0.6 C
Czech
Pondělí 1. prosince 2025
Protext ČTKZahájení festivalu Jeden svět a udělení ceny Homo Homini

Zahájení festivalu Jeden svět a udělení ceny Homo Homini

Ve středu 22. března 2023 začíná v Praze 25. ročník mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět na téma Cena bezpečí. V rámci jeho zahájení bude za celoživotní podporu lidských práv udělena cena Homo Homini Javieru Tarazonovi z Venezuely, který momentálně čelí falešnému obvinění ze zrady, podněcování k nenávisti a terorismu. Cenu Homo Homini uděluje Člověk v tísni již od roku 1994.

Festival bude zahájen v 19:00 a potrvá do 30. března. Více na www.jedensvet.cz

Festival Jeden svět

Festival Jeden svět je už více než dvě desetiletí jednou z neodmyslitelných součástí působení společnosti Člověk v tísni. Od svého vzniku v roce 1999 přináší domácímu publiku dokumentární filmy o lidských právech z celého světa, které se promítají v desítkách měst po celé republice a také na českých základních a středních školách. Jeden svět získal čestné uznání organizace UNESCO za výchovu k lidským právům.

Jeden svět je dnes největším festivalem svého druhu na světě.

Cena Homo Homini

Od roku 1994 Člověk v tísni uděluje cenu Homo Homini lidem a skupinám, které se významně zasloužily o obranu lidských práv, demokracii a nenásilné řešení politických konfliktů. Mezi dosavadní laureáty a laureátky patří například ruský politik Alexej Kovalev, čínský literární kritik a disident Liou Siao-po, ázerbájdžánský právník Intiqam Alijev, známá vietnamská disidentka Pham Doan Trang či nikaragujská farmářka Francisca Ramírez. V roce 2020 byla cena udělena čtyřem zadrženým členům běloruské lidskoprávní organizace Viasna.

O laureátovi

Javier Tarazona se od mládí věnuje osvětě a podpoře ohrožených a perzekvovaných osob. Na střední škole pořádal pro své spolužáky kurzy první pomoci a vzdělával je v problematice prevence HIV či antikoncepce. Byl i součástí organizace, která pomáhala lidem ve vězení.

V 17 letech založil organizaci Fundabrisetu, později přejmenovanou na FundaRedes. I ta nejprve začala jako mládežnická organizace, kde se děti a mládež formou hry učily demokratický principům a hodnotám.

Po studiu učitelství na univerzitě pracoval jako pedagog. Čím dál tím více se ale začal věnovat práci ve FundaRedes: povzbuzoval občany v různých komunitách, zejména v pohraničních státech Venezuely, aby bránili svá práva. Vytvořil stálé buňky monitorující lidská práva v šesti venezuelských hraničních státech Amazonas, Apure, Bolivar, Falcón, Táchira a Zulia. Organizoval pravidelná školení s cílem naučit místní obyvatele monitorovat a hodnotit stav lidských práv.

Jako ředitel FundaRedes proškolil v pohraničních státech Venezuely více než 8000 občanů a hlasitě odsuzoval porušování lidských práv ze strany státu a neregulérních ozbrojených skupin. Odhaduje se, že jeho činnost přinesla užitek více než 43.000 obyvatelům. Z FundaRedes vytvořil místa pro veřejná setkání, které v době ozbrojených konfliktů využívali k setkáváni i členové znepřátelených skupin ELN Guerilla, FARC a venezuelské vlády.

Kvůli svým činům byl pod neustálým dohledem Bolívarské národní zpravodajské služby (SEBIN). Před svým zatčením Javier odvážně odsoudil aktivity nelegálních skupin operujících v pohraničních oblastech Venezuely se souhlasem režimu.

Javier Tarazona byl spolu se svým bratrem Rafaelem Tarazonou a aktivistou Omarem Garcíou zatčen 2. července 2021 cestou na úřad generálního prokurátora, kde chtěl podal stížnost na obtěžování a pronásledování ze strany tajné služby SEBIN. Javier čelí obvinění ze zrady, podněcování k nenávisti a terorismu. Omar García a Rafael Tarazona byli následně z vazby propuštěni, ale zůstávají v domácím vězení.

K dnešnímu dni je Javier Tarazona ve vězení již 600 dní. Je zadržován přímo v sídle zpravodajské služby SEBIN a soud je kvůli neustálým průtahům neustále odkládán. V listopadu 2022 Inter-American Commission on Human Rights (IACHR) žádala o možnost přezkoumat podmínky jeho zadržování. Důvodem žádosti bylo opakovaná obvinění z mučení a špatného zacházení. Delegace Evropské unie ve Venezuele ve svém prohlášení rovněž zmiňuje Javierův případ a požaduje, aby vzhledem k jeho zdravotnímu stavu měl Úřad vysokého komisaře OSN k Javierovi přístup.

Reklama

Doporučujeme

Indonésii zasáhly ničivé povodně, stovky lidí se pohřešují

Indonésie bojuje s následky extrémních lijáků a dvou tropických cyklonů, které zasáhly Sumatru a další regiony jihovýchodní Asie. Povodně a sesuvy půdy si vyžádaly stovky obětí a stovky lidí zůstávají nezvěstné. Miliony obyvatel přišly o domov.

Smíšená štafeta v Östersundu dojela pátá, Karlík s Charvátovou třináctí

Čeští biatlonisté vstoupili do Světového poháru v Östersundu solidním pátým místem ve smíšené štafetě a třináctou příčkou v závodě dvojic. Tým táhli zkušenější Michal Krčmář a Markéta Davidová, naopak mix Karlík s Charvátovou doplatil hlavně na střelbu.

Hondurasané volí prezidenta a Trump hrozí odvetou, pokud nezvolí jeho favorita

Hondurasané dnes volí svého prezidenta a americký prezident Donald Trump hrozí, že pokud nezvolí kandidáta, kterého upřednostňuje on, omezí zemi pomoc ze Spojených států. Informovala o tom agentura AFP. Honduras by tak po Argentině a Bolívii mohl být další latinskoamerickou zemí, kde by se po letech vrátila k moci pravice.

Benjamin Netanjahu žádá izraelského prezidenta o milost

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oficiálně požádal prezidenta Isaaca Herzoga o udělení milosti v případu korupce, který se s premiérem táhne už několik let.

Nawrocki se v Maďarsku nesejde s Orbánem kvůli jeho cestě do Moskvy

Polský prezident Karol Nawrocki se nesejde s maďarským premiérem Viktorem Orbánem kvůli jeho nedávné cestě do Moskvy. S odvoláním na prezidentova spolupracovníka to dnes napsala polská média. Polská hlava státu se chystá do Maďarska ve středu na summit prezidentů Visegrádské skupiny (V4), kterou tvoří Polsko, Maďarsko, Česko a Slovensko. Setkání s prezidenty V4 má Nawrocki nadále v plánu. Nawrockého gesto ocenil šéf ukrajinské diplomacie.

Papež Lev XIV. přiletěl do Libanonu, kde podle očekávání promluví o míru

Papež Lev XIV. dnes odpoledne přiletěl do Libanonu, kde podle očekávání promluví o míru na Blízkém východě. Informovaly o tom světové agentury. Lev XIV. je na své první zahraniční cestě v roli nejvyššího představitele katolické církve, v předchozích dnech navštívil Turecko.

Ruský dronový útok zabil u Kyjeva člověka a 19 lidí zranil

Ruský noční dronový útok zabil v Kyjevské oblasti jednoho člověka a dalších 19 zranil, uvedl dnes šéf místní vojenské správy Mykola Kalašnyk. Ukrajinské letectvo ráno oznámilo, že Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 122 bezpilotními letouny a dvěma balistickými střelami, protivzdušná obrana zlikvidovala 104 dronů. Ruské ministerstvo obrany oznámilo noční zničení 33 ukrajinských dronů nad čtyřmi ruskými regiony a Černým mořem.

Čtyři mrtví a deset zraněných po střelbě na rodinné oslavě v Kalifornii

Čtyři lidé zemřeli a deset dalších bylo zraněno při sobotní střelbě na rodinné oslavě ve městě Stockton v Kalifornii. Podle amerických médií o tom informovala místní policie. Mezi oběťmi jsou děti i dospělí. Policisté po pachateli pátrají a domnívají se, že si mohl oslavu vybrat cíleně.

Trump označil venezuelský vzdušný prostor za uzavřený

Americký prezident Donald Trump oznámil, že vzdušný prostor nad Venezuelou je „zcela uzavřený“. Nepřidal však žádné detaily, což vyvolalo nejistotu ve Venezuele i ve Washingtonu, kde úředníci o žádném takovém kroku nevědí.

Monzuny a sesuvy půdy devastují Sumatru, záchranáři bojují s izolací regionů

Počet mrtvých po záplavách a sesuvech půdy na indonéském ostrově Sumatra vzrostl na 303. Podle agentury Reuters to dnes oznámil šéf úřadu pro řízení katastrof. Pátrání po přeživších a dalších obětech pokračuje, komplikuje ho ale fakt, že některé oblasti jsou odříznuty od zbytku ostrova. Dřívější bilance z dnešního rána uváděla 248 mrtvých.

ANALÝZA: Trump chce mír rychle, Ukrajina ne za každou cenu a Evropa tápe

Příští týden má v Moskvě jednat americký zvláštní vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o míru. Ukončit válku však bude extrémně obtížné i přes údajné pokroky po rozhovorech v Ženevě. Zatímco Donald Trump tlačí na konec téměř čtyřletého konfliktu, Ukrajina odmítá jakýkoli výsledek rovnající se kapitulaci, Rusko prosazuje svá ultimáta a Evropa neví, za co vůbec bojuje.

Tisíce lidí v Giessenu protestují proti založení mládežnické organizace AfD

Tisíce lidí dnes protestují ve středoněmeckém městě Giessen proti ustavujícímu sjezdu mládežnické organizace strany Alternativa pro Německo (AfD). Proti demonstrantům, kteří blokují přístupy k místu konání sjezdu, použila policie i vodní děla, informovala agentura DPA. Na místě jsou i zranění. Policie očekává, že se dnešních protestů zúčastní až 50.000 lidí. Německá tajná služba označila AfD v květnu za prokazatelně pravicově extremistickou stranu.

Papež Lev XIV. si v Istanbulu prohlédl Modrou mešitu, ale nepomodlil se v ní

Papež Lev XIV. dnes v Istanbulu navštívil mešitu sultána Ahmeda, známou také jako Modrá mešita. Na znamení úcty si tam sundal boty, v muslimské svatyni se ale nepomodlil. Uvedla to agentura Reuters. První papež původem ze Spojených států se před vstupem do chrámu mírně uklonil a rozsáhlým areálem, který pojme na 10.000 věřících, ho následně provedl imám mešity Asgin Tunca. Papež se při 20minutové prohlídce, kdy kráčel v bílých ponožkách, usmíval a vtipkoval s imámem.

128 mrtvých a stovky pohřešovaných. Hongkong zahájil období smutku

Hongkong zahájil třídenní smutek po požárech, které si vyžádaly více než 128 životů a patří k nejtragičtějším v historii města. Lidé přinášejí květiny přímo k troskám komplexu Wang Fuk Court, jehož výškové bytové domy hořely více než 40 hodin. Úřady stále pátrají po desítkách pohřešovaných osob.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama