Protext ČTKZálohy na PET lahve? Hladíkova novela tvrdě narazila. O dopadech na lidi...

Zálohy na PET lahve? Hladíkova novela tvrdě narazila. O dopadech na lidi a obce je třeba mluvit pravdu, zní z Legislativní rady vlády

Praha 6. srpna 2024 (PROTEXT) – Komise Legislativní rady vlády (LRV) požaduje přerušení novelizace zákona o obalech, kterou chce ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a nápojářský průmysl prosadit povinné zálohování PET lahví a plechovek. Komise LRV pro hodnocení dopadů nové legislativy zkritizovala materiál MŽP a potvrdila řadu zásadních připomínek rekordního spektra svazů a organizací, které s novelou nesouhlasí.

Množství klíčových subjektů drží zásadní rozpor v legislativním procesu. Proti novele, která je podle nich jednoznačně nevýhodná pro lidi a pro obce, se hlasitě vymezují například Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv, Asociace krajů, jednotlivé kraje, některé resorty, Hospodářská komora, Unie zaměstnavatelských svazů, Rada seniorů, obchodníci (SOCR, AČTO), Asociace malých a středních podniků, provozovatelé benzinových pump, recyklační firmy, svazy městských svozových společností, Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených a další.

Nápojáři se snaží vytvářet tlak na schválení až přepjatou mediální kampaní

I když poslední dva měsíce probíhala nevídaně silná mediální kampaň firem, které zálohování prosazují, aktuálně ministr Hladík tvrdě narazil na Legislativní radu vlády. Resp. na její zodpovědnou odbornou skupinu. Ta má za úkol sledovat vyhodnocení dopadů nové legislativy na občany, obce, a na veřejné a celospolečenské zájmy. Placená mediální masáž, desítky sugestivních článků, možná měly dostat Legislativní radu vlády a následně samotnou vládu pod tlak, ale demokratické procesy a erudice členů odborných komisí vládní rady zafungovaly. Ukazuje se, že kritické připomínky řady organizací, které v České republice dlouhodobě hájí veřejné zájmy skupin obyvatelstva a které odmítají navrhované zálohování PET lahví a plechovek, byly relevantní a správné. Prapor nesený ministrem Hladíkem a nápojářskými koncerny je stále více kontroverzní a objektivně neobhajitelný. A to jak odborně, tak politicky.

Co přesně vládní komisi vadí?

Komise LRV ve svém stanovisku zmiňuje trvající velké množství nevypořádaných připomínek, respektive rozporů v zásadních věcech, a to s velkým počtem subjektů. Komise konstatuje, že některé konkrétní úvahy a postoje MŽP v obhajobě navrhovaného zálohového systému jsou nevyvážené a nepřijatelné. Dále sděluje, že „zpráva se zabývá jen těmi dotčenými subjekty, kterých se nejvíce týká zálohování, nikoliv těmi subjekty, jichž se týká třídění a sběr odpadů v případě zvolení jiné varianty než varianty zálohování“. To, dle komise LRV, dopředu nepřijatelně omezuje volbu variant a možností řešení problému. Navrhované znění může podle komise „vést ke snížení konkurence a lokálně k omezení dostupnosti obchodů určitého typu v malých městech a obcích“, na což opakovaně upozorňovaly oba obecní svazy SMO a SMS a asociace obchodníků AČTO. Předsedkyně Sdružení místních samospráv, Eliška Olšáková, doplňuje: „Je pro nás nepřijatelné, aby kvůli zálohování lidé přicházeli o možnost nákupů na vesnicích. Chceme také řešení, které bude pro lidi komfortní a ne aby museli nosit odpady do obchodů, když mají sběrnou nádobu u domu“.

Dále je ve stanovisku kritizováno to, že MŽP nedostatečně a špatně hodnotilo jednotlivé varianty řešení s tím, že evidentně dopředu preferovalo variantu zálohování, což je neakceptovatelné. Navíc u jednotlivých variant „chybí skutečné zhodnocení dopadů na občany/spotřebitele, pro které mají různá možná řešení velmi rozdílné dopady“. Materiál je dle komise zpracován tak, že na základě něj je nemožné učinit závěr o nejvhodnějším řešení. Dle hodnocení vládní komise si v řadě případů tvrzení ministerstva o dopadech návrhu dokonce odporují. To jednoznačně potvrzuje skutečnost, že takto nelze novelu předložit vládě. Pokud i samotná komise Legislativní rady vlády sděluje, že z připraveného materiálu není možné učinit objektivní závěr, pak o věci ani nemůže odpovědná vláda kvalitně rozhodnout. „Hospodářská komora opakovaně upozorňovala ministerstvo, že takto připravená novela není způsobilá k tomu, aby prošla legislativním procesem. Upozorňovali jsme na řadu konkrétních problémových bodů. Bohužel bez úspěchu. Zcela chápu komisi LRV, že požaduje přerušení projednávání této novely,“ komentuje věc Jan Mraček, člen předsednictva Hospodářské komory.

Z hodnocení vládní komise dále plynou skutečně velmi vysoké náklady na vysbírané a vytříděné PET lahve v novém zálohovém systému. Komise k tomu uvádí: „Vysoká suma nákladů nutně zatíží všechny dotčené ekonomické subjekty, a to včetně prodejců, obcí, konečných spotřebitelů a státu nevyjímaje. Předkladatel tvrdí, že náklady systému ponesou výrobci. Je zcela evidentní, že výrobci nebudou kvůli zálohovému systému snižovat své marže, zisk, ani své dividendy. Vysoké náklady tohoto nového systému se přenesou na zákazníka a ve svém důsledku povedou k dalšímu nárůstu cen potravin a spotřebního zboží. Související otázkou jsou také realizované investice do třídících linek na odpady ve velkých městech jako Praha, Brno, Ostrava, které byly realizovány v posledních letech v řádu stovek milionů korun. Se zavedením zálohového systému hrozí zmaření části těchto investic a zejména růst nákladů na jejich provoz“. Antimonopolní úřad již také zahájil sektorové šetření u výrobců nápojů.

Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí doplňuje: „I gesční Výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny vydal kritické usnesení k této novele. Výbor požadoval nevyjímání hodnotných surovin ze systémů obcí. Požadoval řešení výhodné celospolečensky, nikoli jen pro úzkou část průmyslu, pro nápojářské koncerny. Hodnocení komise LRV ukazuje, že nic z toho ministerstvo nesplnilo. Dopady na obce, občany a na stávající třídící systémy obcí jsou opravdu velké. Jsem rád, že LRV upozorňuje na fakt, že náklady zaplatí lidé i obce. A že výrobci nápojů si nesníží marže, zisk ani dividendy, jak se snaží argumentovat pan ministr. Návrh prostě není výhodný pro lidi. Věřím, že toto bude mít na paměti vláda, pokud se k ní do konce volebního období návrh dostane.“

Komise LRV shrnuje, že hodnocení dopadů vyhotovené ze strany MŽP jako celek trpí zásadními nedostatky a uplatňuje vůči materiálu zásadní připomínky. Zároveň komise požaduje přerušení projednávání novely za účelem vyřešení široké řady uvedených problémů. Dne 8.8.2024 má novelu obalového zákona projednat také plénum Legislativní rady vlády. S ohledem na skutečně širokou řadu vážných problémů, které novela obsahuje, se předpokládá, že Legislativní rada vlády projednávání přeruší a návrh vrátí ministerstvu. V současném stavu je novela objektivně neprojednatelná. Posouvat takovýto materiál na vládu by byla neúcta jak k vládě samotné, tak zejména k občanům, na které novela negativně dopadne, a k organizacím, které na problémy Hladíkovy novely opakovaně upozorňují.

Stanovisko komise Legislativní rady vlády k hodnocení dopadů nové legislativy ZDE.

Kontakty:

Hospodářská komora ČR – Miroslav Diro, tiskový mluvčí, email: diro@komora.cz

Sdružení místních samospráv ČR – Šárka Kuželová, tisková mluvčí, email: kuzelova@smscr.cz

Svaz měst a obcí ČR – Alexandra Kocková, tiskový zástupce, email: kockova@smocr.cz

ČTK Connect ke zprávě vydává přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

 

Doporučujeme

Papež Lev XIV. zahajuje návštěvu Španělska, svou nejdelší cestu po Evropě

Papež Lev XIV. dnes dopoledne zahájí sedmidenní návštěvu Španělska, svou zatím nejdelší cestu v Evropě. Během ní promluví k věřícím, migrantům, dobrovolníkům a politikům. Papež vystoupí ve španělském parlamentu a požehná nové nejvyšší věži chrámu svaté Rodiny (Sagrada Familia) v Barceloně. Cestu zakončí na Kanárských ostrovech, kam každoročně připlouvají tisíce migrantů z Afriky. Hlavním tématy cesty budou mír, migrace či nové technologie. Papež se také setká s oběťmi sexuálního násilí v církevním prostředí.

Populace vzácných ptáků na britských plážích díky ochráncům přírody prudce vzrostla

Lidská přítomnost na pobřeží, rostoucí počet aut a volně pobíhající psi představují pro hnízdící ptáky obrovské riziko. Na plážích národní přírodní rezervace Lindisfarne v severovýchodní Anglii však ochránci přírody našli způsob, jak zranitelné živočichy před náporem turistů ochránit. Pomocí elektrických ohradníků a sezonních ochránců přírody dokázali zajistit klid pro hnízdění kriticky ohrožených druhů a jejich populace začaly po letech úpadku opět prudce růst.

Rusko v noci útočilo 272 drony, Ukrajina zasáhla několik míst včetně Kronštadtu

Ruská armáda dnes v noci zaútočila na Ukrajinu 272 bezpilotními letouny, z nichž 249 protivzdušná obrana zničila nebo vyřadila. S odkazem na ukrajinské vzdušné síly to napsal web Ukrainska pravda. V Záporoží byla podle úřadů zraněna jedna žena. Ukrajinské drony naopak podle informací zveřejněných ukrajinským webem zasáhly několik ruských regionů a Kronštadt nedaleko Petrohradu. Ukrajina se brání ruské vojenské agresi od února 2022.

Rusko chce napřesrok spustit obdobu Muskova satelitního systému Starlink

Rusko plánuje v příštím roce spustit menší obdobu satelitního internetového systému Starlink, který provozuje společnost SpaceX amerického podnikatele Elona Muska. Podle agentury Reuters to uvedl Alexej Šelobkov, šéf společnosti Iks Holding, která nový systém vyvíjí.

Armáda USA sestřelila íránské drony, zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na íránská radarová stanoviště. Oznámilo to v noci na dnešek velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).

USA uvalily sankce na největší íránskou kryptoburzu

Spojené státy uvalily sankce na největší íránskou kryptoměnovou burzu Nobitex. Viní ji z toho, že pomáhala íránské vládě a státním institucím na sankčních seznamech obcházet západní omezení. Případ ukazuje, jak důležitou roli mohou kryptoměny hrát v zemích odříznutých od části světového finančního systému.

Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard Kč). V dnes zveřejněném rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího. Pokud by USA po nynějším příměří obnovily boje, "vstoupily by do temné uličky" a Teherán by rozšířil válku až do Středozemního moře, varoval.

Putin řekl, že zatím nevidí smysl ve schůzce se Zelenským

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že zatím nevidí smysl ve schůzce se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Vyjádřil se tak během Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra v reakci na otevřený dopis ukrajinské hlavy státu. Zelenskyj o den dříve otevřeným listem vyzval Putina, aby se sešli a dohodli se na ukončení války, kterou rozpoutala Moskva před více než čtyřmi roky.

Řecko chystá daň ze zisků z kryptoměn

Řecko připravuje zákon, který má poprvé jasněji zdanit výnosy z kryptoměn. Kapitálové zisky z obchodování by podle návrhu měly podléhat patnáctiprocentní dani. Vláda tím chce dostat kryptoměny přímo do daňového řádu.

Menšík v semifinále Roland Garros nestačil na Zvereva

Jakub Menšík si finále Roland Garros nezahraje. Český tenista v semifinále nestačil na Alexandera Zvereva, kterému podlehl 5:7, 2:6, 6:3 a 3:6. Nadějné momenty v zápase měl, jenže často je sám utnul chybami v nejhorší chvíli.

NASA ukončila bezpečnostní opatření na ISS

Posádka Mezinárodní vesmírné stanice se po krátkém preventivním přesunu do kosmické lodi Crew Dragon vrátila k plánovaným činnostem. NASA bezpečnostní opatření zrušila poté, co Roskosmos pozastavil rozsáhlejší opravy v ruské části stanice a začal vyhodnocovat nová měření. Evakuace se nakonec nekonala.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 185 válečných zajatcích, oznámila Moskva

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 185 válečných zajatcích, oznámilo dnes podle agentury RIA Novosti ruské ministerstvo obrany. Výměnu potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Čínský prezident Si navštíví Severní Koreu s cílem prohloubit vzájemné vztahy

Čínský prezident Si Ťin-pching příští týden navštíví Severní Koreu. Do Pchjongjangu přijede poprvé od roku 2019. Cesta přichází v době, kdy se Kim Čong-un stále více sbližuje s Ruskem a současně znovu zdůrazňuje ambice svého jaderného programu.

Jon Snow a Tyrion se po letech znovu setkali

Kit Harington a Peter Dinklage se poprvé po sedmi letech znovu setkali u společného rozhovoru. Hvězdy Hry o trůny spolu mluvily o slávě, stárnutí, životě po seriálu i o tom, jak těžké bylo opustit svět Západozemí, který jim změnil kariéru.

Lídři zemí EU jednají s balkánskými kolegy o rozšíření unie i postupné integraci

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie a západního Balkánu se dnes sešli v černohorském přímořském letovisku Tivat k debatě o tom, jak urychlit přijímání nových členů v době snahy Ruska a Číny o rozšiřování vlivu v regionu. Část šéfů unijních zemí včetně zástupců Francie a Německa chce šestici balkánských kolegů představit plán na postupné propojování s unií ještě před samotným členstvím v bloku.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama