Zákony omezující přístup k potratům, které v návaznosti na verdikt amerického nejvyššího soudu vstupují v platnost napříč Spojenými státy, by mohly narušit péči poskytovanou při problémových těhotenstvích, upozorňují v posledních dnech americká média. Obecně formulované restrikce vytvářejí mezi zdravotníky nejistotu ohledně toho, za jakých podmínek je možné zasáhnout a provést potrat nebo jiný zákrok v zájmu zdraví matky. To, že jsou obavy v tomto směru opodstatněné, ukazují signály z Texasu.
Ve druhém nejlidnatějším americkém státě už několik měsíců před zrušením ústavního práva na potrat začala platit norma zakazující přerušení těhotenství zhruba od jeho šestého týdne. Lékaři teď musí zvažovat, zda pacienti, jejichž těhotenství provázejí problémy, jsou „dostatečně nemocní“, aby bylo možné interrupci provést, řekl agentuře AP gynekolog Jessian Munoz, který se ve městě San Antonio specializuje na riziková těhotenství.
The Supreme Court's decision to let states outlaw most abortions is having profound repercussions in reproductive medicine and in other areas of medical care. https://t.co/bSGV60VsLZ
— The Associated Press (@AP) July 16, 2022
Problém ilustroval na případu své pacientky, jejíž těhotenství začalo selhávat, načež se jí v děloze rozvíjela infekce. U plodu ovšem stále byly známky srdečního tepu, takže standardní postup v podobě okamžitého potratu byl podle nového zákona zakázaný. Munoz uvedl, že s kolegy sledoval, jak byla žena „nemocnější a nemocnější a nemocnější“, až do dalšího dne, kdy se tep plodu vytratil „a pak jsme mohli zasáhnout“.
Deník The New York Times (NYT) zase ve středu přinesl příběh Texasanky Amandy, která se delší dobu snažila zplodit dítě se svým manželem. Loni otěhotněla, ovšem embryo v jisté fázi přestalo jevit známky života a žena absolvovala v nemocnici poměrně rutinní zákrok, při kterém je z dělohy odstraněna tkáň vzniklá při těhotenství. Amanda pak otěhotněla znovu, krátce nato se ale ocitla ve stejné nemocnici se silnými bolestmi a krvácením z rozkroku. Plod byl opět bez šance na přežití, ovšem když se žena zeptala na stejný zákrok, který podstoupila loni, lékaři jí řekli, že jej není možné provést.
Amanda vylíčila, že dostala léky na bolest a vrátila se domů, kde se její zdravotní stav nezlepšoval. Krvácení pokračovalo asi týden a Amanda nakonec svůj druhý samovolný potrat i za pomoci silnějších léků přestála, zkušenost ale hodnotila jako mnohem horší než v prvním případě. „Bylo to jako den a noc,“ řekla. Domnívá se, že přístup nemocnice se změnil kvůli protipotratovému zákonu, jakkoli to zdravotnické zařízení nepotvrdilo.
Podle AP mají restriktivní opatření dramatické důsledky pro reprodukční péči nejen v Texasu. Zákazy nebo omezení mířící proti potratům aktuálně platí v 15 státech USA, v několika dalších je vymáhání takových zákonů zablokované kvůli soudním sporům nebo se očekává přijetí nových restrikcí.
Tyto normy často obsahují výjimky pro případy, kdy hrozí smrt matky nebo závažné zdravotní problémy, v praxi ovšem může být velmi těžké vyhodnotit, kdy jsou tyto podmínky splněny. Panují při tom obavy, že zdravotníci nyní budou váhat s poskytováním potřebné péče kvůli strachu z možných právních následků. Vše komplikuje skutečnost, že příznaky a standardní zdravotnické postupy mohou být u umělých a samovolných potratů totožné.
Ve státech s přísnými restrikcemi tak hrozí odmítání nebo přinejmenším odkládání péče při problémových těhotenstvích, která přitom nejsou vzácným úkazem. Varování už přišlo i od profesní komory Texas Medical Association, která údajně v tomto směru obdržela vícero stížností. V dopise, o němž informoval list The Dallas Morning News, sdružení uvádí několik příkladů, kdy byla péče odkládána.
Texas hospitals fearing abortion law delay pregnant women’s care, medical association says https://t.co/KDKHHK84wb
— Dallas Morning News (@dallasnews) July 17, 2022
Spojené státy už před novou vlnou protipotratových restrikcí měly ve srovnání s jinými vyspělými zeměmi vyšší výskyt těhotenství, které končí smrtí matky. V roce 2020 mateřská mortalita v USA činila 23,8 úmrtí na 100.000 živě narozených dětí. Například v ČR se ukazatel dlouhodobě pohybuje kolem tří případů na 100.000 porodů.
Některé Američanky zjevně nečekají na odpověď, zda se úroveň péče spojené s těhotenstvím ještě zhorší. Julie Ann Nitschová z texaského Austinu, která byla v minulosti sexuálně napadena, si ve svých 36 letech zvolila sterilizaci v obavě, že by v případě znásilnění mohla být nucena porodit dítě pachatele. Podle AP drastická opatření přijímají i mnohé další ženy ve státech zakazujících potraty.
Výše zmíněná Amanda listu NYT sdělila, že po letošní traumatické zkušenosti se už s manželem nesnaží počít. „Zkoušeli jsme to dva roky, zažili jsme dvě ztráty a teď máme pocit, že to v Texasu není bezpečné zkoušet dál,“ řekla.
