7.6 C
Czech
Pondělí 8. prosince 2025
Protext ČTKZahájení festivalu Jeden svět a udělení ceny Homo Homini

Zahájení festivalu Jeden svět a udělení ceny Homo Homini

Ve středu 22. března 2023 začíná v Praze 25. ročník mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět na téma Cena bezpečí. V rámci jeho zahájení bude za celoživotní podporu lidských práv udělena cena Homo Homini Javieru Tarazonovi z Venezuely, který momentálně čelí falešnému obvinění ze zrady, podněcování k nenávisti a terorismu. Cenu Homo Homini uděluje Člověk v tísni již od roku 1994.

Festival bude zahájen v 19:00 a potrvá do 30. března. Více na www.jedensvet.cz

Festival Jeden svět

Festival Jeden svět je už více než dvě desetiletí jednou z neodmyslitelných součástí působení společnosti Člověk v tísni. Od svého vzniku v roce 1999 přináší domácímu publiku dokumentární filmy o lidských právech z celého světa, které se promítají v desítkách měst po celé republice a také na českých základních a středních školách. Jeden svět získal čestné uznání organizace UNESCO za výchovu k lidským právům.

Jeden svět je dnes největším festivalem svého druhu na světě.

Cena Homo Homini

Od roku 1994 Člověk v tísni uděluje cenu Homo Homini lidem a skupinám, které se významně zasloužily o obranu lidských práv, demokracii a nenásilné řešení politických konfliktů. Mezi dosavadní laureáty a laureátky patří například ruský politik Alexej Kovalev, čínský literární kritik a disident Liou Siao-po, ázerbájdžánský právník Intiqam Alijev, známá vietnamská disidentka Pham Doan Trang či nikaragujská farmářka Francisca Ramírez. V roce 2020 byla cena udělena čtyřem zadrženým členům běloruské lidskoprávní organizace Viasna.

O laureátovi

Javier Tarazona se od mládí věnuje osvětě a podpoře ohrožených a perzekvovaných osob. Na střední škole pořádal pro své spolužáky kurzy první pomoci a vzdělával je v problematice prevence HIV či antikoncepce. Byl i součástí organizace, která pomáhala lidem ve vězení.

V 17 letech založil organizaci Fundabrisetu, později přejmenovanou na FundaRedes. I ta nejprve začala jako mládežnická organizace, kde se děti a mládež formou hry učily demokratický principům a hodnotám.

Po studiu učitelství na univerzitě pracoval jako pedagog. Čím dál tím více se ale začal věnovat práci ve FundaRedes: povzbuzoval občany v různých komunitách, zejména v pohraničních státech Venezuely, aby bránili svá práva. Vytvořil stálé buňky monitorující lidská práva v šesti venezuelských hraničních státech Amazonas, Apure, Bolivar, Falcón, Táchira a Zulia. Organizoval pravidelná školení s cílem naučit místní obyvatele monitorovat a hodnotit stav lidských práv.

Jako ředitel FundaRedes proškolil v pohraničních státech Venezuely více než 8000 občanů a hlasitě odsuzoval porušování lidských práv ze strany státu a neregulérních ozbrojených skupin. Odhaduje se, že jeho činnost přinesla užitek více než 43.000 obyvatelům. Z FundaRedes vytvořil místa pro veřejná setkání, které v době ozbrojených konfliktů využívali k setkáváni i členové znepřátelených skupin ELN Guerilla, FARC a venezuelské vlády.

Kvůli svým činům byl pod neustálým dohledem Bolívarské národní zpravodajské služby (SEBIN). Před svým zatčením Javier odvážně odsoudil aktivity nelegálních skupin operujících v pohraničních oblastech Venezuely se souhlasem režimu.

Javier Tarazona byl spolu se svým bratrem Rafaelem Tarazonou a aktivistou Omarem Garcíou zatčen 2. července 2021 cestou na úřad generálního prokurátora, kde chtěl podal stížnost na obtěžování a pronásledování ze strany tajné služby SEBIN. Javier čelí obvinění ze zrady, podněcování k nenávisti a terorismu. Omar García a Rafael Tarazona byli následně z vazby propuštěni, ale zůstávají v domácím vězení.

K dnešnímu dni je Javier Tarazona ve vězení již 600 dní. Je zadržován přímo v sídle zpravodajské služby SEBIN a soud je kvůli neustálým průtahům neustále odkládán. V listopadu 2022 Inter-American Commission on Human Rights (IACHR) žádala o možnost přezkoumat podmínky jeho zadržování. Důvodem žádosti bylo opakovaná obvinění z mučení a špatného zacházení. Delegace Evropské unie ve Venezuele ve svém prohlášení rovněž zmiňuje Javierův případ a požaduje, aby vzhledem k jeho zdravotnímu stavu měl Úřad vysokého komisaře OSN k Javierovi přístup.

Reklama

Doporučujeme

KOMENTÁŘ: Před deseti lety se Netflixu vysmáli. Teď stojí Warner před pokořujícím dealem

Netflix kupuje Warner Bros. Kdysi neskutečná věta se stává skutečností, protože streamovací gigant chce dotáhnout akvizici za 72 miliard dolarů. Pod jeho křídla se má dostat mimojiné i konkurenční služba HBO Max. Historický deal ale může narazit u regulátorů.

Převzetí Warner Bros Netflixem může narazit na Trumpa  

Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy z plánovaného odkoupení společnosti Warner Bros a jeho populárních streamovacích sítí za 72 miliard dolarů (asi 1,76 bilionu korun) společností Netflix. Problémem by podle něj mohl být její příliš velký podíl na trhu.

