Protext ČTKZahájení festivalu Jeden svět a udělení ceny Homo Homini

Zahájení festivalu Jeden svět a udělení ceny Homo Homini

Ve středu 22. března 2023 začíná v Praze 25. ročník mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět na téma Cena bezpečí. V rámci jeho zahájení bude za celoživotní podporu lidských práv udělena cena Homo Homini Javieru Tarazonovi z Venezuely, který momentálně čelí falešnému obvinění ze zrady, podněcování k nenávisti a terorismu. Cenu Homo Homini uděluje Člověk v tísni již od roku 1994.

Festival bude zahájen v 19:00 a potrvá do 30. března. Více na www.jedensvet.cz

Festival Jeden svět

Festival Jeden svět je už více než dvě desetiletí jednou z neodmyslitelných součástí působení společnosti Člověk v tísni. Od svého vzniku v roce 1999 přináší domácímu publiku dokumentární filmy o lidských právech z celého světa, které se promítají v desítkách měst po celé republice a také na českých základních a středních školách. Jeden svět získal čestné uznání organizace UNESCO za výchovu k lidským právům.

Jeden svět je dnes největším festivalem svého druhu na světě.

Cena Homo Homini

Od roku 1994 Člověk v tísni uděluje cenu Homo Homini lidem a skupinám, které se významně zasloužily o obranu lidských práv, demokracii a nenásilné řešení politických konfliktů. Mezi dosavadní laureáty a laureátky patří například ruský politik Alexej Kovalev, čínský literární kritik a disident Liou Siao-po, ázerbájdžánský právník Intiqam Alijev, známá vietnamská disidentka Pham Doan Trang či nikaragujská farmářka Francisca Ramírez. V roce 2020 byla cena udělena čtyřem zadrženým členům běloruské lidskoprávní organizace Viasna.

O laureátovi

Javier Tarazona se od mládí věnuje osvětě a podpoře ohrožených a perzekvovaných osob. Na střední škole pořádal pro své spolužáky kurzy první pomoci a vzdělával je v problematice prevence HIV či antikoncepce. Byl i součástí organizace, která pomáhala lidem ve vězení.

V 17 letech založil organizaci Fundabrisetu, později přejmenovanou na FundaRedes. I ta nejprve začala jako mládežnická organizace, kde se děti a mládež formou hry učily demokratický principům a hodnotám.

Po studiu učitelství na univerzitě pracoval jako pedagog. Čím dál tím více se ale začal věnovat práci ve FundaRedes: povzbuzoval občany v různých komunitách, zejména v pohraničních státech Venezuely, aby bránili svá práva. Vytvořil stálé buňky monitorující lidská práva v šesti venezuelských hraničních státech Amazonas, Apure, Bolivar, Falcón, Táchira a Zulia. Organizoval pravidelná školení s cílem naučit místní obyvatele monitorovat a hodnotit stav lidských práv.

Jako ředitel FundaRedes proškolil v pohraničních státech Venezuely více než 8000 občanů a hlasitě odsuzoval porušování lidských práv ze strany státu a neregulérních ozbrojených skupin. Odhaduje se, že jeho činnost přinesla užitek více než 43.000 obyvatelům. Z FundaRedes vytvořil místa pro veřejná setkání, které v době ozbrojených konfliktů využívali k setkáváni i členové znepřátelených skupin ELN Guerilla, FARC a venezuelské vlády.

Kvůli svým činům byl pod neustálým dohledem Bolívarské národní zpravodajské služby (SEBIN). Před svým zatčením Javier odvážně odsoudil aktivity nelegálních skupin operujících v pohraničních oblastech Venezuely se souhlasem režimu.

Javier Tarazona byl spolu se svým bratrem Rafaelem Tarazonou a aktivistou Omarem Garcíou zatčen 2. července 2021 cestou na úřad generálního prokurátora, kde chtěl podal stížnost na obtěžování a pronásledování ze strany tajné služby SEBIN. Javier čelí obvinění ze zrady, podněcování k nenávisti a terorismu. Omar García a Rafael Tarazona byli následně z vazby propuštěni, ale zůstávají v domácím vězení.

K dnešnímu dni je Javier Tarazona ve vězení již 600 dní. Je zadržován přímo v sídle zpravodajské služby SEBIN a soud je kvůli neustálým průtahům neustále odkládán. V listopadu 2022 Inter-American Commission on Human Rights (IACHR) žádala o možnost přezkoumat podmínky jeho zadržování. Důvodem žádosti bylo opakovaná obvinění z mučení a špatného zacházení. Delegace Evropské unie ve Venezuele ve svém prohlášení rovněž zmiňuje Javierův případ a požaduje, aby vzhledem k jeho zdravotnímu stavu měl Úřad vysokého komisaře OSN k Javierovi přístup.

Doporučujeme

Orbán nabídl rezignaci z vedení strany, rozhodne o ní sněm

Končící maďarský premiér Viktor Orbán nabídl své odstoupení z čela strany Fidesz, ale až červnový sněm strany rozhodne, zda rezignaci přijme. Novinářům to dnes podle agentury Reuters řekl jeden z poslanců Orbánovy strany, Erik Banki.

Katar varoval před zamrzlým konfliktem v Perském zálivu

Katar dnes varoval před možností zamrzlého konfliktu v Perském zálivu. Prohlášení katarské diplomacie přichází v době, kdy se mírové rozhovory mezi Íránem a Spojenými státy zdají být ve slepé uličce, píše agentura AFP. V saúdskoarabské Džiddě se dnes koná mimořádný summit Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu (GCC). Ten je prvním setkáním lídrů arabských monarchií od propuknutí regionální války, kterou zažehly americko-izraelské útoky na Írán.

Obžalovaný z teroru ve Vídni se přiznal, chtěl útočit na fanoušky

Stín terorismu nad vídeňskou zastávkou turné Eras Tour začíná mít u soudu jasnější obrysy. Jednadvacetiletý rakouský občan, který se hlásil k radikálnímu Islámskému státu, se v úterý na začátku hlavního líčení doznal k přípravě útoku. Mladík plánoval zmasakrovat tisíce fanoušků před stadionem Ernsta Happela, což loni v srpnu vedlo k náhlému zrušení tří vyprodaných vystoupení americké popové hvězdy.

Česko se podle Sybihy připojilo k dohodě o zvláštním tribunálu pro Rusko

Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha dnes na sociální síti X uvedl, že se Česko stává 23. státem připojujícím se k dohodě nezbytné pro vytvoření zvláštního tribunálu pro zločiny ruské agrese proti Ukrajině. Ministr vyjádřil České republice vděčnost a doufá, že další zodpovědné státy budou následovat, než výbor Rady Evropy bude v polovině května v Kišiněvě o dohodě hlasovat.

Zelenskyj kritizuje Izrael za přijímání ruských lodí s kradeným obilím

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na síti X kritizoval Izrael za přijímání ruských lodí s obilím z okupovaných částí Ukrajiny. Zdůraznil, že nákup kradeného zboží je v každé normální zemi zločinem a že izraelské úřady nemohou nevědět, jaké lodě a s jakým nákladem do izraelských přístavů připlouvají. Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar obvinění odmítl, píše server The Times of Israel (TOI). Zelenskyj podle ministra ke svým tvrzením nepředložil žádné důkazy.

Soud mezi Muskem a Altmanem může ovlivnit budoucnost AI

Dlouholetý spor dvou technologických miliardářů se přesouvá ze sociálních sítí do soudní síně. Výsledek může zasáhnout nejen OpenAI, ale i celé odvětví umělé inteligence.

OpenAI nenaplnila očekávání investorů

Investoři do umělé inteligence právě zažívají studenou sprchu. Naděje vkládané do raketového růstu OpenAI dostaly trhlinu, když vyšlo najevo, že ambiciózní startup v letošním roce zaostává za svými plány. Firma nedokázala naplnit stanovené cíle v oblasti prodejů ani počtu nových uživatelů, což na burzách okamžitě vyvolalo nervozitu.

Islámský stát zabíjel v Nigérii. Vláda slíbila odvetu

Ozbrojení útočníci zabili nejméně 29 lidí při brutálním útoku na vesnici Guyaku v nigerijském státě Adamawa, uvedly místní úřady i svědci. Útok trval několik hodin a zanechal za sebou spálené domy, zničené motocykly i místa modliteb. Podle výpovědí obyvatel ozbrojenci přepadli fotbalové hřiště, kde se lidé shromáždili, a začali bezhlavě střílet. Za útokem stál Islámský stát (IS).

Svět hladoví. Potravinovou bezpečnost zhoršují změny klimatu a války

Podíl lidí čelících potravinové krizi se za poslední dekádu téměř zdvojnásobil, vyplývá z nové zprávy Organizace spojených národů (OSN) a jejích partnerů, včetně Světového potravinového programu. Zatímco v roce 2016 šlo o 11,3 procenta populace v analyzovaných zemích, letos už je to 22,9 procenta. Zároveň výrazně klesá míra zahraniční pomoci, která se propadla na úroveň zhruba před deseti lety.

Ruské drony na Ukrajině zabily nejméně dva lidi a dalších deset zranily

Ruské noční vzdušné útoky na Ukrajinu si vyžádaly nejméně dva mrtvé a deset zraněných. Informovaly o tom dnes ukrajinské úřady. Rusko zase po ukrajinských dronových úderech oznámilo tři mrtvé. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi, jejíž součástí jsou i noční dronové a raketové útoky. S pomocí dronů a raket útočí na Rusko také Ukrajina, která tvrdí, že tak chce zničit vojenská a energetická zařízení používaná Ruskem k podpoře invaze.

Rubio přirovnal blokádu Hormuzského průlivu k ekonomické jaderné zbrani

Americký ministr zahraničí Marco Rubio přirovnal íránskou blokádu Hormuzského průlivu k ekonomické jaderné zbrani. Právě blokáda, kterou se Írán chlubí, je podle něj důvodem, proč režim nemůže mít jadernou zbraň. Tato klíčová vodní trasa zůstává neprůjezdná. Ceny ropy stále rostou. Drží se u hranice sta dolarů za barel.

Cole Tomas Allen byl obviněn z pokusu o atentát na Trumpa

Cole Tomas Allen, který se podle úřadů pokusil proniknout na večeři Asociace korespondentů Bílého domu ozbrojený střelnými zbraněmi a noži, byl obviněn z pokusu o atentát na prezidenta USA Donalda Trumpa. Soud zároveň rozhodl, že zůstane minimálně dočasně ve vazbě.

Taylor Swift podala žádosti o ochranné známky kvůli AI

Taylor Swift podnikla právní kroky, kterými chce ochránit svůj hlas i podobu před zneužitím. Reaguje tak na rostoucí množství obsahu vytvořeného pomocí umělé inteligence, který může bez jejího souhlasu napodobovat její identitu.

Merz kritizuje neschopnost USA vyjednávat s Íránem

Německý kancléř Friedrich Merz podrobil ostré kritice Spojené státy americké v souvislosti s jejich postupem v probíhajícím konfliktu s Íránem. Podle jeho slov íránské vedení Washington ponižuje a nedaří se nalézt jasnou strategii, jak válku ukončit. Tento otevřený slovní výpad odhalil hluboké trhliny v jednotě mezi USA a jejich evropskými spojenci v NATO, které se prohlubují už od zahájení společných útoků Američanů a Izraele na íránské cíle koncem února letošního roku.

Sněhové bouře si v Rusku vyžádaly dva mrtvé a desítky raněných

Nejméně dva mrtvé a více než tři desítky zraněných si vyžádaly rozmary počasí v Rusku, kde mokrý sníh a silný vítr pokácely stovky stromů, které poškodily desítky aut. Bez proudu se ocitlo 76.000 lidí, uvedla dnes agentura Interfax. V Samaře padající stromy zabily mladou dívku a muže, dodala s odvoláním na prokuraturu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama