-3.9 C
Czech
Neděle 15. února 2026
CestováníZa historií i kulturou do Varšavy

Za historií i kulturou do Varšavy

Ať už jste vědeckým nerdem, nebo milujete klasickou hudbu, umění a historii, Varšava má co nabídnout. Přečtěte si tipy, které atrakce nevynechat.

Staré Město

Varšavské Staré Město, které je na seznamu světového dědictví UNESCO, bylo po druhé světové válce kompletně přestavěno. Většinou podle obrazů italského malíře Canaletta z 18. století. Srdcem oblasti, kterou hrdě střeží Varšavská mořská panna, je Staroměstské tržiště s restauracemi a kavárnami. Návštěvníci by si také měli prohlédnout Barbakan, katedrálu svatého Jana a prozkoumat malebné křivolaké uličky.

Královský hrad

Mezi 16. a 18. stoletím byl královským sídlem, nyní je v něm muzeum a je plně přístupný veřejnosti. Zrekonstruovaný a vybavený nábytkem a uměleckými díly přenese návštěvníky do doby Stanisława Augusta Poniatowského, posledního polského krále.

Muranów

Muranów, postavený hned po válce na troskách zcela zničeného židovského ghetta, byl navržen jako památník, sídliště a reprezentace ideologie socialistického realismu. Při procházce po okolí mohou návštěvníci vidět a cítit historii města.

Muzeum a park paláce Wilanów

Palác Wilanów, jeden z nejlepších příkladů polské barokní architektury ve Varšavě, býval letním sídlem krále Jana III. Sobieského. V roce 1805 byl přeměněn na první polské muzeum. Palác je bohatě zdobený a obklopený nádhernými italskými zahradami.

Park Łazienki Królewskie – palácový komplex

Łazienki Królewskie není průměrný městský park. Nabízí dlouhé jezero s letním palácem z 18. století uprostřed, stejně jako botanickou zahradu a amfiteátr s bezplatnými hrami, představeními a Chopinovými koncerty v letních měsících. Nachází se v centru města a rozkládá se na 76 ha.

Muzeum varšavského povstání

Toto nejmodernější muzeum připomínající varšavské povstání v roce 1944 vypráví příběh polského povstání proti nacistické okupaci. Jedinečná hmatová výstava, která obsahuje video, zvuk a fotografie smíchané do interaktivního zážitku, poskytuje zajímavý pohled nejen do historie města, ale i země. Vypráví o jedné z nejtraumatičtějších událostí v její historii.

Varšavský Fotoplastikon

Varšavský Fotoplastikon je jedinou takovou institucí v Polsku a jednou z mála na světě. Stereoskopické divadlo založené na systému rotujících obrazů umožňovalo divákům sledovat měnící se trojrozměrné obrazy a bylo předchůdcem kin. Archivy obsahují více než 3000 originálních fotografií z města a z celého světa.

Muzeum Fryderyka Chopina

Muzeum Fryderyka Chopina, nazývané nejmodernějším biografickým muzeem v Evropě, nabízí skutečnou lahůdku nejen fanouškům Chopinovy ​​hudby, ale všem, kteří se zajímají o dobu, ve které žil a tvořil. Sbírky obsahují tištěné kopie jeho děl, korespondence a osobní památky, rozdělené do 15 místností, z nichž každá tvoří samostatnou miniexpozici.

Palác kultury a vědy

Palác kultury a vědy, postavený v letech 1952 až 1955, rozděluje obyvatele Varšavy na ty, kteří ho stále nenávidí a ty, kteří se ho naučili tolerovat. Tento „dar sovětského lidu polskému národu“, který věnoval sám Joseph Stalin, se stal jedním ze symbolů města. V paláci se nachází kino, bazén, čtyři muzea, čtyři divadla, univerzity a četné kavárny a bary. Návštěvníci mohou využít také terasu umístěnou ve 30. patře, která nabízí fascinující výhled na panorama města.

Řeka Visla

O víkendu se oba břehy řeky stávají rušným místem setkávání, oblíbeným zejména mezi mladými lidmi. Východní strana s pískem a trávou se vyznačuje přirozenějším dojmem a nesčetnými táboráky. Západní strana pokrytá betonem přitahuje lidi četnými foodtrucky a plážovými bary.

Hřbitov Powązki

Hřbitov Powązki, místo odpočinku některých z nejvýznamnějších jmen v historii země, je skutečným pokladem s působivými sochami z období neoklasicismu a secese až po současné umění. V katakombách hřbitova, které založil v roce 1790 král Stanisław August Poniatowski, jsou uloženy ostatky královské rodiny a členů jeho dvora. V roce 1925 se Aleja Zasłużonych, která se nachází podél jižní stěny katakomb, stala místem odpočinku pro spisovatele Władysława Reymonda a spisovatelku Marii Dąbrowskou, nositele Nobelovy ceny.

Reklama

Doporučujeme

Macinka se v Mnichově střetl s Hillary Clinton

Český ministr zahraničí Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do ostré výměny s Hillary Clinton. V panelové debatě obhajoval, že část kroků Donalda Trumpa je reakcí na to, že se v některých oblastech politiky zašlo příliš daleko. Clinton jeho výklad odmítla a přenesla spor k dopadům Trumpovy politiky na USA i na Ukrajinu.

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.

ANALÝZA: Ruská ekonomika má největší problémy od začátku války

Ruská ekonomika má vážné problémy. Státní pokladna se vyprazdňuje rychleji, než Moskva čekala, což může ztížit financování války na Ukrajině. Ruská veřejnost si začíná stěžovat na vysoké ceny zboží, zejména potravin. Kreml se tak ocitl v nejtěžší ekonomické situaci od začátku invaze v roce 2022. Zatímco se ekonomická smyčka utahuje, ruská armáda na bojišti zpomalila postup.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA omezuje chod kvůli výpadku financování

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v sobotu 14. února přešlo do režimu částečného omezení chodu poté, co Senát nedokázal schválit jeho financování. Tisíce zaměstnanců mají jít na nucené volno, další zůstávají v práci bez výplaty, dokud se Kongres nedohodne na rozpočtu. Dopady se mají nejrychleji projevit v oblastech, kde je DHS vidět nejvíc, tedy na letištích a při koordinaci krizové pomoci.

Merz chce silnější Evropu a opravu transatlantické důvěry

Amerika už podle německého kancléře Friedricha Merze naráží na limity, když chce řešit světové krize sama. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k opravě transatlantické důvěry, ale zároveň k tomu, aby Evropa posílila vlastní obranu. Zmínil i první rozhovory s Emmanuelem Macronem o možnosti, že by se Německo opřelo o francouzské jaderné odstrašení.

Jílek má olympijské zlato

Rychlobruslař Metoděj Jílek vyhrál na zimních olympijských hrách závod na 10 000 metrů a přidal pro Česko další cenný kov. Po stříbru z pětky tak během jednoho týdne získal druhou olympijskou medaili.

Adamczyková vybojovala na olympiádě stříbro

Česká výprava má na zimních hrách v Itálii třetí medaili. Eva Adamczyková dojela ve finále snowboardcrossu v Livignu druhá, od zlata ji dělily čtyři setiny sekundy. V programu dne zaujalo i další Klaebovo vítězství v běhu na lyžích a solidní umístění českých reprezentantů.

Logistika se stala novou obětí AI nervozity na trzích

Akcie dopravních a logistických firem ve čtvrtek prudce oslabily poté, co malá společnost Algorhythm Holdings představila nový nástroj pro plánování přeprav s využitím umělé inteligence. Investoři se obávají, že podobné systémy mohou snížit potřebu služeb části trhu a roztočily se další výprodeje napříč sektory.

Svět bojuje o kritické suroviny

Bez lithia, kobaltu nebo mědi dnes ve světě nefunguje moderní ekonomika. Tyto suroviny pohánějí elektromobily, větrné turbíny, solární panely i datová centra. Zároveň ale jejich těžba zatěžuje přírodu, vodu i místní komunity. Státy proto řeší složitou rovnici. Jak zajistit dostatek nerostů a přitom nezhoršit ekologické škody ani geopolitické napětí.

Čína může podle Sybihy mít pro spravedlivý mír na Ukrajině důležitou roli

Čína může podle šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy sehrát důležitou roli při nastolení spravedlivého míru na Ukrajině. Svého čínského kolegu Wang Ia pozval na návštěvu Ukrajiny, píše agentura Reuters.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama