Protext ČTKZahájení festivalu Jeden svět a udělení ceny Homo Homini

Zahájení festivalu Jeden svět a udělení ceny Homo Homini

Ve středu 22. března 2023 začíná v Praze 25. ročník mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět na téma Cena bezpečí. V rámci jeho zahájení bude za celoživotní podporu lidských práv udělena cena Homo Homini Javieru Tarazonovi z Venezuely, který momentálně čelí falešnému obvinění ze zrady, podněcování k nenávisti a terorismu. Cenu Homo Homini uděluje Člověk v tísni již od roku 1994.

Festival bude zahájen v 19:00 a potrvá do 30. března. Více na www.jedensvet.cz

Festival Jeden svět

Festival Jeden svět je už více než dvě desetiletí jednou z neodmyslitelných součástí působení společnosti Člověk v tísni. Od svého vzniku v roce 1999 přináší domácímu publiku dokumentární filmy o lidských právech z celého světa, které se promítají v desítkách měst po celé republice a také na českých základních a středních školách. Jeden svět získal čestné uznání organizace UNESCO za výchovu k lidským právům.

Jeden svět je dnes největším festivalem svého druhu na světě.

Cena Homo Homini

Od roku 1994 Člověk v tísni uděluje cenu Homo Homini lidem a skupinám, které se významně zasloužily o obranu lidských práv, demokracii a nenásilné řešení politických konfliktů. Mezi dosavadní laureáty a laureátky patří například ruský politik Alexej Kovalev, čínský literární kritik a disident Liou Siao-po, ázerbájdžánský právník Intiqam Alijev, známá vietnamská disidentka Pham Doan Trang či nikaragujská farmářka Francisca Ramírez. V roce 2020 byla cena udělena čtyřem zadrženým členům běloruské lidskoprávní organizace Viasna.

O laureátovi

Javier Tarazona se od mládí věnuje osvětě a podpoře ohrožených a perzekvovaných osob. Na střední škole pořádal pro své spolužáky kurzy první pomoci a vzdělával je v problematice prevence HIV či antikoncepce. Byl i součástí organizace, která pomáhala lidem ve vězení.

V 17 letech založil organizaci Fundabrisetu, později přejmenovanou na FundaRedes. I ta nejprve začala jako mládežnická organizace, kde se děti a mládež formou hry učily demokratický principům a hodnotám.

Po studiu učitelství na univerzitě pracoval jako pedagog. Čím dál tím více se ale začal věnovat práci ve FundaRedes: povzbuzoval občany v různých komunitách, zejména v pohraničních státech Venezuely, aby bránili svá práva. Vytvořil stálé buňky monitorující lidská práva v šesti venezuelských hraničních státech Amazonas, Apure, Bolivar, Falcón, Táchira a Zulia. Organizoval pravidelná školení s cílem naučit místní obyvatele monitorovat a hodnotit stav lidských práv.

Jako ředitel FundaRedes proškolil v pohraničních státech Venezuely více než 8000 občanů a hlasitě odsuzoval porušování lidských práv ze strany státu a neregulérních ozbrojených skupin. Odhaduje se, že jeho činnost přinesla užitek více než 43.000 obyvatelům. Z FundaRedes vytvořil místa pro veřejná setkání, které v době ozbrojených konfliktů využívali k setkáváni i členové znepřátelených skupin ELN Guerilla, FARC a venezuelské vlády.

Kvůli svým činům byl pod neustálým dohledem Bolívarské národní zpravodajské služby (SEBIN). Před svým zatčením Javier odvážně odsoudil aktivity nelegálních skupin operujících v pohraničních oblastech Venezuely se souhlasem režimu.

Javier Tarazona byl spolu se svým bratrem Rafaelem Tarazonou a aktivistou Omarem Garcíou zatčen 2. července 2021 cestou na úřad generálního prokurátora, kde chtěl podal stížnost na obtěžování a pronásledování ze strany tajné služby SEBIN. Javier čelí obvinění ze zrady, podněcování k nenávisti a terorismu. Omar García a Rafael Tarazona byli následně z vazby propuštěni, ale zůstávají v domácím vězení.

K dnešnímu dni je Javier Tarazona ve vězení již 600 dní. Je zadržován přímo v sídle zpravodajské služby SEBIN a soud je kvůli neustálým průtahům neustále odkládán. V listopadu 2022 Inter-American Commission on Human Rights (IACHR) žádala o možnost přezkoumat podmínky jeho zadržování. Důvodem žádosti bylo opakovaná obvinění z mučení a špatného zacházení. Delegace Evropské unie ve Venezuele ve svém prohlášení rovněž zmiňuje Javierův případ a požaduje, aby vzhledem k jeho zdravotnímu stavu měl Úřad vysokého komisaře OSN k Javierovi přístup.

Doporučujeme

U Kréty zemřelo od soboty 20 migrantů, uvedla řecká pobřežní stráž

U řeckého ostrova Kréta našla dnes ráno pobřežní stráž loď s 12 mrtvými migranty, ve stejném plavidle bylo i 18 živých lidí prchajících z Afriky do Evropy. Informovaly o tom agentury AFP a DPA, které připomněly, že už v sobotu řecká pobřežní stráž jižně od Kréty nalezla v moři loď s osmi mrtvými migranty.

Nemám s tím problém. Trump se vyjádřil k Vanceho výrokům o výsledcích voleb v Kongresu

Volební debakl v USA způsobil v řadách republikánů otřesy. Zatímco prezident Donald Trump hledá viníky, viceprezident J. D. Vance se od šéfa Bílého domu odklání. Na sociální síti X napsal, že republikáni prohráli volby hlavně kvůli válce s Íránem. Trump však v rozhovoru z minulého týdne uvedl, že s tímto tvrzením nesouhlas nevyjadřuje.

Ukrajinské drony zasáhly velkou rafinerii v Kiriši na severozápadě Ruska

Drony zasáhly průmyslovou oblast v Kiriši v Leningradské oblasti na severozápadě Ruska, kde způsobily požár rafinerie. Dnes o tom na platformě Telegram informoval tamní gubernátor Alexandr Drozděnko. Uvedl také, že ve městě Vsevoložsk u Petrohradu po dopadu trosek dronu na bytový dům zahynula žena. Drozděnko informoval o sestřelení 113 ukrajinských dronů. Ukrajina podniká údery v hloubi Ruska v sebeobraně, země od února 2022 vzdoruje ruské invazi.

Šéf Nvidie přiznal nevěru. Jeho údajná milenka měla pracovat pro čínskou rozvědku

Zakladatel a generální ředitel technologického gigantu Nvidia Jensen Huang (63) se veřejně přiznal k manželské nevěře. V osobním dopise se omluvil své ženě, dětem i zaměstnancům. Jeho soukromý život se navíc dostal do hledáčku vyšetřovatelů kvůli podezření, že se stal terčem čínské špionážní operace.

Trump připustil, že deportace byly příliš tvrdé

Americký prezident Donald Trump po porážce republikánů v kongresových volbách připustil, že jeho administrativa mohla při deportacích migrantů postupovat příliš tvrdě. V nedělním rozhovoru zároveň vyjádřil ochotu jednat s demokraty o možnosti, aby někteří přistěhovalci bez platného pobytového oprávnění mohli ve Spojených státech zůstat.

V Egyptě se srazily dva osobní vlaky. Zemřelo nejméně sedm lidí

Nejméně sedm mrtvých a 112 zraněných si vyžádala nedělní srážka dvou osobních vlaků v Egyptě. Několik vagonů vykolejilo a zřítilo se z železničního náspu. Na místo vyrazily záchranné týmy, zatímco cestující a kolemjdoucí prohledávali převrácené soupravy. Úřady nevylučují, že počet obětí ještě vzroste.

Útočník z Krakova zemřel v nemocnici

Čtyřiadvacetiletý útočník, který v sobotu v centru polského Krakova zastřelil šest lidí a dalších 15 zranil, v pondělí ráno zemřel v nemocnici. Muž byl od policejního zásahu v kritickém stavu a podstoupil několik operací. Jeho smrt potvrdila polská policie. Vyšetřování tragédie pokračuje.

USA odříznou kryptoburzu MEXC od finančního systému, viní ji z podezřelých převodů

Americké ministerstvo financí zasáhlo proti kryptoměnové burze MEXC Global, kterou spojuje s podezřelými transakcemi za nejméně 16 miliard dolarů. Podle úřadů platforma umožňovala obcházení sankcí vůči Rusku, Íránu a Severní Koreji. Nové opatření zakáže americkým finančním institucím zpracovávat převody související s burzou.

Rusové na Ukrajině zabili další dva lidi, údajně napadli i záchranáře

Nejméně dva lidé přišli o život a dalších sedm bylo zraněno při ruských útocích na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, oznámil dnes náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Rusové při útocích na Dnipro, Nikopol a další místa regionu nasadili drony, dělostřelectvo i letecké bomby, dodal.

Izraelský prezident Herzog pověřil Eisenkota sestavením nové vlády

Izraelský prezident Jicchak Herzog dnes formálně pověřil šéfa opoziční centristické strany Jašar Gadiho Eisenkota sestavením nové vlády. Eisenkot uvedl, že podle jeho názoru je možné rychle sestavit novou vládu s výraznou většinou v parlamentu, píše agentura Reuters. Eisenkot podle agentury AFP dodal, že členové současných vládních stran Likud a Náboženský sionismus mohou podpořit jím vedenou novou vládu, pokud jim opravdu jde o národní jednotu. Eisenkot má nyní na vytvoření vlády 28 dní, přičemž prezident může lhůtu v případě nutnosti prodloužit o dalších 14 dní.

Koalice vedená Saúdskou Arábií zneškodnila dvě střely, Rijádem otřásly výbuchy

Koalice vedená Saúdskou Arábií dnes zneškodnila dvě balistické střely, které podle ní odpálilo jemenské povstalecké hnutí z řad Húsíů. V saúdskoarabské metropoli Rijádu byly podle agentury Reuters slyšet silné exploze. Agentura AFP uvedla, že útoky poškodily budovu státní ropné společnosti Aramco. Húsíové se k tomu zatím nevyjádřili.

Izraelská operace v Íránu ještě neskončila, tvrdí ministr obrany Kac

Izraelská operace v Íránu ještě neskončila, prohlásil dnes podle agentury AFP izraelský ministr obrany Jisrael Kac. Zároveň znovu obvinil Teherán, že usiluje o získání jaderné zbraně, což Írán dlouhodobě odmítá.

Mořské trávy pomáhají mangrovům odolávat stoupající hladině moře

Mangrovové lesy na pobřeží Floridy získávají nečekanou pomoc od mořských trav. Jejich odumřelé listy přinášejí mořské proudy mezi kořeny stromů, kde se postupně hromadí a přispívají k růstu půdy. Nový výzkum ukázal, že tento přirozený proces pomáhá mangrovům čelit stoupající hladině oceánu.

Babiš uvedl, že navštíví Izrael kvůli izraelskému systému protivzdušné obrany

Premiér Andrej Babiš (ANO) v nejbližší době navštíví Izrael. Jednat chce zejména o tamním systému protivzdušné obrany. Uvedl to v dnes v příspěvku na sociálních sítích. Zmínil, že protivzdušná obrana je prioritou a v uplynulém týdnu jednal s některými výrobci. Jednání potvrdil ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v diskusním pořadu CNN Prima News. Uvedl, že premiéra na cestě zřejmě doprovodí. Protivzdušná a protidronová obrana je podle něj prioritou. Podle exministra Zahraničí Jana Lipavského ze sněmovního klubu opoziční ODS je otázkou, zda bude mít Česko na podobný nákup dost peněz.

Po střelbě v Krakově našli v bytě útočníka tři mrtvé. Polsko vyhlásilo státní smutek

Polsko se vzpamatovává ze sobotního útoku v centru Krakova, při kterém šest lidí přišlo o život a dalších 15 utrpělo zranění. Policie mezitím učinila další tragický objev. V bytě čtyřiadvacetiletého střelce našla těla jeho rodičů a sestry. Prokuratura zahájila vyšetřování činu teroristické povahy, zatímco v celé zemi začal dvoudenní státní smutek.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama