Protext ČTKZahájení festivalu Jeden svět a udělení ceny Homo Homini

Zahájení festivalu Jeden svět a udělení ceny Homo Homini

Ve středu 22. března 2023 začíná v Praze 25. ročník mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět na téma Cena bezpečí. V rámci jeho zahájení bude za celoživotní podporu lidských práv udělena cena Homo Homini Javieru Tarazonovi z Venezuely, který momentálně čelí falešnému obvinění ze zrady, podněcování k nenávisti a terorismu. Cenu Homo Homini uděluje Člověk v tísni již od roku 1994.

Festival bude zahájen v 19:00 a potrvá do 30. března. Více na www.jedensvet.cz

Festival Jeden svět

Festival Jeden svět je už více než dvě desetiletí jednou z neodmyslitelných součástí působení společnosti Člověk v tísni. Od svého vzniku v roce 1999 přináší domácímu publiku dokumentární filmy o lidských právech z celého světa, které se promítají v desítkách měst po celé republice a také na českých základních a středních školách. Jeden svět získal čestné uznání organizace UNESCO za výchovu k lidským právům.

Jeden svět je dnes největším festivalem svého druhu na světě.

Cena Homo Homini

Od roku 1994 Člověk v tísni uděluje cenu Homo Homini lidem a skupinám, které se významně zasloužily o obranu lidských práv, demokracii a nenásilné řešení politických konfliktů. Mezi dosavadní laureáty a laureátky patří například ruský politik Alexej Kovalev, čínský literární kritik a disident Liou Siao-po, ázerbájdžánský právník Intiqam Alijev, známá vietnamská disidentka Pham Doan Trang či nikaragujská farmářka Francisca Ramírez. V roce 2020 byla cena udělena čtyřem zadrženým členům běloruské lidskoprávní organizace Viasna.

O laureátovi

Javier Tarazona se od mládí věnuje osvětě a podpoře ohrožených a perzekvovaných osob. Na střední škole pořádal pro své spolužáky kurzy první pomoci a vzdělával je v problematice prevence HIV či antikoncepce. Byl i součástí organizace, která pomáhala lidem ve vězení.

V 17 letech založil organizaci Fundabrisetu, později přejmenovanou na FundaRedes. I ta nejprve začala jako mládežnická organizace, kde se děti a mládež formou hry učily demokratický principům a hodnotám.

Po studiu učitelství na univerzitě pracoval jako pedagog. Čím dál tím více se ale začal věnovat práci ve FundaRedes: povzbuzoval občany v různých komunitách, zejména v pohraničních státech Venezuely, aby bránili svá práva. Vytvořil stálé buňky monitorující lidská práva v šesti venezuelských hraničních státech Amazonas, Apure, Bolivar, Falcón, Táchira a Zulia. Organizoval pravidelná školení s cílem naučit místní obyvatele monitorovat a hodnotit stav lidských práv.

Jako ředitel FundaRedes proškolil v pohraničních státech Venezuely více než 8000 občanů a hlasitě odsuzoval porušování lidských práv ze strany státu a neregulérních ozbrojených skupin. Odhaduje se, že jeho činnost přinesla užitek více než 43.000 obyvatelům. Z FundaRedes vytvořil místa pro veřejná setkání, které v době ozbrojených konfliktů využívali k setkáváni i členové znepřátelených skupin ELN Guerilla, FARC a venezuelské vlády.

Kvůli svým činům byl pod neustálým dohledem Bolívarské národní zpravodajské služby (SEBIN). Před svým zatčením Javier odvážně odsoudil aktivity nelegálních skupin operujících v pohraničních oblastech Venezuely se souhlasem režimu.

Javier Tarazona byl spolu se svým bratrem Rafaelem Tarazonou a aktivistou Omarem Garcíou zatčen 2. července 2021 cestou na úřad generálního prokurátora, kde chtěl podal stížnost na obtěžování a pronásledování ze strany tajné služby SEBIN. Javier čelí obvinění ze zrady, podněcování k nenávisti a terorismu. Omar García a Rafael Tarazona byli následně z vazby propuštěni, ale zůstávají v domácím vězení.

K dnešnímu dni je Javier Tarazona ve vězení již 600 dní. Je zadržován přímo v sídle zpravodajské služby SEBIN a soud je kvůli neustálým průtahům neustále odkládán. V listopadu 2022 Inter-American Commission on Human Rights (IACHR) žádala o možnost přezkoumat podmínky jeho zadržování. Důvodem žádosti bylo opakovaná obvinění z mučení a špatného zacházení. Delegace Evropské unie ve Venezuele ve svém prohlášení rovněž zmiňuje Javierův případ a požaduje, aby vzhledem k jeho zdravotnímu stavu měl Úřad vysokého komisaře OSN k Javierovi přístup.

Doporučujeme

Izrael a Řecko podepsaly obrannou dohodu za tři miliardy eur

Izrael a Řecko dnes podepsaly obrannou dohodu v hodnotě tří miliard eur (přibližně 72 miliard Kč). Na jejím základě Izrael pro Řecko vybuduje vícestupňový obranný systém, jak podle agentury Reuters uvedl mluvčí izraelského ministerstva obrany.

ANALÝZA: Rusko se podle indicií připravuje na represivní mobilizaci

Zima se blíží a válka na Ukrajině nebere konce. Ruská armáda přitom čelí bezprecedentním ztrátám na bojišti a nedostatečnému zájmu mužů ve vojenském věku o vstup do armády. V posledních týdnech se objevují zprávy o možné mobilizaci. Desítky tisíc Rusů v odvodovém věku prchají ze země.

Sánchez: K vlně migrantů do Ceuty přispěly dezinformace šířené z Ruska a Izraele

K masovému přílivu migrantů do Ceuty před měsícem přispěly dezinformace na sociálních sítích z účtů s vazbami na Rusko, Izrael a mezinárodní krajně pravicové hnutí. V rozhovoru s rozhlasem Cadena SER to dnes řekl španělský premiér Pedro Sánchez. Vyloučil, že by za přílivem desítek tisíc migrantů do Ceuty stály marocké úřady a oznámil, že španělský král Felipe VI. navštíví Ceutu, až k tomu budou vhodné podmínky.

KOMENTÁŘ: Investoři tipují, jestli se zvýší sazby v USA. Útok v Hormuzu poskytuje další vodítko

Ještě před týdnem existovala podle investorů zhruba 60procentní šance, že americká centrální banka nechá v září sazby tak, jak jsou. Aktuálně už naopak vzniká 60procentní šance, že půjdou vzhůru. Obrat trendu způsobily dvě události, ke kterým došlo v posledních hodinách.

Francie se topí v dluhu. Budoucnost země je před volbami nejistá

Francie se potýká s rostoucím státním dluhem, vysokým schodkem a slabým ekonomickým růstem. Řešení této krize komplikuje roztříštěná politická scéna. Investoři začínají požadovat vyšší úrok za půjčování peněz státu. Navíc se blíží prezidentské volby. Obavy vzbuzuje možné vítězství krajně pravicové kandidátky Marine Le Pen, u níž investoři nevěří, že by učinila nepopulární kroky, aby stav státních financí zlepšila.

Trump zveřejnil AI video zobrazující zničení íránského ostrova Charg

Americký prezident Donald Trump dnes na sociální síti Truth Social zveřejnil video vygenerované umělou inteligencí (AI), které podle něj zobrazuje zničení íránského ostrova Charg. Národní íránská ropná společnost (NIOC) podle íránských médií popřela, že by se ostrov stal terčem útoku, a uvedla, že provoz tamních ropných zařízení nebyl narušen.

USA a Írán si vyměnily údery. Americká armáda se obává vleklého konfliktu

Spojené státy a Írán si poprvé za více než měsíc vyměnily útoky. Po týdnech relativního klidu tak hrozí opětovné rozhoření vojenských operací na Blízkém východě. Američtí vysocí představitelé varovali ministra obrany Pete Hegsetha před pokračováním války s Íránem. Upozornili, že konflikt celosvětově oslabuje americkou armádu.

Ukrajinské rakety v Belgorodu zabily dva lidi a 16 zranily

Nejméně dva mrtvé a 16 raněných si vyžádalo ukrajinské ostřelování Belgorodu na západě Ruska z nedělního večera, oznámil úřadující gubernátor regionu Alexandr Šuvajev. Ruský dron zasáhl výškovou budovu v Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny a zranil dva lidi, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho člověka zranily ruské řízené letecké bomby v Izjumu na východě Ukrajiny, uvedly místní úřady. V jihoukrajinském Chersonu pak ruský dron zasáhl zdravotnické zařízení, zranění utrpěli dva zaměstnanci.

Britka zemřela po útoku nožem na nádraží v Německu

Jednatřicetiletá britská občanka zemřela poté, co byla v neděli v noci pobodána na železniční stanici v bavorském městě Rosenheim. Policie v souvislosti s útokem zadržela sedmadvacetiletého muže německé národnosti.

Švýcarské vlaky jezdí po solárních panelech

Švýcarský projekt ukazuje, že železniční tratě nemusí sloužit pouze dopravě. Panely vložené mezi kolejnice vyrábějí elektřinu, aniž by zabíraly další půdu. Malý test už přitahuje pozornost železničních společností v několika zemích.

Jeden člověk zahynul a 15 se pohřešuje po bleskové povodni v Grand Canyonu v USA

Jeden člověk zahynul a zhruba po 15 dalších se pátrá poté, co národní park Grand Canyon (Velký kaňon) na západě Spojených států o víkendu zasáhla silná blesková povodeň. Ta si vyžádala evakuace šesti desítek osob, strhla balvany do řeky Colorado a poškodila jediné vodovodní potrubí, které zásobuje turisty i místní obyvatele. Informovala o tom dnes agentura AP s odvoláním na správu parku.

Trajekt u Kypru se zcela potopil, vedle sedmi obětí se 23 lidí pohřešuje

Trajekt s 267 lidmi na palubě, který se dnes převrhl u pobřeží Severního Kypru, se již zcela potopil. Nehoda si vyžádala nejméně sedm obětí, přičemž 23 lidí je nadále pohřešováno. Podle agentury AFP to uvedly tamní úřady.

Čeští rychlostní kanoisté získali na mistrovství světa čtyři bronzy

Čeští reprezentanti zakončili mistrovství světa v Poznani mimořádně úspěšnou nedělí. Jakub Špicar a Daniel Havel vybojovali bronz na deblkajaku. Na pětikilometrové trati uspěli také Kateřina Mílová a Robin Hirsch. Nemocný Josef Dostál skončil těsně pod stupni vítězů.

Vedra ničí evropskou úrodu a farmáři žádají změnu pravidel

Extrémní vedra a dlouhé sucho letos zasáhly zemědělce napříč Evropou. Úroda zeleniny, obilí i krmiva výrazně klesá, část plodin navíc nesplňuje vzhledové požadavky obchodů. Farmáři proto žádají rychlou pomoc i změnu pravidel, která podle nich zbytečně posílají jedlé potraviny do odpadu.

Pogačar po těžkém pádu odstoupil z Vuelty

Tadej Pogačar na letošní Vueltě suverénně mířil za dalším velkým triumfem. V osmé etapě však tvrdě spadl, utrpěl několik vážných zranění a ze závodu odstoupil. Čeká ho operace klíční kosti a velmi pravděpodobně přijde také o mistrovství světa.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama