Protext ČTKZahájení festivalu Jeden svět a udělení ceny Homo Homini

Zahájení festivalu Jeden svět a udělení ceny Homo Homini

Ve středu 22. března 2023 začíná v Praze 25. ročník mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět na téma Cena bezpečí. V rámci jeho zahájení bude za celoživotní podporu lidských práv udělena cena Homo Homini Javieru Tarazonovi z Venezuely, který momentálně čelí falešnému obvinění ze zrady, podněcování k nenávisti a terorismu. Cenu Homo Homini uděluje Člověk v tísni již od roku 1994.

Festival bude zahájen v 19:00 a potrvá do 30. března. Více na www.jedensvet.cz

Festival Jeden svět

Festival Jeden svět je už více než dvě desetiletí jednou z neodmyslitelných součástí působení společnosti Člověk v tísni. Od svého vzniku v roce 1999 přináší domácímu publiku dokumentární filmy o lidských právech z celého světa, které se promítají v desítkách měst po celé republice a také na českých základních a středních školách. Jeden svět získal čestné uznání organizace UNESCO za výchovu k lidským právům.

Jeden svět je dnes největším festivalem svého druhu na světě.

Cena Homo Homini

Od roku 1994 Člověk v tísni uděluje cenu Homo Homini lidem a skupinám, které se významně zasloužily o obranu lidských práv, demokracii a nenásilné řešení politických konfliktů. Mezi dosavadní laureáty a laureátky patří například ruský politik Alexej Kovalev, čínský literární kritik a disident Liou Siao-po, ázerbájdžánský právník Intiqam Alijev, známá vietnamská disidentka Pham Doan Trang či nikaragujská farmářka Francisca Ramírez. V roce 2020 byla cena udělena čtyřem zadrženým členům běloruské lidskoprávní organizace Viasna.

O laureátovi

Javier Tarazona se od mládí věnuje osvětě a podpoře ohrožených a perzekvovaných osob. Na střední škole pořádal pro své spolužáky kurzy první pomoci a vzdělával je v problematice prevence HIV či antikoncepce. Byl i součástí organizace, která pomáhala lidem ve vězení.

V 17 letech založil organizaci Fundabrisetu, později přejmenovanou na FundaRedes. I ta nejprve začala jako mládežnická organizace, kde se děti a mládež formou hry učily demokratický principům a hodnotám.

Po studiu učitelství na univerzitě pracoval jako pedagog. Čím dál tím více se ale začal věnovat práci ve FundaRedes: povzbuzoval občany v různých komunitách, zejména v pohraničních státech Venezuely, aby bránili svá práva. Vytvořil stálé buňky monitorující lidská práva v šesti venezuelských hraničních státech Amazonas, Apure, Bolivar, Falcón, Táchira a Zulia. Organizoval pravidelná školení s cílem naučit místní obyvatele monitorovat a hodnotit stav lidských práv.

Jako ředitel FundaRedes proškolil v pohraničních státech Venezuely více než 8000 občanů a hlasitě odsuzoval porušování lidských práv ze strany státu a neregulérních ozbrojených skupin. Odhaduje se, že jeho činnost přinesla užitek více než 43.000 obyvatelům. Z FundaRedes vytvořil místa pro veřejná setkání, které v době ozbrojených konfliktů využívali k setkáváni i členové znepřátelených skupin ELN Guerilla, FARC a venezuelské vlády.

Kvůli svým činům byl pod neustálým dohledem Bolívarské národní zpravodajské služby (SEBIN). Před svým zatčením Javier odvážně odsoudil aktivity nelegálních skupin operujících v pohraničních oblastech Venezuely se souhlasem režimu.

Javier Tarazona byl spolu se svým bratrem Rafaelem Tarazonou a aktivistou Omarem Garcíou zatčen 2. července 2021 cestou na úřad generálního prokurátora, kde chtěl podal stížnost na obtěžování a pronásledování ze strany tajné služby SEBIN. Javier čelí obvinění ze zrady, podněcování k nenávisti a terorismu. Omar García a Rafael Tarazona byli následně z vazby propuštěni, ale zůstávají v domácím vězení.

K dnešnímu dni je Javier Tarazona ve vězení již 600 dní. Je zadržován přímo v sídle zpravodajské služby SEBIN a soud je kvůli neustálým průtahům neustále odkládán. V listopadu 2022 Inter-American Commission on Human Rights (IACHR) žádala o možnost přezkoumat podmínky jeho zadržování. Důvodem žádosti bylo opakovaná obvinění z mučení a špatného zacházení. Delegace Evropské unie ve Venezuele ve svém prohlášení rovněž zmiňuje Javierův případ a požaduje, aby vzhledem k jeho zdravotnímu stavu měl Úřad vysokého komisaře OSN k Javierovi přístup.

Doporučujeme

Moskva čelila největšímu ukrajinskému útoku za poslední dva roky

Moskva v noci na dnešek čelila největšímu dronovému útoku za dva roky, informuje agentura TASS. Protivzdušná obrana podle starosty Sergeje Sobjanina sestřelila 190 ukrajinských bezpilotních letounů. Hlášeni jsou zranění, jejich počet se upřesňuje. Provoz všech velkých moskevských letišť byl z bezpečnostních důvodů přerušen. Při útoku ukrajinského dronu v Belgorodské oblasti zahynul jeden člověk, uvedly místní úřady. Některé útoky, včetně zasažení rafinerie v Moskvě, potvrdil na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Označil je za zcela opodstatněné.

Rutte potvrdil omezení amerického příspěvku do sil NATO, změna platí okamžitě

Omezení příspěvku Spojených států do krizových sil NATO vstoupilo v platnost okamžitě, řekl před dnešním jednáním ministrů obrany Severoatlantické aliance v Bruselu generální tajemník bloku Mark Rutte. Dodal, že ostatní spojenci již zvyšují své příspěvky, aby zaplnili mezery vzniklé po americkém kroku. Rutte zdůraznil, že aliance o amerických plánech věděla dlouho předem. To potvrdil i německý ministr obrany Boris Pistorius, který zároveň uvedl, že proces stažení části amerických sil z Evropy musí být koordinovaný. Bylo by podle něj nebezpečné, kdyby byl příliš rychlý.

Nový předseda a nový směr. Fed čeká zásadní proměna

Nový předseda amerického Federálního rezervního systému (Fed) Kevin Warsh zahájil rozsáhlou rekonstrukci fungování centrální banky. Naráží však na současné ekonomické klima, které nepodporuje zmírňování měnové politiky.

USA a Írán podepsaly rámcovou dohodu o ukončení konfliktu. Co je jejím obsahem?

Spojené státy a Írán podepsaly rámcovou dohodu, která má ukončit současný konflikt a otevřít cestu k širší mírové dohodě. Dokument obsahuje čtrnáct bodů od zastavení bojů přes zrušení sankcí až po závazek Teheránu nevlastnit jadernou zbraň. Mnoho klíčových detailů však zůstává předmětem dalších jednání.

Messi hattrickem zařídil výhru Argentiny, řeší se ale i sporný zákrok

Argentina vstoupila do mistrovství světa 2026 přesvědčivou výhrou 3:0 nad Alžírskem. Hlavní postavou byl Lionel Messi, který při svém 200. reprezentačním startu nastřílel hattrick a znovu posunul historické rekordy. Vedle jeho výkonu se ale po zápase řešil také zákrok, za který mohl vidět červenou kartu.

Vláda Rovníkové Guineje podala demisi. Nepodařilo se jí naplnit stanovené cíle

Vláda Rovníkové Guineje podala demisi. Podle vedení země nedokázala naplnit většinu stanovených cílů. Oznámil to viceprezident Teodoro Nguema Obiang Mangue, syn prezidenta Teodora Obianga Nguemy Mbasoga.

Binance může přijít o povolení v Evropské unii

Největší kryptoburza světa Binance může od příštího měsíce přijít o možnost obsluhovat klienty v Evropské unii. Důvodem má být očekávané odmítnutí její žádosti o licenci podle nových evropských pravidel MiCA. Osud zákazníků Binance v unijních zemích tak zůstává nejistý.

KOMENTÁŘ: SpaceX zažívá silný první týden na burze. Legendární investor ale před jejími akciemi varuje

Ačkoli od burzovního debutu vesmírné společnosti SpaceX uplynulo jen pár dní, už teď doručila svým akcionářům výkonnost, na kterou leckterá firma potřebuje celý rok. Legendární investor Michael Burry, který předpověděl pád hypotečního trhu v USA v roce 2008, ale před investicí do SpaceX varuje.

Vietnamská policie rozbila síť obchodující s kradenými kočkami

Na 40 koček se vrátilo majitelům poté, co vietnamská policie rozbila gang zlodějů a obchodníků s těmito domácími zvířaty, která byla nabízena na maso. Informovala o tom podle agentury AFP místní pobočka organizace na ochranu zvířat Humane World for Animals. Policie našla dohromady více než 400 živých a 80 mrtvých koček, které byly uloženy u ledu, stojí v policejním věstníku.

Aljašské ledovce reagují na oteplování rychleji, než se čekalo

Aljašské ledovce reagují na růst teplot citlivěji, než se dosud předpokládalo. Každý stupeň Celsia navíc prodlouží letní období tání přibližně o tři týdny. Výrazný dopad mají i krátkodobé vlny veder, které urychlují úbytek ochranné sněhové pokrývky a odkrývají led mnohem dříve než obvykle.

Ukrajina hlásí čtyři mrtvé po ruských útocích na Slovjansk a Záporoží

Čtyři lidé zahynuli po ruských útocích na východoukrajinská města Slovjansk a Záporoží. Informovaly o tom místní úřady s tím, že další lidé utrpěli zranění. O raněných v pohraničních regionech na západě Ruska v důsledku ukrajinských útoků informovaly i ruské úřady.

Po uzavření mírové dohody Hormuzem proplouvá minimum lodí

Lodě po oznámení rámcové mírové dohody mezi USA a Íránem pomalu proplouvají Hormuzským průlivem. Návrat k dopravě na předválečnou úroveň však bude trvat minimálně dva měsíce a roli v něm bude hrát psychologický faktor. Pokud vše půjde tak, jak má, v následujících týdnech uvidíme prudký pokles cen ropy. Dohodu nicméně ohrožuje konflikt Izraele s libanonským hnutím Hizballáh.

Jennifer Lopez promluvila o rozvodu s Benem Affleckem

Jennifer Lopez se vrátila k rozvodu s Benem Affleckem a popsala ho jako zlom, který ji donutil zastavit se. Zpěvačka a herečka přiznala, že po konci manželství začala víc přemýšlet nad vlastními rozhodnutími. Místo hledání viníků podle svých slov potřebovala nejdřív pochopit sama sebe.

Izrael několikrát zaútočil na jih Libanonu i přes dohodu mezi USA a Íránem

Izrael dnes ráno několikrát zaútočil na jih Libanonu, uvedla agentura AFP s odvoláním na libanonskou agenturu NNA. Stalo se tak podle ní navzdory nedělní dohodě mezi Spojenými státy a Íránem, která má být zásadním krokem k ukončení války v Íránu. Teherán po jejím oznámení opakovaně zdůrazňuje, že její součástí musí být i ukončení bojů v Libanonu.

Macron se Zelenským řešil, jak se vypořádat s Trumpem. Zachytila je kamera

Kamera na summitu G7 ve francouzském Évian-les-Bains podle serveru Politico zachytila hovor ukrajinského a francouzského prezidenta Volodymyra Zelenského a Emmanuela Macrona. Probírali spolu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ukazuje to, jak vřelý vztah panuje mezi těmito hlavami státu a jak se evropští lídři snaží najít společný postup vůči šéfovi Bílého domu, především v otázce Ukrajiny. Obávají se, že po skončení války s Íránem se Trump opět vloží do debaty o Ukrajině, a naruší tak dosavadní strategii tlaku na Rusko a podpory Kyjeva.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama