ZprávyZemě EU by měly Ukrajině dodat další protivzdušné systémy i rakety, řekl...

Země EU by měly Ukrajině dodat další protivzdušné systémy i rakety, řekl Borrell

Země Evropské unie by měly poskytnout Ukrajině další protivzdušné systémy a rakety, které naléhavě potřebuje k obraně proti stupňující se ruské agresi. Před zasedáním unijních ministrů zahraničí a obrany to novinářům řekl koordinátor zahraniční a obranné politiky EU Josep Borrell. Ministři by podle Borrella měli odsouhlasit novou sadu sankcí proti Íránu za jeho nedávný útok na Izrael. Některé země chtějí hovořit také o dalším balíku protiruských sankcí, jehož podoba se však zatím teprve rodí. Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského bude Praha znovu prosazovat svůj návrh na omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru.

Ukrajina bude hlavním tématem ministerského zasedání v době, kdy z východní fronty přicházejí zprávy o zesilující ruské ofenzivě a ukrajinská města čelí mohutnějším ruským vzdušným útokům zaměřeným zejména na infrastrukturu. Své unijní kolegy budou o aktuálních potřebách země informovat ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba a ministr obrany Rustem Umerov.

„Dostali jsme spoustu varování, dopisů s dotazy, co můžeme udělat. Potřebujeme více munice i odpalovacích zařízení,“ prohlásil dnes Borrell, podle něhož by unijní země měly Kyjevu dodat zejména nové systémy protivzdušné obrany i rakety do těch, které již má k dispozici. Ukrajina v minulosti dostala několik systémů Patriot, podle pátečního prohlášení šéfa NATO Jense Stoltenberga se alianční země brzy chystají oznámit další dodávky systémů protivzdušné obrany.

Švédský ministr Tobias Billström před schůzkou navrhl, aby nový balík protiruských sankcí zahrnoval další opatření omezující ruské příjmy z vývozu paliv. Konkrétně hovořil o zákazu dovozu zkapalněného ruského zemního plynu (LNG) a sankcím proti tankerům porušujícím existující ropné embargo. Přijetí v pořadí 14. balíku sankcí se však očekává až po volbách do Evropského parlamentu, které se konají na začátku června.

Česko již delší dobu prosazuje, aby EU omezila pohyb ruských diplomatů v schengenském prostoru. Ministr zahraničí Lipavský dnes po příchodu na jednání řekl, že by chtěl návrh se svými kolegy opět probrat a získat pro něj podporu. Celá řada špionážních aktivit se odehrává pod diplomatickým krytím, což je „veřejně známým faktem“, uvedl Lipavský již dříve. Česko proto požaduje, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožní pohyb pouze v rámci hostitelské země, a nikoli po celém schengenu. Zároveň chce, aby EU přijímala pouze biometrické pasy, které je obtížnější padělat či propojit s falešnou identitou.

Množství novinářských dotazů, které směřovaly na šéfa české diplomacie, se týkalo české iniciativy na nákup munice pro Ukrajinu, ministr ale nechtěl zveřejnit žádné podrobnosti o zapojených zemích a jejich příspěvcích. „Je tu množství zemí, které přispívají hodně. Stále se ale mohou připojit další, proto vyzývám všechny, aby se zapojily,“ řekl Lipavský. „Musíme udělat všechno, co je v našich silách, abychom zastavili ruský imperialismus,“ dodal a ocenil německou iniciativu, která se snaží získat pro Kyjev velmi potřebné systémy protivzdušné obrany.

Šéf unijní diplomacie Borrell by chtěl již dnes ministrům předložit ke schválení sankce vůči Íránu. Belgická ministryně zahraničí Hadja Lahbibová před jednáním novinářům řekla, že by se měly vztahovat i na členy íránských revolučních gard, na podmínkách jejich začlenění však zatím podle ní není shoda. Podle Borrella bude debata také o rozšíření sankcí proti násilným izraelským osadníkům ze Západního břehu Jordánu.

Doporučujeme

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.

Američanka Susan Smith, která utopila své dva syny, chce vyjít z vězení na podmínku. Exmanžel nesouhlasí

Susan Smith, která si odpykává doživotní trest za vraždu svých dvou malých synů, se znovu uchází o podmínečné propuštění. Její bývalý manžel David Smith však žádá, aby zůstala ve vězení až do konce života. Ani po více než třech desetiletích podle něj bolest ze ztráty dětí nijak nezeslábla.

Rusko několikrát zasáhlo historické centrum Oděsy, zemřeli čtyři lidé

Nejméně čtyři mrtvé a devět zraněných si vyžádaly čtyři ruské útoky, které zasáhly historické centrum Oděsy, vyplývá z hlášení ukrajinských úřadů. Dalších 12 lidí včetně 11letého chlapce bylo zraněno při ruském útoku na trh ve Zlatopilu v Charkovské oblasti, uvedl náčelník tohoto východoukrajinského regionu Oleh Syněhubov. Jedna zraněná žena je ve vážném stavu, dodal. O devíti zraněných informovaly úřady v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě země.

Rusko otevřelo kryptoměny běžným investorům

Rusko nově umožňuje drobným investorům nakupovat bitcoin, ether a stablecoin USDT prostřednictvím regulovaných zprostředkovatelů. Nová pravidla stanovují roční limit nákupů a povinné testování investorů. Moskevská burza plánuje zahájit obchodování začátkem prosince.

Trump dorazil na summit APEC do Číny, na letišti ho přivítal jeho protějšek Si

Americký prezident Donald Trump dorazil do jihočínského Šen-čenu, kde se zúčastní dvoudenního summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC). Na letišti ho přivítal jeho čínský hostitel Si Ťin-pching, který tak opětoval gesto, které šéf Bílého domu učinil při zářijové návštěvě čínského prezidenta ve Spojených státech.

Bajkal se po desetiletích vysychání znovu plní vodou

V povodí Bajkalu přibývá vody, hladina jezera stoupá a okolní krajina se zelená. Obrat po desetiletích vysychání začal kolem roku 2017. Souviset může se změnami proudění vzduchu, které do oblasti přivádějí více vláhy.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama