Země Evropské unie by měly poskytnout Ukrajině další protivzdušné systémy a rakety, které naléhavě potřebuje k obraně proti stupňující se ruské agresi. Před zasedáním unijních ministrů zahraničí a obrany to novinářům řekl koordinátor zahraniční a obranné politiky EU Josep Borrell. Ministři by podle Borrella měli odsouhlasit novou sadu sankcí proti Íránu za jeho nedávný útok na Izrael. Některé země chtějí hovořit také o dalším balíku protiruských sankcí, jehož podoba se však zatím teprve rodí. Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského bude Praha znovu prosazovat svůj návrh na omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru.
Ukrajina bude hlavním tématem ministerského zasedání v době, kdy z východní fronty přicházejí zprávy o zesilující ruské ofenzivě a ukrajinská města čelí mohutnějším ruským vzdušným útokům zaměřeným zejména na infrastrukturu. Své unijní kolegy budou o aktuálních potřebách země informovat ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba a ministr obrany Rustem Umerov.
European Union foreign ministers meet in Luxembourg on Monday to discuss bolstering Ukraine’s air defenses and expanding sanctions on Iran https://t.co/KVd7qPCnh2
— Reuters (@Reuters) April 22, 2024
„Dostali jsme spoustu varování, dopisů s dotazy, co můžeme udělat. Potřebujeme více munice i odpalovacích zařízení,“ prohlásil dnes Borrell, podle něhož by unijní země měly Kyjevu dodat zejména nové systémy protivzdušné obrany i rakety do těch, které již má k dispozici. Ukrajina v minulosti dostala několik systémů Patriot, podle pátečního prohlášení šéfa NATO Jense Stoltenberga se alianční země brzy chystají oznámit další dodávky systémů protivzdušné obrany.
Švédský ministr Tobias Billström před schůzkou navrhl, aby nový balík protiruských sankcí zahrnoval další opatření omezující ruské příjmy z vývozu paliv. Konkrétně hovořil o zákazu dovozu zkapalněného ruského zemního plynu (LNG) a sankcím proti tankerům porušujícím existující ropné embargo. Přijetí v pořadí 14. balíku sankcí se však očekává až po volbách do Evropského parlamentu, které se konají na začátku června.
Česko již delší dobu prosazuje, aby EU omezila pohyb ruských diplomatů v schengenském prostoru. Ministr zahraničí Lipavský dnes po příchodu na jednání řekl, že by chtěl návrh se svými kolegy opět probrat a získat pro něj podporu. Celá řada špionážních aktivit se odehrává pod diplomatickým krytím, což je „veřejně známým faktem“, uvedl Lipavský již dříve. Česko proto požaduje, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožní pohyb pouze v rámci hostitelské země, a nikoli po celém schengenu. Zároveň chce, aby EU přijímala pouze biometrické pasy, které je obtížnější padělat či propojit s falešnou identitou.
Množství novinářských dotazů, které směřovaly na šéfa české diplomacie, se týkalo české iniciativy na nákup munice pro Ukrajinu, ministr ale nechtěl zveřejnit žádné podrobnosti o zapojených zemích a jejich příspěvcích. „Je tu množství zemí, které přispívají hodně. Stále se ale mohou připojit další, proto vyzývám všechny, aby se zapojily,“ řekl Lipavský. „Musíme udělat všechno, co je v našich silách, abychom zastavili ruský imperialismus,“ dodal a ocenil německou iniciativu, která se snaží získat pro Kyjev velmi potřebné systémy protivzdušné obrany.
Šéf unijní diplomacie Borrell by chtěl již dnes ministrům předložit ke schválení sankce vůči Íránu. Belgická ministryně zahraničí Hadja Lahbibová před jednáním novinářům řekla, že by se měly vztahovat i na členy íránských revolučních gard, na podmínkách jejich začlenění však zatím podle ní není shoda. Podle Borrella bude debata také o rozšíření sankcí proti násilným izraelským osadníkům ze Západního břehu Jordánu.
