měly počítač či tablet téměř všechny děti, 19 % z nich však chybělo dostatečné připojení na internet. Řada dětí vyslovila přání, aby jim vláda dovolila chodit do školy bez roušek a respirátorů nebo používat komfortnější způsoby testování.

Česká pobočka UNICEF zveřejnila předposlední z plánovaných částí sociologické studie Mladé hlasy, kterou realizovala agentura STEM/MARK. Tento výjimečný projekt dotazováním dětí pravidelně zjišťuje jejich postoje, pocity a názory. Šetření proběhlo již v roce 2001, 2008, 2017 a částečně v roce 2020. Pro mnohé děti jsou Mladé hlasy vůbec první příležitostí vyjádřit svůj názor. Tato část výstupů se zaměřila na data související s pandemií covid-19 a dopady, které měla či má na děti.

V průběhu pandemie, kdy děti musely být většinu času doma, jim nejvíc chybělo vídání se s kamarády – tuto odpověď uvedla více než třetina dotázaných. Stýskalo se jim ale také po prezenční školní výuce, provozování koníčků, sportů, navštěvování akcí a chození ven. Sportování chybělo výrazně více chlapcům než dívkám. Nemožnost navštěvovat společenské a kulturní akce nejčastěji zmiňovali žáci z učilišť.

U otázky, jak vyhovující byla výuka z domova během pandemie, se děti rozdělily na dvě takřka shodné poloviny. Jedné učení se on-line vyhovovalo, druhé ne. Velmi spokojeno s tímto způsobem výuky bylo 13 % dětí, nejčastěji se jednalo o žáky z učilišť, nejméně se takto vyjadřovali žáci základních škol.

Měly děti pro výuku doma potřebné zázemí? „Nedostatek technologií pro většinu českých dětí problém nebyl, domácí prostředí ale u řady z nich není pro výuku optimální. Dětem chybělo hlavně ticho a zázemí pro soustředění, každá páté zmiňovalo také problémy s připojením k internetu,“ shrnuje výsledky šetření výkonná ředitelka UNICEF ČR Pavla Gomba. Zatímco podporu rodičů měly téměř všechny dotázané děti, přibližně čtvrtina z nich neměla klid a prostor pro sebe. Ještě výrazněji jim ale chybělo ticho – to nemělo při on-line výuce 29 % dětí. V nevhodném prostředí se musely nejčastěji učit děti z příjmově slabších domácností nebo se 3 a více sourozenci.

Jak děti vidí změny spojené s koronavirovou pandemií přes rok a půl poté, co začala? Více než polovina dětí si myslí, že je život v Česku nyní horší. Žádné změny nezaznamenala téměř čtvrtina z nich. Jedno z 10 dětí si myslí, že se nyní život v zemi zlepšil.

Problematiku pandemie covid-19 děti adresovaly často také v otázce, co by měla vláda pro Česko udělat. Řada dotázaných uvedla, že by chtěla chodit do školy bez roušek a respirátorů. Objevovaly se také odpovědi typu „zařídit, aby už nebyl covid“, „nedělat lockdown“ nebo „mít na všech školách testy ze slin“. Objevila se i přání, aby vláda už nezavírala školy.

UNICEF ve spolupráci s agenturou STEM/MARK provedl částečné šetření i v průběhu nouzového stavu v roce 2020. Tento průzkum poukázal na to, že atmosféra v rodině se podle dětí v lockdownu o něco zhoršila. Děti měly největší strach o své nejbližší, z nákazy a krizových opatření. Z výsledků vyplynulo, že žáci distanční výukou a učením tráví doma víc času, ale naučí se méně.

Ve světě v důsledku pandemie zůstává stále 635 milionů dětí bez možnosti chodit do školy. UNICEF dlouhodobě apeluje za to, aby zavírání škol bylo posledním z možných pandemických opatření. Loni v rámci globální kampaně za udržení dostupné výuky nainstaloval před sídlem OSN v New Yorku „Pandemickou třídu“ složenou ze 168 prázdných lavic. Každá z nich představovala milion dětí, které žijí v zemích, kde jsou dlouhodobě školy zavřené.

„Jen znovuotevření škol ale nestačí. Děti potřebují mnohem větší oporu, aby dohnaly ztráty způsobené lockdowny. V tom je třeba i větší angažovanost škol, které by měly efektivně podporovat duševní i fyzické zdraví dětí a jejich sociální rozvoj,“ popisuje Pavla Gomba. Mnoho dětí při distanční výuce ztratilo základní schopnosti čtení, psaní a počítání. Miliony studentů a žáků doma přišly o důležitou látku, kterou by získaly prezenčně ve třídě. Největší ztrátě čelí ty nejmenší nebo společností opomíjené děti. Objevuje se také stále více důkazů, že covid-19 a jeho následky způsobují u dětí větší míru deprese a úzkosti. Nejvíce rizikovou skupinou jsou dívky, adolescenti a děti žijící na venkově.

UNICEF vzdělávání podporuje i v krizových situacích či uprostřed katastrof válečných konfliktů. Zavádí mobilní školy, školní stany a alternativní způsoby výuky tam, kde školy kvůli nepříznivé situaci nemohou fungovat. Dlouhodobě se také zaměřuje na podporu digitální výuky a individuálního vzdělávání a zavádí komunitní třídy v oblastech bez škol.

Sběr dat pro studii proběhl v červenci, srpnu a září roku 2021. Výzkumu se celkem zúčastnilo 426 dětí ve věku 9–17 let. Jednalo se o reprezentativní vzorek s ohledem na pohlaví a věk, s proporčním zastoupením krajů a velikosti obce, počtu členů domácnosti a vzdělání rodičů. Data byla získávána osobním rozhovorem s dětmi v jejich přirozeném prostředí. Šetření pro UNICEF realizovala agentura STEM/MARK.

Zveřejňování výsledků výzkumu probíhá postupně po tematických blocích – dostupná jsou data o dětech a štěstí, škole a kamarádech, rodině a společnosti. Poslední bude následovat všeobecná informovanost dětí. Závěry průzkumu budou poskytnuty státním i neziskovým institucím za účelem přijetí změn a opatření, které budou mít na situaci českých dětí pozitivní dopad.

Podrobné výsledky letošního výzkumu a shrnutí výzkumů z let 2001, 2008, 2017 a 2020 najdete zde.

Infografika k výzkumu je k dispozici zde.

Zdrojová data z kategorie „Pandemie“ jsou ke stažení zde.

UNICEF (Dětský fond OSN) pracuje ve 193 zemích světa, kde dětem zajišťuje zdravotní péči, výživu, pitnou vodu a hygienu, základní vzdělání pro všechny chlapce i dívky a ochranu před násilím a zneužíváním. UNICEF je jediná organizace OSN, jejíž činnost je financována výhradně z dobrovolných příspěvků. Na programy pomoci dětem jde 89,3 % všech získaných prostředků.

Pro více informací o výzkumu kontaktujte:

Lenka Čtvrtečková, Communication Officer, lctvrteckova@unicef.cz

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama