Rusko v noci znovu zaútočilo na ukrajinská města – jen několik hodin po oznámení prezidenta Volodymyra Zelenského, že vedl „velmi konstruktivní“ telefonický rozhovor s vyjednávacím týmem Donalda Trumpa. Ten následoval po třídenních jednáních na Floridě zaměřených na hledání cesty k ukončení války. Informuje o tom BBC, The Kyiv Independent a další servery.
V neděli ráno starosta Kremenčuku, významného průmyslového centra uprostřed země, informoval, že město zasáhl masivní útok. Zatím nejsou hlášeny oběti. Rusko současně uvedlo, že sestřelilo 77 ukrajinských dronů v několika oblastech.
Ruské nálety tak pokračují navzdory probíhajícím diplomatickým snahám. Ukrajina a Spojené státy mezitím v Miami diskutují detaily návrhu mírové dohody, která by byla přijatelná pro obě strany. Zelenskyj po jednání se Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem zdůraznil, že je odhodlán pokračovat v úzké spolupráci s USA. Podle něj se řešilo i to, jak zajistit, aby Rusko případnou dohodu skutečně dodrželo.
Starosta Kremenčuku Vitalij Maleckij později upřesnil, že město utrpělo „masivní kombinovaný útok“ zaměřený na infrastrukturu. Část obyvatel zůstala bez vody, elektřiny i vytápění. Kremenčuk, ležící zhruba na půli cesty mezi Kyjevem a východní frontou, je terčem útoků od začátku invaze v roce 2022 pravidelně.
Tlak na dohodu
Bílý dům dál tlačí na Kyjev i Moskvu, aby se shodly na americkém plánu ukončení války. Přestože obě strany jednají v rámci procesu vedeného Spojenými státy, zásadní průlom zatím nepřišel.
„Ukrajina je odhodlána pokračovat v dobré víře ve spolupráci s americkou stranou, aby bylo možné dosáhnout skutečného míru,“ uvedl Zelenskyj. Dodal, že jednali o „klíčových bodech“, které by mohly ukončit krveprolití a zabránit další ruské invazi.
Ruské útoky přišly den po jiném rozsáhlém náletu, který vyvolal ostrou reakci evropských spojenců Kyjeva. Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že se Zelenským hovořil a nabídl mu „plnou solidaritu“. „Francie je odhodlána spolupracovat se všemi partnery na zajištění deeskalačních opatření a prosazení příměří,“ doplnil.
Další jednání v pondělí
V pondělí se mají v Londýně sejít Macron, Zelenskyj, britský premiér Keir Starmer a německý kancléř Friedrich Merz. Evropští lídři se staví proti raným verzím amerického mírového plánu a prosazují vlastní návrhy, včetně rozšířených bezpečnostních záruk pro poválečnou Ukrajinu či možnosti rozmístění mírových sil.
Starmer prosazuje vytvoření „koalice ochotných“, tedy skupiny spojenců, kteří by se zavázali podporovat obranu Kyjeva i po uzavření příměří. Podle něj jde o „životně důležitý“ prvek dlouhodobé bezpečnosti Ukrajiny. Vladimir Putin tento koncept odmítl, protože jakékoli jednotky nasazené na Ukrajině by podle něj byly „legitimními cíli“.
Američtí a ukrajinští vyjednavači v sobotu vyzvali Rusko, aby se „vážně zavázalo k dlouhodobému míru“. Společné prohlášení následovalo po neúspěšné cestě Steva Witkoffa do Kremlu. Witkoff i ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov uvedli, že se „dohodli na rámcových bezpečnostních opatřeních“ a diskutovali o „možnostech udržení trvalého míru“.
