Protext ČTKŽivot v Česku je teď horší, říkají čeští školáci

Život v Česku je teď horší, říkají čeští školáci

Praha 17. února 2022 (PROTEXT) – Život v Česku je za pandemie horší. To si myslí polovina českých školáků. Během lockdownů jim nejvíce chybělo vídání se s kamarády. Na distanční výuku měly počítač či tablet téměř všechny děti, 19 % z nich však chybělo dostatečné připojení na internet. Řada dětí vyslovila přání, aby jim vláda dovolila chodit do školy bez roušek a respirátorů nebo používat komfortnější způsoby testování.

Česká pobočka UNICEF zveřejnila předposlední z plánovaných částí sociologické studie Mladé hlasy, kterou realizovala agentura STEM/MARK. Tento výjimečný projekt dotazováním dětí pravidelně zjišťuje jejich postoje, pocity a názory. Šetření proběhlo již v roce 2001, 2008, 2017 a částečně v roce 2020. Pro mnohé děti jsou Mladé hlasy vůbec první příležitostí vyjádřit svůj názor. Tato část výstupů se zaměřila na data související s pandemií covid-19 a dopady, které měla či má na děti.

V průběhu pandemie, kdy děti musely být většinu času doma, jim nejvíc chybělo vídání se s kamarády – tuto odpověď uvedla více než třetina dotázaných. Stýskalo se jim ale také po prezenční školní výuce, provozování koníčků, sportů, navštěvování akcí a chození ven. Sportování chybělo výrazně více chlapcům než dívkám. Nemožnost navštěvovat společenské a kulturní akce nejčastěji zmiňovali žáci z učilišť.

U otázky, jak vyhovující byla výuka z domova během pandemie, se děti rozdělily na dvě takřka shodné poloviny. Jedné učení se on-line vyhovovalo, druhé ne. Velmi spokojeno s tímto způsobem výuky bylo 13 % dětí, nejčastěji se jednalo o žáky z učilišť, nejméně se takto vyjadřovali žáci základních škol.

Měly děti pro výuku doma potřebné zázemí? „Nedostatek technologií pro většinu českých dětí problém nebyl, domácí prostředí ale u řady z nich není pro výuku optimální. Dětem chybělo hlavně ticho a zázemí pro soustředění, každá páté zmiňovalo také problémy s připojením k internetu,“ shrnuje výsledky šetření výkonná ředitelka UNICEF ČR Pavla Gomba. Zatímco podporu rodičů měly téměř všechny dotázané děti, přibližně čtvrtina z nich neměla klid a prostor pro sebe. Ještě výrazněji jim ale chybělo ticho – to nemělo při on-line výuce 29 % dětí. V nevhodném prostředí se musely nejčastěji učit děti z příjmově slabších domácností nebo se 3 a více sourozenci.

Jak děti vidí změny spojené s koronavirovou pandemií přes rok a půl poté, co začala? Více než polovina dětí si myslí, že je život v Česku nyní horší. Žádné změny nezaznamenala téměř čtvrtina z nich. Jedno z 10 dětí si myslí, že se nyní život v zemi zlepšil.

Problematiku pandemie covid-19 děti adresovaly často také v otázce, co by měla vláda pro Česko udělat. Řada dotázaných uvedla, že by chtěla chodit do školy bez roušek a respirátorů. Objevovaly se také odpovědi typu „zařídit, aby už nebyl covid“, „nedělat lockdown“ nebo „mít na všech školách testy ze slin“. Objevila se i přání, aby vláda už nezavírala školy.

UNICEF ve spolupráci s agenturou STEM/MARK provedl částečné šetření i v průběhu nouzového stavu v roce 2020. Tento průzkum poukázal na to, že atmosféra v rodině se podle dětí v lockdownu o něco zhoršila. Děti měly největší strach o své nejbližší, z nákazy a krizových opatření. Z výsledků vyplynulo, že žáci distanční výukou a učením tráví doma víc času, ale naučí se méně.

Ve světě v důsledku pandemie zůstává stále 635 milionů dětí bez možnosti chodit do školy. UNICEF dlouhodobě apeluje za to, aby zavírání škol bylo posledním z možných pandemických opatření. Loni v rámci globální kampaně za udržení dostupné výuky nainstaloval před sídlem OSN v New Yorku „Pandemickou třídu“ složenou ze 168 prázdných lavic. Každá z nich představovala milion dětí, které žijí v zemích, kde jsou dlouhodobě školy zavřené.

„Jen znovuotevření škol ale nestačí. Děti potřebují mnohem větší oporu, aby dohnaly ztráty způsobené lockdowny. V tom je třeba i větší angažovanost škol, které by měly efektivně podporovat duševní i fyzické zdraví dětí a jejich sociální rozvoj,“ popisuje Pavla Gomba. Mnoho dětí při distanční výuce ztratilo základní schopnosti čtení, psaní a počítání. Miliony studentů a žáků doma přišly o důležitou látku, kterou by získaly prezenčně ve třídě. Největší ztrátě čelí ty nejmenší nebo společností opomíjené děti. Objevuje se také stále více důkazů, že covid-19 a jeho následky způsobují u dětí větší míru deprese a úzkosti. Nejvíce rizikovou skupinou jsou dívky, adolescenti a děti žijící na venkově.

UNICEF vzdělávání podporuje i v krizových situacích či uprostřed katastrof válečných konfliktů. Zavádí mobilní školy, školní stany a alternativní způsoby výuky tam, kde školy kvůli nepříznivé situaci nemohou fungovat. Dlouhodobě se také zaměřuje na podporu digitální výuky a individuálního vzdělávání a zavádí komunitní třídy v oblastech bez škol.

Sběr dat pro studii proběhl v červenci, srpnu a září roku 2021. Výzkumu se celkem zúčastnilo 426 dětí ve věku 9–17 let. Jednalo se o reprezentativní vzorek s ohledem na pohlaví a věk, s proporčním zastoupením krajů a velikosti obce, počtu členů domácnosti a vzdělání rodičů. Data byla získávána osobním rozhovorem s dětmi v jejich přirozeném prostředí. Šetření pro UNICEF realizovala agentura STEM/MARK.

Zveřejňování výsledků výzkumu probíhá postupně po tematických blocích – dostupná jsou data o dětech a štěstí, škole a kamarádech, rodině a společnosti. Poslední bude následovat všeobecná informovanost dětí. Závěry průzkumu budou poskytnuty státním i neziskovým institucím za účelem přijetí změn a opatření, které budou mít na situaci českých dětí pozitivní dopad.

Podrobné výsledky letošního výzkumu a shrnutí výzkumů z let 2001, 2008, 2017 a 2020 najdete zde.

Infografika k výzkumu je k dispozici zde.

Zdrojová data z kategorie „Pandemie“ jsou ke stažení zde.

UNICEF (Dětský fond OSN) pracuje ve 193 zemích světa, kde dětem zajišťuje zdravotní péči, výživu, pitnou vodu a hygienu, základní vzdělání pro všechny chlapce i dívky a ochranu před násilím a zneužíváním. UNICEF je jediná organizace OSN, jejíž činnost je financována výhradně z dobrovolných příspěvků. Na programy pomoci dětem jde 89,3 % všech získaných prostředků.

Pro více informací o výzkumu kontaktujte:

Lenka Čtvrtečková, Communication Officer, lctvrteckova@unicef.cz

Doporučujeme

Mikroplasty pronikají do krve zvířat i daleko od civilizace

Mikroplasty se dostávají do těl divokých zvířat i v odlehlých oblastech, kde člověk téměř nepůsobí. Vědci je objevili v krvi 43 ze 47 zkoumaných savců v Brazílii. Nejvyšší koncentrace zjistili u zvířat žijících v oblastech silně ovlivněných člověkem a poblíž zařízení pro nakládání s odpady.

Silicon Valley volá po návratu Huanga do čela Nvidie. Petici podepsal i Musk

Silicon Valley se staví na stranu Jensena Huanga, nyní již bývalého generálního ředitele společnosti Nvidia. Online petice za jeho návrat do funkce získala více než 160 000 podpisů mimo jiné od prominentních manažerů, zaměstnanců a akcionářů technologických firem. Jeden z Huangových spojenců v neděli popsal vznik „krizového štábu“ s cílem získat podporu pro Huangův návrat do funkce.

Závisí na tom ochrana civilistů. Zelenskyj vyzval USA ke zrušení omezení Starshieldu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval Spojené státy ke zrušení omezení komunikačního systému Starshield. Obránci kvůli němu nemohou efektivně likvidovat ruské drony útočící na energetickou infrastrukturu v době nástupu zimy. Na Ukrajině jsou hlášeny výpadky elektřiny.

Rusko v noci zneškodnilo 1336 ukrajinských dronů, jde zřejmě o rekord

Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že jeho protivzdušná obrana za uplynulou noc zneškodnila 1336 ukrajinských dronů. Jde zřejmě o nejvyšší počet od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Úřady informují o několika zraněných.

Při útoku přišla o obě nohy. Australská poslankyně poprvé promluvila

Australská poslankyně Helen Haines opustila po čtyřech týdnech nemocnici, kde se zotavovala z následků brutálního útoku automobilem. Při incidentu přišla o obě nohy a nyní ji čeká náročná rehabilitace. Ve svém prvním veřejném vyjádření poděkovala zdravotníkům i tisícům lidí, kteří jí vyjádřili podporu. Případ zároveň vyvolal v Austrálii debatu o bezpečnosti politiků a rostoucí agresivitě ve společnosti.

Izrael zabil v Gaze jednoho z velitelů hnutí Hamás, který se podílel na masakru 7. října

Při izraelském leteckém úderu v jižní části Pásma Gazy zahynul vysoce postavený velitel palestinského hnutí Hamás Samir Abu Younis. Podle izraelské armády se podílel na plánování a řízení útoku na Izrael ze 7. října 2023. Younis zastával funkci velitele brigády Rafah, jedné z jednotek ozbrojeného křídla hnutí.

Trump z výpadku letů v USA viní Bidena, žádá Kongres o více peněz na modernizaci

Americký prezident Donald Trump se poprvé vyjádřil k pátečnímu čtyřhodinovému výpadku letového provozu v celých Spojených státech, který i během víkendu komplikoval leteckou dopravu v zemi. Šéf Bílého domu vyzval Kongres, aby uvolnil více peněz na modernizaci řízení letového provozu, a vinu za stav systému připsal předchozí administrativě demokrata Joea Bidena. Ministr dopravy Sean Duffy mezitím americkým médiím řekl, že do pondělního rána by se situace na amerických letištích měla vrátit do normálního stavu.

Jemenské síly ustoupily od klíčového průlivu. Hútíové znovu posilují kontrolu nad Rudým mořem

Jemenské provládní síly podporované koalicí vedenou Saúdskou Arábií v neděli oznámily své stažení z oblasti s výhledem na strategický průliv Báb-al-Mandab. Tyto síly byly přesunuty k městu Aden, kde sídlí jemenská vláda. Průliv tak zůstává pod kontrolou povstalců.

Papež v Amazonii ostře odsoudil ničení pralesa i vraždy domorodých vůdců

Papež Lev XIV. ostře odsoudil ničení amazonského pralesa a zabíjení vůdců amazonských národů. Papež to řekl při setkání ve městě Pucallpa, které se nachází v peruánské Amazonii. Lev XIV. také odsoudil korupci či zločinecké skupiny, které pašují drogy, protože zneužívají chudoby místních lidí. Zároveň vyzval k sociální spravedlnosti, vzdělání i duchovnímu životu.

Estonsko po zmařeném pokusu o sabotáž zbrojovky zavře hraniční přechody s Ruskem

Estonsko uzavře od 1. prosince všechny hraniční přechody s Ruskem, oznámil dnes na sociální síti ministr zahraničí Margus Tsahkna. Důvodem jsou podle něj jasné důkazy, že ruská vojenská rozvědka GRU nařídila sabotážní útok proti estonské zbrojní společnosti. Šéf estonské diplomacie uvedl, že o rozhodnutí Tallinnu informoval své protějšky ve Finsku, Lotyšsku a Litvě. Moskva se k věci zatím nevyjádřila. "Rusko si musí uvědomit, že nepřátelské akce namířené proti Estonsku nesou důsledky. Pokusy o zastrašování, destabilizaci či podkopávání naší bezpečnosti nezůstanou bez odezvy," uvedl Tsahkna na síti X. "Uzavření hraničních přechodů omezí schopnost Ruska provádět nepřátelské aktivity v Estonsku a posílí naše úsilí zabránit obcházení sankcí," dodal ministr. Nespecifikoval přitom, jak dlouho zůstanou hranice uzavřeny. Estonská vnitřní tajná služba potvrdila, že neúspěšný sobotní žhářský útok na estonského výrobce dronů Threod Systems nařídila ruská GRU, uvedl ministr krátce předtím v jiném příspěvku na X. Estonské úřady v noci na dnešek v této souvislosti zadržely osm osob a zahájily trestní řízení, napsala agentura Reuters. "Je to jen další příklad toho, jak Rusko využívá sabotáže a nátlaku k destabilizaci naší společnosti, šíření strachu a odvádění naší pozornosti od podpory Ukrajiny," napsal Tsahkna. "Tváří v tvář přibývajícím neúspěchům a nedostatku úspěchů na bojišti se Kreml stále častěji uchyluje k sabotážím. Odolnost Ukrajiny a její strategická převaha (Vladimira) Putina zjevně znervózňují," dodal s odkazem na ruského prezidenta. Moskva zatím bezprostředně nereagovala ani na estonská obvinění, ani na rozhodnutí uzavřít hraniční přechody. Obvinění ze strany evropských orgánů z účasti na sabotážních operacích Rusko opakovaně popírá. Estonsko, členský stát NATO a EU a silný zastánce Ukrajiny, má v současné době podle estonské veřejnoprávní stanice ERR otevřené tři hraniční přechody s Ruskem - v Narvě na severu země a v Luhamaa a Koidule na jihu. Spolu s ostatními pobaltskými státy, ale i například skandinávskými zeměmi či Polskem patří mezi přední podporovatele a dárce zbraní pro Ukrajinu, která se už téměř pět let brání otevřené ruské invazi rozpoutané na Putinův rozkaz.

Írán tvrdí, že podnikl dronový útok na americký radarový systém v Bahrajnu

Íránské revoluční gardy oznámily, že podnikly dronový útok na americký radarový systém protivzdušné obrany na vrtulníkové základně v Bahrajnu. Spojené státy ani Bahrajn se k této informaci nevyjádřily. V Bahrajnu v noci zněly sirény a úřady vyzvaly obyvatele, aby se ukryli. Informovaly o tom v noci na dnešek agentura AFP a Reuters.

Na Kanárské ostrovy dorazilo za den skoro 1500 migrantů, nejvíce od roku 2020

Na španělské Kanárské ostrovy dorazilo v sobotu ve 14 lodích celkem 1488 migrantů. Jde o nejvyšší počet za jediný den od listopadu 2020. S odvoláním na španělskou námořní záchrannou službu o tom dnes informovala agentura EFE. Příliv migrantů ze západní Afriky na souostroví se výrazně zvýšil od října, uvedla agentura Reuters.

Facebook mohl procházet celé galerie telefonů. Meta dostala miliardovou pokutu

Společnost Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur, tedy přibližně 20 miliard korun. Facebook podle tamního úřadu pro ochranu osobních údajů přistupoval k fotografiím a videím uloženým v telefonech uživatelů Androidu bez jejich konkrétního a informovaného souhlasu. Případ se týká přibližně 20 milionů lidí v Itálii.

V Manile začal summit ASEAN, řešit bude Blízký východ i regionální spory

V Manile začal třídenní summit ASEAN, jehož hlavními tématy jsou válka na Blízkém východě, obchodní otázky a dlouhodobé regionální spory. Americký prezident Donald Trump přicestuje v úterý, tedy ke konci jednání.

Oteplování oceánů mění chování klaunů očkatých

Mořské vlny veder mění chování klaunů očkatých, kteří žijí v těsném soužití se sasankami. Když sasanky kvůli vysokým teplotám blednou, ryby je začínají více bránit a zároveň jsou agresivnější vůči ostatním členům své skupiny. Nový výzkum ukázal, že ochrana domova má pro klauny přednost před vzájemnými vztahy.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama