Protext ČTKZahájení festivalu Jeden svět a udělení ceny Homo Homini

Zahájení festivalu Jeden svět a udělení ceny Homo Homini

Ve středu 22. března 2023 začíná v Praze 25. ročník mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět na téma Cena bezpečí. V rámci jeho zahájení bude za celoživotní podporu lidských práv udělena cena Homo Homini Javieru Tarazonovi z Venezuely, který momentálně čelí falešnému obvinění ze zrady, podněcování k nenávisti a terorismu. Cenu Homo Homini uděluje Člověk v tísni již od roku 1994.

Festival bude zahájen v 19:00 a potrvá do 30. března. Více na www.jedensvet.cz

Festival Jeden svět

Festival Jeden svět je už více než dvě desetiletí jednou z neodmyslitelných součástí působení společnosti Člověk v tísni. Od svého vzniku v roce 1999 přináší domácímu publiku dokumentární filmy o lidských právech z celého světa, které se promítají v desítkách měst po celé republice a také na českých základních a středních školách. Jeden svět získal čestné uznání organizace UNESCO za výchovu k lidským právům.

Jeden svět je dnes největším festivalem svého druhu na světě.

Cena Homo Homini

Od roku 1994 Člověk v tísni uděluje cenu Homo Homini lidem a skupinám, které se významně zasloužily o obranu lidských práv, demokracii a nenásilné řešení politických konfliktů. Mezi dosavadní laureáty a laureátky patří například ruský politik Alexej Kovalev, čínský literární kritik a disident Liou Siao-po, ázerbájdžánský právník Intiqam Alijev, známá vietnamská disidentka Pham Doan Trang či nikaragujská farmářka Francisca Ramírez. V roce 2020 byla cena udělena čtyřem zadrženým členům běloruské lidskoprávní organizace Viasna.

O laureátovi

Javier Tarazona se od mládí věnuje osvětě a podpoře ohrožených a perzekvovaných osob. Na střední škole pořádal pro své spolužáky kurzy první pomoci a vzdělával je v problematice prevence HIV či antikoncepce. Byl i součástí organizace, která pomáhala lidem ve vězení.

V 17 letech založil organizaci Fundabrisetu, později přejmenovanou na FundaRedes. I ta nejprve začala jako mládežnická organizace, kde se děti a mládež formou hry učily demokratický principům a hodnotám.

Po studiu učitelství na univerzitě pracoval jako pedagog. Čím dál tím více se ale začal věnovat práci ve FundaRedes: povzbuzoval občany v různých komunitách, zejména v pohraničních státech Venezuely, aby bránili svá práva. Vytvořil stálé buňky monitorující lidská práva v šesti venezuelských hraničních státech Amazonas, Apure, Bolivar, Falcón, Táchira a Zulia. Organizoval pravidelná školení s cílem naučit místní obyvatele monitorovat a hodnotit stav lidských práv.

Jako ředitel FundaRedes proškolil v pohraničních státech Venezuely více než 8000 občanů a hlasitě odsuzoval porušování lidských práv ze strany státu a neregulérních ozbrojených skupin. Odhaduje se, že jeho činnost přinesla užitek více než 43.000 obyvatelům. Z FundaRedes vytvořil místa pro veřejná setkání, které v době ozbrojených konfliktů využívali k setkáváni i členové znepřátelených skupin ELN Guerilla, FARC a venezuelské vlády.

Kvůli svým činům byl pod neustálým dohledem Bolívarské národní zpravodajské služby (SEBIN). Před svým zatčením Javier odvážně odsoudil aktivity nelegálních skupin operujících v pohraničních oblastech Venezuely se souhlasem režimu.

Javier Tarazona byl spolu se svým bratrem Rafaelem Tarazonou a aktivistou Omarem Garcíou zatčen 2. července 2021 cestou na úřad generálního prokurátora, kde chtěl podal stížnost na obtěžování a pronásledování ze strany tajné služby SEBIN. Javier čelí obvinění ze zrady, podněcování k nenávisti a terorismu. Omar García a Rafael Tarazona byli následně z vazby propuštěni, ale zůstávají v domácím vězení.

K dnešnímu dni je Javier Tarazona ve vězení již 600 dní. Je zadržován přímo v sídle zpravodajské služby SEBIN a soud je kvůli neustálým průtahům neustále odkládán. V listopadu 2022 Inter-American Commission on Human Rights (IACHR) žádala o možnost přezkoumat podmínky jeho zadržování. Důvodem žádosti bylo opakovaná obvinění z mučení a špatného zacházení. Delegace Evropské unie ve Venezuele ve svém prohlášení rovněž zmiňuje Javierův případ a požaduje, aby vzhledem k jeho zdravotnímu stavu měl Úřad vysokého komisaře OSN k Javierovi přístup.

Doporučujeme

Jaafar Jackson si po filmu Michael zahraje po boku Willa Smithe

Jaafar Jackson získal po ztvárnění svého slavného strýce další filmovou roli. V akčním thrilleru Supermax se objeví společně s Willem Smithem a AnnaSophií Robb. Podrobnosti o jeho postavě zatím tvůrci tají.

Mexický influencer byl zastřelen přímo uprostřed živého vysílání na TikToku

Mexický influencer César Gastélum byl zastřelen během živého vysílání na sociální síti TikTok. K útoku došlo v úterý večer ve čtvrti Tres Ríos ve městě Culiacán na severu země.

Do Měsíce nejspíše narazila část rakety firmy SpaceX, Zemi nebezpečí nehrozilo

Do Měsíce dnes ráno nejspíše narazila čtyřtunová část rakety od společnosti SpaceX, která se pohybovala po oběžné dráze rychlostí přibližně 2,43 kilometru za sekundu. Napsal to web stanice BBC, podle nějž je už na Měsíci asi 3000 objektů vyrobených člověkem. Potvrzení kolize se čeká v řádu hodin až dnů. Experti už dříve uvedli, že Zemi ani Měsíci nehrozí žádné nebezpečí, na lunárním povrchu ale patrně zanechá desítky metrů velký kráter.

Pákistán omezil zpravodajství zahraničních médií. Důvodem je kritika zásahů v Kašmíru

Pákistán výrazně zpřísnil podmínky pro práci zahraničních médií. Novináři budou potřebovat povolení téměř ke všem reportážím mimo tři největší města. Nová pravidla přicházejí po kritice postupu úřadů vůči protestům v Pákistánem spravovaném Kašmíru.

KLDR pohrozila Japonsku svými neupřesněnými vojenskými možnostmi

Vlivná sestra severokorejského vůdce Kim Jo-čong dnes obvinila Japonsko, že se mění ve vojenský stát, kvůli čemuž prý KLDR zváží neupřesněné vojenské možnosti. Odsoudila také Spojené státy za to, že Tokiu umožňují pokračovat ve zbrojení, napsaly agentury AFP a Jonhap.

Japonsko vsadí na bojové drony. Reaguje na válku na Ukrajině i napětí v Asii

Japonsko chce urychlit vývoj bojových dronů, umělé inteligence a střel dlouhého doletu. Modernizací armády reaguje na zkušenosti z válek na Ukrajině a Blízkém východě i na rostoucí aktivitu Číny, Ruska a Severní Koreje.

Netanjahu odmítl americký mírový plán pro Gazu navzdory odzbrojení Hamásu

Izrael odmítl mírový plán pro Pásmo Gazy podpořený Spojenými státy, potvrdil dnes podle serveru The Times of Israel (ToI) izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Učinil tak i přesto, že mu bylo zaručeno, že k izraelskému stažení z palestinského území dojde až po úplném odzbrojení teroristického hnutí Hamás.

KOMENTÁŘ: Muskova SpaceX udělala po 24 letech něco, na co není zvyklá. A přišel pád akcií

Vesmírná společnost SpaceX Elona Muska od svého vzniku v roce 2002 nemusela nikdy sdílet podrobné informace o hospodaření – to se teď ale změnilo. Jelikož firma vstoupila na burzu, musela poprvé odkrýt karty. A i když jsou výsledky na poměry SpaceX solidní, na burze přišel výprodej. Proč?

Lodě uvázlé v Hormuzském průlivu mohou šířit invazní druhy do celého světa

Uzavření Hormuzského průlivu po vypuknutí války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vytvořilo nečekané ekologické riziko. Více než 1 500 obchodních lodí zůstalo měsíce stát na místě, což umožnilo, aby se jejich trupy pokryly rozsáhlými společenstvy mořských organismů. Jakmile se lodní doprava obnoví, mohou se tito nezvaní cestující dostat do přístavů po celém světě.

Nákladní letadlo se nad Lipskem srazilo s letícím objektem, zřejmě dronem

Nákladní letadlo společnosti DHL se krátce po startu z letiště Lipsko/Halle na východě Německa srazilo s neznámým letícím objektem. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informovala agentura Reuters. Podle ní letadlo následně nouzově přistálo na letišti v Hannoveru. Podle německého listu Bild se nad letištěm pohyboval dron s připevněnou výbušninou. Také podle Bildu se dron s letadlem srazily.

Indie ponechala úrokové sazby beze změny. Zlepšila výhled ekonomiky

Indická centrální banka ponechala základní úrokovou sazbu na 5,25 procenta. Současně zvýšila odhad hospodářského růstu, přestože zemi ohrožují dražší energie, nepříznivé počasí a další vývoj konfliktu na Blízkém východě.

Při ruských úderech v Kyjevské oblasti zahynulo nejméně 15 lidí

Nejméně 15 lidí zahynulo při ruských nočních úderech v Kyjevské oblasti. V brovarském okresu bylo zabito devět lidí, v Buči čtyři lidé a jeden člověk ve fastivském okrese, uvedl na platformě telegram šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko. V Kyjevě zahynula jedna žena, uvedly podle agentury AFP už dříve kyjevské úřady. Zraněných je nejméně 27. Moskva masivní noční útok potvrdila s tím, že podle ní mířil na sklady zbraní a vojenského materiálu.

Úhyn slonů v Keni mohl způsobit kyanid

Patnáct slonů uhynulo během jediného měsíce v okolí keňského národního parku Amboseli. Rozbory odhalily v jejich tělech stopy kyanidu. Úřady prověřují, zda se zvířata otrávila pesticidy z místních rajčatových farem. Část odborníků však upozorňuje, že tato teorie zatím nevysvětluje všechny okolnosti.

Hormuzský průliv je otevřený, tvrdí americká armáda. Ceny ropy kolísají

Americké ústřední velení (CENTCOM) na sociální síti X (dříve Twitter) uvedlo, že Hormuzský průliv je otevřený pro tranzit všech komerčních plavidel. K tomuto oznámení došlo poté, co americký ministr financí Scott Bessent prohlásil, že dohoda s Íránem je nadosah, uvedla stanice CNBC. Prezident Donald Trump ještě předtím pohrozil útokem, pokud Teherán úžinu nezpřístupní.

U Trumpova golfového klubu slídil ozbrojený muž. Skončil v poutech

Losangeleská policie v neděli zadržela muže podezřelého z monitorování bezpečnostních opatření u golfového klubu před příjezdem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Muž u sebe měl zásobník s municí a v jeho autě byla objevena pistole.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama