Protext ČTKZahájení festivalu Jeden svět a udělení ceny Homo Homini

Zahájení festivalu Jeden svět a udělení ceny Homo Homini

Ve středu 22. března 2023 začíná v Praze 25. ročník mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět na téma Cena bezpečí. V rámci jeho zahájení bude za celoživotní podporu lidských práv udělena cena Homo Homini Javieru Tarazonovi z Venezuely, který momentálně čelí falešnému obvinění ze zrady, podněcování k nenávisti a terorismu. Cenu Homo Homini uděluje Člověk v tísni již od roku 1994.

Festival bude zahájen v 19:00 a potrvá do 30. března. Více na www.jedensvet.cz

Festival Jeden svět

Festival Jeden svět je už více než dvě desetiletí jednou z neodmyslitelných součástí působení společnosti Člověk v tísni. Od svého vzniku v roce 1999 přináší domácímu publiku dokumentární filmy o lidských právech z celého světa, které se promítají v desítkách měst po celé republice a také na českých základních a středních školách. Jeden svět získal čestné uznání organizace UNESCO za výchovu k lidským právům.

Jeden svět je dnes největším festivalem svého druhu na světě.

Cena Homo Homini

Od roku 1994 Člověk v tísni uděluje cenu Homo Homini lidem a skupinám, které se významně zasloužily o obranu lidských práv, demokracii a nenásilné řešení politických konfliktů. Mezi dosavadní laureáty a laureátky patří například ruský politik Alexej Kovalev, čínský literární kritik a disident Liou Siao-po, ázerbájdžánský právník Intiqam Alijev, známá vietnamská disidentka Pham Doan Trang či nikaragujská farmářka Francisca Ramírez. V roce 2020 byla cena udělena čtyřem zadrženým členům běloruské lidskoprávní organizace Viasna.

O laureátovi

Javier Tarazona se od mládí věnuje osvětě a podpoře ohrožených a perzekvovaných osob. Na střední škole pořádal pro své spolužáky kurzy první pomoci a vzdělával je v problematice prevence HIV či antikoncepce. Byl i součástí organizace, která pomáhala lidem ve vězení.

V 17 letech založil organizaci Fundabrisetu, později přejmenovanou na FundaRedes. I ta nejprve začala jako mládežnická organizace, kde se děti a mládež formou hry učily demokratický principům a hodnotám.

Po studiu učitelství na univerzitě pracoval jako pedagog. Čím dál tím více se ale začal věnovat práci ve FundaRedes: povzbuzoval občany v různých komunitách, zejména v pohraničních státech Venezuely, aby bránili svá práva. Vytvořil stálé buňky monitorující lidská práva v šesti venezuelských hraničních státech Amazonas, Apure, Bolivar, Falcón, Táchira a Zulia. Organizoval pravidelná školení s cílem naučit místní obyvatele monitorovat a hodnotit stav lidských práv.

Jako ředitel FundaRedes proškolil v pohraničních státech Venezuely více než 8000 občanů a hlasitě odsuzoval porušování lidských práv ze strany státu a neregulérních ozbrojených skupin. Odhaduje se, že jeho činnost přinesla užitek více než 43.000 obyvatelům. Z FundaRedes vytvořil místa pro veřejná setkání, které v době ozbrojených konfliktů využívali k setkáváni i členové znepřátelených skupin ELN Guerilla, FARC a venezuelské vlády.

Kvůli svým činům byl pod neustálým dohledem Bolívarské národní zpravodajské služby (SEBIN). Před svým zatčením Javier odvážně odsoudil aktivity nelegálních skupin operujících v pohraničních oblastech Venezuely se souhlasem režimu.

Javier Tarazona byl spolu se svým bratrem Rafaelem Tarazonou a aktivistou Omarem Garcíou zatčen 2. července 2021 cestou na úřad generálního prokurátora, kde chtěl podal stížnost na obtěžování a pronásledování ze strany tajné služby SEBIN. Javier čelí obvinění ze zrady, podněcování k nenávisti a terorismu. Omar García a Rafael Tarazona byli následně z vazby propuštěni, ale zůstávají v domácím vězení.

K dnešnímu dni je Javier Tarazona ve vězení již 600 dní. Je zadržován přímo v sídle zpravodajské služby SEBIN a soud je kvůli neustálým průtahům neustále odkládán. V listopadu 2022 Inter-American Commission on Human Rights (IACHR) žádala o možnost přezkoumat podmínky jeho zadržování. Důvodem žádosti bylo opakovaná obvinění z mučení a špatného zacházení. Delegace Evropské unie ve Venezuele ve svém prohlášení rovněž zmiňuje Javierův případ a požaduje, aby vzhledem k jeho zdravotnímu stavu měl Úřad vysokého komisaře OSN k Javierovi přístup.

Reklama

Doporučujeme

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.

Papež v Kamerunu kritizoval světové lídry za miliardové výdaje na války

Papež Lev XIV. při návštěvě kamerunského města Bamenda ostře kritizoval světové lídry, kteří podle něj kvůli válkám utrácejí miliardy dolarů, místo aby pomohli potřebným. Dodal, že svět pustoší hrstka tyranů, uvedl server Vatican News. Hlava katolické církve se tak vyjádřila poté, co ho americký prezident Donald Trump slovně napadl na sociálních sítích.

Slovensko hodlá blokovat 20. balík sankcí, chce záruky ohledně ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba. Řekl to dnes slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko. To po vítězství opoziční strany Tisza v nedělních parlamentních volbách čeká změna vlády.

Válka otřásá trhy, růst čínské ekonomiky přesto překonal očekávání

Čína je první velkou ekonomikou, která zveřejnila hospodářské výsledky od začátku americko-izraelské války s Íránem. Díky silnému vývozu elektrických a strojírenských výrobků v letošním prvním čtvrtletí se čínská ekonomika nastartovala, přičemž její růst překvapil analytiky, a to i přes dopady konfliktu na ceny energií. To však neznamená, že je druhá největší ekonomika před vnějšími vlivy v bezpečí.

Porušil přísahu. Hegseth čelí pokusu o impeachment

Demokraté ve Sněmovně reprezentantů ve středu předložili šest článků žaloby proti ministru obrany Petu Hegsethovi, píše list The Guardian. V nich vznesli závažná obvinění týkající se i války s Íránem. Snaha o impeachment nemá šanci na úspěch, po listopadových volbách v Kongresu by se to ale mohlo změnit.

Francie propustila zadržovaný tanker z ruské stínové flotily po zaplacení pokuty

Ropný tanker, který Francie minulý měsíc zadržela ve Středozemním moři a který podle prezidenta Emmanuela Macrona patří k takzvané ruské stínové flotile, opustil francouzské teritoriální vody poté, co majitel lodi zaplatil pokutu. Informovaly o tom agentury s odvoláním na místní úřady.

ANALÝZA: Blokáda Hormuzského průlivu? Trump neměl jinou možnost

Americký prezident Donald Trump v posledních týdnech tlačí na otevření Hormuzského průlivu, klíčového koridoru pro přepravu především ropy, ale i zemního plynu, hnojiv a dalších komodit. Paradoxně však nařídil námořnictvu jeho blokádu. Dopady mohou být bolestivé nejen pro Írán, ale i pro USA, Evropu a Asii. Trumpovi však nic jiného nezbývá. Alternativy jsou totiž ještě riskantnější.

Rusko podle Kyjeva podniklo rozsáhlý vzdušný útok, zahynulo nejméně 15 lidí

Rusko za posledních 24 hodin zaútočilo na Ukrajinu 703 bezpilotními letouny a 44 střelami různého typu, oznámilo dnes ráno ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Protivzdušná obrana podle něj zneškodnila 636 dronů a 31 střel. Regionální činitelé ráno informovali o nejméně 15 zabitých civilistech: osmi v Oděse, čtyřech v Kyjevě a třech v Dněpropetrovské oblasti. Rusko si nezaslouží uvolnění globální politiky ani zrušení sankcí, reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské úřady hlásí dvě oběti ukrajinských útoků.

Spor Trumpa s papežem mění náladu mezi americkými katolíky

Napětí mezi Donaldem Trumpem a Svatým Otcem přerostlo v otevřený konflikt, který rezonuje i mezi věřícími v USA. Kritika už nepřichází jen od tradičních oponentů prezidenta. Ozývají se i konzervativní katolíci, kteří ho dříve podporovali.

Izrael a Libanon mají po 34 letech jednat

Spojené státy mluví o možné diplomatické změně v konfliktu mezi Izraelem a Libanonem. Donald Trump oznámil, že se mají ve čtvrtek poprvé po 34 letech spojit představitelé obou zemí. Zároveň sílí spekulace o tom, že by se boje v Libanonu mohly přiblížit k příměří.

Druhá masová střelba na škole v Turecku v jednom týdnu. Tentokrát čtyři mrtví

Nejméně čtyři lidé přišli o život a další utrpěli zranění při střelbě na střední škole Ayser Çalık v provincii Kahramanmaraş na jihu Turecka. Podle dostupných údajů je mezi zraněnými několik osob v kritickém stavu.

Ye pod tlakem politiků odkládá koncert ve Francii

Ye měl vystoupit v Marseille, místo toho ale koncert odkládá. Americký rapper čelí tlaku politiků i dozvukům svých kontroverzí z posledních let. Jeho návrat se tak zatím odkládá.

KOMENTÁŘ: Válka v Íránu připravila luxusní značky o miliony. Módní byznys sčítá nečekané ztráty

Válka na Blízkém východě odvála turisty z destinací na Arabském poloostrově, což se okamžitě propsalo do tržeb sektoru s luxusním zboží. Francouzský gigant Kering, který stojí za značkami jako Gucci nebo Yves Saint Laurent, hlásí pokles tržeb a výplach na burze. Příbuzné společnosti na tom nejsou o moc lépe.

Slovensko prodloužilo dvojí ceny nafty, zrušilo finanční limit při tankování

Slovensko o dalších 30 dnů prodlouží uplatňování dvojích cen nafty. Současně od pátku zruší stávající maximální limit 400 eur (9740 Kč) pro jedno tankování tohoto paliva u čerpacích stanic. Rozhodla o tom dnes vláda, která tak potvrdila dřívější oznámení premiéra Roberta Fica. Dvojí ceny nafty, které v praxi vedly k vyšším cenám tohoto paliva pro vozidla registrovaná v zahraničí, už kritizovala Evropská komise (EK).
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama