Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v novoročním projevu oznámil, že mírová dohoda o ukončení války s Ruskem je podle něj hotová z devadesáti procent. Zároveň však varoval, že zbývající část jednání bude zásadní nejen pro budoucnost Ukrajiny, ale i celé Evropy. Informuje o tom BBC, Kyiv Post a další servery.
„Zbývajících deset procent rozhodne o osudu míru, osudu Ukrajiny a Evropy,“ uvedl Zelenskyj v projevu, který se výrazně soustředil na odpor proti ruské invazi trvající téměř čtyři roky.
Ukrajinský prezident zároveň zdůraznil, že Kyjev neusiluje o mír za každou cenu. „Chceme konec války, ne konec Ukrajiny,“ řekl a odmítl možnost ústupků, které by podle něj ohrozily existenci státu. Zvláštní pozornost věnoval Donbasu, kde Rusko dlouhodobě požaduje jeho úplné převzetí. Stažení Ukrajiny z této oblasti by však podle Zelenského znamenalo „konec všeho“.
Rusko v současnosti kontroluje zhruba 75 procent Doněcké oblasti a téměř celé území sousední Luhanské oblasti. Právě budoucnost těchto regionů je hlavním bodem sporu v mírových jednáních, protože Moskva dosud neprojevila ochotu ze svých požadavků slevit.
Zelenskyj ve svém přibližně dvacetiminutovém projevu také poděkoval zahraničním partnerům za podporu, ale upozornil, že své politické sliby musí převést do konkrétních a právně závazných bezpečnostních záruk.
Po nedávném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Floridě prohlásil, že Spojené státy nabídly Ukrajině bezpečnostní záruky na 15 let, zatím však není jasné, kdy by mohly začít platit. „Podpisy pod slabými dohodami jen podněcují válku,“ varoval Zelenskyj a dodal: „Buď svět zastaví ruskou válku, nebo Rusko vtáhne svět do své války.“
Putin věří ve vítězství ruských vojáků
Na ruské straně byl tón novoročního poselství výrazně odlišný. Prezident Vladimir Putin ve stručném projevu vyjádřil podporu ruským vojákům a uvedl: „Věříme ve vás a v naše vítězství.“ Válku na Ukrajině nadále označil za „speciální vojenskou operaci“ a zdůraznil podporu jejím účastníkům „slovem i činem“.
Napětí dále zvýšilo tvrzení Moskvy, podle něhož Ukrajina podnikla dronový útok na Putinovu soukromou rezidenci u jezera Valdaj. Kreml zveřejnil mapu a video se sestřeleným dronem, jejichž pravost však nebylo možné nezávisle ověřit. Kyjev obvinění důrazně odmítl. Podle ruských představitelů může incident ovlivnit jejich postoj k mírovým jednáním, což šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas označila za „záměrné odvádění pozornosti“ a snahu zmařit mírový proces.
Do širšího kontextu války se ve svém projevu zapojil i severokorejský vůdce Kim Čong-un, který vyzdvihl „neporazitelné spojenectví“ s Moskvou. Podle jihokorejských úřadů Severní Korea poskytla Rusku tisíce vojáků i zbraně, přičemž nejméně 600 z těchto vojáků už podle dostupných zpráv zahynulo.
