Tchajwanský prezident Laj Čching-te dal v novoročním projevu najevo odhodlání bránit suverenitu a posilovat obranu ostrova tváří tvář rostoucím ambicím Číny, která tento týden podnikla u Tchaj-wanu vojenské cvičení s odpalováním raket, nácvikem blokády přístavů a útoků na námořní cíle. Laj se podle Číny snaží Tchajwance oklamat a mezinárodní veřejné mínění uvést v omyl, uvedla agentura Reuters.
„Můj postoj byl vždy jasný: pevně bránit národní suverenitu, posilovat národní obranu a odolnost celé společnosti, vybudovat účinné odstrašující schopnosti a robustní demokratické obranné mechanismy,“ řekl Laj podle agentury AFP v projevu vysílaném v přímém přenosu z prezidentské kanceláře v hlavním městě Tchaj-peji.
Taiwan's president vows to defend sovereignty after China drills.
— AFP News Agency (@AFP) January 1, 2026
Beijing launched missiles and deployed dozens of fighter jets, navy ships and coastguard vessels this week to encircle Taiwan's main islandhttps://t.co/a4kofYChJg pic.twitter.com/a70B1DLA5S
Prezident byl podle Reuters dotázán na zprávu USA, podle níž se Čína připravuje na to, aby do roku 2027 byla schopná vyhrát boj o Tchaj-wan. „Zda Čína dokáže dosáhnout svých cílů v plánovaném termínu je jedna věc. Rok 2026 bude pro Tchaj-wan klíčový; musíme se připravit na to nejhorší, ale doufat v to nejlepší,“ řekl Laj a dodal, že mezinárodní společenství sleduje, zda je tchajwanský lid odhodlán se bránit.
„Projev Laj Čching-teho je plný lží a lehkomyslných tvrzení, nepřátelství a zloby,“ uvedl v čínské státní televizi CCTV mluvčí čínského Úřadu pro tchajwanské záležitosti. „Laj podněcoval konfrontaci mezi Čínou a Tchaj-wanem,“ dodal mluvčí podle státní tiskové agentury Nová Čína.
Čína považuje Tchaj-wan za svou vzbouřeneckou provincii a hrozí mu vojenským zásahem, pokud vyhlásí nezávislost. Ostrov přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle.
„Znovusjednocení naší vlasti, které je v souladu s duchem doby, nelze zastavit,“ řekl v novoročním projevu čínský prezident Si Ťin-pching. „My Číňané na obou stranách Tchajwanského průlivu sdílíme krevní a příbuzenské pouto,“ dodal. Průliv široký 160 kilometrů odděluje Čínu od demokraticky spravovaného ostrova.
Nejnovější čínské vojenské manévry se konaly necelé dva týdny poté, co Spojené státy oznámily, že prodají Tchaj-wanu zbraně za 11,1 miliardy dolarů (229 miliard Kč). Peking na tento krok ostře zareagoval a uvalil sankce na americké zbrojní firmy. V úterý čínské ministerstvo zahraničí podle agentury AFP uvedlo, že tomuto prodeji zbraní zabrání i s pomocí síly.