Únik vody v Louvru poškodil knihy v oddělení egyptských starověkých sbírek

Únik vody v Louvru koncem minulého měsíce poškodil stovky knih v oddělení egyptských starověkých sbírek. To znovu upozorňuje na zhoršující se stav světoznámého muzea, napsala agentura Reuters. Incident se stal jen několik týdnů poté, co loupež šperků odhalila nedostatky v bezpečnostních opatřeních instituce, napsala agentura Reuters.

Trump: Zelenskyj není připraven podepsat mírovou dohodu, Putin snad ano

Americký prezident po třídenních rozhovorech s ukrajinskými představiteli na Floridě prohlásil, že Volodymyr Zelenskyj není připraven podepsat mírový návrh a ukončit tak skoro čtyři roky trvající válku. Ukrajinský prezident jednání označil za „konstruktivní“, i když „ne snadné“. V pondělí se v Londýně setká s evropskými představiteli.

Merz neočekává, že by Německo v blízké budoucnosti uznalo palestinský stát

Německo v dohledné budoucnosti neuzná samostatný palestinský stát. Řekl to německý kancléř Friedrich Merz po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, uvedla agentura DPA. Podle něj je třeba nejprve krok za krokem uvést do praxe mírový plán. Netanjahu dodal, že očekává velmi brzy přechod do druhé fáze plánu na ukončení války v Pásmu Gazy a ještě tento měsíc se chce setkat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby s ním jednal o míru na Blízkém východě.

Thajsko zahajuje nálety na kambodžskou hranici

Napětí na thajsko-kambodžské hranici znovu explodovalo. Po přestřelkách, které si vyžádaly mrtvé i zraněné, Thajsko podniklo letecké údery na vojenské cíle v Kambodži. Obě země se navzájem obviňují z porušení křehkého příměří, jež vzniklo po červencové pětidenní válce. Evakuace probíhají na obou stranách a region sleduje, zda se spor znovu nezvrtne v otevřený konflikt.

Maďarsko a Slovensko dají zákaz dovozu ruského plynu a ropy k soudu

Maďarsko a Slovensko budou u Soudního dvora EU usilovat o zrušení chystaného zákazu dovozu ruských energetických surovin do Evropské unie. Oznámil to dnes na facebooku maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Bratislava a Budapešť podle něj budou také požadovat pozastavení tohoto plánu, známého pod označením REPowerEU, po dobu soudního řízení.

Hlubinná těžba zničí třetinu života na dně oceánu, ukazuje největší studie svého druhu

Těžba vzácných kovů z mořského dna se zdá jako klíč k zelené budoucnosti. Jenže nový výzkum odhalil, že s ní přichází i výrazné ekologické škody a to v místech, o kterých toho zatím víme zoufale málo.

Po ruských vzdušných útocích hlásí Charkovská a Černihivská oblast čtyři mrtvé

Dohromady čtyři mrtvé dnes hlásí ukrajinské úřady po ruských vzdušných útocích. V Charkovské oblasti ostřelování podle regionální policie nepřežili tři lidé, v Černihivské oblasti byl zabit jeden člověk, informovala agentura AP. Ruské síly zasáhly také Poltavskou oblast a rozsáhlému útoku čelilo například město Kremenčuk.

Kreml uvítal, že Trump ve strategickém dokumentu neoznačil Rusko za hrozbu

Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě. Podle agentury Reuters to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který označil dokument volající po "strategické stabilitě" USA s Ruskem za pozitivní krok.

Zelenskyj telefonoval s týmem Trumpa. A Rusko vzápětí zaútočilo

Rusko v noci znovu zaútočilo na ukrajinská města – jen několik hodin po oznámení prezidenta Volodymyra Zelenského, že vedl „velmi konstruktivní“ telefonický rozhovor s vyjednávacím týmem Donalda Trumpa. Ten následoval po třídenních jednáních na Floridě zaměřených na hledání cesty k ukončení války.

Korupce i během války: Jak měl Kyjev oslabovat dohled nad státními firmami

Ukrajinská vláda v uplynulých čtyřech letech systematicky oslabovala dohled nad státními podniky financovanými ze zahraniční pomoci, což mělo za následek, že korupce na Ukrajině bujela i během války s Ruskem. Vyplývá to z vyšetřování deníku The New York Times (NYT) založeného na dokumentech a rozhovorech s přibližně 20 ukrajinskými a západními představiteli.

Počet obětí dronových náletů připisovaných súdánským povstalcům vzrostl na 79

Počet obětí čtvrtečních náletů bezpilotních letounů na jihu Súdánu vzrostl na 79, včetně 43 dětí. Novou bilanci dnes potvrdily úřady, které v místě odstraňují výpadky komunikace, napsala agentura AFP. Dronové údery, jež zasáhly školku, nemocnici a záchranáře, svědkové připisují polovojenským Jednotkám rychlé podpory (RSF). Ty už dva a půl roku bojují se súdánskou armádou, kvůli čemuž dodnes zemřely desetitisíce lidí. Útoky odsoudil Dětský fond OSN (UNICEF) i Africká Unie, podle jejíhož šéfa zemřelo přes 100 lidí.

Beninská armáda uvedla, že zmařila pokus o puč a kontroluje situaci

Skupina vojáků oznámila dnes ráno v beninské státní televizi, že rozpustila vládu, odvolala prezidenta Patriceho Talona a převzala moc, informovaly tiskové agentury. Agentura AFP o něco později s odvoláním na okolí hlavy státu uvedla, že Talon je v bezpečí, armáda zmařila pokus o puč a kontroluje situaci. Tyto informace následně potvrdilo ministerstvo vnitra. Pokus o převrat odsoudily Africká unie a Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS).
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama