Protext ČTKZálohy na PET lahve? Hladíkova novela tvrdě narazila. O dopadech na lidi...

Zálohy na PET lahve? Hladíkova novela tvrdě narazila. O dopadech na lidi a obce je třeba mluvit pravdu, zní z Legislativní rady vlády

Praha 6. srpna 2024 (PROTEXT) – Komise Legislativní rady vlády (LRV) požaduje přerušení novelizace zákona o obalech, kterou chce ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a nápojářský průmysl prosadit povinné zálohování PET lahví a plechovek. Komise LRV pro hodnocení dopadů nové legislativy zkritizovala materiál MŽP a potvrdila řadu zásadních připomínek rekordního spektra svazů a organizací, které s novelou nesouhlasí.

Množství klíčových subjektů drží zásadní rozpor v legislativním procesu. Proti novele, která je podle nich jednoznačně nevýhodná pro lidi a pro obce, se hlasitě vymezují například Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv, Asociace krajů, jednotlivé kraje, některé resorty, Hospodářská komora, Unie zaměstnavatelských svazů, Rada seniorů, obchodníci (SOCR, AČTO), Asociace malých a středních podniků, provozovatelé benzinových pump, recyklační firmy, svazy městských svozových společností, Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených a další.

Nápojáři se snaží vytvářet tlak na schválení až přepjatou mediální kampaní

I když poslední dva měsíce probíhala nevídaně silná mediální kampaň firem, které zálohování prosazují, aktuálně ministr Hladík tvrdě narazil na Legislativní radu vlády. Resp. na její zodpovědnou odbornou skupinu. Ta má za úkol sledovat vyhodnocení dopadů nové legislativy na občany, obce, a na veřejné a celospolečenské zájmy. Placená mediální masáž, desítky sugestivních článků, možná měly dostat Legislativní radu vlády a následně samotnou vládu pod tlak, ale demokratické procesy a erudice členů odborných komisí vládní rady zafungovaly. Ukazuje se, že kritické připomínky řady organizací, které v České republice dlouhodobě hájí veřejné zájmy skupin obyvatelstva a které odmítají navrhované zálohování PET lahví a plechovek, byly relevantní a správné. Prapor nesený ministrem Hladíkem a nápojářskými koncerny je stále více kontroverzní a objektivně neobhajitelný. A to jak odborně, tak politicky.

Co přesně vládní komisi vadí?

Komise LRV ve svém stanovisku zmiňuje trvající velké množství nevypořádaných připomínek, respektive rozporů v zásadních věcech, a to s velkým počtem subjektů. Komise konstatuje, že některé konkrétní úvahy a postoje MŽP v obhajobě navrhovaného zálohového systému jsou nevyvážené a nepřijatelné. Dále sděluje, že „zpráva se zabývá jen těmi dotčenými subjekty, kterých se nejvíce týká zálohování, nikoliv těmi subjekty, jichž se týká třídění a sběr odpadů v případě zvolení jiné varianty než varianty zálohování“. To, dle komise LRV, dopředu nepřijatelně omezuje volbu variant a možností řešení problému. Navrhované znění může podle komise „vést ke snížení konkurence a lokálně k omezení dostupnosti obchodů určitého typu v malých městech a obcích“, na což opakovaně upozorňovaly oba obecní svazy SMO a SMS a asociace obchodníků AČTO. Předsedkyně Sdružení místních samospráv, Eliška Olšáková, doplňuje: „Je pro nás nepřijatelné, aby kvůli zálohování lidé přicházeli o možnost nákupů na vesnicích. Chceme také řešení, které bude pro lidi komfortní a ne aby museli nosit odpady do obchodů, když mají sběrnou nádobu u domu“.

Dále je ve stanovisku kritizováno to, že MŽP nedostatečně a špatně hodnotilo jednotlivé varianty řešení s tím, že evidentně dopředu preferovalo variantu zálohování, což je neakceptovatelné. Navíc u jednotlivých variant „chybí skutečné zhodnocení dopadů na občany/spotřebitele, pro které mají různá možná řešení velmi rozdílné dopady“. Materiál je dle komise zpracován tak, že na základě něj je nemožné učinit závěr o nejvhodnějším řešení. Dle hodnocení vládní komise si v řadě případů tvrzení ministerstva o dopadech návrhu dokonce odporují. To jednoznačně potvrzuje skutečnost, že takto nelze novelu předložit vládě. Pokud i samotná komise Legislativní rady vlády sděluje, že z připraveného materiálu není možné učinit objektivní závěr, pak o věci ani nemůže odpovědná vláda kvalitně rozhodnout. „Hospodářská komora opakovaně upozorňovala ministerstvo, že takto připravená novela není způsobilá k tomu, aby prošla legislativním procesem. Upozorňovali jsme na řadu konkrétních problémových bodů. Bohužel bez úspěchu. Zcela chápu komisi LRV, že požaduje přerušení projednávání této novely,“ komentuje věc Jan Mraček, člen předsednictva Hospodářské komory.

Z hodnocení vládní komise dále plynou skutečně velmi vysoké náklady na vysbírané a vytříděné PET lahve v novém zálohovém systému. Komise k tomu uvádí: „Vysoká suma nákladů nutně zatíží všechny dotčené ekonomické subjekty, a to včetně prodejců, obcí, konečných spotřebitelů a státu nevyjímaje. Předkladatel tvrdí, že náklady systému ponesou výrobci. Je zcela evidentní, že výrobci nebudou kvůli zálohovému systému snižovat své marže, zisk, ani své dividendy. Vysoké náklady tohoto nového systému se přenesou na zákazníka a ve svém důsledku povedou k dalšímu nárůstu cen potravin a spotřebního zboží. Související otázkou jsou také realizované investice do třídících linek na odpady ve velkých městech jako Praha, Brno, Ostrava, které byly realizovány v posledních letech v řádu stovek milionů korun. Se zavedením zálohového systému hrozí zmaření části těchto investic a zejména růst nákladů na jejich provoz“. Antimonopolní úřad již také zahájil sektorové šetření u výrobců nápojů.

Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí doplňuje: „I gesční Výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny vydal kritické usnesení k této novele. Výbor požadoval nevyjímání hodnotných surovin ze systémů obcí. Požadoval řešení výhodné celospolečensky, nikoli jen pro úzkou část průmyslu, pro nápojářské koncerny. Hodnocení komise LRV ukazuje, že nic z toho ministerstvo nesplnilo. Dopady na obce, občany a na stávající třídící systémy obcí jsou opravdu velké. Jsem rád, že LRV upozorňuje na fakt, že náklady zaplatí lidé i obce. A že výrobci nápojů si nesníží marže, zisk ani dividendy, jak se snaží argumentovat pan ministr. Návrh prostě není výhodný pro lidi. Věřím, že toto bude mít na paměti vláda, pokud se k ní do konce volebního období návrh dostane.“

Komise LRV shrnuje, že hodnocení dopadů vyhotovené ze strany MŽP jako celek trpí zásadními nedostatky a uplatňuje vůči materiálu zásadní připomínky. Zároveň komise požaduje přerušení projednávání novely za účelem vyřešení široké řady uvedených problémů. Dne 8.8.2024 má novelu obalového zákona projednat také plénum Legislativní rady vlády. S ohledem na skutečně širokou řadu vážných problémů, které novela obsahuje, se předpokládá, že Legislativní rada vlády projednávání přeruší a návrh vrátí ministerstvu. V současném stavu je novela objektivně neprojednatelná. Posouvat takovýto materiál na vládu by byla neúcta jak k vládě samotné, tak zejména k občanům, na které novela negativně dopadne, a k organizacím, které na problémy Hladíkovy novely opakovaně upozorňují.

Stanovisko komise Legislativní rady vlády k hodnocení dopadů nové legislativy ZDE.

Kontakty:

Hospodářská komora ČR – Miroslav Diro, tiskový mluvčí, email: diro@komora.cz

Sdružení místních samospráv ČR – Šárka Kuželová, tisková mluvčí, email: kuzelova@smscr.cz

Svaz měst a obcí ČR – Alexandra Kocková, tiskový zástupce, email: kockova@smocr.cz

ČTK Connect ke zprávě vydává přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

 

Doporučujeme

Ukrajina podnikla jeden z největších útoků na Rusko, úřady hlásí šest mrtvých

Ukrajina v noci na dnešek podnikla jeden z dosud největších vzdušných útoků na Rusko, ministerstvo obrany oznámilo zničení 822 dronů. Zahynulo šest lidí, z toho pět v Rostovské oblasti na jihu Ruska a jeden v Moskevské oblasti, uvedly místní úřady. Nedaleko ruské metropole hoří po dopadu dronu další sklad internetového obchodu Wildberries. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské vojenské invazi, uvedla, že zasáhla podnik na výrobu paliva pro rakety.

Stíhačka nad Rumunskem sestřelila dron, podle NATO byl zřejmě ruský

Nad rumunským územím byl sestřelen dron, který narušil vzdušný prostor této členské země Severoatlantické aliance. S odkazem na sdělení rumunského ministerstva obrany o tom dnes informovala agentura Reuters. Velitelství NATO uvedlo, že šlo patrně o ruský bezpilotní prostředek. V Rumunsku je to letos už čtvrtý sestřelený dron.

Ruské síly zaútočily na Kyjev a na další města, úřady hlásí pět mrtvých

Ruské síly dnes brzy ráno zaútočily balistickými raketami na Kyjev. V několika částech ukrajinské metropole vypukly požáry a nejméně tři lidé byli zraněni, uvedly místní úřady. Jeden člověk pak zemřel a 13 lidí bylo zraněno při útoku na ukrajinské město Kryvyj Rih, uvedl náčelník vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Celkem čtyři mrtvé hlásí také úřady v Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti.

Austrálie se po útoku na Bondi Beach chystá vykupovat zbraně

Australský stát Nový Jižní Wales spustí od 2. listopadu rozsáhlý výkup zbraní. Majitelé za odevzdané pistole, pušky a brokovnice dostanou až 1 000 australských dolarů za kus. Opatření je součástí zpřísnění zbraňových zákonů po prosincovém útoku na židovskou slavnost v Sydney, při kterém zemřelo 15 lidí.

Indie chce během roku vyškolit deset milionů mladých lidí v umělé inteligenci

Indická vláda plánuje během příštího roku nabídnout školení v oblasti umělé inteligence deseti milionům mladých lidí. Současně chce zavést bezplatnou online přípravu na různé výběrové zkoušky.

Při izraelských útocích v Libanonu zemřelo devět lidí

Izraelské vzdušné útoky na jižní Libanon si dnes ráno vyžádaly nejméně devět obětí, mezi nimiž byly nejméně tři děti a dvě ženy. Dnes o tom podle agentur AFP a AP informovaly libanonské ministerstvo zdravotnictví a místní média. Dalších nejméně 11 lidí utrpělo zranění. Podle libanonského prezidenta Josepha Aúna tím Izrael vyslal jasný vzkaz pokud jde o budoucí mírová jednání.

Silné zemětřesení v Indonésii zabilo nejméně 38 lidí

Indonésii zasáhlo v sobotu ráno silné zemětřesení o síle 7,7 stupně. Nejméně 38 lidí zemřelo a další utrpěli zranění. Otřesy poškodily domy, zdravotnická zařízení i silnice a vyvolaly varování před tsunami. Záchranáři se stále nedostali do oblasti nejblíže epicentru.

Obnova rašelinišť v Indonésii snížila riziko požárů

Rozsáhlé požáry rašelinišť v Indonésii ohrožují lesy, volně žijící zvířata i lidi. Jejich riziko výrazně roste během období sucha spojených s jevem El Niño. Výzkum nyní ukázal, že obnova poškozených rašelinišť může počet požárních ohnisek výrazně snížit.

Disney ukázal první záběry z hraného filmu Na vlásku

Disney představil první oficiální záběry z hrané verze oblíbené pohádky Na vlásku. Ukázka odhalila podobu Lociky, Flynna Ridera i matky Gothel. Film vstoupí do kin na jaře 2028.

Američané omezili nákupy. Tržby klesly nejvíce za více než rok

Americké maloobchodní tržby se v červenci meziměsíčně snížily o 0,6 procenta. Zaznamenaly největší pokles od května 2025, přestože ekonomové očekávali jejich mírný růst.

Luigi Mangione se před soudem přiznal k vraždě ředitele UnitedHealthCare Briana Thompsona

Luigi Mangione se přiznal k vraždě generálního ředitele zdravotní pojišťovny UnitedHealthcare Briana Thompsona. Osmadvacetiletý muž v pátek před federálním soudem na Manhattanu uvedl, že Thompsona 4. prosince 2024 zastřelil. K činu se přiznal v rámci dohody týkající se federálních obvinění ze stalkingu, který vedl ke smrti druhé osoby.

Chorvatské pobřeží zasáhl rozsáhlý požár. Jeden člověk zemřel

Rozsáhlý požár zasáhl chorvatské pobřeží nedaleko oblíbeného letoviska Omiš. Jeden člověk zemřel, 42 dalších utrpělo zranění a přibližně 1200 obyvatel a turistů muselo opustit ohroženou oblast.

Boxer Prichard Colón zemřel ve věku 33 let

Někdejší vycházející hvězda světového boxu Prichard Colón zemřel ve věku 33 let. Portorický reprezentant žil více než deset let s těžkým poškozením mozku, které utrpěl po opakovaných úderech do zátylku během zápasu ve Virginii. Jeho úmrtí oznámil otec Richard Colón, přesnou příčinu však neuvedl.

Trump zavedl až stoprocentní cla na drony, ty z EU budou platit 15 procent

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal výnos zavádějící až stoprocentní cla na dovoz bezpilotních letounů, uvedl Bílý dům. Dovoz dronů z Evropské unie, stejně jako z některých dalších zemí, bude podléhat 15procentní celní přirážce.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama