-3.2 C
Czech
Úterý 13. ledna 2026
Protext ČTKŽivě: Zahájení festivalu Jeden svět a udělení ceny Homo Homini

Živě: Zahájení festivalu Jeden svět a udělení ceny Homo Homini

Na desítky příběhů o lidských právech a jejich porušování i o statečných činech lidí kolem nás každoročně upozorňuje festival Jeden svět. Ať už jde o změny klimatu, svobodu slova, nezávislou justici, identitu nebo vztahy, informovat o tématech promítaných filmů je v současnosti důležitější než kdy dříve. Festival letos představí 96 celovečerních filmů a 10 snímků ve virtuální realitě. Nabídne také debatní program s hosty z celého světa nebo krátké filmy pro děti.

Zveme vás na zahajovací ceremoniál dvacátého šestého ročníku Jednoho světa, který se uskuteční 19. března od 19:00. Jeho součástí bude předání lidskoprávního ocenění Homo Homini. Letošním laureátem je redakce Abzas Media, patřící mezi nejvýznamnější nezávislá ázerbájdžánská online média, referující o stavu politiky, lidských práv i korupci v tamních státních institucích. Ocenění na slavnostním zahájení za novináře a novinářky, včetně spoluzakladatele redakce Ulviho Hasanliho nebo šéfredaktorky Sevinj Vagifgizi, které režim uvěznil, převezme nová šéfredaktorka Leyla Mustafayeva, působící v exilu.

You can watch the programme in English here:

Letošní ročník Mezinárodního filmového festivalu o lidských právech Jeden svět se uskuteční od 20. března do 21. dubna 2024 ve 48 městech po celém Česku. V Praze festival bude od 20. do 28. března 2024.

Festival v Pražské křižovatce zahájí snímek Pozemské verše režisérské dvojice Alí Asgarí a Alirezá Chátamí. Zahajovací projekce pro veřejnost se uskuteční 20. března v pražském kině Lucerna. Diváci budou moci zhlédnout dokument 20 dní v Mariupolu, nominovaný na Oscara, který ukáže nejen zákulisí válečné žurnalistiky, ale i osudy obyčejných lidí ve válce.

Filmový program nabídne soutěžní sekce Mezinárodní soutěž, Česká soutěž, Máte právo vědět a Soutěž imerzních filmů. Kromě toho je v programu sedm nesoutěžních kategorií, které filmy podle tématu sdruží do sekcí Ekosystémy, Blízký východ, Hledání svobody, Hrany dospívání, Identity, Komunity a Vrstvy moci. Nově se v nich objeví i hrané filmy s lidskoprávní tematikou.

Diváci uvidí například hraný celovečerní debut Bratři malajského režiséra Lay Jin Onga o dvou sirotcích žijících v nuzných podmínkách čtvrti v Kuala Lumpuru. Snímek Žal v Lodu pak sleduje osudy rodin z města, kde vedle sebe žijí Izraelci a Palestinci. Film Květ burití oživí pohnutou historii domorodého brazilského kmene Kraho žijícího uprostřed amazonského pralesa. Kompletní program je k dispozici na webu festivalu.

Součástí programu budou také debaty po filmových projekcích. Debaty nebudou chybět například ke snímku Život není soutěž, ale vyhrávám se sociologem sportu Vojtěchem Ondráčkem nebo komorní debata k filmu Sorry/Not Sorry s organizací Konsent. I letos bude moci publikum hlasovat v Divácké ceně nadačního fondu Abakus za mimořádnou debatu.

Ve všech městech, kde se festival uskuteční, se budou konat i školní projekce. Všechny filmy v rámci školních projekcí jsou spojeny s následnou debatou. Během festivalu Jeden svět se také uskuteční 13. ročník akce pro profesionály v oboru dokumentárního filmu ze střední a východní Evropy East Doc Platform. Na ní se mimo jiné uskuteční speciální lekce Ibráhíma Naš’ata o jeho debutu Hollywoodgate, který získal několik cen, mimo jiné na Benátském filmovém festivalu.

 

Reklama

Doporučujeme

Mattel představil první panenku Barbie, která přibližuje život s autismem

Do řady Fashionistas vstupuje novinka, která odráží rozmanitost dětských světů. Panenka s fidget spinnerem, sluchátky a komunikačním tabletem vznikla ve spolupráci s autistickou komunitou a má pomoci dětem připomenout, že být jiný je naprosto v pořádku.

Stovky traktorů blokovaly ulice Paříže při dalším zemědělském protestu

Okolo 350 traktorů dnes přijelo do ulic Paříže, kde francouzští zemědělci protestuj í proti dohodě Evropské unie s jihoamerickými zeměmi spolku Mercosur, která podle nich ohrozí jejich příjmy a potenciálně i dodávky potravin pro obyvatele. Farmáři v ranní špičce blokovali ulice metropole a požadovali okamžité kroky vlády ke zlepšení situace, informovala agentura AFP. Mluvčí vlády ve francouzské televizi uvedla, že kabinet brzy představí nová opatření na pomoc zemědělcům.

Americký Senát rozjíždí jednání o regulaci kryptoměn

Ve Washingtonu se znovu rozbíhá snaha nastavit jasná pravidla pro trh s kryptoměnami. Senátní bankovní výbor má v polovině ledna projednávat návrh legislativy, která má vymezit, jak se budou v USA digitální aktiva regulovat a kdo za co ponese dohled.

Ve Venezuele od čtvrtka propustili 73 politických vězňů, uvedla tamní opozice

Ve Venezuele bylo k pondělnímu večeru propuštěno 73 politických vězňů, informovala dnes tamní opozice na sociální síti X, kde zveřejnila jejich seznam. Čech Jan Darmovzal, který je ve Venezuele vězněn od předloňského září, na něm není. Aktuální informace o tomto českém občanovi ČTK zjišťuje. Venezuelská autoritářská vláda pod americkým tlakem minulý čtvrtek slíbila propustit "značný počet" politických vězňů a v pondělí uvedla, že propuštěno bylo 116 lidí vězněných za porušování ústavního pořádku; tento počet ale zatím opozice nepotvrdila.

Čtyři mrtví a šest raněných při ruském útoku na Charkov, uvedly úřady

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Ukrajina naopak zaútočila na přístavní město Taganrog u Azovského moře, tvrdí ruské úřady.

Íránci se po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím

Íránci se podle agentury AP po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím, nadále ale nefungují internet ani textové zprávy. Na pokračující výpadky internetu upozornila své občany také americká diplomacie, podle níž by, pokud to bude bezpečné, měli Američané zvážit odchod z Íránu přes pozemní hranice s Tureckem a s Arménií.

Grónsko a Dánsko slibují posílení bezpečnosti Arktidy

Severoatlantická aliance (NATO) a Grónsko chtějí posílit obranu dánského autonomního území v naději, že odradí amerického prezidenta Donalda Trumpa od pokusů o jeho převzetí. Šéf Bílého domu trvá na tom, že Grónsko musí být pod kontrolou USA, protože je klíčové pro národní bezpečnost.

Trump vzkázal Nejvyššímu soudu: Zrušte cla a nastane chaos

Pokud Nejvyšší soud neuzná platnost cel na základě zákona International Emergency Economic Powers Act (IEEPA), nastane chaos a ekonomická nejistota. To na své sociální síti Truth Social prohlásil americký prezident Donald Trump. Varoval, že vrátit vybrané peníze by bylo nemožné.

Grónsko odmítá americké převzetí za jakýchkoli okolností

Vláda v Nuuku odmítla, že by Spojené státy mohly převzít kontrolu nad Grónskem. Ostrov, který má širokou autonomii v rámci Dánska, zdůraznil, že patří do západních obranných struktur a bezpečnost chce řešit v rámci NATO.

Rekordní oteplení oceánů zvyšuje tlak na klima i ekosystémy

Oceány v roce 2025 pohltily více tepla než kdykoli dřív. Tento rekord nevěstí nic dobrého a vědci varují před zesílením extrémního počasí i rostoucím ohrožením podmořského života.

Výbuch plynové lahve v Islámábádu zabil novomanžele a další lidi

Novomanželé v pákistánském Islámábádu zemřeli po výbuchu plynové lahve v domě, kde po svatební oslavě přespávali. Neštěstí si vyžádalo i další oběti z řad rodiny a hostů, několik lidí utrpělo zranění.

V Kanadě zmizelo jezero Lake Rouge. Vědci zkoumají proč

V květnu 2025 se v odlehlé části severního Québecu beze stopy vytratilo jezero o rozloze tří čtverečních kilometrů. Místní obyvatele to šokovalo, odborníci dodnes hledají vysvětlení a případ znovu otevírá otázku, jak moc krajina pod tlakem lidské činnosti ztrácí stabilitu.

Zlaté glóby 2026 ovládli Timothée Chalamet a režisér Paul Thomas Anderson

Timothée Chalamet konečně prolomil smůlu, Paul Thomas Anderson si odnesl svou první sošku za režii a Jessie Buckley zaujala emocionálním projevem. Zlaté glóby letos nebyly jen o lesku a šatech, ale i o silných momentech a nečekaných výsledcích.

Milos Raonic ukončil kariéru

Bývalá světová trojka a finalista Wimbledonu Milos Raonic oznámil, že končí s profesionálním tenisem. Pětatřicetiletý Kanaďan se loučí po letech, kdy patřil k nejvýraznějším hráčům své generace.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama