Věda a TechnikaZe Sojuzu uniká kapalina. Ruští astronauti zrušili výstup do kosmu

Ze Sojuzu uniká kapalina. Ruští astronauti zrušili výstup do kosmu

Rutinní výstup dvojice ruských astronautů na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) byl zrušen kvůli závadě na raketě Sojuz, z níž uniká chladicí kapalina. Není jasné, zda může závada způsobit posádce problémy při návratu na Zemi. Sojuz poškodil náraz mikrometeoritu. Informovala o tom agentura Reuters a televize CNN.

O incidentu zveřejnila zprávy americká Agentura NASA. Experti si všimli úniku chladící kapaliny ruské rakety Sojuz v důsledku poškození pláště nárazem mikrometeoritu, napsala agentura Reuters.

Komentátor NASA Rob Navias, který o poškození informoval v živém přenosu z Johnsonova vesmírného střediska v Houstonu, řekl, že není jasné, zda může únik způsobit nějaké potíže při návratu ruských astronautů na Zemi.

Posádka je nicméně podle stanice CNN s odkazem na vyjádření ruské vesmírné agentury Roskosmos v bezpečí a všechny systémy vesmírné stanice i rakety fungují normálně.

Navias také sdělil, že únik přerušil středeční plánovaný výstup do vesmíru Sergeje Prokopjeva a Dmitrije Petelina. Ruští astronauti měli ve volném kosmickém prostoru strávit cca šest hodin.

Opakovaně přerušené práce

NASA uvedla, že mělo jít o 12tý letošní výstup do vesmíru. Celkem jich astronauti na ISS provedli 257. Dvojice měla za úkol přenést chladič výměníku tepla z výzkumného modulu Rassvet do laboratorního modulu Nauka s pomocí manipulátoru ERA.

Plánované práce přitom měly proběhnout už minulý měsíc, přerušila je však porucha skafandrů. Astronauti, které na ISS v září dopravil Sojuz z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu, nejprve museli vyměnit závadné součástky u svých skafandrů.

Na projektu ISS se podílí NASA, ESA, Japonsko, Kanada a právě Rusko. Vesmír je posledním oblastí, v níž Západ s Ruskem spolupracuje. Bývalý šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin přitom opakovaně vyhrožoval, že Rusko z ISS odejde.

Navzdory tomu se však nakonec NASA s Roskosmos dohodli na pokračující spolupráci, která je pro udržení stanice v chodu klíčová. Zařízení je totiž rozděleno na americký a ruský sektor. Američané se starají o podporu života dodávky energie, Rusové o pohon.

Pokud by došlo k rozdělení stanice na dvě části, Američané by měli problémy s pohonem a ochranou před kosmickým smetím, Rusové by trpěli na nedostatek energie.

Provoz ISS v roce 2031 skončí. Její konstrukce dopadne do bodu Nemo, jemuž se také říká vesmírný hřbitov. Poté, co slavná stanice spočine na dně nejvzdálenějšího místa od pevniny v Tichém oceánu, se hodlá NASA spoléhat na komerční sektor.

Doporučujeme

Mangrovy mohou kvůli stoupající hladině moří ztratit schopnost ukládat uhlík

Mangrovovy by mohly přestat fungovat jako spolehliví zachránci klimatu a naopak začít masivně uvolňovat skleníkové plyny. Tyto pobřežní lesy jsou sice známé svou schopností ukládat obrovské množství uhlíku, jenže stoupající hladina moří může tento benefit brzy zničit. Pokud záplavy překročí únosnou mez, stromy odumřou a eroze uvolní uhlík ze sedimentů zpět do atmosféry.

V Západní Austrálii opět útočil žralok. Potápěč jeho kousnutí nepřežil

U jižního pobřeží Západní Austrálie zahynul při útoku žraloka pětatřicetiletý potápěč. Podle policie muže napadl zhruba čtyři a půl metru dlouhý žralok během harpunování u ostrova Michaelmas Island nedaleko města Albany.

Fotbalové kluby v Británii dostaly varování kvůli kryptofirmám

Britský finanční regulátor varoval fotbalové kluby před smlouvami s nepovolenými kryptofirmami a obchodními platformami. Upozornil je, že podobná partnerství mohou přinést právní rizika, podezření z praní špinavých peněz i poškození pověsti. Výzva se týká také klubů z Premier League.

Americké státy chtějí zastavit spojení Paramountu a Warner Bros.

Plánované spojení Paramount Skydance s Warner Bros. Discovery může narazit na další vážnou překážku. Kalifornie, New York a další americké státy se chystají podat žalobu, která má transakci zablokovat. Obří obchod za 111 miliard dolarů už dříve vyvolal odpor části hollywoodské branže, kin i politiků.

Festival v americkém Toledu přerušila střelba, zraněno je dvanáct lidí

Střelba u venkovního festivalu v americkém Toledu ve státě Ohio zranila dvanáct lidí. Dva z nich jsou v kritickém stavu. Policie předpokládá, že na místě stříleli nejméně dva útočníci, kteří mohli mířit jeden na druhého, zatímco oběti zasáhla palba v okolí festivalu.

Izraelský úder v Gaze zabil nejméně sedm Palestinců

Izraelský úder v Gaze si v sobotu vyžádal nejméně sedm palestinských obětí, mezi nimi dvě ženy. Dalších patnáct lidí utrpělo zranění, včetně dětí. Útok přišel ve chvíli, kdy se v Káhiře znovu rozběhla jednání o udržení křehkého příměří.

Raúl Castro se objevil na veřejnosti. Poprvé od chvíle, kdy ho Trumpova administrativa obvinila z vraždy

Bývalý kubánský vůdce Raúl Castro se poprvé od americké obžaloby ukázal na veřejnosti. Ve věku 95 let dorazil na slavnost ministerstva vnitra v Havaně. Washington ho viní z podílu na sestřelení dvou civilních letadel v roce 1996.

Izraelský úder v jižním Libanonu zabil tři příslušníky libanonské armády

Při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu zahynuli tři příslušníci libanonského vojska, včetně dvou důstojníků, uvedla dnes podle agentury Reuters libanonská armáda. Izraelská armáda to později potvrdila s tím, že incident vyšetřuje.

Papež Lev XIV. zahajuje návštěvu Španělska, svou nejdelší cestu po Evropě

Papež Lev XIV. dnes dopoledne zahájí sedmidenní návštěvu Španělska, svou zatím nejdelší cestu v Evropě. Během ní promluví k věřícím, migrantům, dobrovolníkům a politikům. Papež vystoupí ve španělském parlamentu a požehná nové nejvyšší věži chrámu svaté Rodiny (Sagrada Familia) v Barceloně. Cestu zakončí na Kanárských ostrovech, kam každoročně připlouvají tisíce migrantů z Afriky. Hlavním tématy cesty budou mír, migrace či nové technologie. Papež se také setká s oběťmi sexuálního násilí v církevním prostředí.

Populace vzácných ptáků na britských plážích díky ochráncům přírody prudce vzrostla

Lidská přítomnost na pobřeží, rostoucí počet aut a volně pobíhající psi představují pro hnízdící ptáky obrovské riziko. Na plážích národní přírodní rezervace Lindisfarne v severovýchodní Anglii však ochránci přírody našli způsob, jak zranitelné živočichy před náporem turistů ochránit. Pomocí elektrických ohradníků a sezonních ochránců přírody dokázali zajistit klid pro hnízdění kriticky ohrožených druhů a jejich populace začaly po letech úpadku opět prudce růst.

Rusko v noci útočilo 272 drony, Ukrajina zasáhla několik míst včetně Kronštadtu

Ruská armáda dnes v noci zaútočila na Ukrajinu 272 bezpilotními letouny, z nichž 249 protivzdušná obrana zničila nebo vyřadila. S odkazem na ukrajinské vzdušné síly to napsal web Ukrainska pravda. V Záporoží byla podle úřadů zraněna jedna žena. Ukrajinské drony naopak podle informací zveřejněných ukrajinským webem zasáhly několik ruských regionů a Kronštadt nedaleko Petrohradu. Ukrajina se brání ruské vojenské agresi od února 2022.

Rusko chce napřesrok spustit obdobu Muskova satelitního systému Starlink

Rusko plánuje v příštím roce spustit menší obdobu satelitního internetového systému Starlink, který provozuje společnost SpaceX amerického podnikatele Elona Muska. Podle agentury Reuters to uvedl Alexej Šelobkov, šéf společnosti Iks Holding, která nový systém vyvíjí.

Armáda USA sestřelila íránské drony, zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na íránská radarová stanoviště. Oznámilo to v noci na dnešek velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).

USA uvalily sankce na největší íránskou kryptoburzu

Spojené státy uvalily sankce na největší íránskou kryptoměnovou burzu Nobitex. Viní ji z toho, že pomáhala íránské vládě a státním institucím na sankčních seznamech obcházet západní omezení. Případ ukazuje, jak důležitou roli mohou kryptoměny hrát v zemích odříznutých od části světového finančního systému.

Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard Kč). V dnes zveřejněném rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího. Pokud by USA po nynějším příměří obnovily boje, "vstoupily by do temné uličky" a Teherán by rozšířil válku až do Středozemního moře, varoval.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama