-7.1 C
Czech
Neděle 15. února 2026
Protext ČTKZálohy na PET lahve? Hladíkova novela tvrdě narazila. O dopadech na lidi...

Zálohy na PET lahve? Hladíkova novela tvrdě narazila. O dopadech na lidi a obce je třeba mluvit pravdu, zní z Legislativní rady vlády

Praha 6. srpna 2024 (PROTEXT) – Komise Legislativní rady vlády (LRV) požaduje přerušení novelizace zákona o obalech, kterou chce ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a nápojářský průmysl prosadit povinné zálohování PET lahví a plechovek. Komise LRV pro hodnocení dopadů nové legislativy zkritizovala materiál MŽP a potvrdila řadu zásadních připomínek rekordního spektra svazů a organizací, které s novelou nesouhlasí.

Množství klíčových subjektů drží zásadní rozpor v legislativním procesu. Proti novele, která je podle nich jednoznačně nevýhodná pro lidi a pro obce, se hlasitě vymezují například Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv, Asociace krajů, jednotlivé kraje, některé resorty, Hospodářská komora, Unie zaměstnavatelských svazů, Rada seniorů, obchodníci (SOCR, AČTO), Asociace malých a středních podniků, provozovatelé benzinových pump, recyklační firmy, svazy městských svozových společností, Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených a další.

Nápojáři se snaží vytvářet tlak na schválení až přepjatou mediální kampaní

I když poslední dva měsíce probíhala nevídaně silná mediální kampaň firem, které zálohování prosazují, aktuálně ministr Hladík tvrdě narazil na Legislativní radu vlády. Resp. na její zodpovědnou odbornou skupinu. Ta má za úkol sledovat vyhodnocení dopadů nové legislativy na občany, obce, a na veřejné a celospolečenské zájmy. Placená mediální masáž, desítky sugestivních článků, možná měly dostat Legislativní radu vlády a následně samotnou vládu pod tlak, ale demokratické procesy a erudice členů odborných komisí vládní rady zafungovaly. Ukazuje se, že kritické připomínky řady organizací, které v České republice dlouhodobě hájí veřejné zájmy skupin obyvatelstva a které odmítají navrhované zálohování PET lahví a plechovek, byly relevantní a správné. Prapor nesený ministrem Hladíkem a nápojářskými koncerny je stále více kontroverzní a objektivně neobhajitelný. A to jak odborně, tak politicky.

Co přesně vládní komisi vadí?

Komise LRV ve svém stanovisku zmiňuje trvající velké množství nevypořádaných připomínek, respektive rozporů v zásadních věcech, a to s velkým počtem subjektů. Komise konstatuje, že některé konkrétní úvahy a postoje MŽP v obhajobě navrhovaného zálohového systému jsou nevyvážené a nepřijatelné. Dále sděluje, že „zpráva se zabývá jen těmi dotčenými subjekty, kterých se nejvíce týká zálohování, nikoliv těmi subjekty, jichž se týká třídění a sběr odpadů v případě zvolení jiné varianty než varianty zálohování“. To, dle komise LRV, dopředu nepřijatelně omezuje volbu variant a možností řešení problému. Navrhované znění může podle komise „vést ke snížení konkurence a lokálně k omezení dostupnosti obchodů určitého typu v malých městech a obcích“, na což opakovaně upozorňovaly oba obecní svazy SMO a SMS a asociace obchodníků AČTO. Předsedkyně Sdružení místních samospráv, Eliška Olšáková, doplňuje: „Je pro nás nepřijatelné, aby kvůli zálohování lidé přicházeli o možnost nákupů na vesnicích. Chceme také řešení, které bude pro lidi komfortní a ne aby museli nosit odpady do obchodů, když mají sběrnou nádobu u domu“.

Dále je ve stanovisku kritizováno to, že MŽP nedostatečně a špatně hodnotilo jednotlivé varianty řešení s tím, že evidentně dopředu preferovalo variantu zálohování, což je neakceptovatelné. Navíc u jednotlivých variant „chybí skutečné zhodnocení dopadů na občany/spotřebitele, pro které mají různá možná řešení velmi rozdílné dopady“. Materiál je dle komise zpracován tak, že na základě něj je nemožné učinit závěr o nejvhodnějším řešení. Dle hodnocení vládní komise si v řadě případů tvrzení ministerstva o dopadech návrhu dokonce odporují. To jednoznačně potvrzuje skutečnost, že takto nelze novelu předložit vládě. Pokud i samotná komise Legislativní rady vlády sděluje, že z připraveného materiálu není možné učinit objektivní závěr, pak o věci ani nemůže odpovědná vláda kvalitně rozhodnout. „Hospodářská komora opakovaně upozorňovala ministerstvo, že takto připravená novela není způsobilá k tomu, aby prošla legislativním procesem. Upozorňovali jsme na řadu konkrétních problémových bodů. Bohužel bez úspěchu. Zcela chápu komisi LRV, že požaduje přerušení projednávání této novely,“ komentuje věc Jan Mraček, člen předsednictva Hospodářské komory.

Z hodnocení vládní komise dále plynou skutečně velmi vysoké náklady na vysbírané a vytříděné PET lahve v novém zálohovém systému. Komise k tomu uvádí: „Vysoká suma nákladů nutně zatíží všechny dotčené ekonomické subjekty, a to včetně prodejců, obcí, konečných spotřebitelů a státu nevyjímaje. Předkladatel tvrdí, že náklady systému ponesou výrobci. Je zcela evidentní, že výrobci nebudou kvůli zálohovému systému snižovat své marže, zisk, ani své dividendy. Vysoké náklady tohoto nového systému se přenesou na zákazníka a ve svém důsledku povedou k dalšímu nárůstu cen potravin a spotřebního zboží. Související otázkou jsou také realizované investice do třídících linek na odpady ve velkých městech jako Praha, Brno, Ostrava, které byly realizovány v posledních letech v řádu stovek milionů korun. Se zavedením zálohového systému hrozí zmaření části těchto investic a zejména růst nákladů na jejich provoz“. Antimonopolní úřad již také zahájil sektorové šetření u výrobců nápojů.

Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí doplňuje: „I gesční Výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny vydal kritické usnesení k této novele. Výbor požadoval nevyjímání hodnotných surovin ze systémů obcí. Požadoval řešení výhodné celospolečensky, nikoli jen pro úzkou část průmyslu, pro nápojářské koncerny. Hodnocení komise LRV ukazuje, že nic z toho ministerstvo nesplnilo. Dopady na obce, občany a na stávající třídící systémy obcí jsou opravdu velké. Jsem rád, že LRV upozorňuje na fakt, že náklady zaplatí lidé i obce. A že výrobci nápojů si nesníží marže, zisk ani dividendy, jak se snaží argumentovat pan ministr. Návrh prostě není výhodný pro lidi. Věřím, že toto bude mít na paměti vláda, pokud se k ní do konce volebního období návrh dostane.“

Komise LRV shrnuje, že hodnocení dopadů vyhotovené ze strany MŽP jako celek trpí zásadními nedostatky a uplatňuje vůči materiálu zásadní připomínky. Zároveň komise požaduje přerušení projednávání novely za účelem vyřešení široké řady uvedených problémů. Dne 8.8.2024 má novelu obalového zákona projednat také plénum Legislativní rady vlády. S ohledem na skutečně širokou řadu vážných problémů, které novela obsahuje, se předpokládá, že Legislativní rada vlády projednávání přeruší a návrh vrátí ministerstvu. V současném stavu je novela objektivně neprojednatelná. Posouvat takovýto materiál na vládu by byla neúcta jak k vládě samotné, tak zejména k občanům, na které novela negativně dopadne, a k organizacím, které na problémy Hladíkovy novely opakovaně upozorňují.

Stanovisko komise Legislativní rady vlády k hodnocení dopadů nové legislativy ZDE.

Kontakty:

Hospodářská komora ČR – Miroslav Diro, tiskový mluvčí, email: diro@komora.cz

Sdružení místních samospráv ČR – Šárka Kuželová, tisková mluvčí, email: kuzelova@smscr.cz

Svaz měst a obcí ČR – Alexandra Kocková, tiskový zástupce, email: kockova@smocr.cz

ČTK Connect ke zprávě vydává přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

 

Reklama

Doporučujeme

Albánie a Rumunsko se příští týden zúčastní prvního zasedání Trumpovy Rady míru

Albánský premiér Edi Rama a rumunský prezident Nicušor Dan se 19. února zúčastní ve Washingtonu prvního zasedání Rady míru, píše agentura AFP. Koncept rady vychází z plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Pásmo Gazy, který vedl k současnému příměří, jež v pásmu vstoupilo v platnost loni 10. října. Rada byla formálně ustanovena v lednu v Davosu, kde Trump spolu s několika pozvanými státníky podepsal zakládající dokument.

USA nijak nezpochybňují evropskou zprávu, že Navalnyj byl otráven, řekl Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během dnešní návštěvy Slovenska označil za "znepokojivou" zprávu pěti evropských zemí, že Rusko nechalo před dvěma lety otrávit kritika Kremlu Alexeje Navalného v ruské věznici smrticím jedem. Dodal, že Washington nemá důvod závěry evropských vědců zpochybňovat. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.

Americká armáda měla při operaci ve Venezuele využít AI Claude

Při operaci americké armády ve Venezuele, jejímž cílem měl být únos prezidenta Nicoláse Madura, se měl objevit i jazykový model Claude od společnosti Anthropic. Jde o další signál, že umělá inteligence už neproniká jen do kanceláří a call center, ale i do vojenských rozhodovacích procesů.

Ukrajinský dronový útok podle ruského činitele poškodil přístav Taman

Ukrajinský dronový útok poškodil přístav Taman u Černého moře, uvedl dnes podle agentury Reuters gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Dva lidé podle něj utrpěli zranění, když byly poničeny nádrž na skladování ropy, sklad a terminál v obci Volna, kde se přístav nachází. Na místě podle činitele propuklo několik požárů, na jejichž uhašení pracovalo přes 100 lidí. Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Ukrajinu 83 drony, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram s tím, že 55 z nich zneškodnilo.

Klaunská show, reagoval exprezident Obama na rasistické video, které zveřejnil Bílý dům

Bývalý americký prezident Barack Obama se nepřímo vyjádřil k rasistickému videu sdílené na účtu současného prezidenta Donalda Trumpa. Dekorum, které kdysi formovalo chování veřejných činitelů, podle něj z americké politiky mizí.

Izraelské údery v Gaze zabily desítku lidí

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, která se odvolává na tamní civilní ochranu, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda uvedla, že útočila v reakci na porušení příměří ze strany teroristického hnutí Hamás a že údery byly přesně cílené. V Pásmu Gazy vstoupilo v platnost příměří loni 10. října, z jeho porušování se však obě strany pravidelně vzájemně obviňují.

Ruským cílem není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallas

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.

Británie a další státy tvrdí, že Navalného zabil jed z pralesniček

Británie, Francie, Německo, Švédsko a Nizozemsko tvrdí, že Alexej Navalnyj zemřel po zásahu jedovatou látkou z kůže ekvádorských pralesniček. Podle společného závěru jejich zpravodajských služeb byl v těle ruského opozičního lídra nalezen epibatidin a je vysoce pravděpodobné, že právě on způsobil jeho smrt ve vězeňské kolonii.

Macinka se v Mnichově střetl s Hillary Clinton

Český ministr zahraničí Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do ostré výměny s Hillary Clinton. V panelové debatě obhajoval, že část kroků Donalda Trumpa je reakcí na to, že se v některých oblastech politiky zašlo příliš daleko. Clinton jeho výklad odmítla a přenesla spor k dopadům Trumpovy politiky na USA i na Ukrajinu.

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama